Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Evropa zdaní energii

28.11.2003  |  138× přečteno      vytisknout článek

Evropa zdaní energii Zdanění energií by nemělo přinést jen zdražování; například v Německu umožnily  ekologické  daně pokles příspěvku na sociální zabezpečení.

Strašidlo budoucnosti: drahá elektřina, plyn, uhlí a ropné výrobky kvůli zavedení  ekologických  daní. Ty však již ve skutečnosti existují, i když pod hlavičkou spotřebních daní, případně daně z přidané hodnoty. Jako  ekologické  však dnes chápány nejsou, protože jejich prioritním účelem je posílit příjmy státních rozpočtů. To se zřejmě brzy změní.

Panuje však informační chaos, jehož názorným příkladem byla říjnová minikampaň na titulních stránkách deníků. \"Občané, budete do pár let platit o stovky korun ročně víc za uhlí, elektřinu a plyn, což jsme předem nevěděli a tedy vám neřekli,\" zhruba takového sdělení z Ministerstva financí se zaskočenému čtenáři dostalo spolu s různými výpočty, kolik ho to bude ročně navíc stát. A se zdůvodněním, že za to mohou takzvané  ekologické  daně, povinné v EU.

Oznámené daně však v tu chvíli ještě vůbec nebyly v EU povinné, to se stalo až o čtrnáct dní později na zasedání ministrů pro  životní   prostředí  EU v Lucemburku, kteří posvětili březnovou dohodu ministrů hospodářství a financí členských států a schválili návrh směrnice o minimálních spotřebních daních z energií včetně uhlí, zemního plynu a elektřiny. Zvýšili také dosavadní nejnižší daň z ropných výrobků. Záměr, o jehož realizaci bylo ovšem málo pochyb, mohl být v ČR známý už od jara: byla důvodem mlčení snaha nestrašit lidi před referendem do EU?

Ačkoliv jde o spotřební daně, jejich účel je již tentokrát opravdu  ekologický  : oficiálním smyslem směrnice je sladit daně z energií v EU, zmírnit nebezpečí porušování pravidel hospodářské soutěže na jednotném vnitřním trhu, znemožnit prodej laciných (rozuměj, neekologicky vyrobených) energií a podnítit využívání  ekologicky  šetrných zdrojů a energetické úspory. Směrnice nenutí státy k naprostému sešněrování pravidel. Mohou si stanovovat vlastní daň, ta však nesmí být nižší než limit EU, jehož sazby jsou stanoveny u uhlí a plynu podle výhřevnosti a u elektřiny podle výkonu. Vlastními daňovými koncepcemi mohou také dospět ke kompenzaci těchto daní tak, aby celkové daňové zatížení v zemi nevzrostlo.

Většina členských států si vyjednala při přípravě směrnice úlevy a odklady, o přechodná období žádají i vstupující země. Evropská komise bude žádosti zřejmě akceptovat, protože si je vědoma sociálních dopadů zdražení uhlí, elektřiny nebo nafty, které by přišlo brzy potom, co po vstupu do EU tytéž ceny zvýší změna sazeb daně z přidané hodnoty. ČR zřejmě požádá o přechodné období do konce roku 2006.

Vládní koalice v ČR se k zavedení  ekologické  daňové reformy zavázala ve svém vládním prohlášení, konkrétní přípravu této koncepce má za úkol meziresortní pracovní skupina ustavená letos v lednu. Návrh zákona by měla vládě předat v závěru příštího roku. Zástupci ministerstev  životního   prostředí  a financí a někteří odborníci mimo státní správu se v pracovní skupině shodují např. v tom, že  ekologická  daňová reforma má být neutrální a snížit se mají jiné daňové tituly. Heslem je nezvyšovat celkové daňové zatížení, ale změnit jeho strukturu, aby se ochrana  životního   prostředí  také více vyplácela.

V řadě věcí se však členové pracovní skupiny neshodují. Martin Bursík, externí poradce  ministra   životního   prostředí  , např. pokládá za nepřijatelný záměr Ministerstva financí vyjednat s EU výjimku pro uhlí a elektřinu až k 1. 1. 2008, zatímco pro zemní plyn výjimka být nemá. Podle  Ministerstva   životního   prostředí  by však mělo být uhlí a plyn - protože si přímo konkurují - zdaněny současně.

Autoři obdobných návrhů v zahraničí pokládají za nejprospěšnější způsob kompenzace  ekologických  daní např. snížení příspěvku na sociální zabezpečení, které by zároveň podpořilo růst pracovních míst. Podle Kaie Schlegelmilcha z německého Spolkového  ministerstva   životního   prostředí  ,  ochrany   přírody  a  jaderné  bezpečnosti, probíhá  ekologická  daňová reforma v Německu již od roku 1999, kdy byly stanoveny pětileté sazby daně na minerální oleje, posléze pak na zemní plyn a lehké topné oleje. Na semináři česko-německé iniciativy pro dialog o  ekologické  daňové reformě v ČR počátkem listopadu řekl, že proto mohl být snížen příspěvek na důchodové pojištění o 1,7 % - politici prostě rozhodli, že dostane-li státní pokladna více z  ekologických  daní, může jinde ubrat. Toto spojení si ovšem podle něj němečtí občané neuvědomují.

Daň na  energii  již dnes uvalují Německo, Velká Británie či Nizozemsko, zatímco Itálie, Švédsko, Francie nebo Norsko se zaměřily více na emise oxidu uhličitého. Nizozemsko zdaňuje spotřebu podzemní vody, Dánové a Britové těžbu stavebních surovin, Švédsko exhalace oxidů dusíku i oxidu siřičitého, Itálie a Irsko jednorázové plastové nákupní tašky.

Reformu mají doprovázet také zmírňující opatření pro sociálně slabší rodiny. Např. v Nizozemsku občané neplatí daně za prvních spotřebovaných 800 kubíků zemního plynu a 800 kWh elektřiny pro každou domácnost ročně.

 Ekologická  daňová reforma je úkolem na léta, v ČR zřejmě s horizontem roku 2015. V alternativní energetické koncepci, kterou zpracovalo  Ministerstvo   životního   prostředí  , se odhaduje, že dodatečné příjmy státního rozpočtu z  ekologických  daní by v roce 2015 činily až 120-130 miliard Kč ročně. Žádné šoky pro průmysl i domácnosti by pomalým náběhem daňového zatížení tedy neměly nastat, navíc lze očekávat souběžné snižování přímých daní a pojistného, případně i sazeb DPH. Všichni by však měli vědět, jak se budou ceny v průběhu let vyvíjet, aby se na to připravili - v podnicích například tak, že postupně zavedou čistší a efektivnější technologie.

\"Koncept reformy není určitě všelékem,\" říká jeden z členů meziresortní pracovní skupiny Milan Ščasný (pracuje v Centru pro otázky  životního   prostředí  UK). Má však podle něj potenciál vést k efektivnější a konkurenceschopné ekonomice.

AUTOR: Milena Geussová

Minimální sazby spotřebních daní v EU

(uhlí a plyn v eurech za GJ, elektřina v eurech za MWh)

Zdroj energie Podnikatelé Nepodnikatelské subjekty
Uhlí 0,15 0,30
Zemní plyn 0,15 0,30
Elektřina 0,50 1,00

Zdroj: MF ČR.
ZDROJ: EKONOM


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist