Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

ČEA pomáhá řešit energetické obtíže

01.10.2003  |  131× přečteno      vytisknout článek

ČEA pomáhá řešit energetické obtíže Přibližně 100 miliónů korun očekává Ing. Josef Bubeník, ředitel České energetické agentury (ČEA), jako příspěvek ze státního rozpočtu na programy, které agentura bude realizovat v následujícím roce. Stejná částka bude rozdělena mezi obce, města nebo podnikatele, jež předloží žádost o dotaci dle vypsaného Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. [*] Kdo může žádat o dotace a které programy agentura vypsala pro letošní, respektive příští rok? Kdo se zajímá o státní dotaci, měl by nejdříve prostudovat Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie dostupný např. na www.ceacr.cz, který vypsalo Ministerstvo průmyslu a obchodu a jehož plnění zajišťuje naše agentura. Kromě podrobností o podání přihlášky či průběhu vybírání projektů je zde soupis subprogramů, které se dělí na čtyři základní celky. [*] Které z programů jsou všeobecně nejžádanější? Nejvíce využívané jsou podpory na zpracování územně energetických koncepcí a na snižování energetické náročnosti, což zahrnuje např. problematiku zateplení. [*] Je přístup k dotacím nějakým způsobem omezen např. z hlediska velikosti nebo počtu obyvatel daného sídla? K dotacím má přístup každá obec, statutární město, kraj, ale např. i mikroregion nebo podnikající subjekt. Objem peněz je však limitován, proto existují hodnotitelské komise, které jsou složeny ze zástupců ministerstev průmyslu a obchodu, financí. pro místní rozvoj, zemědělství a Státní energetické inspekce. Kvůli pokrytí všech potřebných odborností se dělí do pěti skupin. Úkolem naší agentury je připravit seznam a jakousi anotaci doporučení a nedoporučení. Hodnotitelská komise s konečnou platností vybere konkrétní projekty a na nás je zase zpracovat dokumentaci, aby vybraný subjekt dostal co nejrychleji informaci o tom, že získá státní dotaci a za jakých podmínek. [*] Jaká jsou hlavní kritéria, která se zohledňují v průběhu hodnocení a následném výběru? Zkoumá se skutečný, objektivně měřitelný přínos. V oblasti energetické efektivnosti se například zjišťuje snížení příjmu energie, u obnovitelných zdrojů je to zase skutečný efekt ve výrobě elektřiny nebo tepla. Existují k tomu vyhlášky, jejichž výstupy jsme zapracovali do podmínek tak, aby každý věděl, zda kritériím může vyhovět. [*] Velká část dotací nebo grantů v případě měst a obcí může být vyplacena až po zpracování např. projektové dokumentace zadavatelem, resp. investorem nebo po vypracování územního plánu. Platí to také u programů ČEA? My vyžadujeme, aby už při podání žádosti bylo součástí výběrové řízení a energetický audit, který může napovědět, zda je projekt životaschopný. Pokud jde o územní plány, řídíme se zákonem, který obcím tuto povinnost nenařizuje. Ideální je kombinaci všech tří dokumentů, které ukazují poměrně dobře na celkový stav. [*] Zmiňoval jste, kdo může být žadatelem dotace. Jak je to v případě právnických subjektů, zřizovaných obcemi? Mám na mysli např. školy nebo domy sociální péče. Jsou to zřizovatelé. Někdy s tím ale bývají problémy zvláště v obcích nebo městech, kde ředitelé škol získali pravomoc žádat o dotace. Jedno z našich interních kritérií říká, že nebudeme přidělovat dotace za méně než 60 tisíc korun. Pokud se škola přihlásí sama, tak např. energetický audit může vyjít na 35 - 40 tisíc a my ji musíme automaticky vyškrtnout. Pokud ovšem město nebo obec přihlásí více svých objektů, částky se sčítají. Jde v podstatě o obdobný systém udělování dotací, který praktikuje Evropská unie. [*] Kolik prostředků může obec nebo město dostat, pokud splní podmínky? Například v programu obnovitelných zdrojů energie dáváme 15 % z investičních nákladů, max. však 3 milióny korun. V loňském roce jsme tak distribuovali dotaci ve výši 103 miliónů, ve skutečnosti se však k žadatelům dostalo o přibližně 8 miliónů méně. Tyto peníze skončily nakonec ve státním rozpočtu, přestože zájemců o podporu bylo na počátku více, než jsme mohli uspokojit. [*] Čím to bylo způsobeno? Stává se, že někteří investoři nepřipraví projekt důkladně, např. chybí výběrové řízení. Peníze jsou pro jejich účel uvolněny s podmínkou, že před jejich čerpáním musejí výběrové řízení dodat. V případě oněch osmi miliónů se tak nestalo. Je to velká škoda, protože peníze musíme vrátit do státního rozpočtu a přitom je mohl použít někdo jiný. [*] Nevyřešilo by tuto situaci převedení prostředků do dalšího roku? Ministerstvo financí připravuje změnu, která by toto umožnila. Někdy je opravdu velmi obtížné proinvestovat peníze v rámci kalendářního roku. Navíc naše agentura se snaží, aby se nadále zkracovaly termíny pro podání žádostí, a tedy následně i pro jejich výplatu. Občas se totiž stalo, že žadatel dostal peníze až v červenci a měl tedy fakticky možnost je proinvestovat jen během 5 - 6 měsíců. Další termíny jsou vypsány v přihlášce a my věříme, že možnost výplaty bude třeba už v květnu. [*] Programy v oblasti energetiky mívají většinou dlouhodobý charakter. V současnosti se stále více hovoří o energetické koncepci státu a jednotlivých regionů. Na jaký typ zdrojů energie by se měly zaměřit obce, uvažují-li nyní o projektech, které souvisejí s energiemi? Každý region by měl disponovat energetickou koncepci, která by měla naplňovat státní energetickou koncepci. Z toho by obce měly vycházet. Ideální je, pokud energetické koncepce naplní míru energetické soběstačnosti a zároveň možnost využít lokální energetické zdroje, a to především ekologicky šetrné jako kotelny na biomasu, větrné elektrárny, tepelná čerpadla, sluneční kolektory apod. Na druhé straně stojí požadavek na snižování energetické náročnosti zejména u budov, protože v nich se spotřebovává zhruba 40 % energie. [*] Pokud tedy např. starosta projeví zájem o programy ČEA, měl by nejdříve zjistit stav energetické koncepce ve svém kraji... Ano, to je možnost. My jsme také k těmto účelům vyhlásili státní program na zřízení krajských energetických agentur. Postoupíme jim určité pravomoci a ony by měly zajišťovat koordinační činnost v daném regionu. Krajské energetické agentury jsou vlastně podnikatelské subjekty a od nás dostávají 500 tisíc ročně na fungování. Zatím byly zřízeny agentury v krajích - Jihočeském, Ústeckém, Plzeňském, Zlínském a Vysočina. Protože o provozování je značný zájem a tyto subjekty nakládají se státními penězi, vyžadujeme vždy souhlas hejtmana kraje, že doporučují tu či onu organizaci. [*] Proč krajské energetické agentury zřizuje státní instituce? Dalo by se říci, že to je skoro podmínka z Bruselu. Předpokládá se, že agentura tak lépe docílí nezávislosti. Zároveň však budou plnit funkci jakési pobočky ČEA, proto chceme, aby v orgánech těchto společností zasedli zástupci kraje. Nadále dotace půjdou přes tyto krajské agentury. [*] Mohou představitelé obcí získávat informace i z jiných zdrojů? Zřídili jsme Energetická konzultační a informační střediska, která máme ve všech větších městech. Fungují bezplatně pro každého v rozsahu přibližně dvou hodin. Z dosavadních zkušeností vyplývá, že jsou mezi občany, podnikateli i zástupci státní správy poměrně oblíbené. Zatím funguje 56 center se 180 specialisty. Konzultační dny těchto středisek jsou pondělí a středa od 13 - 17 hodin [*] Vraťme se k energetickým koncepcím. Lze vzájemně posuzovat jejich kvalitu a mohou tedy být opravdu směrodatným dokumentem pro uvažování o dalších změnách v regionech? Rozdíly v míře propracovanosti a kvality existují, protože je připravují různé konzultační firmy. Myslím ale, že uspokojí všechny. Do těchto studií se již výrazněji dostává problematika obnovitelných zdrojů energie a také doprava a návazné rozptylové studie. Hodnotí se též budoucí vlivy klimatu, protože státní energetická koncepce se vypracovává až na dobu 30 let. Ty krajské potom na období o deset let kratší. I když výhledově jsou na takto dlouhé období, doporučuje se je aktualizovat po dvou třech letech.. [*] S životním prostředím a energetickou náročností v jednotlivých regionech souvisí mj. sociální sféra. Útlum těžby uhlí, úbytek pracovních míst... V této souvislosti se vedou diskuse, zda otevřít limity. Stát neoplývá takovými finančními zdroji, aby mohl neomezeně nakupovat plyn. V takovém případě bychom platili za elektrickou energii 2 - 3 krát více. Takže se počítá s tím, že se v maximální možné míře s minimálními dopady do oblasti životního prostředí bude těžit uhlí ještě 30 - 50 let. Na druhou stranu je třeba říci, že spotřeba uhlí se snižuje vlivem vyšší efektivity elektráren a rovněž díky hospodárným opatřením. Spotřeba sice stoupá, ale úspory se projevují zcela evidentně. Zatímco dříve spotřeba rostla o 3 % ročně, nyní zhruba o 1,5 %. [*] Jak jsme na tom v porovnání s ostatními zeměmi středoevropského regionu nebo západní Evropy? Máme pořád vysoký podíl energie na výrobě, zhruba asi dvakrát vyšší než v EU. V porovnání s ostatním kandidátskými zeměmi si nestojíme tak nejhůře. Budeme se u nás muset snažit zvýšit podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, kde se otevírá velká možnost pro obce. V Praze elektrárnu na biomasu postavíte jen velmi obtížně, zatímco obce mají kolem sebe dostatek orné, mnohdy neobdělávané půdy. V souladu s programem uvedení půdy do klidu vypsaným Ministerstvem zemědělství, lze získat např. 5,5 tisíce korun na hektar řepky olejné. Pokud se to pěstuje v bezprostřední blízkosti - tedy asi do 20 km - vyplatí se např. kotelna na biomasu. Pro elektrickou energii lze doporučit větrné turbíny, fotovoltarické články nebo malé vodní elektrárny. [*] Většina uživatelů ale žehrá na dlouhou návratnost investice. U slunečních kolektorů je pravda vysoká, kolem 10 let. Ještě vyšší bývá v případě zateplování, někdy až 30 let. Je to sice dlouhá doba z hlediska lidského života, ale přihlédneme-li k životnosti objektu, není to hrozné. Pokud existuje energetický audit, vyplatí se tato řešení zvláště pro objekty vlastněné obcí nebo městem. S ohledem na závazky ČR lze očekávat, že do roku 2010 se budou obnovitelné zdroje energie podílet na celkové produkci osmi procenty. Například Evropská unie v současnosti deklaruje podíl 22,1 % do roku 2010, což je průměr, který se liší země od země. AUTOR: STANISLAV D. BŘEŇ ZDROJ: MODERNÍ OBEC


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist