Slovinsko: Zemědělství a lesnictví

Slovinské zemědělství je charakteristické velkým počtem farem, které v průměru obhospodařují 3,2 ha půdy v hornatém prostředí. Pouze cca. 6 % farem obhospodařuje více než 10 ha. Toto je jedním z důvodů, proč produktivita není vysoká. V soukromém vlastnictví je více než 90 % zemědělské půdy a na zemědělských farmách žije relativně veliká část obyvatelstva, ze které je pouze určitá část aktivní v zemědělství.

Slovinsko je čistým dovozcem zemědělských výrobků a potravin jako obilovin, cukru, oleje, ovoce, masa. Přebytky jsou u mléka, drůbeže, vepřového masa, chmelu a vína. Velkou úlohu sehrávají lesy, které pokrývají více než 56 % území, což řadí Slovinsko po Finsku a Švédsku mezi tři evropské země s největším zalesněním územím. Venkovské oblasti představují 89 % území SI, ve kterých žije 59 % celkového počtu obyvatel.

Zemědělská koncepce Slovinska je založena na těchto základních principech

• stabilní výrobě kvalitních a zdravých potravin,
• ochraně zemědělské půdy a vody před znečištěním a zneužíváním půdy a vody,
• zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství, mj. i ve formě podpory SI MZE, které vyzývá k nákupu lokálních SI plodin a výrobků (kampaň Kupujmo slovensko).

Slovinsko začalo vyčíslovat škody po přírodní pohromě (únor 2014), která nejvíce zasáhla lesní porosty. Ve Slovinsku bude potřeba vysadit nové stromy na 662 ha. Odstranění následků ledové bouře bude trvat minimálně pět let, ve státních i soukromých lesích bude potřeba také zahraniční pomoc. Po přírodní ledové katastrofě, která postihla polovinu slovinských lesů, vypočítali ve Slovinské hospodářské komoře (GZS), že bude potřeba obnovit 7 mil. m³ poškozeného dřeva, což je porovnatelné s množstvím kácení během dvou let. V tomto množství jsou zahrnuty jen spadlé a polámané stromy, neživotaschopné, ale množství poškozeného dřeva je ještě mnohem větší. 662 ha je tak poškozených, že z nich bude potřeba odstranit veškeré stromy a nahradit je zcela novými lesy, kam se bude muset vysadit 2 mil. sazenic. Živelní pohroma by mohla mít na svědomí také nepřímé škody. Pokud do konce dubna 2014 nebudou odklizené jehličnany, další škodu na zdravých stromech by mohli způsobit kůrovci, v důsledku kácení větších ploch pak mohou hrozit eroze či sesuvy půdy. Sanace bude trvat od tří do pěti let, může ji prodloužit přemnožení kůrovce. Kvůli nebezpečnému terénu zatím nemohou lesníci začít odklízet škody, poškozených je minimálně 500 000 ha lesů (42 % lesů ve Slovinsku) a 6300 km lesních cest. Ve Slovinsku se začínají vyčíslovat škody po přírodní katastrofě také na infrastruktuře. Škoda v důsledku ledové bouře se odhaduje až na 120 mil. EUR. Největší škody jsou způsobené na elektrické síti, odhaduje se až 75,5 mil. EUR škody. Podle posledních odhadů je zničeno nebo poškozeno na 2000 km distribučního elektrického vedení. Na železnicích se odhadují škody na 34 mil. EUR, přičemž největší dopad měla přírodní katastrofa na železniční sítě a její pilíře, přerušení nákladní a osobní dopravy. Škody, na silnicích se vyšplhaly na 12 mil. EUR. Jsou způsobené především odstraňováním padlých stromů, ledu z mostů, ze silnic, žled (zalednění) zničil či porušil mnoho dopravních signalizačních zařízení, či bezpečnostní svodidla.

Rybolov má ve slovinské ekonomice relativně malý význam.

Půda je v převážné míře obhospodařována pro účely krmení (60 %), výroby obilí (20 %), brambor (5 %), ovoce (4 %). Téměř 32 % slovinských farem se živí produkcí vína ve formě přidružené aktivity. Slovinsko má přes 30 000 ha vinic, nejvíce v oblasti Primorska, Posáví a Podráví. Výroba představuje 700 000 až 900 000 hl za rok. Důležitou komoditou je mléko, jehož výrobou se zabývá cca 15 středně velkých mlékáren, které vykupují kolem 380 mil. litrů mléka ročně. Slovinsko vyváží 22 - 24 % vyrobeného mléka, tj. cca 90 mil. litrů/ročně. V zemědělství v současné době pracuje cca 36 tisíc lidí (srpen 2013).

Mezi hlavní exportní aktivity toho odvětví patří obnova a ochrana lesů, výstavba a údržba lesních cest, těžba a doprava dřeva. Problematickým odvětvím nadále zůstává zpracování dřeva navzdory velkému zalesnění SI teritoria a potenciálu tohoto sektoru, který je dosud nevyužitý; na SI území chybí velké zpracovatelské závody a pily, proto se vytěžené dřevo zpravidla odváží na zpracování do sousedních států, což snižuje jeho přidanou hodnotu.

Největší firmy v oboru: Gozdarstvo grča d.d., Gozdno gospodarstvo Postojna, d.o.o., Soško Gozdno Gospodarstvo Tolmin d.d., Gozdno gospodarstvo Bled d.o.o., Gozdno gospodarstvo Novo mesto d. d., Gozdno gospodarstvo Slovenj Gradec d.d.

ZDROJ:www.businessinfo.cz, kráceno