Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Hledáme nové zdroje

28.11.2003  |  125× přečteno      vytisknout článek

Hledáme nové zdroje Proč budí některé metody získávání financí pro  ekologické  organizace nedůvěru?

Od počátku 90. let až dosud byl český neziskový sektor (nadace a neziskové organizace - NNO) podporován nezanedbatelnými částkami od velkých amerických nadací, které poskytovaly neziskovým organizacím i prostředky na provoz a obecný rozvoj organizace. Ty nyní přesunuly priority do potřebnějších geografických oblastí a český neziskový sektor pociťuje velmi silně jejich odchod. Vzhledem k rozsahu grantů, které poskytovaly, musí hledat nové zdroje.

Jednu z nesporných příležitostí představují zdroje EU. Podmínky pro čerpání těchto prostředků jsou však pro členské státy, mezi něž bude od příštího roku patřit i ČR, administrativně i finančně náročnější než pro kandidátské země. Většina programů předpokládá, že projekty budou z 20-50 % spolufinancovány, přičemž ze smluvních podmínek vyplývá např. nutnost šestiměsíčního \"zálohování\" vlastními prostředky v případě, že před vstupem se nevyřeší zálohování ze státních zdrojů.

Tlak na finanční kapacitu příjemců prostředků je tedy velmi vysoký. Bude zřejmě nezbytné, aby se propojovali s jinými organizacemi a uzavírali partnerské vztahy s veřejnou správou, podniky, jinými NNO a dalšími organizacemi v ČR i v dalších členských zemích a aby vytvářeli sítě s celoevropskou působností. Tento typ spolupráce se však v Čechách rozvíjí jen velmi zvolna. Reálně tak hrozí nízké využití fondů EU českými NNO.

Vezmeme-li v úvahu také počet neziskových organizací v Čechách (uvádí se okolo 90 000 v roce 2002) a průměrnou výši grantů od českých nadací a z veřejných rozpočtů, zjistíme, že bez nových zdrojů tyto organizace nepřežijí.

Neziskový sektor je samozřejmě velmi pestrý a ne pro každou organizaci je každý zdroj prostředků vhodný. Nelze srovnávat občanské sdružení pro opravu místního kostela, fotbalový klub, nadaci podporující mladé umělce,  ekologickou  aktivistickou organizaci a odbornou NNO prosazující udržitelný rozvoj.

Jaké zdroje financí jsou vhodné pro jakou organizaci? Pro názornost jsme vybrali příklad dvou typů  ekologických  organizací. Na jedné straně aktivistickou  ekologickou  NNO vstupující do konkrétních sporů, tzv. kauz, a na druhé straně NNO, jejíž aktivity jsou spíše koncepčního, vzdělávacího a poradenského rázu.

Aktivistická organizace bude více omezena ve výběru zdrojů financí právě pro kontroverzi svých postojů a větší mediální přitažlivost svých aktivit. Aby se vyvarovala napadením ze střetu zájmů, bude se snažit získat co největší část finančních prostředků od jednotlivců a co největšího počtu dobrovolníků. Pokud některé méně konfliktní záměry spadají do programových priorit některých českých nebo zahraničních nadací či výběrových řízení orgánů veřejné správy, využije tyto zdroje. Vyvaruje se pochopitelně darů či sponzorských příspěvků od soukromých firem, aby nedala příležitost nikomu, kdo by ji chtěl obvinit ze střetu zájmů. Vyhraněnost názorů a aktivit tak jde ruku v ruce i s vyhraněností v oblasti získávání finančních prostředků.

 Ekologická  organizace, která se orientuje na koncepce, osvětu a předcházení kauzám, bude mít pole pro získávání finančních prostředků o něco širší. Pokud překoná jazykové bariéry a získá kvalifikované odborníky (právníky,  ekology  , ale i sociology), bude využívat programy zahraničních i českých nadací, vytvoří si partnerské vztahy se zahraničními, podobně zaměřenými organizacemi, stane se členem mezinárodních sítí a bude s nimi společně využívat prostředky z programů EU i z programů jednotlivých vlád. Bude se ucházet i o granty českých orgánů veřejné správy. Akceptovatelným a vítaným zdrojem financí pro takovou organizaci budou i prostředky od firem a jednotlivců, ale také prodej vlastních služeb, kterými mohou být konzultace či zpracování odborných analýz a koncepcí. V případě firem bude navazovat spolupráci s těmi, jejichž aktivity nepoškozují  životní   prostředí  . U firem, které ho poškozují, jí půjde především o osvětu. Podporu od jednotlivců bude tato organizace získávat obtížněji, protože ti jsou zpravidla ochotni podpořit toho, u něhož vidí výsledky práce bezprostředně. Jinými slovy: přirozeně raději podpoří toho, kdo \"hasí, co právě hoří\", než toho, jehož výsledky práce se projeví v reálném životě občanů za více let.

Jak se  ekologické  organizace mohou vyrovnat se změnami v dostupnosti finančních zdrojů? Aktivistická organizace, která dosud byla podporována ze zmíněných amerických zdrojů, s nimiž do budoucna nemůže počítat, se bude snažit získávat i nadále co nejvíce jednotlivců, kteří ji budou ochotni finančně podporovat, v ideálním případě pravidelně. Jednotlivci jsou všeobecně považováni za nejspolehlivější zdroj financí, který zároveň dává podporované organizaci největší nezávislost. Podpoří ji jen ti, kdo se ztotožňují s jejím posláním a cíli - dávají prostředky někomu, kdo za ně udělá něco, co by chtěli udělat sami, ale z nějakého důvodu to udělat nemohou. Vzhledem k tomu, že zpočátku budou získané prostředky příliš malé na to, aby nahradily chybějící zahraniční granty, dojde i na propouštění dosavadních zaměstnanců a ještě větší orientaci na získávání dobrovolníků.

Druhá organizace se systematicky zaměří na diverzifikaci finančních zdrojů, která je nezbytná k udržení její stability. Chybějící finance amerických nadací se bude snažit částečně nahradit prostředky z EU. I kdyby se jí to podařilo, nelze očekávat, že podíl prostředků EU na rozpočtu takové organizace dosáhne podílu, kterého v některých letech dosahovaly prostředky amerických nadací (např. 60 %). Další oblastí, kde se tato organizace bude snažit uspět, budou výběrová řízení na služby, které jsou v její odborné gesci a která vyhlašují zejména orgány veřejné správy. Zde bude organizace čelit konkurenci již zavedených firem s dostatkem kvalitních referencí, jaké ona sama dosud nezískala. Nadále bude usilovat o dotace orgánů veřejné správy, jejichž podíl na rozpočtu se však příliš nezmění v porovnání s tím, co bylo dosud.

Polem neoraným jsou prostředky od firem a jednotlivců. Organizace však napřed musí přijít na to, jak tuto cílovou skupinu přesvědčit o smysluplnosti projektů, jejichž výsledky budou vidět nejdříve za dva roky. Podobné to je se získáváním dobrovolníků. Těžko hledat experta, který z dobré vůle zpracuje odborně fundovanou studii, a to navíc v požadovaném termínu.

NNO také s napětím sledují přípravu zákona o tzv. daňových asignacích, které již fungujíc např. na Slovensku. Ve chvíli, kdy vejde takový zákon v platnost, bude mít každá fyzická osoba možnost určit jisté procento svých daní (mluví se o 1 %) na činnost konkrétní neziskové organizace. Občan by určoval část své daně z příjmu přímo organizaci, s níž sympatizuje, a mohl by tak přímo svým rozhodnutím ovlivnit rozdělení alespoň malé části veřejných financí. Pro organizace, které mají rozsáhlou podporu jednotlivců, by šlo o nezanedbatelné příspěvky do rozpočtu.

Potenciál pro diverzifikaci zdrojů financí českých NNO leží také v prostředcích od firem a jednotlivců. Podle Výroční zprávy o filantropii za rok 1998, zpracovanou americkým AAFRC/Trust for Philantropy, pocházelo 77,3 % darů ve Spojených státech od jednotlivců, 9,8 % od nadací, 7,8 % z odkazů v závětích a 5,1 % od firem. Také podíl dobrovolné práce je tam nepoměrně vyšší než u nás.

Jak uvádí M. Valentová roku 2001 v časopise Přes práh: \"Nový svět odkázaný na svépomoc založil tradici dobrovolné práce ve prospěch obce, odpovědnost vůči místnímu společenství i společenskému postavení.\"

Tedy právě to, co komunistický režim stihl v Čechách za pár desítek let zcela zpustošit - z dobrovolné práce se stala činnost vyjadřující podporu vládnoucí straně, kolektivizace zemědělství a znárodňování majetku zase má svůj podíl na tom, že jsme zlhostejněli k místům, kde žijeme, i k problémům těch druhých a naučili se starat jen sami o sebe. Naštěstí existují organizace, které systematicky usilují o rozvoj dárcovství a dobrovolnictví v Čechách (Fórum dárců orientující se na rozvoj dárcovství, Hestia - Národní dobrovolnické centrum, ale i další). Největší vliv má ale aktivní chování NNO, které systematicky rozvíjejí vlastní fundraisingové strategie (fundraising = získávání finančních prostředků) a oslovují nové dárce.

Velké firmy, a zejména ty se zahraniční účastí, často mají sponzorské programy. Okruh podporovaných aktivit je však většinou podobný: děti, kultura, sport. Firma potom velmi pečlivě zvažuje podporu, aby byl projekt co nejvýhodnější z hlediska tzv. corporate image. Pokud NNO o takovou podporu žádá, musí mít opravdu co nabídnout.

Pokud o něco požádáte ředitele menšího podniku, stane se, že neví, jak má reagovat, protože se mu ještě nic podobného nestalo. Tento moment překvapení je někdy pro žádající NNO výhodou, může ale také získat podporu poskytovanou spíše se skřípěním zubů, a to jenom proto, že pan ředitel nedokázal říci \"ne\". Je ale pravděpodobné, že si propříště vše rozmyslí a začne v této oblasti uvažovat systematicky.

Jak získat jednotlivce a firmy na svou stranu? Jednotlivce NNO oslovují formou veřejných sbírek, přímým oslovením poštou (direct mailing) nebo nabídkami členství ve svých klubech příznivců apod. Cílem je dosáhnout pokud možno opakovaného a pravidelného dárcovství a členství.

Dosud neobvyklým zdrojem v Čechách jsou odkazy v závěti, méně neobvyklé jsou vzpomínkové fondy. Ty, které existují, zpravidla buď vznikly za první republiky, či ještě dřív, nebo na popud ze zahraničí a často spadají do oblasti kultury a vzdělání. Příkladem může být Nadání Hlávkových nebo Nadace Bohuslava Martinů.

Další možností jsou hry a loterie. Loterie známe zejména z oblasti financování sportu, jiné NNO tento způsob získávání prostředků téměř nevyužívají. S hrami se občas setkáme, byť zřídka.

V případě oslovování firem i jednotlivců lze dále využít osobní žádost. S osobní žádostí se neziskové organizace většinou obracejí na ty jednotlivce či firmy, s nimiž již navázaly v minulosti nějaký vztah. Zejména u větších firem je totiž napoprvé problematické dosáhnout osobní schůzky bez předchozí písemné komunikace.

Samostatnou kapitolou je potom pořádání benefičních akcí, které mohou mít velmi rozmanitou podobu a které mohou pomoci získat jak přízeň jednotlivců, tak i firem. Patří sem koncerty, sportovní utkání, dobročinné dražby, večeře s příznivci při nějaké slavnostní příležitosti apod. Benefit také nemusí být jen finanční. U první akce takového typu, kterou daná organizace pořádá, lze očekávat přínos především v navázání osobních vztahů s potenciálními dárci či spolupracovníky. Finanční prospěch potom stoupá v průběhu let systematickým rozvíjením navázaných vztahů.

Další možností, kterou mohou NNO využít, je reklama. S tímto způsobem získávání prostředků jsme se již mnohokrát setkali, zejména v krizových situacích, jako byly povodně. Reklama tam pomáhá sdělit, jak mohou lidé pomoci. Významným trendem poslední doby je také spojování reklamních agentur a nevládních organizací s cílem propagace tématu, kterým se daná NNO zabývá. Reklamní agentura si buduje svou \"corporate image\" tím, že je spojena s obecně prospěšným tématem, a NNO dosáhne zviditelnění, kterého by bez takové spolupráce nedosáhla. Další možností je tzv. reklama dobré vůle, kdy NNO prodává reklamní plochy ve vlastních publikacích a časopisech firmám, které v nich inzerují. Vzhledem k tomu, že efekt na cílové skupiny inzerující firmy většinou neodpovídá ceně za reklamu, jde více o podporu NNO než o skutečnou reklamu firmy.

Co je nové, to je podezřelé. Konkurenční prostředí způsobuje, že nevládní organizace musejí své fundraisingové aktivity profesionalizovat a musejí sáhnout k metodám, které si všichni spojují spíše se ziskovým sektorem. Většinu veřejnosti však nikdy nenapadlo, že neziskovost by mohla být spojena s profesionalitou. Profesionální chování NNO tak vzbuzuje podezření, jak je to vlastně s tou neziskovostí a kde vzala dosud neznámá organizace na propagační kampaň či benefiční večeři. A tak je třeba prezentovat i schopnost získat vhodného sponzora, dárce nebo partnera a vše dobře zorganizovat.

AUTOR: Eva Kružíková, Martina Přibylová, Ústav pro ekopolitiku
ZDROJ: EKONOM


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist