Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Ochrana přírody je otázkou blahobytu

02.03.2004  |  zdroj: HN  |  123× přečteno      vytisknout článek

Ochrana   přírody  je otázkou blahobytu Když Česko domlouvalo podmínky svého vstupu do Evropské unie, byla oblast  životního   prostředí  jednou z těch, v nichž museli vyjednávači nejčastěji žádat o ústupky. Důvod byl prostý: do letošního května nebude země schopna dát tolik peněz na  životní   prostředí  , aby dokázala splnit množství evropských směrnic a předpisů - sama EU jich pro tuto oblast ročně přijme kolem třiceti až padesáti.
A ještě mnohem déle potrvá, než se změní návyky lidí, které mnohdy zatím jsou všechno jen ne  ekologické  .
Z průzkumů pravidelně pořádaných CVVM vyplývá, že oblast  životního   prostředí  leží na okraji zájmu. Když se agentura vloni na podzim ptala více než tisícovky lidí, které z nabízených oblastí je nejvíce trápí, na  životní   prostředí  si vzpomněl málokdo. Dotázaní byli nejčastěji nespokojeni se stavem korupce v zemi, s bezpečností či soudnictvím.
Socioložka Jana Hamanová to považuje za logické: \"Je to otázka blahobytu. Lidi trápí zdražování, bezpečnost. Navíc u  životního   prostředí  není na první pohled až tak zjevné, že se něco zanedbává.\"
Její slova potvrzují i zprávy realitních makléřů: podle nich se dnes dobře prodávají byty například v Neratovicích. Tedy ve městě známém místní obří chemičkou, které je ovšem od Prahy (s nízkou nezaměstnaností a vysokými platy) vzdálené jen půl hodiny jízdy autem.

MEZITITULEK: Peníze a zase peníze
Také v Evropě je otázka  životního   prostředí  především otázkou blahobytu - tedy peněz. I zde platí pravidlo: čím bohatší země, tím víc peněz dává na ochranu své přírody.
Z šetření Evropské komise vyplývá, že nejchudší země unie jsou na tom mnohdy s  ochranou   přírody  hůř než Česko. To je třeba případ Řecka, v němž na šedesát procent odpadků leží v místech, která nevyhovují normám EU.
Podobně jsou na tom Portugalci. Ti si spočítali, že by potřebovali dát na projekty v přepočtu přes čtyři sta miliard korun, pokud by chtěli být  ekologičtí  podle unie. Mimochodem - odhady českého  Ministerstva   životního   prostředí  jsou o čtvrtinu nižší. Z dokumentů resortu lze vyčíst, že by země musela dát do roku 2010, kdy už bude muset být s unií plně v souladu, na přírodu zhruba tři sta miliard korun, nejvíc do oblasti ochrany vod.
Nejšetrněji se k  životnímu   prostředí  chovají lidé v nejbohatších členských státech EU: v Německu či ve Skandinávii.
Například Švédové si na svých  ekologických  návycích zakládají a právě vztahem k zdravé přírodě a potažmo i zdravým potravinám přičítají několik primátů, které jim podle Světové zdravotnické organizace náležejí. Tak například - ze všech mužů v Evropě jsou to právě Švédové, kteří se dožívají nejvyššího věku (přes 77 let, Češi se v průměru dožívají věku o pět let nižšího). A švédské děti mají nejzdravější zuby.

MEZITITULEK: Třídění odpadků: Ano, ale
Jedna z výjimek, které si Česko před vstupem vymohlo, se týká třídění  odpadů  . Evropa má stanoveno, jaký podíl z opadů lze vytřídit a  recyklovat  , přičemž Češi těchto čísel ještě zdaleka nedosahují. Podle domluvené výjimky mají čas do roku 2005, kdy by měl podíl znovu používaných obalů vzrůst z nynějších devatenácti procent na pětačtyřicet procent.  Recyklovat  by se mělo oproti nynějším 21 procentům plných 52 procent  odpadů  .
Společnost Ekokom, jejímiž akcionáři jsou výrobci obalů, připravila rozsáhlou kampaň za třicet miliónů korun, jejímž poselstvím je: \"Nebuďte líní, třiďte  odpady  .\"
\"Vše je otázka návyků, které musíme pozměnit. Protože s kontejnery na tříděný  odpad  už problém není - má k nim přístup 92 procent obyvatel České republiky,\" tvrdí šéf Ekokomu Zbyněk Kozel.
Ročně podle něj průměrný Čech vyrobí až pět set kilo domovního  odpadu  . Třicet kilogramů z toho tvoří papír, pětadvacet kilogramů plast, pět kilogramů kovy. Tedy hmoty, které se dají znovu  recyklovat  , pokud by je lidé roztřídili. Zatím je však třídění běžným zvykem jen pro necelých šedesát procent lidí (v německy mluvících zemích třídí devět lidí z deseti).
\"Platíme za odvoz  odpadu  z popelnice, do které se hází všechno,\" říká dvaapadesátiletý Tomáš Horák z Prahy. \"Celý život jsem zvyklý vzít smetí a vysypat je do popelnice; nemám moc chuť se v odpadcích hrabat a pak s nimi pochodovat po Malešicích a hledat ten správný kontejner.\"
Chuti třídit odpadky moc nepomohla ani loňská série reportáží, které ukázaly, že popeláři mnohdy svážejí vytříděný  odpad  na jednu hromadu - jakkoli potom příslušné firmy dostaly tučné pokuty od České inspekce  životního   prostředí  .
To Němci jsou dokonce schopni zavolat na svého souseda, který podle nich netřídí správně, strážníky. A to navzdory tomu, že  recyklaci  platí z vlastní kapsy - cena jednoho jogurtu v plastikovém kelímku s hliníkovým víčkem je zhruba o cent vyšší, než by byla, kdyby se nerecyklovalo. Čtyřčlennou rodinu tak  ekologická  likvidace  odpadu  přijde ročně zhruba na 105 eur.
Němci se snaží třídit všechno a tak kromě kontejnerů na plast, sklo, papír a nebezpečné  odpady  stojí třeba v Mnichově před každým domem ještě popelnice hnědá. Jde o \"biokontejner\", kam místní házejí syrové zbytky zeleniny, skořápky od vajíček, zvadlé květiny či spadané listí.
Švýcaři zase důsledně rozlišují mezi čirým a barevným sklem, sklem z oken a rozbitými křišťálovými sklenicemi. \"Z barevného skla lze vyrábět jen sklo zelené barvy,\" vysvětlují švýcarští experti na internetové stránce o  recyklaci  . \"Okenní sklo má jiné chemické složení a křišťálové sklo obsahuje větší množství olova.\"
Útěchou však může být, že Češi se svými problémy s  odpady  v Evropě rozhodně nejsou sami. Jak vloni zjistil Evropský parlament, směrnice o  odpadech  porušuje sedm z patnácti členů EU: Italové měli potíže s likvidací toxických chemikálií, Portugalci s vraky automobilů, Francouzi a Řekové s černými  skládkami  . Belgičané pak s motorovým olejem, Irové se zápachem z čistíren odpadních vod a Finové s použitými obaly.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist