Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Pavel Pečínka - Zelení zleva?

07.01.2003  |  128× přečteno      vytisknout článek

Pavel Pečínka - Zelení zleva? Napsání a vydání knihy Pavla Pečínky Zelení zleva aneb Historie ekologických stran v Evropě nakladatelstvím G plus G v Praze 3, Biskupcova 78, v r. 2002 (doporučená cena 249 Kč) považuji za záslužné. Stojí za ním velká mravenčí práce - posbírat základní údaje o množství stran typu Zelených (SZ) v Evropě, resp. SZ mimo Evropu, které většího vlivu nenabyly. Protože jde o velké množství SZ, často se utápějících ve vlastních sporech, často se štěpících a znovu sjednocujících, není reálné je podrobněji popisovat, byť alespoň nejvýznamnější (německá, rakouská ad.) by si to jistě zasloužily. Co je jim společné? 1) Ve vyspělých kapitalistických zemích Evropy (VKSE) se formují na základě různých místních nevládních, převážně ekologických iniciativ, zpravidla od počátku 70. let 20. století. V zaostalých zemích jižní Evropy se formují až v 80. letech, v bývalých socialistických zemích až po pádu reálného socialismu na přelomu 80. a 90. let. Ve SZ ve VKSE převažují mladí, vzdělaní lidé, často ze sociálně dobře situovaných středních vrstev, kteří uznávají tzv. postmateriální hodnoty (chcete- li, mají už samoúčelného hmotného konzumu dost). Mají v nich vysoké zastoupení ženy. 2) Ve VKSE převažuje levicová orientace SZ, obvykle od krajní levice po střed, uplatňuje se i ortodoxně ekologický proud. SZ ortodoxně ekologické zůstávají malé bez většího vlivu. Často se řídí heslem: \"Nejsme ani vlevo, ani vpravo, ale vpředu.\" 3) Bojují za řadu demokratických a sociálních požadavků, proti byrokratizaci EU, často i proti MMF, SB, WTO, NATO, proti diskriminaci žen, cizinců, homosexuálů ad., ale i za některé sporné věci, jako je legalizace měkkých drog. 4) Převažuje protiválečná a protimilitaristická orientace, odmítání NATO, leč po pádu zemí reálného socialismu není důsledná, zejména u SZ, které se dostaly do vlády. Válka NATO proti Jugoslávii některé SZ těžce rozdělila. Podobně postupně slábne odmítání EU, byť na základě marného odporu proti jeho rozšiřování a v naději, že se podaří EU reformovat zevnitř. 5) Příznačná je nejednotnost, rozhádanost a nestabilita SZ. Obvykle alespoň některé menší skupiny ekologů zůstávají mimo a někdy i proti SZ, v jedné zemi se o přízeň voličů často uchází více stran typu zelených. 6) V úsilí SZ se kupodivu neobjevuje boj za trvale udržitelný rozvoj. Jen u některých skupin se v určitém rozsahu objevují požadavky omezit konzumerismus a jiné nepravé potřeby. Tzv. radikální skupiny SZ a hlubinní ekologové zůstávají na okraji SZ a mimo ně. 7) Časté chladné vztahy s komunistickými stranami, zvláště těmi orientovanými do r. 1989 na Moskvu. Jen někdy a někde se objevuje omezená spolupráce na akcích proti válce. Na druhé straně některé SZ vznikly na bázi někdejších komunistických stran (ve Skandinávii) a některé komunistické strany si pěstovaly své zelené frakce (portugalská, řecká ad.). 8) V 80. letech pronikají první zelení do parlamentů, v 90. letech i do vlád. Zatímco pro řešení běžných ekologických problémů je účast SZ ve vládách vesměs přínosná, z hlediska trvale udržitelného rozvoje jsou výsledky jejich účasti ve vládách žalostné. Účastí ve vládě se SZ více či méně ušpinily a některé i zkrvavily. 9) Bojují proti jaderné energetice a za řešení řady jiných ekologických problémů. Neobjevuje se častý požadavek některých českých nevládních ekologů mimo SZ zrušit spalovny odpadu. 10) SZ v bývalých socialistických zemích se vesměs formují až po pádu reálného socialismu. Jejich počáteční silná pozice rychle slábne pod tíhou likvidace základních sociálních jistot reálného socialismu, hluboké ekonomické krize ad. Mnohé se orientují napravo, nechybí ani nacionalismus ad. Některé SZ se dostávají do parlamentů, popř. vlád na kandidátkách silných politických stran. Autor se nepokusil o kritický rozbor činnosti SZ. Určitá kritika se objevuje jen, pokud se ten či onen problém stane předmětem sporu mezi zelenými. U některých SZ uvádí poznámky, že stranou uváděný počet členů je zřejmě silně nadsazen. Kniha by se neúměrně rozrostla, jde o velmi tenký led. Řada problémů je velice složitá. SZ ve VKSE vznikly na bázi středních vrstev, které současná globalizace intenzivně likviduje. Jak na to budou reagovat, je otázkou. Delikátní otázkou je, zda jít či nejít do té či oné vlády. Obvykle z ní málokdo vyjde čistý (může se i zkrvavit a stát se ekoteroristou, viz němečtí zelení v r. 1999), leč z vládních pozic lze podstatně lépe prosadit to či ono pro ochranu životního prostředí, o tlaku na ozelenění ostatních politických stran nemluvě. Ghetto ortodoxních ekologů též není dobrá perspektiva. Mnohem choulostivější zůstává situace v chudých VKSE, což se projevuje malým vlivem SZ. V bývalých socialistických zemích se SZ po prudkém vzepětí v době pádu socialismu rychle propadly k bezvýznamnosti. Radikální (Hnutí Duha, Děti Země ad.) i umírněné organizace nevládních ekologů po celé roky 1990-2001 skandalizovaly SZ v ČR pro údajné sepětí s StB a fakticky suplovaly její funkci. Znám několik slušných zelených, které vyštvali ze SZ jejich souvěrci. Znám jen jednoho zeleného, který dosáhl významnějšího úspěchu v ochraně životního prostředí v ČR - dnes již zemřelého poslance ČNR P. Seifera, jež v r. 1993 vybojoval první protifreonový zákon. Znám i několik členů SZ - škůdců životního prostředí. Samozřejmě, než život zabíjet konzumerismem či se dokonce aktivně podílet na ničení životního prostředí i světa v rámci tzv. budování prosperity (rozuměj pro bohaté), účast v ochraně životního prostředí a většinou i ve SZ vychází dobře. Zdá se však, že pro rozhodující zvrat k trvale udržitelnému rozvoji, který bude možný jen ve spojení s prosazením moderního socialismu, SZ nemají sílu ani chuť. Přitom budoucnost bude patřit, pokud lidstvo přežije, tomu, kdo bude s to do života uvést principy skutečného trvale udržitelného rozvoje (nemám ale na mysli dosud převažující žvanění o trvale udržitelném rozvoji či jeho popírání, nejen v ČR). A zde má KSČM rozsáhlé rezervy. Není důvod si dělat iluze o zelených v ČR i v zahraničí. Je ale vážnou chybou ignorovat jejich pozitivní i negativní zkušenosti, jak se běžně děje. K lepšímu pochopení slabin SZ doporučuji se vrátit ke knihám J. Kellera Až na dno blahobytu a Šok z prosperity aneb Politické systémy v rozpacích. Zdroj: Haló noviny


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist