Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Dobře utajená strategie

25.06.2002  |  124× přečteno      vytisknout článek

Dobře utajená strategie České vlády přijaly od roku 1992 několik dokumentů ke státní energetické politice, obsahujících různé scénáře, záměry i přání. Vývoj v české energetice od roku 1990 až do dnešního dne však potvrzuje státní strategickou bezradnost, se kterou přímo souvisí čiré zoufalství zahraničních investorů, kteří se dodnes marně snaží uhodnout, čeho chce vláda v energetice dosáhnout a co v nejbližším okamžiku doopravdy udělá. A tak jsme jako ti kavaleristé, jejichž trubač \"... troubil nasedat a potom sesednout, protože zapomněl troubit sedlat. Pak se nasedalo znovu. Jeli (jsme) dlouho a divoce... (Jirotka, Z.: Saturnin, ČS 1990, 11. vydání, str. 202). Vlády ekonomicky silných států věnují energetickým zdrojům svých zemí i výkonnosti a úrovni národní energetiky velkou pozornost. Tyto státy se snaží co nejlépe hospodařit se svými primárními zdroji energie na straně jedné, na straně druhé podporují a usilují o řízený přístup ke zdrojům levné energie v zahraničí. Řízený přístup volí proto, že narůstání neřízené závislosti na dovozech energie je dnes považováno za bezpečnostní riziko. Bezpečnost a spolehlivost dodávek a relativně nízká cena energie jsou významnou konkurenční výhodou pro průmysl a jsou i významným faktorem při rozhodování investorů, kam umístí své investice. Tedy dosti důvodů k tomu, aby i Česká republika měla svou skutečnou a dlouhodobou energetickou strategii, která \"...vyjadřuje cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí... (§ 3, odst. 1 zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií). Všichni tiše doufáme, že český energetický sektor je organizován a řízen tak, aby zůstal přiměřeně funkční i za mimořádných situací a podpořil naše šance na přežití, pokud takové situace nastanou. Tomu by měla odpovídat skladba primárních zdrojů energie domácích i importovaných včetně přiměřeného podílu obnovitelných zdrojů, tomu by měla odpovídat i skladba a technologie elektráren, tepláren a výtopen. Pokud existuje energetická strategie státu pro zvládnutí mimořádných situací (které si po 11. září 2001 dovede představit téměř každý), potom je dobře utajena. Jistě je oprávněný požadavek, aby ekonomický růst nebyl doprovázen nevratnými negativními změnami životního prostředí. Podle nedávného průzkumu veřejného mínění však 70 procent dotázaných dává přednost zvyšování životní úrovně před zlepšováním životního prostředí (TV Prima 20. 5. 2002). Kde je ta správná míra, jaké jsou správné relace mezi těmito a dalšími jistě oprávněnými požadavky, které různě a z různých stran zaznívají a jsou v mnohém zcela protichůdné, a lze vůbec takové vyvážené relace nalézt a prakticky uvést do života? Zkušenosti z řady zemí, po desetiletí (staletí) jdoucích cestou parlamentní demokracie a tržní ekonomiky, potvrzují, že ano. Jejich zkušenosti rovněž potvrzují, že udržování těchto vyvážených relací je stále probíhající, velmi dynamický proces, který je pod veřejnou kontrolou a k veřejnému prospěchu. U nás zatím oscilujeme mezi krajními názory a postoji, aniž bychom si uvědomovali souvislosti a důsledky. Chybí nám cíle i kritéria pro stanovení priorit. Oscilujeme, nejdeme, ale tím intenzivněji přešlapujeme na místě. Přešlapovat na místě, když ostatní jdou, znamená zaostávat. Našich konkurenčních výhod v období před vstupem a v prvních několika desetiletích po našem vstupu do EU není mnoho. Jednou z nich je relativně levná energie. Tato výhoda není ani samozřejmá, ani trvalá. Pokud ji dokážeme maximálně zhodnotit, pomůže nám podpořit konkurenceschopnost zdejšího průmyslu a překonat první náraz po vstupu do EU. Jedním z východisek pro efektivní energetickou strategii českého státu může být správné nastavení \"energetického mixu, tedy takové skladby primárních energetických zdrojů, která bude nejlépe vyhovovat národohospodářským kriteriím a současně bude minimalizovat politická, sociální, bezpečnostní i ekologická rizika. Významnou součástí energetické strategie nutně je \"...vytvoření podmínek pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie... (§ 4, odst. 1 zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií). Je pozitivní, že celková poptávka po energii u nás v poslední dekádě poklesla. Souvisí to se změnou struktury konečného užití energie, svůj vliv má i ekonomický tlak na snižování nákladů. Energetická náročnost tvorby hrubého domácího produktu však klesá pomalu, což přímo souvisí s pomalým růstem výkonnosti české ekonomiky. Kdysi oblíbené porovnání \"spotřeby energie na hlavu ukazuje, že česká \"hlava, co se spotřeby energie týče, si užívá zhruba stejně jako průměrná \"hlava EU (mnohé ekonomicky výkonnější země však mají tuto měrnou spotřebu vyšší než ČR). Zdá se, že k naší současné podstatně nižší životní úrovni tedy patří i nižší spotřeba energie, což by mělo být respektováno při hledání nejvhodnějšího \"energetického mixu. Ale program žádné české politické strany neslibuje pro budoucnost zmrazení životní úrovně s příslibem významného poklesu spotřeby energie. Naopak přízeň voličů je získávána sliby o přibližování naší životní úrovně životní úrovni v EU, tedy ve svém důsledku i sliby, že i u nás po jisté době opět poroste poptávka po energii. Jaká je struktura primárních energetických zdrojů, kterými pokrýváme naše potřeby? V současné době více než padesát procent potřeby kryje uhlí, z toho více než dvě třetiny připadají na hnědé uhlí. Jaderná energie pokrývá necelých devět procent, obnovitelné zdroje méně než 0,5 procenta, importovaná ropa, ropné produkty a importovaný zemní plyn kryjí téměř 40 procent. Podíl uhlí postupně klesá, a naopak podíl zemního plynu roste. Jinými slovy, podíl importované energie roste a s tím i vzniká další tlak na zvýšení deficitu obchodní bilance. Porovnáme-li naši skladbu primárních energetických zdrojů s průměrem EU, tak konstatujeme, že podíl uhlí na krytí potřeb energie je u nás více než trojnásobný, podíl zemního plynu je u nás jen o málo menší, zatímco podíl jaderné energie je u nás zhruba poloviční. Lze říci, že ve struktuře zdrojů primární energie má u nás uhlí co do velikosti podílu obdobnou roli jako ropa v EU. Obnovitelné zdroje energie představují zatím v energetické bilanci EU řádově procenta, v ČR je však jejich podíl na krytí celkové potřeby ještě menší. Role obnovitelných zdrojů v ČR. I při velmi úsporném užívání energie nepokryjí obnovitelné zdroje významnější část energetických potřeb ČR. To je dáno našimi přírodními podmínkami. Využívání obnovitelných zdrojů v ČR je investičně náročné. Investicí ve výši 27 miliard Kč můžeme zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na krytí celkové spotřeby energie z dnešních 0,5 procenta na 3,6 procenta. Pokud se rozhodneme pro využití celého, technicky využitelného potenciálu obnovitelných zdrojů, vynaložíme oproti \"ekonomické variantě šestinásobek investičních nákladů, získáme však navíc pouze 50 procent energie, tedy podíl obnovitelných zdrojů na krytí celkové spotřeby energie by vzrostl z 3,6 procenta (ekonomická varianta) na 5,6 procenta (max. technické využití). Pro konstrukci \"energetického mixu je nutno vzít v úvahu, že obnovitelné zdroje v ČR mají svůj význam pro řešení mimořádných stavů v zásobování energií a mohou i v budoucnu plnit pouze doplňkové funkce ke zdrojům neobnovitelným Importované neobnovitelné zdroje. Mezi nejvýznamnější energetické komodity, které dovážíme, patří zemní plyn, ropa a ropné produkty. Záporné saldo export - import bylo v roce 2001 105 miliard Kč. Při hypotetickém úplném vytěsnění hnědého uhlí zemním plynem by se záporné roční saldo zvýšilo o dalších 45 miliard Kč., tedy na 150 miliard Kč. Dovoz palivových článků pro jaderné elektrárny se v tomto období drží na ustálené úrovni okolo 5 miliard Kč a je v celkové bilanci nevýznamný. Neobnovitelné tuzemské zdroje energie. Hlavním primárním zdrojem energie v ČR je tuzemské hnědé uhlí, které spolu s černým uhlím kryje více než 50 procent energetické potřeby v ČR. Životnost jeho zásob je přirozeně omezená. Je tedy časově omezený i možný užitek, plynoucí z tohoto přírodního bohatství. Při rozumné těžbě lze s tuzemským hnědým uhlím počítat 30 až 60 let. Existuje však spodní hranice těžby, pod kterou nelze doly ekonomicky provozovat. I krátkodobý pokles pod tuto hranici znamená trvalé a nevratné ukončení těžby. Ekonomické, sociální a ekologické důsledky z takto nezvládnuté \"koncovky naší energetické partie by v plném rozsahu dopadly na státní rozpočet a znamenaly by následně další daňové zatížení především podnikatelské sféry se vším negativním, co z toho vyplývá. K náhlé změně struktury našich energetických zdrojů může přispět i dožívání českých uhelných elektráren (a jejich zařízení na odsiřování spalin) v letech 2010 až 2013, možná i dříve. Promeškání vhodného okamžiku k zahájení přípravy projektu nové uhelné elektrárny také může být impulsem k neřízenému ukončení těžby hnědého uhlí v ČR. Tuzemské neobnovitelné primární energetické zdroje, představované hnědým a černým uhlím, jsou pro českou ekonomiku klíčové díky jejich dostupnosti a nízké ceně. Pokud by z jakýchkoli důvodů těžba uhlí u nás skončila, lze výpadek tuzemského uhlí ve značné míře a poměrně rychle nahradit zvýšeným dovozem elektřiny, černého uhlí, zemního plynu a ropy ze zahraničí, ovšem se všemi národohospodářskými, politickými, sociálními, bezpečnostními i ekologickými důsledky a riziky. Ocenění těchto rizik by mělo být východiskem k nové energetické strategii českého státu. Petr Karas, konzultant Zdroj: Euro


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist