Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Lidé se nemusí vrátit do jeskyní a svítit si tam loučemi

26.08.2003  |  123× přečteno      vytisknout článek

Lidé se nemusí vrátit do jeskyní a svítit si tam loučemi Udržitelný rozvoj je podle ekologa Viktora Třebického jedinou alternativou pro budoucnost, zatím to však vypadá, že se civilizace vydává opačným směrem. \"Máme sice teoretickou představu, jak k udržitelnému rozvoji přejít, bohužel se to zatím příliš nedaří v praxi,\" říká Třebický. OTÁZKA: hn: Jak vypadá teorie udržitelného rozvoje? Je docela jednoduchá. Lidé by neměli spotřebovávat více zdrojů, než kolik je schopna Země produkovat. Neměly bychom například čerpat neobnovitelné suroviny rychleji, než mohou vznikat v přírodě. Nekončí to ale u ekologie. Udržitelný rozvoj se snaží sladit environmentální, sociální a ekonomické otázky. OTÁZKA: hn: Jak je možné udržitelně nakládat se zásobami hnědého uhlí, které jsou staré milióny let, nové nevzniká, a přitom ho potřebujeme pro výrobu elektřiny nebo v chemickém průmyslu? Předpokládá se, že zásoby jsou asi na sto šedesát let, což je relativně dlouhá doba. Udržitelné nakládání znamená, že by například při těžbě hnědého uhlí neměly vznikat nevratné změny krajiny, což se třeba v severních Čechách nedařilo. A měl by být tlak na to, aby třeba v chemické výrobě bylo uhlí nahrazeno jiným zdrojem. Představa takzvané tvrdé udržitelnosti je, že bychom v rozumném horizontu měli přejít ze sta procent na obnovitelné zdroje energie. Ve výhledu padesáti let by v pojetí tvrdé udržitelnosti mělo být i zemědělství výhradně ekologické. Není jediný důvod si myslet, že k tomu, abychom se uživili, potřebujeme pesticidy a chemická hnojiva. OTÁZKA: hn: Jak by se měl změnit život obyčejného člověka, aby žil udržitelně? Myslím, že změna nemusí být tak výrazná, jako spíše postupná. Určitě by ale bylo falešné říkat, že můžeme žít tak jako dosud, že nám udržitelný rozvoj přinesou politici. Pro obyvatele vyspělého světa, kam patří i Češi, to znamená určité snížení spotřeby. Spotřeba podle mnoha ukazatelů dosáhla úrovně, kdy má negativní vliv na životní prostředí. OTÁZKA: hn: Čeho by se měla snížená spotřeba týkat? Energií, materiálů, služeb... Dnes se zcela vážně hovoří o tom, že právě spotřeba je hlavním motorem destrukce životního prostředí. Nikoli tedy výroba, která je až druhotná. V tržní ekonomice spotřeba žene výrobu, nikoli opačně. Neznamená to, co nám podsouvají kritici udržitelného rozvoje, že bychom se měli vrátit do jeskyní a svítit tam loučemi. Měli bychom ovšem spotřebovávat mnohem inteligentněji. Neznamená to třeba, že by se všichni lidé měli vzdát svých aut, ale měli by se snažit nejezdit nikdy sami. Když pojedu se třemi spolucestujícími, vytvořím třikrát menší dopad na životní prostředí. OTÁZKA: hn: Měl by se člověk vzdát všech výrobků v nerecyklovatelných obalech? Při současném systému to prakticky není možné, ale je to úkol pro vlády všech států, aby mnohem více podporovaly vratné obaly. Víme, že před několika lety systém vratných obalů v České republice zkolaboval, ale v zemích, jako je Nizozemsko, nebo ve Skandinávii, se snaží vratné obaly preferovat. OTÁZKA: hn: Systém vratných skleněných láhví ale zkolaboval zejména proto, že lidem se nechtělo tahat se z obchodů s těžkými lahvemi a kupovali raději umělohmotné i za cenu, že si něco připlatí. Nerozhodují se lidé spíše podle toho, co je výhodné pro ně, bez ohledu na přírodu? Ono je to hodně složité. Zvláště u obalů to hodně souvisí s rozvojem hypermarketů. Když člověk jezdí nakupovat dvacet kilometrů daleko, přestává přemýšlet o tom, co nakoupí, protože to naloží do auta. Já bych ale nevratné obaly úplně nezavrhoval. PET lahve lze velmi výhodně recyklovat, ale pokud jsou v Česku jen dvě linky na recyklaci, není to dostačující. Různé analýzy ukazují, že i PET lahve mohou být paradoxně ekologicky výhodnější, a to v případě, když se skleněná lahev vozí stovky kilometrů na plnění. OTÁZKA: hn: Jaká lidská činnost podle vás nejvíce ohrožuje udržitelný rozvoj? Jednou z hlavních příčin neudržitelnosti je ohromný nárůst mobility. Je to problém, s nímž si nejméně víme rady. Základem naší západní společnosti je neomezené právo na pohyb. Jenže rostoucí mobilita má prokazatelně negativní vliv na životní prostředí. Myslím, že bychom postupně měli dospět k tomu, že bychom nemuseli tolik cestovat. Mnoho cest je zbytných. OTÁZKA: hn: Ústav pro ekopolitiku, kde působíte, pracuje na plánu udržitelného rozvoje pro několik měst včetně Kladna. Znamená to, že zatímco ostatní města v Česku vymřou, jediné Kladno přežije? Tak to určitě není. Kladno je možná trochu vepředu v tom, že už zhruba před šesti lety začalo uskutečňovat takzvanou místní Agendu 21, což je právě strategie místní udržitelnosti. V Kladně se bude žít lépe než třeba před deseti patnácti lety. Dvacet procent obyvatel třeba nebude muset dojíždět za prací do Prahy, protože tam vzniknou nové pracovní příležitosti, město bude bezpečnější, bude mít zdravější životní prostředí. Na druhou stranu je nesmysl předpokládat, že jedno město bude udržitelné v neudržitelném státě. Udržitelný rozvoj je z podstaty globální záležitost. OTÁZKA: hn: Proč se bude lidem v Kladně žít lépe, když nebudou moci jezdit auty do supermarketů, když budou tahat těžké skleněné lahve ze samoobsluhy, když si nebudou kupovat myčky na nádobí, aby ušetřili elektřinu... Udržitelný rozvoj znamená lepší kvalitu života. Nemyslím jen materiální složky, jako jsou stav bankovního účtu, počet aut či domů, mluvím spíše o nemateriálních věcech. O kvalitním životním prostředí, ve kterém žijeme, o zdravotním stavu, fungování institucí, s nimiž jednáme a které budou daleko pružnější, spolehlivější a méně zkorumpované. Samozřejmě pro devadesát devět procent občanů není lepší kvalita života v tom, že budou dělat to, co jste vyjmenoval. Navíc žádná politika, i když ji schválí kladenské zastupitelstvo, nikoho nepřinutí, aby chodil pěšky a nekupoval si lampičky. Díky bohu nežijeme v totalitě. Jde o to, aby k tomu lidé dospěli sami. OTÁZKA: hn: A je lidem přirozené ohlížet se více na zájmy životního prostředí než na vlastní požadavky? Čím dál více jsem přesvědčen o tom, že neudržitelnost souvisí s lidskou povahou. Já se třeba snažím žít udržitelně, například jezdím do práce vlakem, nebo si doma topím obnovitelným dřevem, ale i tak se mi to úplně nedaří. A to se tím zabývám! Lidé jsou pohodlní. Málokdo se sám vzdá toho, aby jezdil nakupovat autem. I tak si myslím, že je to v podstatě jediná možná strategie, kterou před sebou máme. OTÁZKA: hn: V současnosti se stává módou třídit odpad. Co udělat, aby se podobnou módou stal udržitelný rozvoj? Často se hovoří o tom, že by udržitelný rozvoj měli začít prosazovat lidé, které nazýváme celebritami. Politici, umělci, sportovci, lidé, kteří jsou vidět. Pokud budou třeba mluvit o svých domech, kde mají fotovoltaické články nebo tepelná čerpadla, budou na ně pyšní, stane se to součástí jejich životního stylu. Je šance, že se to pak přenese i do jiných vrstev společnosti. Ve světě se už takoví lidé objevují. OTÁZKA: hn: A existuje i v Česku celebrita, která by nesla prapor udržitelnosti? Pevně věřím, že existuje, ale my jsme ji zatím nenalezli. Na konferenci o udržitelné spotřebě v Průhonicích nám jeden Američan zcela jasně řekl, že pokud na svou stranu nezískáme Karla Gotta, těžko s udržitelnou spotřebou něco uděláme. OTÁZKA: hn: Funguje česká vláda, politici jako startovací motor udržitelného rozvoje? Byl jsem příjemně překvapen, že se nedávno premiér Vladimír Špidla v jednom rozhovoru přihlásil k udržitelnému rozvoji, i když ho explicitně nejmenoval. Podle mě to je ohromný posun, ještě před rokem se jako jedna z mála hlav státu nezúčastnil summitu OSN o udržitelném rozvoji a dal přednost cestě do Polska. Více jsme očekávali od nového ministra životního prostředí Libora Ambrozka. Ale třeba návrh nové energetické politiky ministerstva průmyslu je cestou o dvacet let nazpátek. Vláda má spoustu jemných mechanismů, jak ovlivnit chování lidí. Konkrétním příkladem je ekologická daňová reforma, která předpokládá přesunutí daňové zátěže z práce na suroviny. OTÁZKA: hn: Takže by zdražila elektřina, voda, plyn? Voda od roku 1990 už výrazně zdražila a projevilo se to snížením spotřeby. Zdražení nebude rozhodně výrazné a skokové, ale postupné. Jelikož se zároveň sníží naše daně, byl by celkový efekt nulový, hovoří se o daňové neutralitě. Ceny by měly lépe reflektovat skutečné náklady. Pokud by se do ceny benzínu promítly i všechny vlivy na životní prostředí, litr benzínu by byl mnohem dražší. OTÁZKA: hn: Dovedete si představit vládu, která by souhlasila s tím, aby se kvůli udržitelnému rozvoji výrazně zvýšily ceny benzínu? Zdá se, že současný politický systém není v souladu s principy udržitelného rozvoje, protože politik žije v rámci svého volebního období a svého mediálního obrazu. OTÁZKA: hn: Co když se nepodaří udržitelný rozvoj prosadit? Nehrozí, že vznikne \"želená diktatura\", která zavede přídělový systém energií? V nejčernějších vizích a hodně vzdáleném horizontu taková diktatura možná hrozí. Doufám ale, že se udržitelný rozvoj podaří prosadit dříve, než bychom se do této fáze dostali. ZDROJ: HN


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist