Pátek, 29. března 2024

Džibuti - zemědělství, průmysl, energetika

Džibuti - zemědělství, průmysl, energetika

Hospodářství Džibutska pokračovalo v roce 2013 v růstu nastartovaném v předchozím roce díky přílivu přímých zahraničních investic a rozvoji přístavů (modernizace/výstavba přístavů Tadjoura a Doraleh), míra růstu dosáhla 5,5%, zahraniční investice dosáhly rekordních 277 milionů USD (18,6% HDP země). Tento trend by měl pokračovat i v následujících letech. Investice jsou směřovány zejména do rozvoje infrastruktury a energetického sektoru.

Na druhou stranu, země má nedostatečné přírodní zdroje a nerozvinutý průmysl, který je omezen na malé dílny. Surovinové zdroje jsou nevýznamné s výjimkou těžby soli u jezera Assal. Vývoz získané soli v roce 2012 dosáhl cca 4 milionů tun ročně, sůl směřuje zejména na trhy v jihovýchodní Asii. V současné době probíhá rozšiřování produkční kapacity čínskou firmou China Harbor Engineering Company Ltd. Džibutsko je proto také silně závislé na zahraniční finanční pomoci a rozvojové spolupráci, které pomáhají udržet stabilní platební bilanci a zvětšují potenciál pro budoucí hospodářský růst

Slabě rozvinutý průmysl vyrábí například nábytek, nealkoholické nápoje a jednoduché elektrosoučástky. Jedinou továrnou, která odpovídá vyspělejším standardům, je výrobní závod Coca-Coly. Součástí hospodářské reformy má být privatizace státní továrny na léky a mlékárny.

Stavebnictví

Stavebnictví představuje díky plánovanému rozvoji přístavních kapacit a další infrastruktury potenciálně zajímavý sektor ekonomiky, v tuto chvíli jsou však možnosti značně omezené.

Zemědělství - vývoj, struktura

Džibutskou půdu tvoří převážně sopečná poušť. Podíl na HDP je asi 2 %. Zemědělství sice zaměstnává více než dvě třetiny obyvatelstva, ale jeho produkce zajišťuje díky nepříznivým podmínkám jen asi jednu čtvrtinu domácí spotřeby. Rozvoj brzdí nedostatek vody na zavlažování. Zemědělskými produkty jsou hlavně zelenina, datle a káva. Na pastvinách, které zaujímají necelou desetinu země, se chovají kozy, ovce, skot nebo velbloudi. Produkce z chovu dobytka se odhaduje na 4 tis. tun hovězího a telecího masa a 4 tis. tun kozího, skopového a jehněčího masa. Potenciál ročních výlovů ryb a jiných oceánských živočichů je odhadován na 50 tis. tun, zatím je využíván asi z 1/50 (1 000 t ročně).

Oblast služeb těží právě z polohy země a jejím významu coby zóně volného obchodu severovýchodní Afriky. Jedná se zejména o lodní překládku etiopského a somálského vývozu i dovozu. Služby tvoří 82% hrubého domácího produktu. Hlavním zdrojem příjmů jsou služby džibutského přístavu, mezinárodního letiště a služby pro americký jiné zahraniční vojenské kontingenty. Velkoobchod i maloobchod jsou v soukromých (často arabských) rukou.

Turistický ruch má nevyužitý potenciál. Kromě chybějící infrastruktury (zejména mimo hlavní město) se Džibuti musí potýkat i s nálepkou poněkud nehostinné a příliš drahé země. Džibuti navštěvuje ročně zhruba 20 tis. turistů a devizový příjem podle odhadů dosahuje 3-4 mil. USD. Hlavními turistickými atrakcemi jsou možnost pozorování žraloků velrybích a sportovní potápění, na pevnině potom návstěva Lac Assal, nejníže položeného místa Afriky.

Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika - z toho jaderná)

Ekonomika využívá tranzitních dodávek do Etiopie přes džibutský přístav, přes který je, (v důsledku etiopsko-eritrejské války a nadále neurovnaných vztahů), směrován téměř všechen etiopský zahraniční obchod (v roce 2013 cca 70% provozu přístavu tvořilo etiopské zboží). Přístav a letiště provozují firmy z Dubaje. Džibutsko tedy funguje jako oblastní dopravní uzel i jako mezinárodní překladiště lodí a středisko zásobování.

Výroba elektrické energie je závislá na generátorech napájených importovanou ropou. Džibutsko podepsalo smlouvu o budoucích dodávkách eletřiny s Etiopií, přenosová soustava je nyní ve výstavbě. Předmětem mezinárodního zájmu je energetické využívání termálních pramenů u jezera Assal, do roku 2018 by měla s podporou OPEC a WB být zhotovena geotermální elektrárna s výkonem 56 megawattů.

Ze zhruba 2 800 km silnic je jen desetina asfaltovaných. Na dobré úrovni je tah na hranici s Etiopií. V používání je přibližně 10 tis. osobních a přes 2 tis. nákladních aut.

ZDROJ: businessinfo.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů