Jedničkou v obnovitelných zdrojích je Švédsko
Přestože pověst evropského lídra ve využívání obnovitelné energie si pěstuje Německo, které na jaře roku 2011, krátce po katastrofě v japonské Fukušimě, ohlásilo konec jaderné energetiky, největší podíl obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě energie má v Evropské unii Švédsko. Obnovitelné zdroje pokrývají více než polovinu tamní celkové spotřeby, přičemž největší část tvoří vodní elektrárny. V Evropské unii se podíl obnovitelných zdrojů od jejího největšího rozšíření v roce 2004 zvýšil dvojnásobně na průměrných zhruba 17 procent. Vyplývá to z údajů Statistického úřadu Evropské unie.
"Jsme na dobré cestě, abychom do roku 2040 veškerou energii vyráběli výhradně z obnovitelných zdrojů, prohlašuje Anne Vadaszová-Nilssonová, generální ředitelka Švédského inspektorátu pro energetický trh.
Švédsko sice produkuje více než 40 % z celkových 150,7 vyrobených miliard kilowatthodin elektřiny ve vodních elektrárnách, v současné době však výstavbu dalších vodních zdrojů z ekologických důvodů neplánuje.
Naopak zelenou mají větrné parky. Hlavně v řídce obydlených severních oblastech Švédska jejich výstavba nenaráží na takové problémy jako v jiných zemích EU. Celkový instalovaný výkon větrníků loni stoupl o 493 na 6519 megawattů a v roce 2016 vyrobily skoro desetinu veškeré elektřiny.
Právě energie větru by ve Švédsku měla postupně nahrazovat jaderné bloky, jichž je v současné době v provozu devět s celkovým výkonem 8849 megawattů, vyplývá z údajů Světové nukleární asociace (k letošnímu prvnímu květnu). Podíl jádra ve švédské elektroenergetice nyní patří k nejvyšším v celé Evropě (kolem dvou pětin). Podle jedné ze studií publikovaných loni v květnu v European Physical Journal Plus by si však plnohodnotná náhrada švédské jaderné kapacity větrnými zdroji vyžádala záložní plynové elektrárny o výkonu 8,6 GW. To by samozřejmě vedlo ke zvýšení emisí CO2.
Postoj Švédska, kde spotřeba elektřiny v přepočtu na obyvatele patří k nejvyšším na světě, se vůči jaderné energetice mění. Vláda v roce 1980 rozhodla, že všechny jaderné elektrárny budou postupně odstaveny. Po roce 2005 začali někteří poslanci politiku odstoupení od jádra zpochybňovat. Parlament (Rikstag) nakonec v červnu 2010 odhlasoval, že toto rozhodnutí neplatí. Úspěch Strany Zelených ve volbách 2014 se k uzavírání jaderných elektráren opět vrátil. Loni v červnu se však menšinová vláda složená ze sociálních demokratů a ,,zelených" po vleklém vyjednávání s opozicí (Umírněnou stranou, Stranou středu a Křesťansko-demokratickou stranou) dohodla, že v existujících jaderných elektrárnách lze výhledově postavit až deset nových bloků, ale pouze jako náhradu těch, které doslouží.
Politici se také dohodli, že během dvou let - počínaje letoškem - bude zrušena jaderně energetická daň, jež v přepočtu přibližně činí 0,75 eurocentu na jednu kilowatthodinu. Tato zátěž momentálně představuje zhruba třetinu provozních nákladů jaderných elektráren.
Z čeho se ve Švédsku vyrábí elektřina
(podíly zdrojů v procentech, rok 2016)
Vodní |
40,6 |
Jádro |
39,8 |
Větrná, geotermální, solární a další energie |
10,3 |
Fosilní paliva |
9,3 |
Zdroj: Mezinárodní agentura pro energii