Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Evropská unie a životní prostředí

19.05.2003  |  128× přečteno      vytisknout článek

Evropská unie a životní prostředí Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Jan Pokorný přeje dobrý poslech. Nebudou pro Českou republiku představovat požadavky Unie, Evropské unie, v oblasti ochrany životního prostředí příliš velkou zátěž? Na to se dnes budeme ptát ministra životního prostředí Libora Ambrozka z KDU-ČSL, vítejte. Libor AMBROZEK, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/ -------------------- Dobrý večer. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- A Vladislava Bízka generálního ředitele firmy DHV Česká republika, vítejte. Vladislav BÍZEK, generální ředitel firmy DHV Česká republika -------------------- Dobrý večer. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Posloucháte tedy Radiofórum, v němž se Český rozhlas ve spolupráci s Evropsko-českým fórem věnuje dalšímu z aspektů našeho vstupu do Evropské unie. Prospěje případný vstup České republiky do Evropské unie ochraně našeho životního prostředí beze zbytku? Pane Bízku. Vladislav BÍZEK, generální ředitel firmy DHV Česká republika -------------------- Podle mého názoru ano a podle mého názoru také bude ekonomicky únosný. Ovšem za předpokladu, že k němu přistoupíme racionálně. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Ten dosavadní proces, který probíhá i u nás, jeví podle vás známky racionálnosti? Vladislav BÍZEK, generální ředitel firmy DHV Česká republika -------------------- V zásadě ano. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Co soudí ministr životního prostředí? Libor AMBROZEK, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/ -------------------- Já jsem přesvědčen, že vstup do Evropské unie v oblasti životního prostředí pro nás bude velkým přínosem, protože bude velmi pevně zajištěna ochrana životního prostředí a vlastně všechny ty úspěchy, kterých jsme dosáhli a všechny limity, které jsme stanovili, tak tímto budou zajištěny. Ten proces probíhá tady celých třináct let a musím říci, že výsledky, kterých jsme dosáhli, tak nemají v mnoha evropských zemích obdobu, protože to zlepšení tady bylo velmi výrazné. To znamená, že už nás toho tolik po vstupu do Evropské unie nečeká. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Jak odpovídáte na tu základní otázku, která byla vyřčena v záhlaví dnešního pořadu? Jestli nebudou požadavky Evropské unie v oblasti ochrany životního prostředí velkou zátěží, myšleno zejména tou ekonomickou? Libor AMBROZEK, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/ -------------------- Právě protože ty zásadní prostředky byly investovány v průběhu celých devadesátých let a množství znečišťujících látek kleslo na deset procent toho původního stavu. Tak ty požadavky, které jsou ještě před námi jsou za pomoci evropských fondů celkem únosné. Největší investice, které musíme vynaložit v oblasti ochrany vod a v oblasti nakládání s obaly jsme vyhodnotili tak, že jsme požádali Evropskou unii vlastně o dvě přechodná období v této oblasti, abychom měli na splnění těch kritérií delší dobu. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Nechme na tutéž otázku odpovědět také pana Bízka. Vladislav BÍZEK, generální ředitel firmy DHV Česká republika -------------------- Situace je trošku složitější. Evropské požadavky jsou dvojího typu. Jednak požadavky závazné, těmi jsou nastaveny základní parametry a standardy životního prostředí, které musí být dosaženy všemi členskými státy Evropské unie. Pak jsou požadavky, řekněme, nezávazné. V některých případech... Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Spíše směrnice, doporučení. Vladislav BÍZEK, generální ředitel firmy DHV Česká republika -------------------- Ne, v některých případech mají členské státy možnost stanovit přísnější požadavky, než jsou ty požadavky standardní, ty povinné a jedinou omezující podmínkou je, aby nevznikla bariéra jednotnému vnitřnímu trhu k těm požadavkům základním. Ty jsou nastaveny tak, aby byly splnitelné pro všechny členské státy Evropské unie, tj. pro ty bohaté i pro ty, které nejsou tolik bohaté. To znamená, myslím si, že budou splnitelné i pro Českou republiku. A to, jak jsem hovořil o racionálním přístupu se týká spíš té oblasti, kde máme možnost volby a tam bychom měli být velmi opatrní a provádět velmi pečlivé ekonomické analýzy. V případech, kdy bychom uvažovali o tom být o něco přísnější. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Řekněte konkrétní případ toho, kde máme možnost volby a kde bychom měli být opatrní a více počítat. Vladislav BÍZEK, generální ředitel firmy DHV Česká republika -------------------- Například můžeme stanovit přísnější podmínky v oblasti ochrany ovzduší. Můžeme stanovit některé přísnější podmínky v oblasti ochrany vod. Také například směrnice o obalech a obalových odpadech poskytovala určitou flexibilitu. To počítání je nutné proto, že to, co bylo, říkám, relativně levné a relativně snadné už se v devadesátých letech stalo. Vedlo to k tomu, že znečištění klesalo tempem deset procent ročně. Nyní už to nikdy nebude. Nyní bude každé procento poměrně drahé, bude řekněme bolestné, a proto budeme muset velice pečlivě vážit, kde chceme být přísnější, ač nemusíme. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Říká Vladislav Bízek. Doplní ministr životního prostředí? Libor AMBROZEK, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/ -------------------- Tady bylo myslím přesně charakterizováno rozdíl v těch přístupech evropských zemí. Já bych chtěl říci, že bych si velmi přál, aby Česká republika se zařadila spíše k těm ekologicky progresivnějším zemím, jakou jsou skandinávské země, Nizozemí nebo třeba Rakousko, dejme tomu i Německo, kde i ten silný důraz na ochranu životního prostředí nemá za následek ztrátu konkurenceschopnosti. To znamená, že podporou ekologických technologií, rozvojem ekologického zemědělství a nebo vyšším procentem výroby obnovitelných zdrojů energie ta země neztrácí v rámci evropského společenství, ale stává se to v mnoha případech konkurenční výhodou ať už pro průmysl, nebo třeba pro zemědělství nebo pro šetrný turistický ruch. To znamená, že v některých případech bych si dovedl představit, že ta kritéria, která si Česká republika zvolí, tak budou o něco přísnější, než jsou ty základní evropské směrnice, a to když tady byla řeč o těch oblastech ovzduší, vody, či odpadu od obalových materiálů. Dovedl bych si to představit u těch obalových materiálů, kde ve stupni třídění a recyklace dnes už patříme k velice slušnému evropskému průměru. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Zkuste dokázat, že proklamace ekologicky přijatelné technologie jsou mimořádnou příležitostí pro český průmysl v rámci společného evropského trhu má konkrétní obsah. Libor AMBROZEK, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/ -------------------- Tak, co se týče těch ekologických technologií, my můžeme nabídnout řadu projektů na výrobu obnovitelných zdrojů energií. Třeba naši stavitelé malých vodních elektráren patří ke špičce a otvírá se dnes i trh nejenom na západ, ale i směrem na východ. Troufám si říci, že jsme velmi šikovně úspěšní v aplikaci solárních zařízení. Jsou příklady mnoha firem, které tím, že si zavedli, že si dali ekologický audit nebo ekologické normy ISO 14001, tak velmi úspěšně exportují do evropských zemí. Mnohé firmy k tomu přistoupily už dříve, aby se vyvarovaly podezření z ekodumpingu, to znamená, že uplatňují na svou produkci šetrnější ekologická kritéria, a proto zavedly tyto normy, aby mohly vlastně obstát v té evropské konkurenci už před několika lety. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Evropská unie je tedy šancí pro ekologické podnikání? Teď už se ptám Vladislava Bízka. Vladislav BÍZEK, generální ředitel firmy DHV Česká republika -------------------- Podle mého názoru ano, protože objem trhu s ekologickými výrobky a službami rok od roku roste. V posledních letech dosáhl celkové částky tři sta miliard dolarů ročně, a to už je opravdu zajímavý trh. A samozřejmě já věřím v šikovné české ruce a v chytrou českou hlavu a jsem si jist, že české firmy byť samy o sobě, nebo v rámci nějakých mezinárodních uskupení firem budou schopny se na tomto významné a rostoucím trhu uplatnit. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Neplatí tedy přímá úměra, že co je ekologické nebo ekologicky šetrné je automaticky dražší? Pro toho spotřebitele normálního. Libor AMBROZEK, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/ -------------------- Rozhodně ne ve všech případech, samozřejmě, že některé produkty, a já tady mohu uvést i ten konkrétní případ výrobku ekologického zemědělství, jsou o něco dražší než ty produkty klasické, ale rostoucí spotřebitelský zájem dokazuje, že pro mnoho lidí je důležitější dát třeba vyšší cenu za nějaký produkt, u kterého mají záruku, že bude bezpečný pro lidské zdraví a že bude prospěšný. To znamená, že nebylo by asi správné říci, že všechno, co je šetrné k životnímu prostředí, je lacinější. Jsou i případy, že ty výrobky jsou dražší, ale skutečně v Evropské unii je ten zájem na ochraně životního prostředí tak vysoce ceněn. Je to jedna z priorit politiky Evropské unie, že tak, jak uvedl kolega Bízek, ten trh s ekologickými produkty se stále významně rozšiřuje. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Když se debatuje o vstupu České republiky do Evropské unie a ochraně životního prostředí, tak se často diskutuje i o některých možných záporech. Mluví se třeba o tom, že sjednocení norem přípustného obsahu škodlivin v potravinách na úroveň norem Evropské unie v roce 1997 v praxi znamená v průměru jejich asi trojnásobné změkčení. Je to pravda, nebo ne? Vladislav BÍZEK, generální ředitel firmy DHV Česká republika -------------------- V některých případech tyto rozdíly jaksi existují. Je to dáno tím, že ty evropské požadavky jsou vždy ty závazné požadavky, jsou vždy určitým kompromisem, který musí být ekonomicky a administrativně přijatelný pro všechny členské státy, a říkali jsme si, že jsou mezi sebou poměrně rozdílné. Takže známe případy, kdy, není jich mnoho, ale jsou takové případy nejen v těch potravinách, ale třeba i v ochraně ovzduší, kdy by přijetí evropských norem znamenalo určité zmírnění proti stávajícímu stavu. Ale naštěstí v řadě těchto případů je tam právě ta možnost volby, kterou samozřejmě využíváme, protože při přípravě nové legislativy platila zásada, pokud je evropský požadavek přísnější, přijmeme evropský požadavek, pokud byl stávající požadavek v České republice přísnější a není to v rozporu s pravidly Evropské unie, ponecháme si již ten, ponecháme si nadále ten přísnější požadavek. Ono to má i důvody určité kontinuity. To by znamenalo, že na nové investory by byly kladeny měkčí požadavky než na ty, kteří už investovali. Takže si myslím, že je to férový a správný přístup. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Další názor. Liberalizace obchodu s odpadem je možnou hrozbou přeměny České republiky na skládku v horším případě, v lepším na zpracovnu v cizině vyprodukovaných odpadů. Je to jen strašení odpůrců vstupu do Evropské unie nebo reálné nebezpečí? Pane ministře. Libor AMBROZEK, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/ -------------------- Já si myslím, že v této oblasti se není čeho obávat, protože ta pravidla budou platit v celé Evropské unii stejně. To znamená, že je určité množství komodit, které jsou volně obchodovatelné, to jsou především druhotné suroviny. A samozřejmě, že stále zůstává množství odpadů, které jsou vázány, jejichž vývoz a dovoz je vázán na povolení toho státu, do kterého by měly být dováženy. Můžou ale nastat situace a může to být i pro Českou republiku výhodné, kdy se tady budou recyklovat, využívat druhotné suroviny, kdy dokážeme toto proměnit v naši výhodu, ale rozhodně obchod s nebezpečnými odpady bude dále přísně regulován. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Evropská unie kromě jiného klade důraz třeba na podporu a rozvoj ekologických dopravní prostředků. Je možné i u nás jít bezbolestě tou samou cestou? Pane Bízku. Vladislav BÍZEK, generální ředitel firmy DHV Česká republika -------------------- Budeme to potřebovat. Netvrdím, že to bude bezbolestné, protože samozřejmě si to vyžádá určité investice, nicméně podíváme-li se na strukturu zdrojů znečistění ovzduší, tak se ukáže, že doprava po odsíření elektráren a po dalších investicích, které proběhly v devadesátých letech, tak se doprava stává velice významným a v některých znečišťujících látkách dokonce dominantním původcem znečištění ovzduší a víme, že například v Praze to působí poměrně významný problém, tak samozřejmě touto cestou budeme muset jít. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Budeme muset, protože nám to jinak Evropská unie neumožní a nebo budeme muset, protože je to tak dobře? Vladislav BÍZEK, generální ředitel firmy DHV Česká republika -------------------- Tak i tak. Připravují se určité směrnice například o procentu biopaliv v pohonných hmotách. Ale i kdyby se takové směrnice nepřipravovaly, tak věcné důvody, tj. znečištění ovzduší z dopravy by nás i tak přinutilo k tomu, abychom se touto cestou ne absolutně, ale částečně vydali. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Co tahle situace znamená, pardon, například pro vládu, která dobře ví, jaká situace je na našich železnicích. Ještě větší podporu třeba železniční, to znamená šetrnější dopravě nebo co jiného? Libor AMBROZEK, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/ -------------------- Já myslím, že ta podpora ekologicky šetrné dopravy má mnoho podob. Jednou z nich je samozřejmě podpora dopravy železniční, kde vláda prosazuje a za podpory Evropské unie se realizoval ten projekt železničních koridorů a kde ty kroky nového vedení Českých drah mají právě vést ke zvýšení přitažlivosti té osobní železniční dopravy. Ale rád bych navázal na to, co zmínil kolega Bízek, protože ten problém ovzduší ve městech má také ještě další rozměr. Vedle samozřejmě podpory veřejné dopravy v této oblasti, to znamená nejenom železniční, ale i městské veřejné dopravy, tak tyto projekty mohou pomoci velmi významně našemu venkovu a zemědělství. A to je program, se kterým vláda počítá, byl schválen celý projekt výstavby stanic na výrobu bioplynu, připravují se dotační tituly pro podporu bioethanolu, to znamená, že by část zemědělské produkce mohla být právě věnována na tuto, na výrobu těchto surovin s tím, že by ethanol mohl být přimícháván právě do paliv. To znamená, že to není jenom dopad na čistotu ovzduší, ale také vlastně významná možnost využití zemědělské půdy, která dnes třeba leží ladem. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Dosud, jak vás poslouchám to vypadá všechno docela snadně, ale když si uvědomíme, že může být problém ve financování ochrany životního prostředí také ve státním rozpočtu, kdy dá se říci, klesají spíše výdaje na ochranu životního prostředí, než že by stoupaly. Může naše ekonomika, kterou třeba čekají vbrzku ozdravné zásahy plně financovat ochranu životního prostředí, pane Bízku? Vladislav BÍZEK, generální ředitel firmy DHV Česká republika -------------------- Já bych především trochu upřesnil ten vývoj výdajů. To, co obvykle slýcháme, ta až dvě a půl procenta hrubého domácího produktu, to nejsou výdaje státního rozpočtu či veřejných rozpočtů, nýbrž jsou to celkové investice k ochraně životního prostředí tak, jak je sleduje Český statistický úřad. Ty investice prošly určitým vývojem s vrcholem v roce 1997 a zhruba šedesát až sedmdesát procent těchto investic pochází ze soukromých zdrojů. V rámci toho boomu devadesátých let byly například odsířeny všechny velké elektrárny, bylo postaveno mnoho velkých čistíren odpadních vod. Výdaje státního rozpočtu a dalších veřejných rozpočtů, ať jsou to státní fondy, státní Fond životního prostředí nebo Fond národního majetku a obecní rozpočty, tak se dlouhodobě pohybují na úrovni jednoho procenta hrubého domácího produktu. Abychom měli srovnání, většina států investuje ročně, zase celkové investice, nikoliv pouze státní, mezi jedním až dvěma procenty. To znamená to, že to v devadesátých letech překročení dvě procenta bylo mimořádné, bylo to dáno tím, že jsme koncem osmdesátých let byli v katastrofické situaci zejména z hlediska stavu ovzduší. A jak už říkal pan ministr Ambrozek, to znečištění kleslo desetkrát v průměru a nyní... Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Však také mělo co klesat. Vladislav BÍZEK, generální ředitel firmy DHV Česká republika -------------------- Ano. A nyní jsme zhruba na úrovni průměru Evropské unie. Neříkám, že lepšího průměru, ale průměru. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Pane ministře. Libor AMBROZEK, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/ -------------------- Já bych to možná rád dodal a samozřejmě bych mohl pochlubit, že rozpočet ministerstva životního prostředí je letos o třetinu vyšší, než byl v loňském roce. To, o co se jedná především, a to jsou prostředky, které jdou ze státního rozpočtu, tak jsou prostředky do krajiny. A ty krajinotvorné programy v rámci naší kapitoly tvoří téměř tři čtvrtě miliardy korun a výdaje ze státního Fondu životního prostředí ty dosahují konstantně zhruba už deset let více než tři miliardy korun. Takže ty státní prostředky budou jenom jednou z částí těch investic, které se musí vynakládat. To klasické financování v Evropě je více zdrojové, to znamená, že my využijeme po vstupu do Evropské unie Fond soudržnosti, ze kterého jsme schopni získat až tři miliardy korun ročně na projekty na čistírny odpadních vod, na některé projekty na nakládání s odpady. K tomu přistoupí státní podíl a k tomu potom podíl krajů a měst a samozřejmě část investic i dále ponese na bedrech podnikatelský sektor, a to, že životní prostředí se tak významně zlepšilo, tak je vlastně zásluha všech těchto subjektů, nikoliv jenom zásluha státu. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Politika ochrany životního prostředí Evropské unie stojí na několika principech. Například na principu takzvané předběžné opatrnosti. Tato zásada říká, že vždy, když existuje riziko možného nebezpečí, je třeba jednat tak, jakoby toto nebezpečí bylo reálné. Máme u nás v kraji tento princip beze zbytku osvojen, pane Bízku? Vladislav BÍZEK, generální ředitel firmy DHV Česká republika -------------------- Netvrdím, že ho máme osvojen, máme ho zaveden prakticky ve všech zákonech, které se týkají ochrany životního prostředí a vesměs celý ten systém ochrany životního prostředí se víceméně podle tohoto principu chová. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Platí i u nás například princip \"znečišťovatel platí\"? Tedy škody na životním prostředí musí hradit ten, kdo je způsobí, pane ministře? Libor AMBROZEK, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/ -------------------- Oba tyto principy, o kterých jste se zmínil se od začátku devadesátých let snažíme velmi důrazně zavádět. Ne vždy se setkávají s pochopením, protože především ten princip předběžné opatrnosti u mnohých vyvolává otázky, zda je nutné být tak přísný. V současné době tu diskusi vedeme třeba nad zákonem o geneticky modifikovaných organismech, kde vlastně Evropská unie se řídí velmi důsledně principem předběžné opatrnosti. Protože když nevím, co to může způsobit, tak je lépe být přísnější. Princip \"znečišťovatel platí\" byl velmi výrazně aplikován v těch zákonech ze začátku devadesátých let a dodnes vlastně jedním z hlavních zdrojů státní Fondu životního prostředí jsou poplatky, které platí podniky a města za vypouštění znečišťujících látek do ovzduší a do vody a za odnětí půdního fondu. Takže, když někdo chce postavit supermarket, tak samozřejmě platí za to, že zabere zemědělskou půdu. A já jsem přesvědčen, že ty poplatky stále patří k tomu instrumentu ekologické politiky, ale samozřejmě jsou mnozí, kteří říkají, že už podniky zaplatily dost a že už by platit nemusely. Ale v Evropské unii se opravdu důsledně uplatňuje tento princip a v poslední době je snaha, a to je třeba vidět u pokusu o ekologickou daňovou reformu, aby vlastně byly do těch cen výrobků a také cen energií zahrnuty všechny dopady, které má tato činnost na životní prostředí, protože ta cena benzínu by neměla být jenom o tom, kolik stojí jeho těžba, doprava a zisk státu, ale také o tom, co pak znamená regenerace toho území. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Hosty dnešního Radiofóra jsou ministr životního prostředí Libor Ambrozek a Vladislav Bízek, generální ředitel firmy DHV Česká republika. 221552155 a 221552255, to jsou telefonní čísla. I dnes čekáme šest vašich otázek. Dobrý podvečer, tady je Radiofórum, téma Evropská unie a životní prostředí a jeho ochrana. Můžete se ptát, vítejte. posluchač -------------------- Dobrý večer, zde je Blahoslav. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Dobrý večer, pane Blahoslave. posluchač -------------------- Já bych se chtěl zeptat, proč, jak jsou tam dva pánové, kteří oba tvrdí, že tím vstupem do Evropské unie všechno bude vynikající, proč tam není také nějaká opozice? A potom ještě bych se zeptal, jak třeba ta předběžná opatrnost, tak co se teďka u nás dělá třeba, aby se zamezil případným velkým ztrátám při povodních a tak dále? A pak ještě bych měl k té dopravě. Proč se dva jenom o ty takzvané koridory, čili velké tahy na železnici, proč se nemodernizují také vedlejší trati, což by bylo ekologické? Děkuji. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Děkujeme za otázku, na slyšenou. Druhý telefonát, vítejte. posluchač -------------------- Dobrý den, Kristýn. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Dobrý den, pane Kristýne. posluchač -------------------- Blahoslavím pana Blahoslava, protože hned na něho navazuji. Prosím vás, pokud jde o ten koridor. Tento týden mi vykládal jeden známý, že vlastně ten koridor je jakási půjčka, když prý budeme v Unii, tak nebudeme nic splácet, když nebudeme v Unii, budeme splácet. Tak, jak to je? Za jakých podmínek? A plně souhlasím s panem Blahoslavem, je-li diskuse, tak má být diskuse všech stran, protože má tady /nesrozumitelné/, že demokracie je diskuse, kde platí fakta a argumenty a já říkám objektivní historická pravda, děkuji. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Na slyšenou, pane Kristýne. Třetí telefonická otázka, dobrý večer. posluchač -------------------- Dobrý večer, tady Roman, Praha. Já jsem se chtěl zeptat, jestli není trošku divný, když prostě slaďujeme ekologický, já nevím, prostě normy s Evropou a popelnice platíme prostě za osobu. Tudíž žádná motivace míň odpadu třídit a takhle to vlastně to není. Děkuji, na shledanou. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Děkujeme za otázku, hezký večer. Čtvrtá otázka, vítejte. posluchač -------------------- Dobrý večer, Maceček, /nesrozumitelné/. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Vítejte, pane Macečku. posluchač -------------------- Prosím vás, já bych měl takovou malou připomínku. Když to tedy tak hodnotíte, tak skutečně buďte objektivní. Řekněte kolik se zavřelo koksoven, kolik se snížila práce v hutích, kolik bylo zavřeno hutí, kolik chemických provozů. Dále, kolik škody se napáchalo s tím, že se přestali vyrábět obyčejné skleněné lahve. Kolik škody se napáchalo s tím, že jste zrušili přepravu po železnici a převedli jste to na cesty. Prosím vás, buďte objektivní. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Děkujeme, když dovolíte, čekají na telefonní lince další posluchači. Dáme prostor předposlednímu telefonujícímu. Haló, tady je Radiofórum. posluchač -------------------- Dobrý den, tady Šťastný, západní Čechy. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Vítejte. posluchač -------------------- Já jsem se chtěl jenom zeptat, já jsem vás pustil, poslouchám vás každý den teda jo, ale dnes jsem vás pustil, vy mluvíte o odpadech a takových věcích. Mě by zajímala jedna věc, jak je to s těma druhotnýma, železo, hliník, sběrné suroviny a tak. Já jsem toho názoru, kdyby se sběrné suroviny zrušily, ne zrušily, ne jako výkup, proplácení, tak by se nekradlo tolik a zůstalo to. A zajímalo by mě, jak je to v té Evropské unii? Jak to praktikují jiné státy? Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Děkujeme. A závěrečný telefonát, dobrý večer, zde Radiofórum. posluchač -------------------- Dobrý den, tady Sivák. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Vítejte, pane Siváku. posluchač -------------------- Já bych měl takovouhle otázku. My jsme firma, která se zabývá svozem papírových a igelitových odpadů, plastových z firem a obchodů. Jsme z pohraničí s Německem a zajímalo by mě, jestli jsme i pro německého partnera osobou oprávněnou k tomu, abychom od nich mohli vyvážet tyhle ty odpady. A pokud jo, jestli bychom mohli ještě v případě, když jsme partnery i /nesrozumitelné/, tak jestli bychom mohli dostávat na tyhle ty dovozy dotace, děkuji. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Taky děkujeme za tuto, jakož i za pět předchozích telefonických otázek. Připomínám, že hosty dnešního Radiofóra jsou ministr životního prostředí Libor Ambrozek a Vladislav Bízek generální ředitel firmy DHV Česká republika. Možná bude asi komplikovaná odpověď na ten šestý telefonický dotaz. Pán zastupuje firmu, která sváží odpady a táže se, zda jsou pro svého Německého partnera anžto firma pravděpodobně dlí v příhraničí oblasti, osobou oprávněnou a mohou totéž vykonávat pro něj. Zřejmě nemáme pohotově přesnou odpověď. Mohly bychom ho když tak odkázat na nějaký zdroj, kde by se dozvěděl přesnou informaci, pane Bízku? Vladislav BÍZEK, generální ředitel firmy DHV Česká republika -------------------- Ne, zřejmě by to nejlépe věděl Odbor ochrany odpadů ministerstva životního prostředí. Nicméně podlé mého názoru zatím v České republice platí česká legislativa, ve Spolkové republice Německo platí spolková legislativa. Takže zatím, pokud podnikatelský subjekt chce něco vozit z Německa do Česka nebo z Česka do Německa, tak to podléhá mechanismu podle Basilejské úmluvy o přeshraničním pohybu odpadů a samozřejmě záleží na tom, do kterého z barevných odpadů, z barevných seznamů odpadů ta komodita patří. Pokud do zeleného, tak je to normální obchodní artikl, pokud do žlutého či červeného, tak musí získat povolení příslušných orgánů. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Teď to vezměme od začátku. Pan Blahoslav hovořil o námi diskutovaném principu předběžné opatrnosti a dával ho do souvislosti se ztrátami při povodních. Pane ministře. Libor AMBROZEK, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/ -------------------- Ano, já myslím, že spojitost toho principu s protipovodňovou ochranou je velice případná. Právě proto jsem tady zmínil jako jednu z priorit rozpočtu ministerstva životního prostředí krajinotvorné programy, což jsou programy, které se snaží vracet krajině schopnost zadržovat vodu, protože klasický způsob budování hrází je vlastně až chytání problému na konci. Princip předběžné opatrnosti uplatnění na povodně, to znamená nestavět v nivách tam, kde povodně hrozí, a znamená starat se o krajinu především v těch horských oblastech tak, aby byla schopná co nejvíce vody zadržet. Takže v tomto má naprostou pravdu a snažíme se a i spolu s resortem zemědělství investovat poměrně velké prostředky právě do zvýšení schopnosti krajiny zadržovat vodu. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Dále měl pan posluchač Blahoslav ještě jednu podotázku. Když jsme mluvili o ekologicky šetrné dopravě a železničních koridorech, tak se táže, proč se nepodporují také nějaké vedlejší menší tratě, které jsou také ekologicky šetrné. Pane minstře. Libor AMBROZEK, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/ -------------------- To je otázka priorit rozpočtu především státního Fondu dopravní infrastruktury. Většina těch prostředků jde dnes jak na výstavbu koridoru, tak na výstavbu dálnic a obchvatů měst, aby se ulehčilo té městské dopravě. Co se týče regionálních tratí, tam si myslím, že do budoucna by jedna z forem posílení těch regionálních tratí mohlo být jejich převedení na kraje, které dnes už kontrolují dopravní obslužnost na svém území a které poté, co novelou zákona dostanou významnější podíl na státní příjmech, tak by se o ně mohli starat lépe a zřejmě laciněji než ta centrální organizace Českých drah. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Druhý telefonický dotaz od pana Kristýna se také zabýval koridory a pan Kristýn, pokud jsem to dobře pochopil vyjádřil myšlenku, že máme půjčku, když budeme mít koridory, tak jí nebudeme muset Evropské unii splácet. Tak jsem to pochopil, pokud jste to pochopili lépe a zodpověditelněji, tak máte slovo, pane Bízku. Vladislav BÍZEK, generální ředitel firmy DHV Česká republika -------------------- Já jsem to pochopil trošku jinak. Víme, že dostáváme z různých podpůrných fondů Evropské unie určité prostředky na dobudování dopravní infrastruktury. Má to určitou logiku, protože existuje transevropská síť jak železniční, tak silniční. Má to ten důvod, aby díky lepší mobilitě osob a zboží se postupně snižovaly strukturální rozdíly mezi regiony, to je vlastně jeden z velkých cílů Evropské unie. No, umím si přestavit, že ač to nevím do detailu, že jsou tady určité půjčky z Evropské banky pro obnovu a rozvoj nebo z Evropské investiční banky a samozřejmě, pokud za ty prostředky postavíme to, na co jsme je získali, tak zřejmě nám zůstanou ty zvýhodněné podmínky, za kterých ta půjčka byla poskytnuta. Pokud nikoliv, tak asi bychom měli určitý problém. Já to pochopil takhle ten dotaz. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Pane ministře Ambrozku. Libor AMBROZEK, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/ -------------------- Já myslím, že posluchač vyjadřoval ještě optimističtější verzi, to znamená, že když vstoupíme do Evropské unie, že bychom ty prostředky vůbec splácet nemuseli. Do těch hlavních dopravních staveb jdou prostředky dvoje. Ty, které jdou jako půjčka z Evropské banky pro obnovu a rozvoj nebo Evropské investiční banky, ty splácet budeme, ten úvěr je velmi výhodný a je dlouhodobý. Tam je myslím horizont patnácti až dvaceti let. Ale další prostředky, které jdou jak do životního prostředí, tak do dopravy, tak jsou dnes z fondu ISPA a od příštího roku z Fondu soudružnosti a tam se jedná o dotace, které splácet nebudeme a samozřejmě po vstupu do Evropské unie ty prostředky do té i oblasti dopravy budou větší, než jsou dnes. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Další otázka. Slaďujeme normy s Evropskou unií a popelnice platíme za osobu, což není motivující pro třídění odpadu. Pane Bízku, poprosím stručně. Vladislav BÍZEK, generální ředitel firmy DHV Česká republika -------------------- Evropské normy neupravují způsob, jakým se má platit nakládání s komunálním odpadem. Ony pouze říkají, jak s tím odpadem nakládat, jak ho skládkovat, jak ho spalovat, jak ho třídit a podobně. Takže to je věcí každého státu a bohužel toto je jeden z problémů, kterých je v oblasti odpadů hodně, které nemají žádné dobré řešení. To znamená, můžeme se rozhodnou pro několik různých způsobů, popelnice, pytle s odpadem, ale žádný nelze považovat za ideální. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Pan ministr Ambrozek. Libor AMBROZEK, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/ -------------------- Samozřejmě, že nejspravedlivější je systém, kde každý platí jenom za odpady, které vyprodukuje a které navíc nevytřídí, to znamená, za ten zbytkový odpad. To dnes zavedlo asi deset procent měst, a to je ten klasický pytlový systém. U poplatku na hlavu je hlavní motivací měst a já jí velmi rozumím, snaha zamezit vzniku černých skládek. To znamená, aby nebyli lidé, kteří říkají, že nemají žádný odpad, a tudíž nebudou nic platit. A když platí všichni, tak nemá potom nikdy důvod vozit to někdy v noci do příkopu. Takže to je u řady měst motivace a mnohým se to osvědčilo. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Další pan posluchač si posteskl na tím, kolik se u nás zavřelo koksoven, hutí, chemických provozů. Pane Bízku. Vladislav BÍZEK, generální ředitel firmy DHV Česká republika -------------------- Ano zavřelo, nicméně nebylo to kvůli ochraně životního prostředí, bylo to proto, že po otevření trhu počátkem devadesátých let některé podniky byly schopny tuto změnu přežít, některé nebyly. A ty podniky, které byly schopny ekonomicky přežít, byly také schopny postupně splnit požadavky ochrany životního prostředí. Libor AMBROZEK, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/ -------------------- Tam možná myslím, že ta připomínka posluchače byla správná v tom ohledu, že na tom radikálním zlepšení životního prostředí u nás během devadesátých let se nepodílely jenom nové zákony a jenom investice všech těch subjektů, ale také to, že byly některé ty provozy zavřeny. Nebo se třeba přestalo v zemědělství používat tolik pesticidů a herbicidů. To znamená, že i to se na tom zlepšení stavu podílelo. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- No, a poslední snad zodpověditelná otázka. Jak je to s výkupnami sběrných surovin, kdyby se u nás zrušily, tak podle názoru pana posluchače zejména u těch barevných kovů by se nekradlo. Vladislav BÍZEK, generální ředitel firmy DHV Česká republika -------------------- To je pravda, ale zase pokud bychom chtěli, aby někdo ty sběrné suroviny shromažďoval a někam nosil, tak mu musíme něco dát. Když mu nic nedáme, tak by to asi těžko dělal. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Pane ministře, souhlasíte s tímto názorem? Libor AMBROZEK, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/ -------------------- Já ty stezky především severních Čech slýchám na adresu sběrných surovin a toho, co se do nich nocí. Pořád si ale myslím, že to je tradice, která v České republice je opravdu dlouholetá a má vliv na to, že patříme mezi národy, které opravdu hodně třídí a ty komodity sklo, železo, papír, tak jsou u nás tříděny skutečně na evropské špičce a že by bylo ztrátou tento systém rušit. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------- Hosty dnešního Radiofóra byly Vladislav Bízek a ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Děkuji za váš čas, na shledanou. Libor AMBROZEK, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/ -------------------- Na shledanou. Vladislav BÍZEK, generální ředitel firmy DHV Česká republika -------------------- Na shledanou, děkujeme. Zdroj: Zápisník ČSSD


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist