MDGs 2015: Fakta

Níže vám přinášíme shrnutí hlavních výsledků.

Cíl MDG 1: Vymýtit extrémní chudobu a hlad

• Extrémní chudoba: V roce 1990 žila téměř polovina všech obyvatel z rozvojových zemí za méně než 1,25 USD na den. V roce 2015 je podíl nejchudšího obyvatelstva těchto zemí 14 procent. Celosvětově se počet lidí žijících v extrémní chudobě snížil o více než polovinu, z 1,9 miliardy v roce 1990 na 836 milionů v roce 2015. Situace se výrazně měnila zejména od roku 2000.
• Hlad: Podíl podvyživených v rozvojových zemích klesl od roku 1990 téměř o polovinu, z 23,3 procenta v letech 1990-1992 na 12,9 procenta v letech 2014-2016.

MDG 2: Zpřístupnit základní vzdělání všem

• Školní docházka: V rozvojových zemích navštěvuje v roce 2015 základní školu 91 procent dětí. V roce 2000 to bylo 83 procent dětí.
• Subsaharská Afrika zaznamenala v oblasti základního vzdělávání největší pokrok. Počet dětí, které chodí do základní školy vzrostl v letech 2000-2015 o 20 procent. Mezi lety 1990-2000 to byl osmiprocentní nárůst.
• Děti, které nechodí do školy: Podle odhadů klesl na celém světě počet dětí ve školním věku, které nenavštěvují základní školu, na 57 milionů (2015). V roce 2000 to bylo 100 milionů dětí.
• Míra gramotnosti: Mezi mladými ve věku 15 až 24 let se celosvětově v letech 1990 až 2015 zvýšila míra gramotnosti z 83 procent na 91 procent. Snížil se rozdíl v míře gramotnosti mezi muži a ženami.

MDG 3: Prosazovat rovnost pohlaví a posílit postavení žen

• Rovnost žen a mužů ve vzdělávání: Ve srovnání s dobou před 15 lety je nyní ve školách mnohem více dívek. V jižní Asii bylo v roce 1990 zapsáno do základních škol jen 74 dívek na 100 chlapců, dnes je to 103 dívek na 100 chlapců.
• Zaměstnanost žen: V roce 2015 ženy tvořily 41 procent placené pracovní síly mimo zemědělský sektor. V roce 1990 to bylo jen 35 procent.
• Ženy v parlamentech: Ženy jsou nyní zastoupeny v parlamentech v téměř 90 procentech ze 174 zemí, o kterých existují za posledních 20 let údaje. Průměrný podíl žen v parlamentu se ve stejném období téměř zdvojnásobil (celkový podíl žen mezi zákonodárci je ale pouhých 20 procent).

MDG 4: Snížit dětskou úmrtnost

• Dětská úmrtnost: Celosvětově klesl mezi lety 1990-2015 počet úmrtí dětí mladších pěti let z 90 na 43 úmrtí na tisíc narozených dětí. Navzdory růstu populace v rozvojových zemích klesl celosvětově počet úmrtí dětí mladších pěti let z 12,7 milionu v roce 1990 na necelých šest milionů v roce 2015.
• Infekční nemoci: Očkování proti spalničkám pomohlo v letech 2000-2013 zabránit téměř 15,6 milionu úmrtí. Počet celosvětově zaznamených případů onemocnění spalničkami klesl o 67 procent. Přibližně 84 procent dětí na světě dostalo alespoň jednu dávku vakcíny proti spalničkám v roce 2013. V roce 2000 to bylo 73 procent dětí.

MDG 5: Zlepšit zdraví matek

• Mateřská úmrtnost (celosvětově): Od roku 1990 se snížila téměř o polovinu, k největšímu poklesu dochází od roku 2000.
• Mateřská úmrtnost (jižní Asie, Subsaharská Afrika): V jižní Asii se mezi lety 1990-2013 snížila o 64 procent, v subsaharské Africe téměř o polovinu.
• Porodní péče: Téměř tři čtvrtiny porodů v roce 2014 proběhly pod dozorem kvalifikovaného zdravotníka. V roce 1990 to bylo jen 59 procent.

MDG 6: Bojovat proti HIV/AIDS, malárii a dalším nemocem

• Počet nově infikovaných HIV: Snížil se přibližně o 40 procent mezi lety 2000-2013. Z odhadovaných 3,5 milionu na 2,1 milionu nově infikovaných.
• Antiretrovirální terapie: V roce 2014 mělo celosvětově 13,6 milionu infikovaných virem HIV přístup k antiretrovirální terapii (ART), což představuje obrovský nárůst z 800 tisíc v roce 2003. ART zabránila v letech 1995-2013 7,6 milionu úmrtí na AIDS.
• Úmrtí na malárii a výskyt malárie: V letech 2000-2015 se podařilo předejít více než 6,2 milionu úmrtí na malárii. Jednalo se především o děti mladší pěti let ze subsaharské Afriky. Celosvětově míra výskytu malárie klesla asi o 37 procent a úmrtnost klesla o více než polovinu.
• Tuberkolóza: Mezi lety 2000-2013 zachránila prevence, diagnostika a léčba tuberkolózy na 37 milionů životů. V letech 1990-2013 klesla úmrtnost na tuberkolózu o 45 procent a šíření tuberkolózy se snížilo o 41 procent.

MDG 7: Zajistit trvalou udržitelnost životního prostředí

• Pitná voda: V roce 2015 využívá více než 90 procent světové populace bezpečné zdroje pitné vody. V roce 1990 to bylo zhruba 75 procent lidí. Od roku 1990 získalo přístup k bezpečné pitné vodě asi 2,6 miliardy lidí.
• Sanitace: 2,1 miliardy lidí získalo celosvětově přístup k bezpečné sanitaci (kanalizace a toalety). Počet lidí, kteří k vylučování využívají volných prostranství, klesl od roku 1990 téměř o polovinu.
• Úbytek ozónové vrstvy: Látky, které zapříčiňují úbytek ozónové vrstvy, byly od roku 1990 fakticky eliminovány. Očekává se, že se ozónová vrstva obnoví do poloviny tohoto století.
• Slumy: Podíl městského obyvatelstva z rozvojových zemí žijících v příměstských chudinských čtvrtích klesl z asi 39,4 procenta v roce 2000 na 29,7 procenta v roce 2004.

MDG 8: Vytvořit globální partnerství pro rozvoj

• Oficiální rozvojová pomoc (ODA): ODA z rozvinutých zemí se v letech 2000-2014 zvýšila v reálných hodnotách o 66 procent a dosáhla rekordních 135,2 miliardy dolarů oproti 81 miliardám v roce 1990. Dánsko, Lucembursko, Norsko, Švédsko a Velká Británie i nadále v roce 2014 přispívaly na ODA více než 0,7 procenta svého hrubého národního důchodu (HND), jak stanovuje oficiální rozvojová pomoc OSN.
• Obchod: V roce 2014 byly téměř čtyři pětiny dovozů z rozvojových do rozvinutých zemí osvobozeny od dovozního cla. V roce 2000 to bylo 65 procent dovozů.
• Rozmach internetu: V roce 2000 mělo k internetu přístup jen něco málo přes 6 procent světové populace, v roce 2015 toto číslo vzrostlo na 43 procent. Dnes je ke globální síti připojeno 3,2 miliardy lidí.
• Zpráva pracovní skupiny pro Rozvojové cíle tisíciletí (MDG Gap Task Force): Skupina MDG Gap Task Force vznikla na popud generálního tajemníka OSN s cílem zlepšit dohled nad dosahováním MDGs. Podle její výroční zprávy byl zaznamenán velký pokrok. Kromě významného nárůstu ODA a průlomu v obchodních jednáních bylo také zaznamenáno rozšíření bezcelního a bezkvótového přístupu na trhy rozvinutých zemí pro nejméně rozvinuté země a větší dostupnost a snižování cen v oblasti telekomunikací v rozvojových zemích.

Další aspekty, které souvisejí s agendou MDGs

• Přetrvávající nerovnosti: Pokrok byl napříč zeměmi a regiony nerovnoměrný, velké rozdíly stále přetrvávají. Je potřeba dále se zaměřovat na ty nejchudší a nejzranitelnější.
• Konflikty: Do konce roku 2014 přinutily konflikty téměř 60 milionů lidí opustit své domovy. V zemích zasažených konfliktem se počet dětí, které nechodí do školy, zvýšil z 30 procent v roce 1990 na 36 procent v roce 2012. Nestabilní země zasažené konfliktem mají typicky nejvyšší míru chudoby a nejhůře se v nich dosahuje cílů MDGs.
• Nerovnost pohlaví: Ženy stále čelí významným nerovnostem co se týče chudoby, trhu práce a mezd či účasti na rozhodování v soukromém i veřejném sektoru. Celosvětově jsou v pracovním procesu začleněny asi tři čtvrtiny mužů a polovina žen v produktivním věku.
• Ekonomické rozdíly mezi nejchudšími a nejbohatšími domácnostmi, venkovskými a městskými oblastmi: V rozvojových zemích je u dětí z 20 procent nejchudších domácností dvakrát větší pravděpodobnost, že budou zakrnělé, než u dětí z pětiny nejbohatších domácností. Pouze u 56ti procent porodů ve venkovských oblastech je přítomen kvalifikovaný zdravotnický personál, v městských oblastech je to 87 procent. Mnoho lidí z venkovských oblastí nemá přístup k bezpečným zdrojům pitné vody a k sanitaci. Pouze polovina lidí na venkově má přístup k sanitačním zařízením, ve městech je to 82 procent.
• Klimatické změny: V roce 2010 zmizelo odhadem 5,2 milionu hektarů lesa. Nadměrný mořský rybolov vedl k poklesu podílu druhů, které nejsou ohroženy, z 90 procent v roce 1974 na 71 procent v roce 2011. Živobytí chudých lidí přímo závisí na přírodních zdrojích a jelikož často žijí v nejvíce ohrožených oblastech, trpí nejvíce.
• Chudoba a hlad: Přes ohromný pokrok, kterého bylo dosaženo díky MDGs, dnes stále žije 800 milionů lidí v extrémní chudobě. To se mimo jiné negativně odráží na jejich zdraví, úmrtnosti dětí a matek, počtu dětí mimo školu i na hygienických podmínkách. Každý den umírá na 16 tisíc dětí mladších pěti let.

Zdroj: www.osn.cz