Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Evropa sází na vodík, ale zvažuje také rizika

13.02.2004  |  zdroj: HN  |  262× přečteno      vytisknout článek

Evropa sází na vodík, ale zvažuje také rizika Doprava a energetika postavená na vodíku má výhledově řešit snad všechny ekologické problémy. Evropa chce do vývoje vodíkových palivových článků investovat stamilióny eur. Opomíjí ale rizika: unikající vodík zvětšuje ozónovou díru a urychluje oteplování planety.
Bořek Otava

Výhledy Evropské komise, která právě založila Evropskou platformu technologií využívajících vodík jako palivo, neskrývají vizionářský nádech: v letech 2002 až 2006 hodlá starý kontinent vložit do rozvoje vodíkové energetiky 300 miliónů eur. Počítá s tím, že do roku 2020 bude pět procent všech pohonných hmot spotřebovaných v silniční dopravě pocházet z vodíkových palivových článků.
Alespoň částečně se zbavit závislosti na fosilních palivech chce Evropa přechodem od ropy k vodíku. \"Naším cílem je do poloviny století postupně přejít k plně integrovanému vodíkovému hospodářství založenému na obnovitelných zdrojích energie,\" prohlásil 20. ledna v Bruselu prezident Evropské komise Romano Prodi.

Počítačové modely varují
Vodíková energetika s sebou zdánlivě přináší jen výhody ztělesněné v principu palivového článku. V jednoduchém zařízení, do něhož se plní jen vodík, vzniká reakcí se vzdušným kyslíkem elektrická energie. Odpadním produktem zůstává obyčejná voda. Tuto elegantní a čistou energetickou idylu však narušuje dosud opomíjené a nepříliš prozkoumané nebezpečí plynoucí z úniků velkého množství vodíku do atmosféry.
Počítačové
modely z Kalifornského technologického institutu ukazují, že unikající vodík stoupá do stratosféry, kde z něho reakcí s hydroxylovými radikály (skupina OH) vzniká voda. Plyn tak napomáhá vzniku chladné a dlouhodobě přetrvávající oblačnosti v oblasti pólů.
Riziko jinak čistého a zdánlivě neškodného slučování spočívá v tom, že vytváří příznivé podmínky pro následné reakce halogenů, jako je chlór. Ty ničí atmosférický ozón a zpomalují obnovu ozónové vrstvy.
Není to ovšem jediné riziko. Uniklý vodík také zvyšuje koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Opět to souvisí se zánikem radikálů OH, ale tentokrát v troposféře, jak dokládá zpráva expertní komise amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) zmíněná v týdeníku New Scientist. Skupina OH k sobě váže veškeré znečišťující látky včetně metanu, jednoho z nejzávažnějších skleníkových plynů. Snížené hladiny OH tak umožňují metanu přetrvávat v ovzduší delší dobu.
Většina odborníků se shoduje, že tyto nepříliš prozkoumané procesy mohou opravdu nastat. Otázkou nicméně zůstává, jaký je jejich skutečný vliv a jak souvisí s množstvím vodíku uniklého do ovzduší. V současné době se do něho uvolňuje kolem 80 miliónů tun vodíku ročně. Část pochází z přírodních, část z člověkem vytvořených zdrojů. Zhruba 15 miliónů tun vzniká v průmyslu a spalováním fosilních paliv.

Přehnané obavy?
Tým z NOAA vyvolal rozruch svým odhadem, že do atmosféry uniká deset až dvacet procent veškerého vodíku používaného v palivových článcích. Pokud by se za tohoto předpokladu všechny automobily, které v roce 1994 jezdily po světě, převedly na vodík, průmyslové emise plynu by vzrostly na 60 až 120 miliónů tun ročně. Vědci při svém odhadu vycházeli z předchozí studie, podle níž v Německu uniká do ovzduší desetina veškerého přepravovaného kapalného vodíku.
Za přehnaný o dva řády považuje takový výsledek spoluzakladatelka coloradské společnosti Rocky Mountain Institute Amory Lovinsová, která řekla: \"Pokud změníme dosavadní energetický systém na převážně vodíkový, tedy závislý na množství získaného vodíku, klesne a možná zcela ustane nynější uvolňování molekulárního vodíku.\"
Oba odhady však představují krajní extrémy. Skutečnosti blíže bude zřejmě únik plynu mezi jedním a třemi procenty přepravovaného množství. Stále je to však na pováženou: podle studie amerického ministerstva energetiky bude třeba na celoroční dodávky jednoho terawattu výkonu kolem 1060 miliónů tun vodíku. Vzhledem k tomu, že v roce 2020 by měly zdroje na fosilní paliva dodávat celosvětově 12 až 15 terawattů, náhrada třetiny jejich výkonu by si vyžádala kolem pěti miliard tun vodíku. Únik jednoho až tří procent by pak měl představovat vodíkové emise mezi 50 a 150 milióny tun ročně.
Z výpočtů týmu NOAA vychází, že při přechodu všech světových automobilů na vodík by se doba přetrvávání metanu v troposféře zvýšila o 3,5 procenta, což by přispělo ke globálnímu oteplování. \"Byl by to jeden z nejvýznamnějších dopadů přechodu na vodíkovou energetiku.\"
Bez jednoznačné odpovědi zůstává ještě jedna sporná otázka. Jak na růst koncentrací vodíku zareagují mikroby v půdě, které se živí atmosférickým vodíkem? Analýza izotopů vodíku v prostředí přitom dokládá, že přes tři čtvrtiny vodíku z troposféry končí v zemi.
Model globálního oteplování NOAA nasvědčuje příznivému výhledu - absorpce vodíku půdou by mohla být úměrná koncentraci plynu v ovzduší. Jisté to však není.
Jedinou rozumnou cestou, jak se dobrat skutečně věrohodných zjištění, zřejmě bude začít co možná nejdříve globálně sledovat výrobu vodíku a jeho ztráty v atmosféře. Z toho pak lze vycházet při stanovení nynějšího cyklu oběhu vodíku a v budoucnu sledovat změny problematických emisí.
Spolupráce výzkumníků s odborníky na energii pak umožní najít nejvhodnější cestu, jak vodík zapojit do jednotlivých odvětví ekonomiky. Vědecký tým z Kalifornského technologického institutu zdůrazňuje, že by bylo nesmyslné stavět se proti přechodu na vodíkové hospodářství - bude-li ovšem promyšlený: \"Pokud o tom nebudeme mluvit, může být přijato velmi špatné řešení, zatímco těch promyšlených můžeme najít spousty.\"
Autor je spolupracovníkem redakce

Emise vodíku (v miliónech tun ročně)
Člověkem vytvořené zdroje
Průmyslové využití a spalování fosilních paliv 14,9
Spalování dříví 3,4
Přírodní zdroje
Spalování biomasy 16,0
Emise z půdy 3,0
Emise z oceánů 3,0
Vznik v ovzduší 40,8
CELKEM 81,1


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
elektrický proud z vodíku
Dobrý den, Váš příspěvek na téma vodíku mne velice zaujal,stejně tak jako myšlenka, zda-li lze vodík použít jako palivo pro výrobu elektrické energie a ohřev užitkové vody. Je již nějaké takovéto zařízení na světě v provozu? Bylo by toto zařízení s vlastní výrobnou bezpečné a funkční? Můžete mi k této myšlence napsat Váš názor? Vít
vloženo: 16.01.2006 17:35     vložil:  Vít Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist