Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Vodní elektrárny loni vyrobily málo elektřiny

12.02.2004  |  zdroj: Plzeňský deník  |  155× přečteno      vytisknout článek

Vodní elektrárny loni vyrobily málo elektřiny Západní Čechy - Vinou mimořádně suchého roku vyrobily loni čtyři vodní elektrárny Západočeské energetiky (ZČE) o 40 procent elektrické energie méně než v roce 2002. Necelých 31 tisíc megawatthodin je historicky nejhorším výsledkem dominantního distributora elektřiny v Plzeňském a Karlovarském kraji.
\"Za posledních deset let se výroba pohybovala kolem 38 tisíc MWh,\" řekl ředitel divize nesíťových služeb ZČE Josef Nykles.
Vodní elektrárny podniku loni vyrobily jedno procento z celkového objemu prodané elektřiny, což je o půl procentního bodu nižší podíl než v roce 2002. Podniku letos přibude další elektrárna na Černém jezeře o výkonu 50 kW. Celková investice, která nyní čeká na kolaudaci, dosáhla 1,5 milionu korun.
Instalovaný výkon současných ekologických zdrojů, do jejichž modernizace a údržby investuje podnik ročně řádově miliony korun, je přibližně 10 MW. Největším zdrojem energie z vody je elektrárna Vydra, která se loni podílela na výrobě elektřiny třemi čtvrtinami. Druhým jsou Hracholusky, které ale loni byly čtyři měsíce odstavené kvůli modernizaci řídícího systému. Další zdroje jsou na Černém jezeře a Čeňkově pile.
Zhruba stejný objem elektřiny, jako byla vlastní výroba malých zdrojů, nakoupila loni ZČE od 160 soukromých vlastníků vodních elektráren v západních Čechách.
\"Jejich počet se trvale drží na stejné úrovni,\" dodal Nykles.
Firma nadále prověřuje v západočeské části Šumavy další lokality, kde by mohla postavit nové vodní elektrárny, a hledá místa šetrná k životnímu prostředí. Kromě Černého jezera chtěla ZČE postavit 700kilowattovou elektrárnu na Vchynicko-Tetovském kanálu na Rokytě, na spojnici řek Křemelné a Vydry ve 2. zóně Národního parku Šumava. Ministerstvo životního prostředí a správa parku ale loni nedaly firmě výjimku. Mezi argumenty byly zásahy do přírody, ale stavba by si podle ZČE vyžádala pouze poražení dvou stromů.
V nedohlednu je také projekt obnovení malé vodní elektrárny na řece Mži ve Stříbře, od níž si tamější radnice slibovala vyšší příliv turistů a trvalé příjmy. Projekt mělo zajistit Západočeské energetické sdružení měst a obcí, které založily obce Plzeňského a Karlovarského kraje při privatizaci distributorů.
\"Nikdo se nám ale už téměř rok neozval,\" dodal Nykles.


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Problematika náhonů vodních děl na malých říčkách.
Krása vodního kola na svrchní vodu při práci a kůň při cvalu to je fascinující.
Pocházím s mlynářského rodu v Krašovicích u Plzně a není mi lhostejné jak se ke stavbě a obnově vodních děl přistupuje. V jistém smyslu kopírujeme politiku KSČ, ale v jiné podobě.
Ve stavbě malých vodních elektráren bych rozhodně nehledal konkurenci velkých elektráren. Ale naopak pracovní aktivity, které by mohli přispět ke konkurenceschopnosti našeho průmyslu v zahraničí. Malé vodní elektrárny na klíč.
Jako nejdůležitější problematiku bych viděl vyřešení přívodu vody k vodnímu dílu.
Aby se co nejméně zasahovalo do rázu krajiny a ekosystému, viděl bych jako nejpřijatelnější potrubí. Mohlo by se jednat i o poměrně dlouhé potrubí třeba půl kilometru. V takovém případě by vodní dílo šlo udělat všude kde je možnost vypouštět vodu zpět do koryta řeky.
Stavbu jezu by bylo možné vypustit. Stačila by jen tůn do které by byl zaveden savec samonasávacího potrubí. Myslím tím že pokud by například tůň byla ve skále, bylo by problematické vylámat ve skále za provozu řeky výkop pro potrubí ve spádu.
Ale šlo by toto řešit tzv. násoskou. Položilo by se v tomto případě pouze potrubí o patřičném průměru do tůně a vedlo by se zpočátku paradoxně nahoru ale po několika desítkách metrů by potrubí již bylo pod úrovní sací výšky. V nejvyšším bodě potrubí, by byl plnicí uzavírací kohout, jímž by se jednou provždy naplnilo zazátkované potrubí. Plnicí otvor by se poté uzavřel a zamezil by se přístup k tomuto místu. Pak by se odstranily obě ucpávky v řece a i u vodního díla a voda by tekla potrubím, napřed do vršku a potom z vršku. Tímto by odpadli různé problémy. Například lupení by do roury šlo podstatně méně nebo spíš vůbec. Klacky a jiné haraburdí by se neshromaždovalo u tzv. česlic. Snad jedině s usazováním jemného bahýnka by mohly být nějaké potíže ale to by se dalo jistě zvládnout. Položení takového potrubí by nehyzdilo krajinu, ani by s ním v provozu nebyly problémy. První část potrubí by vyžadovala spolehlivou těsnost a to v části kde by byl podtlak. Ostatně celé potrubí by mělo být spolehlivě utěsněno. U nás v Krašovicích se plánovalo položení eternitového potrubí v délce 1 Km. Dne jsou k dispozici i jiné materiály.
Je třeba podotknout, že voda tímto potrubím poteče dosti rychle. Takže do Střely bych si například u Kozýčkojc mlýna troufnul položit maximálně potrubí o průměru 30 cm. To proto aby při nízkém stavu vody potrubí neodsálo příliš vody. Takže toto potrubí by nebylo na malých vodních tocích ani moc nákladné. Voda by tímto potrubím tekla mnohonásobně rychleji než otevřeným náhonem.
Co se týče vlastního vodního díla, nejkrásnější je kolo na svrchní vodu. Kdo jednou viděl při práci tento stroj, je na celý život poznamenán v dobrém slova smyslu jeho dokonalostí. Výroba těchto vodních kol by jistě nebyla nic tak složitého. Dnes by se nedělali kola dřevěná ale plechová. Turbina je choulostivější na nečistoty přicházející s vodou. Lupení atd.
U nás v Krašovicích se turbina pohánějící pilu, rozebírala každý rok. A nebylo to nic příjemného. Bylo to právě vlivem nekonečného přísunu lupení.
Problémy s lupením by potrubím odpadly.
Vodní kolo na svrchní vodu je nenáročné na množství vody. Je to stroj který by podobně jako koně neměl vymizet s povědomí dnešních lidí.
Je zajímavé, že v době, kdy se hledají výrobní programy nebo ekoprogramy, se tato problematika nedotahuje. Tímto způsobem, (náhon v potrubí ) by se na spoustě lokalit dalo využít bystřeji tekoucí říčky, jako třeba Střela.
Pokusil jsem se přispět se svojí troškou do mlýna do této problematiky.
Michal Kieswetter.
vloženo: 27.08.2005 23:00     vložil:  Michal Kieswetter Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist