Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Ekologické bilancování vstupu do Evropské unie

11.06.2003  |  127× přečteno      vytisknout článek

Ekologické bilancování vstupu do Evropské unie V \"předvečer\" referenda o našem vstupu do Evropské unie se často setkáváme s černobílým viděním a hodnocením. Nejinak tomu je při bilancování \"má dáti dal\" v oblasti životního prostředí. A tak nechybí kontroverzní otázky, jako např. \"zelená\" legislativa EU diktát či šance pro důslednější ochranu ŽP? Tyranie evropských ekologů nebo prohloubení spolupráce v legislativě, ve financování, v environmentálních technologiích? V čem bude naše členství přínosem a v čem nás bude naopak svazovat a omezovat? Které normy EU považovat za \"osvícené\" a které naopak za danajský dar? Co všechno můžeme čekat okamžitě po vstupu či v nejbližší budoucnosti? Takto a podobně se lidé ptají na mítincích, čteme různé názory v tisku, občas se tomu věnuje televize. Odpovědi na tyto otázky hledají ve značné míře i učitelé a studenti naší fakulty a možná nejen naší. Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí n. L. se orientuje jako jediná v České republice na široce a komplexně pojatý studijní program Ekologie a ochrana prostředí jako syntézu přírodovědních, technických a společenskovědních aspektů tvorby a ochrany životního prostředí. To nám také do značné míry umožňuje komplexní pohled na výhody a problémy, spojené se vstupem do EU, i když si v žádném případě nečiníme nárok na absolutorium. Proč ekologové převážně říkají ano V první řadě chceme zdůraznit, že bezprostředně po vstupu do EU nedojde prakticky k žádným změnám. Po roce 1989 se nám podařilo výrazně zlepšit přístupy k ochraně ŽP jak v organizační a legislativní rovině, tak v ekonomické a technické oblasti a přiblížit se tak v mnohém směru standardní úrovni zemí EU. Samozřejmě ne ve všem stejně a také ne z hlediska důslednosti v naplňování přijatých principů a v kontrole přijatých zákonů, předpisů a vyhlášek. Tento vývoj dnes přináší plody např. ve výrazném snížení emisí oxidu siřičitého (tuzemských i \"přeshraničních\"), ve zvýšení čistoty vody v řekách (v Labi např. řádově o 1 stupeň), postupně se mění přístup k likvidaci odpadů od nutného zla ke vzniku nového odvětví odpadového hospodářství. Rovněž tak jsme významně postoupili v posuzování vlivu lidské činnosti na ŽP za účasti široké odborné i laické veřejnosti. Současně jsme ale zůstali v mnohém dlužni a zde nám může být a bude vstup do EU velmi užitečný. Je to především využívání nejrůznějších forem ekologické výchovy a vzdělávání ve školách, v rodině, mezi mládeží, v mediální sféře, v práci s odbornou i laickou veřejností. Jde o pěstování \"ekogramotnosti\" a postupné osvojování \"ekologického životního stylu\" na základě principů \"trvale udržitelného rozvoje (života)\". Obsah těchto pojmů a tím spíše jejich praktická aplikace je pro většinu naší veřejnosti španělskou vesnicí. K tomu ovšem přispěl i jednostranně pojatý proces ekonomické a společenské transformace, ale i názory o \"ekologii jako šlehačce na dortu\" či autentický výrok premiéra z roku 1994, že \"...termín trvale udržitelný rozvoj je nedefinovaný a nedefinovatelný\". To vše mělo za následek výrazné zpoždění ČR v naplňování tohoto pojmu (přestože v čs. zákoně o životním prostředí č. 17/1992 Sb. je definován), zejména v koncepcích životního prostředí, v informatice, v ekologické výchově, v rozvoji tzv. lokálních agend 21 a dalších. Naše členství v EU by mělo vést k většímu bezprostřednímu poznání a kontaktu s regiony EU, kde obyvatelstvo i podnikatelé jsou vstřícnější k životnímu prostředí, což by mělo pozitivně ovlivnit chování české populace. Ke zvýšení obecného ekologického uvědomění, tzv. \"ekologické gramotnosti\", by mohly přispět i politické strany svými programy. Předpokládáme, že obdobně jako v současných zemích EU, tak i v ČR se vyprofiluje politická strana Zelených, která bude zastoupena v parlamentu. Tak jako v EU, tak i u nás bude život státní správy, samosprávy a podnikatelů při posuzování a schvalování staveb, nových výrob a projektů v rámci správního řízení (tzv. proces \"EIA\") znepříjemňovat široké spektrum občanských nezávislých organizací a ekologických hnutí a iniciativ. Tuto možnost u nás veřejnost před listopadem 1989 neměla a umožnila jí to až nová legislativa, koncipována pod inspirativním vlivem legislativy EU. V posledních letech se navíc v členských zemích EU počíná rozvíjet příprava a realizace lokálních a regionálních environmentálních dokumentů tz. Agend 21, v intencích globálně koncipovaného programu \"Agenda 21\", který přijala OSN na summitu v Rio de Janeiro v roce 1992. Nejdále je v tomto směru zřejmě Velká Británie a Německo. Naše ekologická hnutí by si měla uvědomit, že tímto pro ně zcela objektivně nastupuje potřeba vyjadřovat se k problémům na mnohem vyšší úrovni poznání a informovanosti. Je rovněž nutná koordinace a spolupráce jednotlivých ekologických hnutí a organizací. Pokud však budou pokračovat dosavadními metodami, pro které je charakteristická spíše krátkodobá kampaňovitost a emocionalita, pak dojde k tomu, že nebudou mít jejich aktivity potřebnou váhu. Jsou argumentem pro ne zvýšené náklady na environmentální investice? K tomu, aby se ČR vyrovnala s požadavky a normami EU, bude z veřejných i podnikových finačních zdrojů v období let 2000 až 2005 podle ministra životního prostředí Dr. Libora Ambrozka vynaloženo: v investicích na ochranu ovzduší asi 17 miliard Kč, do čistíren městských odpadních vod by se mělo investovat asi 70 miliard Kč a do spaloven komunálních odpadů asi 7 miliard. To jsou bezesporu velké částky, které ovlivní schodek státního rozpočtu v uvedeném období. Nejsou to však peníze, které bychom vynakládali na příkaz a pro potěšení EU, ale tyto investice budou mít pozitivní vliv nejen na krajinu, zdraví a život naší populace, ale i na přitažlivost ČR pro turisty. Nemělo by se zapomínat rovněž na to, že stavební díla a větší část strojního zařízení bude od tuzemských dodavatelů. Určitá část těchto výdajů se s jistým časovým odstupem tudíž vrátí do státního rozpočtu formou daní z příjmu a přispěje též k řešení zaměstnanosti. Určité riziko existuje Ekologové však vidí i určitá rizika a otevřené otázky. Podpory (subvence) pro zemědělskou produkci vyjednané s Bruselem pro nové členy jsou sice nižší (někteří je označují dokonce za diskriminační než podpory poskytované stávajícím členům), ale přece jen vyšší než poskytované v státech mimo EU. Nepovede to u nás k renesanci intenzivního zemědělství, s aplikací vysokých dávek strojených hnojiv, fungicidů, herbicidů a pesticidů, k zakládání velkých lánů monokultur, jak ho známe z předlistopadové éry, se všemi známými negativními dopady na životní prostředí? Může se zde uplatnit, a s pomocí jakých nástrojů, \"viditelná ruka státu\" oproti \"neviditelné ruce trhu\"? Měli bychom podstatně zvyšovat podíl obnovujících se primárních energetických zdrojů (tj. využití vodní a sluneční energie, energie větru a geotermální energie) na vstupu všech primárních energetických zdrojů, a to ze současných 23 procent na 6 procent (v roce 2010) s tím, že ve stejném časovém horizontu by měl činit pro stávající členské státy v průměru 12 procent. Je tento cíl pro konkrétní geografické a klimatické podmínky ČR vůbec reálný a o jaké propočty se opírá? Nebylo by např. výhodnější peníze, které budeme muset investovat do staveb nových přehrad, tzv. větrných farem a polí foitovoltaických panelů věnovat na racionalizaci ve spotřebě energetických zdrojů? Takových i dalších otázek je víc než dost, ale v každém případě se lépe řeší v určitém společenství. Jsme přesvědčeni, že naše členství v Evropské unii přispěje dříve či později (to bude záležet hlavně na nás samotných) ke zvýšení ekologického vědomí převážně většiny našich obyvatel. K tomu by měly přispět jak politické strany svými programy, tak široké spektrum občanských neziskových organizací a ekologických hnutí i změny chování občanů samých. Věřme v renesanci strany Zelených, věřme ve zvýšenou ochranu cenných přírodních útvarů a krajinných celků u nás v rámci evropského programu NATURA 2000, věřme v přísloví, že \"slova hýbají, příklady táhnou\". Autoři jsou zaměstnanci Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně Ústí n. L. Zdroj: Ústecký deník


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist