Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Neziskový sektor a nezisková organizace

01.08.2003  |  157× přečteno      vytisknout článek

Neziskový sektor a nezisková organizace Pro pojmy \"neziskový sektor\" a \"nezisková organizace\" neexistují v našem právním řádu legální definice. Jejich používání je i přesto rozšířené a zažité, nicméně řada odborníků se s nimi neztotožňuje. Pro ty, kteří se pohybují v tomto tzv. neziskovém sektoru, je však definování pojmů důležité. Je ovšem velmi obtížné vymezit pojem \"neziskový sektor\" samostatně, bez vymezení pojmu \"nezisková organizace\". Neziskový sektor zahrnuje širokou škálu organizačních forem a činností. Tato poměrně široká variabilita, rozmanitost a mnohorozměrnost neziskového sektoru je příčinou jeho obtížné pochopitelnosti, možnosti určení jeho jednotné definice i jednoznačného terminologického označení. Upozorňuji, že každý pokus o jeho přesnou definici musí být zplošťující, do určité míry deformující a nedostatečně objektivně vymezující funkci, poslání a cíle tohoto sektoru. Složitosti i nejasnosti - pokud jde o pojmový aparát - souvisejí také s tím, že jde vlastně o nový typ organizací, jež existovaly sice již za první republiky, ale komunistickým režimem byly v podstatě zlikvidovány. Proto čeština převzala i část pojmového aparátu z ciziny a doslovný překlad některých slov z angličtiny není výstižný a zcela vyhovující. MEZITITULEK: Prameny označení Označení sektoru se v řadě publikací liší. Používá se pojmenování \"třetí\", \"nevládní\", \"občanský\", \"nevýdělečný\" apod. Pojem \"neziskový\" je českou vědeckou doktrínou odmítán, přesto se v praxi objevuje a používají jej i někteří právníci. Jde v podstatě o vadný překlad amerického právního výrazu \"non-profit\", resp. \"not-for-profit\". Předpona \"non\" v tomto smyslu ovšem neznamená zápor \"ne\", nýbrž vyjádření významu \"jiný než\". Tomu odpovídá i druhý, v podstatě synonymní americký výraz \"not-for-profit\", tzn. nikoliv za účelem zisku. Tento výraz je v překladu do českého jazyka správně použit v naší zákonné úpravě daní z příjmů právnických osob.1) Je nutné přiznat, že je těžké nalézt vhodný český ekvivalent, který by nebyl příliš popisný a víceslovný. České účetní předpisy používají výraz \"nevýdělečný\", který také není zcela přesný, nicméně je alespoň v našem právním pojetí, názvosloví i právním vědomí ustálený, tradiční a je známý též platnému právu trestnímu apod. Pojem \"občanský sektor\" je českému právnímu řádu též neznámý, v žádném právním předpisu nepoužívaný. O \"občanském sektoru\" se v teorii i praxi často hovoří jako o \"třetím sektoru\", a to vedle sektoru státního a tržního, neboli podnikatelského. Uvedené sektory jsou totiž součástí občanské společnosti, fungují vedle sebe a jejich význam spočívá v tom, že: - státní sektor má na starosti správu věcí obecných na úrovni celé společnosti, - podnikatelský sektor je zaměřený na produkci a zisk a pracuje v podstatě jako motor ekonomiky, a - neziskový sektor je předurčen především ke správě věcí, které lze jen těžko účinně provádět pro zisk a které mohou neziskové organizace vykonávat lépe či jiným způsobem než stát (péče o zdravotně postižené, ochrana spotřebitelů, péče o životní prostředí či úsilí o řešení drobných problémů v obci atd.).2) V pojmové dichtomii \"sektor tržní - sektor netržní\" pak \"občanský sektor\" patří do sektoru netržního. V rámci právně pojmové dichtomie \"soukromý sektor - veřejný sektor\" bývá \"občanský sektor\" někdy řazen samostatně.3) MEZITITULEK: Hlediska nahlížení Podíváme-li se na neziskový sektor z hlediska ekonomického, politického a sociálního, resp. sociologického, lze konstatovat, že z hlediska ekonomického je neziskový sektor národního hospodářství posuzován a chápán jako určitý prostor mezi státem a jeho orgány a sférou zisku, z politického hlediska spíše o prostor mezi sférou politiky a jednotlivými občany nebo skupinami občanů, ze sociálního, resp. sociologického hlediska pak o prostor mezi jednotlivým občanem nebo rodinou a celou společností. Těmto přístupům a pohledům pak v podstatě odpovídají i příslušná označení, která kladou důraz na jednotlivá hlediska (neziskové, nevýdělečné, veřejně prospěšné organizace, občanské, nevládní, dobrovolnické, charitativní organizace apod.).4) Z hlediska ekonomické teorie neziskových organizací vznikl neziskový sektor jako reakce veřejnosti na selhání trhu a státu v poskytování služeb občanovi. Podle toho stát nefunguje optimálně, není-li schopen zabezpečovat rozličné potřeby veřejných statků. Úlohou neziskové organizace je pak nabídkou svých služeb tato selhání kompenzovat. Smysl existence neziskového sektoru je spatřován v tom, že doplňuje komerční a státní sektor v oblasti poskytování služeb. Doplňkovou funkci neziskového, resp. nestátního (nevládního), sektoru signalizuje i jeho vědecky vymezený název, který říká, že tento sektor není ziskový, příp. ani státní (vládní). Neříká ovšem, jaký je. To, že neziskový sektor není žádnou odvozeninou trhu či státu, lze dokázat tím, že altruismus tady byl dříve než trh a organizovaná dobročinnost dříve než sociální stát. To, že občanský sektor a dobrovolná práce nepředstavují žádný archaický způsob řešení problémů, dokazuje i analýza moderní společnosti, která mění svou podobu a přechází z fáze industriálního vývoje do fáze informační společnosti.5) MEZITITULEK: Definování neziskového sektoru Podle studie nazvané Strategie rozvoje neziskového sektoru je pojem \"neziskový sektor\" definován následovně - \"neziskovým sektorem rozumíme soubor všech neziskových organizací v zemi, které vyhovují tzv. strukturálně-operacionální definici neziskových organizací Salamona a Anheiera\".6) Známý americký specialista na neziskové organizace Lester M. Salamon chápe soukromý neziskový sektor jako soubor institucí, které existují vně státních struktur, avšak slouží v zásadě veřejným zájmům, na rozdíl od zájmů soukromých. Za určující považuje šest základních vlastností, podle nichž jsou: - formálně ustaveny, tj. mají svou institucionální strukturu, jistou organizační skutečnost, bez ohledu na to, zda jsou formálně nebo právně registrovány; - soukromé, tedy institučně a konstitučně odděleny od státního aparátu. Tím se liší od neziskových organizací, které jsou součástí aparátu státu, mohou od státu dostávat finanční prostředky, podléhají jeho kontrole a nejsou skutečně soukromými neziskovými organizacemi; - nerozdělují zisk, nepřipouští se u nich žádné přerozdělování jakýchkoliv zisků vzniklých z činnosti organizace mezi skupinou vlastníků či managementu. Neziskové organizace mohou svou činností vytvářet zisk, ovšem všechny tyto zisky musejí být nasměrovány zpět k jejich původnímu charitativnímu účelu; - samosprávné, jsou vybaveny postupy a strukturami, které umožňují kontrolu vlastních činností; - dobrovolné, využívají dobrovolné neodměňované práce a finančních zdrojů ze strany jednotlivých občanů; - veřejně prospěšné, slouží veřejnému (obecnému) zájmu kromě soukromé zájmy svých členů, a tak smysluplně přispívají veřejnému blahu.7) Pokud jde o definování neziskových organizací, existuje v odborné literatuře řada nejrůznějších definic. Podle D. R. Younga můžeme tyto organizace definovat asi takto: \"Organizaci můžeme chápat jako veřejně prospěšnou, když jí příslušné právní normy neumožňují fungovat v ekonomických procesech s běžnou úrovní tvorby zisku jako základním cílem organizace.\"8) Tato definice neziskových organizací vychází zřejmě z neziskové podstaty veřejně prospěšných organizací.9) Z celkového poslání veřejně prospěšných organizací a určitého omezení jejich podnikatelských aktivit lze vyvodit další závěry. Ve veřejně prospěšné organizaci není možné realizovat určité oprávnění a záměry tvorby zisku, které jsou charakteristické pro podniky soukromého sektoru a manažeři veřejně prospěšných organizací nemají prioritní zájem na výši zisku, vznikajícího ať již v peněžní nebo naturální formě.10) Veřejně prospěšné organizace jsou takové organizace, které nemají za cíl zvyšování příjmů vlastníků základního kapitálu.11) Jiná definice může vycházet například z obsahu cíle a hlavního zaměření činnosti neziskové organizace, jak uvádí W. Hasitschka: \"Veřejně prospěšné organizace jsou takové organizace, jejichž základním cílem je realizace zboží a služeb nebo realizace transferu.\"12) MEZITITULEK: Kritérium globálního poslání Existuje bezesporu nespočet kritérií, podle kterých lze neziskové organizace členit. Pro zajímavost ještě uvádím kritérium globálního charakteru poslání, podle kterého se neziskové organizace člení na:13) - organizace veřejně prospěšné, které jsou založeny za účelem poslání spočívající v produkci veřejných a smíšených statků, které uspokojují potřeby veřejnosti - společnosti.14) Do této skupiny patří nadace, nadační fondy, a obecně prospěšné společnosti; - organizace vzájemně prospěšné, které jsou založeny za účelem vzájemné podpory skupin občanů (i právnických osob), které jsou spjaty společným zájmem. Jejich posláním je tedy uspokojování svých vlastních zájmů a veřejná správa dbá, aby šlo o takové zájmy, které jsou ve vztahu k veřejnosti korektní, tedy neodporují zájmům druhých občanů a právnických osob.15) Do této skupiny můžeme zařadit občanská sdružení. MEZITITULEK: znaky a poslání neziskového sektoru Obecně lze říci, že nezisková organizace je právnickou osobou,16) založenou k poskytování obecně (veřejně) prospěšných služeb, a to zejména v oblastech ochrany životního prostředí, vzdělávání a výchovy, péče o volný čas jednotlivých skupin obyvatelstva, humanitární, charitativní a sociální péče, zdravotnictví, ochrany života a zdraví, osob, kultury, tělovýchovy a sportu, ochrany zvířat, ochrany památek atd. Často bývá označována pojmy \"nestátní\", resp. \"nevládní\" (z anglického \"Non-Goverment-Organisation\") a je chápána jako organizace založená pro jiné účely než je podnikání. Hlavní činností \"neziskové organizace\" není dosahování zisku, ale zajišťování obecně prospěšných aktivit, zpravidla tehdy, když tyto aktivity nelze zajistit jiným způsobem. Termín \"nezisková\" charakterizuje skutečnost, že případný zisk organizace není předmětem rozdělování ve prospěch jejích členů nebo podílníků, ale že se zisk rozděluje ve prospěch veřejných programů, popř. osob mimo organizaci. Podle příslušné právní normy je nezisková právnická osoba organizací, která vzniká na základě této právní normy, a cílem a smyslem její činnosti je, jak jsem výše uvedla, péče o humanitární, vzdělávací, zdravotní, sociální, kulturní a další potřeby občanů, a která není zřizována za účelem dosahování zisku. Neziskovou právnickou osobu je možné založit buď ze zákona, nebo na základě smlouvy mezi zakladateli nebo na základě zakladatelské listiny. Povinností neziskové organizace je poskytovat obecně (veřejně) prospěšné služby všem zájemcům za stejných podmínek, přičemž tyto podmínky by měly být stanoveny předem a měly by být každému zájemci dostupné. Nezisková organizace může vykonávat i další doplňkové činnosti, není-li tím ohrožena kvalita a dostupnost služeb vyplývajících z hlavní činnosti organizace a pokud tím bude dosaženo lepšího využití kapacit dané organizace. Pojem nezisková organizace český právní řád nezná. Za obdobný termín můžeme označit pojem \"poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání\", který je upraven zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů..17) Podle J. Rektoříka je uvedený institut dostačující pouze pro výpočet daně z příjmů (z nemovitostí apod.), není však dostačující pro pochopení poslání a cílů neziskových organizací.18) Z bohatosti poslání a cílů neziskových organizací a prorůstání jejich činností celou společností vyvozuje tento autor potřebu systematizace neziskových organizací. Jedním z kritérií je charakteristika realizovaných činností, jejichž charakteristické znaky jsou: 1. Společné znaky pro všechny typy neziskových organizací: - jsou právnickými osobami (s výjimkou organizačních složek státu), - nejsou založeny za účelem podnikání, - nejsou založeny za účelem produkce zisku, - uspokojují konkrétní potřeby občanů a komunit, - mohou, ale nemusejí být financovány z veřejných rozpočtů. 2. Společné jen pro soukromé neziskové organizace: - mají ze zákona povolenou svou autonomii ve vztahu k vnějšímu okolí, - členství v těchto organizacích je realizováno výhradně na principu dobrovolnosti (s výjimkou některých profesních komor), - vytvářejí většinou neformální struktury sympatizantů, ale vždy v rámci legislativy, podle které byly založeny a podle které realizují svou činnost. Co se rozdílu mezi zisk sledující organizací a neziskovou právnickou osobou týče, nespočívá v tom, že první dosahuje zisku a druhá nikoliv, nýbrž v účelu, ke kterému jsou získané finanční prostředky používány. Z toho důvodu můžeme rozlišovat neziskové organizace podle jiných kritérií, např.: a) podle typu příjemců poskytovaných služeb na - neziskové organizace poskytující služby libovolnému spotřebiteli (nemocnice, školy, muzea), - neziskové organizace poskytující služby svým členům (odbory, profesní komory a svazy, kluby), b) podle toho, zda jsou případné příspěvky dárců odpočitatelné z daní, či nikoliv. S přihlédnutím k výše uvedeným faktům, charakteristickým rysům a zmíněným názvům jsem se rozhodla podat z právního hlediska odpovídající vlastní definici pojmů \"neziskový sektor\" a \"nezisková organizace\". Neziskový (třetí) sektor v České republice je vedle státního a soukromého sektoru nepostradatelnou součástí občanské společnosti, v jejímž rámci plní doplňkovou funkci, a skládá se ze souhrnu neziskových organizací upravených českým právním řádem. Neziskovou organizací se přitom rozumí právnická osoba založená nebo zřízená na základě zákona, nikoliv za účelem podnikání, jejímž hlavním cílem je poskytovat obecně (veřejně) prospěšné služby podle předem stanovených pravidel a která v případě dosažení zisku musí tento zisk použít výhradně k rozvoji svého hlavního cíle, jenž sleduje. Domnívám se, že vymezení těchto institutů není úplné bez definování pojmu \"obecně (veřejně) prospěšné služby\". Mám za to, že není zapotřebí vytvářet definici novou, neboť ji obsahuje zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů, resp. ustanovení § 1 věta druhá. Pro účely zákona se obecně prospěšnými službami rozumí zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělávání, tělovýchovy a sportu. Otázkou ovšem zůstává, zda lze definici použít i pro ostatní neziskové organizace. Přikláním se k tomu, aby tomu tak bylo, protože tato definice, resp. demonstrativní výčet oblastí, které neziskové organizace mohou sledovat, je vyhovující pro obecné vymezení tohoto institutu. Poznámky: 1) V § 18 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je zakotven pojem poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání. 2) Drucker, P. F.: Řízení neziskových organizací, Praha, 1994. 3) Soukromoprávním je z hlediska založení svých institucionálních právních forem. Veřejným je pak s ohledem na veřejné úkoly, které plní - pokud je plní - což není vždy nezbytné a není ani pojmově významné a nutně pojmově obsažné. 4) Duben, R.: Neziskový sektor v ekonomice a společnosti, CODEX Bohemia, Kladno 1996, s. 86. 5) Frič, P.: Význam dobrovolnictví v moderní společnosti - www. dobrovolnik. cz. 6) Frič, P. a kol.: Strategie rozvoje neziskového sektoru, Praha, leden 2000 - www.radce.org 7) Salamon, L. M.: Rozsah a zdůvodnění neprofitního sektoru, Poučení ze západních zkušeností, The Agency for International Development, Maryland, 1992. 8) Young, D. R.: If not for Profit,for What?, Levington Books, 1983. 9) Nezisková organizace může sice vytvářet určitý zisk, ale jeho použití musí být realizováno v souladu se základním posláním těchto organizací. Ve většině zemí jsou daňově zvýhodňováni a jejich zaměstnanci dostávají většinou jen \"přiměřené\" platy a mzdy, které nejsou přímo závislé na hospodářském výsledku. 10) Hasitschka, W.: Nonprofit Marketing, 1982. 11) Heinen, E.: Einführung in die Betriebswirtschaftslehre, Wiesbaden, 1980. 12) Viz pozn. č. 9. 13) Rektořík, J., Šelešovský, J. a kol.: Audit obcí, ROPO a neziskových organizací (aneb jak při auditu a kontrole obstát), Masarykova univerzita, Brno 1999. 14) Např. charita, ekologie, zdravotnictví, vzdělávání, veřejná správa apod. 15) Jde např. o realizaci aktivit v kultuře, tělesné kultuře, konfesních a profesních zájmů, ochrany zájmů skupin apod. 16) Paragraf § 18 až § 21 obč. zákoníku. 17) Podle § 18 odst. 8 se za tyto poplatníky považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, obce, organizační složky státu, vyšší územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. Za tyto poplatníky se nepovažují obchodní společnosti a družstva, i když nebyly založeny za účelem podnikání. Tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů. 18) Rektořík, J.: Organizace neziskového sektoru - Základy ekonomiky, teorie a řízení, Brno, s. 34. AUTOR: Zdenka Hudcová PF Palackého univerzity, Olomouc ZDROJ: PRÁVNÍ RÁDCE


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist