Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Úspory jsou také byznys

19.02.2004  |  zdroj: EKONOM  |  123× přečteno      vytisknout článek

Dodavatel energie ji pomáhá zákazníkovi uspořit, není v tom žádný protimluv, říká ředitel MVV Energie CZ Ivo Slavotínek.

Ivo Slavotínek se narodil v roce 1956. Vystudoval Fakultu elektrotechniky na ČVUT v Praze, obor ekonomika a řízení energetiky. Osm let pracoval ve Výzkumném ústavu palivoenergetického komplexu, čtyři roky ve Středisku pro efektivní využívání energie (SEVEn), v roce 1993 se stal ředitelem a jednatelem společnosti EPS, která se v roce 1999 v souvislosti se změnou vlastníka přejmenovala na MVV Energie CZ.

OTÁZKA: Podpořili jste v ČR vydání knihy Přírodní kapitalismus, která snáší argumenty proti současné drancující podobě kapitalismu. Nevadí to vašemu německému majiteli?

Naše společnost podpořila tuto objevnou knihu i proto, že klade důraz na úspory energií. Těmi se již více než deset let zabýváme. Chceme se tak přiblížit zákazníkům, prodávat jim nejen teplo jako takové, ale celkový komfort, se kterým souvisí i snižování nákladů na dodávku.

OTÁZKA: Vaše zisky závisejí na prodeji tepla a přitom ho s úsporami prodáte méně než dřív. Nebo je tomu tak, že zákazník šetří a přitom platí pořád stejně vysoké faktury?

Náš program EPC (Energy Performance Contracting) zajistí zákazníkovi investici, jejímž výsledkem je úspora tepla např. ve výši deseti procent původní dodávky. Zákazník bude dál platit původní částky, u dobrých projektů už však od začátku část úspory pocítí na vlastní kapse. Po celou dobu splácení investice, což je 8-10, někdy jen šest let podle typu projektu, má zákazník nižší spotřebu než původně, kdyby jí však nedocílil, platil by již dávno mnohem více peněz. Na cenu energie působí řada faktorů včetně inflačního nárůstu, kterému nezabráníte, takže zákazník by bez úsporných opatření platil víc - zůstane však na svém.

OTÁZKA: Je to pro něj dostatečný důvod k úsporám?

Samotná úspora energie je jen jedním z efektů projektu. Často se investicí do úsporných opatření dosáhne i dalších efektů, většinou se zlepší pracovní prostředí. Uskutečnili jsme podobné projekty v řadě komunálních objektů, ať jsou to školy, domovy důchodců či podobná zařízení, tam to zaměstnanci dovedou ocenit. Úspornými programy pro zákazníky se u nás zabývá speciální divize a za deset let jsme do nich investovali zhruba půl miliardy korun. Dosažené úspory u zákazníka, tzn. to, že potřebují méně tepla, stlačeného vzduchu, elektřiny či plynu, se dají kvantifikovat ve výši 100 milionů korun ročně.

OTÁZKA: Z čeho vyrábíte teplo?

Především na základě plynu, je to u nás až 85 procent celkových palivových vstupů. Dále jsou to topné oleje a využíváme také uhlí. Paradoxně však nikoli v severních Čechách, kde působíme např. v Jablonci a Děčíně, ale na Moravě a ve Slezsku. V Opavě jsme právě dokončili nový fluidní kotel, ten spaluje uhlí velmi efektivně. Kupodivu, vozit tam hnědé uhlí z Čech se pořád ještě ve srovnání s náklady na zemní plyn vyplatí. Alespoň dokud jsou pravidla a ceny regulačním úřadem nastaveny tak, jako je tomu dnes. Kvůli vysokému podílu plynu ale nejsou naše ceny tak nízké jako u kolegů, kteří jedou hlavně na uhlí, ten rozdíl odhaduji skoro na třetinu. Ceny plynu jsou navíc regionálně rozdílné, ty rozdíly dnes činí až deset procent.

OTÁZKA: Vždyť ale plynové kotle jsou účinnější než uhelné, a to nemluvíme o ekologické výhodnosti!

Uhlí vás ale vždy porazí, zejména když plníte emisní limity a tzv. externality se do jeho ceny nezapočítávají.

OTÁZKA: Vy musíte být ovšem miláček Českých drah, když vozíte uhlí přes republiku?

To se říci nedá, protože železnici používáme jen výjimečně. Osobně jsem z toho frustrován, ale když si to spočítáte, tak České dráhy bohužel nejsou schopny konkurovat jiným způsobům přepravy.

OTÁZKA: Jak se u vás promítnou chystané ekologické daně?

Zatíženy budou všechny energetické komodity, je jen otázka, jaká metoda bude pro jejich výpočet použita. S tímto záměrem nepolemizuji, to je vyšší rozhodnutí, budeme nuceni k lepšímu hospodaření s energiemi, s tím nemám filozofický problém. Ale problém mám s nesystémovým narušováním konkurenceschopnosti jednotlivých paliv na trhu. Od ledna 2004 stát uvalil spotřební daň na kapalná paliva, včetně topných olejů. Jedno jediné palivo tak bylo znevýhodněno, jiných se změna nedotkla. A pro nás zmizelo jediné palivo, které mohlo - v současných podmínkách - se zemním plynem soutěžit a bylo k němu jedinou alternativou. A tato situace by měla trvat až do roku 2007, kdy má dojít k dalším daňovým úpravám.

OTÁZKA: Trh s plynem se však brzy otevře...

Dlouho to trvat nebude, ale zcela neznámé je, jaká budou jeho pravidla. Rozdíl mezi elektroenergetikou a plynárenstvím je v tom, že ve výrobě elektřiny vládne značná konkurence. U plynu to tak není, je tu jen Transgas s dlouhodobými kontrakty na dovoz z Ruska a Norska. Těžko dnes říci, jaký prostor se pro volný obchod vytvoří, např. pro alternativní dovoz plynu do ČR, a zda bude mít konkurence vůbec nějaký prostor. Plyn má také svá specifika, na rozdíl od elektřiny nemusí být distribuční soustava tak perfektně vybalancovaná, protože plyn lze přece jen skladovat. Bude trochu záležet i na benevolenci a vstřícnosti plynařů, komunikace s teplárenským sdružením už proběhla, ale zatím jsme byli odkázáni na letošní rok, kdy má vyjít první ucelený materiál, první sjednocený názor plynařů a Energetického regulačního úřadu, jak by ta pravidla mohla vypadat. Nejde jen o zákon jako takový, důležité budou právě ty prováděcí vyhlášky.

OTÁZKA: Co přinese evropská budoucnost pro teplárenství?

S kjótským protokolem to vypadá dost beznadějně, ale Evropa přesto nastavila tvrdý ambiciózní program na snižování emisí skleníkových plynů. Už od příštího roku se má stanovit národní alokační plán v rámci Evropy, tzn. připravuje se zpoplatnění emisí. Je otázka, jak to obecně ovlivní konkurenceschopnost Evropy vůči světu. Za produkci skleníkového plynu CO2 se bude platit, ti, kteří investovali do opatření, aby ho neprodukovali, jako např. i naše společnost, na tom budou relativně dobře, neměli bychom mít zásadní potíže se splněním limitů. Navíc jsme z největší části závislí na zdroji, kterým je ekologicky únosný plyn. Věřím, že prostředky, které jsme na dosažení této konkurenční výhody v devadesátých letech věnovali, zhodnotíme. Ale investice do energetiky ve všech jejích částech budou i nadále potřebné a jednoznačně to zatíží zákazníky. To nás, myslím všechny Evropany, bude stavět do úplně jiného konkurenčního postavení vůči zbytku světa. Mů žeme se obávat např. Ruska a Ukrajiny. Přesun výrob na východ, ke kterému dnes dochází, není jen věcí levné pracovní síly, ale souvisí to např. se životním prostředím, jehož ochrana zde n emá tak přísná pravidla. Ve východní Evropě je také jednodušší založit firmu a je tu celá řada dalších výhod. Nejen levná pracovní síla.

OTÁZKA: Už se vás to konkrétně dotklo?

My jsme zcela závislí na spotřebitelích. Uvedu konkrétní příklad Vagónky ve Studénce. Výroba osobních vagónů přešla do Vítkovic, výrobu nákladních vagónů převzala zahraniční firma. Po různých peripetiích vlastník Vagónky vstoupil do obdobného závodu v Rumunsku a přemístil celou výrobu tam. Jednoznačně v tom hrály roli náklady na výrobu, i když její kvalita se nedala srovnávat. Zdejší areál je prázdný a my jsme vlastně přišli o zákazníka.

OTÁZKA: Vraťme se k \"přírodnímu kapitalismu\". Lze si představit, že by se více výrob a služeb provozovalo regionálně?

To má více aspektů. Když už jsme u elektroenergetiky, jděme pro příklad např. do Temelína. Dva tisícimegawattové bloky, to je v případě výpadku obrovský zásah do celé sítě, je třeba k tomu držet rezervní kapacitu. Myslím si, že je třeba jít blíž spotřebiteli a snižovat rizika. Budovat takovou infrastrukturu, která osloví zákazníky. Nové informační technologie umožňují vybudovat takovou strukturu, abychom jim byli blízko a dodávali jim kromě tepla i další služby. Např. možnost úspor i to, že se jim o zařízení budeme kompletně starat. Spotřeba energií bude ovšem klesat, to je jisté.

OTÁZKA: Už je to znát?

Pokles spotřeby tepla byl od začátku devadesátých let dramatický. Pokud si to dobře pamatuji, tak např. Jablonec měl spotřebu 1300 TJ centrálně dodávaného tepla, teď prodává jen něco přes polovinu tohoto množství. Příčinou je samozřejmě i útlum průmyslu, rozpad některých podniků, ale určitě polovinou se na tom podílejí úspory v bytovém segmentu. Jsem totiž Jablonečák a vím, jak se přetápělo dřív a jak je tomu dnes. Úspory činí podle mého odhadu dvacet až třicet procent. Roli ovšem hraje i počasí, poslední desetiletí je extrémně teplé.

OTÁZKA: I proto začínají teplárny prodávat také chlad?

Pro chlazení u nás přece jen ještě nejsou podmínky, klimatizace se používá jen výjimečně. Do budoucna je to však dobrá strategie. V úsporných projektech jsme chlazení měli také zařazeno, např. v Setuze, připravujeme další projekty. Racionální a ekonomicky výhodný vznik multiutilitních společností, které dodávají např. všechny energie, chlazení, starají se o odpady apod., je u nás ovšem na rozdíl od Německa dost obtížný. V Německu to byly převážně městské podniky, které se na multiutility snadno přeměnily, v ČR je to po privatizaci dost obtížné. Elektroenergetika, plynárenství, voda, vše patří do různých nadnárodních skupin, jak je propojovat? I když na druhé straně platí, že spojování společností není ještě konec. Třeba tu nakonec zbudou jen dva nebo tři silní hráči.

AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist