Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Energetická koncepce kraje může účinně pomáhat i územnímu plánování

16.04.2004  |  zdroj: Moderní obec  |  126× přečteno      vytisknout článek

Již letos v létě podle všech předpokladů by Zastupitelstvo Plzeňského kraje mělo projednat a schválit územní energetickou koncepci regionu.

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, přitom krajům a statutárním městům ukládá takovou koncepci přijmout do roku 2006.

Koncem února jsme využili veřejného projednávání návrhu koncepce v Plzni k tomu, abychom o něm hovořili se Stanislavem Rampasem, náměstkem hejtmana pro oblasti regionálního rozvoje, územního plánování a zemědělství, Ing. Karlem Hinzem, starostou města Horní Bříza, Ing. arch. Miloslavem Michalcem, vedoucím oddělení regionálního rozvoje krajského úřadu, a Ing. Miroslavem Marešem, ředitelem divize konzultačních služeb společnosti Tebodin Czech Republic, s. r. o., která návrh územní energetické koncepce pro kraj zpracovávala. Víc než na vlastní obsah koncepce jsme se přitom soustředili na to, jak si v kraji představují její naplnění ve spolupráci s obcemi a městy.

Stanislav Rampas: Územní energetická koncepce se podle zákona č. 406/2000 Sb. v krajích a statutárních městech povinně přijímá na období dvaceti let. V Plzeňském kraji jsme v ní za výchozí stav vzali rok 2002 a za cílový pak rok 2022. Ještě sice není přijata - předpokládám, že ji zastupitelstvo kraje projedná a schválí letos v létě - ale troufám si už teď předpovědět, že nezůstane nějakým jednostranným aktem kraje. Počítáme totiž s tím, že vůči energetickým koncepcím měst a také obcí třetího typu bude interaktivním dokumentem. Že se všechny tyto koncepce budou nejen vzájemně prolínat, ale také harmonicky doplňovat. Abych však byl konkrétní: Náš kraj je specifický velkým množstvím opuštěných průmyslových areálů na území měst - takzvaných brownfields. Podobně na venkově zůstalo nevyužito nemálo původních zemědělských výrobních areálů. Ačkoliv tyto areály mají vybudovány inženýrské sítě a nebývá problém je pokrýt dodávkami elektřiny, tepla či zemního plynu, investoři o ně - obvykle kvůl i starým ekologickým zátěžím - zatím příliš velký zájem nejeví. Ale v zájmu měst i obcí je účelně tyto plochy využít. Proto i naše energetická koncepce vytipovává některé tyto zóny jako perspekt ivní rozvojové lokality, kde lze využít už stávající elektrifikace, plynofikace, tepelných rozvodů apod. a na této skutečnosti dál stavět. Čili už při přípravě energetické koncepce šlo například v tomto směru o dialog s některými městy.

Ing. arch. Miloslav Michalec: I já se domnívám, že bychom měli s návrhem koncepce pracovat jako s \"živým\" dokumentem, neboť v oblasti energetiky postupuje vývoj tak rychle, že dnes lze jen nesnadno odhadovat, co přinese za nějakých pět, deset, nebo dokonce patnáct let. Proto bych byl rád, pokud by z koncepce vznikl jakýsi \"výtah\" - či řečeno terminologií územních plánovačů - veřejná vyhláška, v níž bychom specifikovali záležitosti, o kterých jsme přesvědčeni, že je lze schválit v podstatě v neměnné podobě. Tak třeba bychom měli dosáhnout shody, že pro všechny obce v kraji nebude přípustná kombinovaná výroba elektřiny a tepla na bázi spalování komunálních odpadů, jak to ostatně předpokládá i návrh energetické koncepce. Ten se přitom opírá o už schválenou odpadovou koncepci kraje. Výjimku dostanou pouze města Tachov, Starý Plzenec, Rokycany, Plzeň a Klatovy, v nichž už tato technologie byla zavedena dříve. Ale i tam předpokládáme její další z dokonalování i s ohledem na životní prostředí. Naopak přípustné pro všechny obce by zpravidla mělo být energetické zásobování využitím biomasy nebo zemního plynu na bázi lokálních, objektových či okrskových zdrojů tepla. Ale i zde přetrvává řada nejasností. Kupříkladu zemní plyn přes určité dubnové zlevnění zůstává v chudších venkovských oblastech pro mnoho domácností stále drahý, a tak leckteré obce nejsou při své plynofikaci s to dostát přijatým závazkům vůči poskytovateli státních dotací a zajistit dostatečný počet přípojek. Nemáme ani žádné páky jak docílit výraznějšího využívání biomasy, která by v podmínkách našeho kraje mohla hrát mnohem výraznější roli.

Ing. Karel Hinz: Přitom biomasa by mohla pozvednout i skomírající agrární sektor. Zemědělci by určitě slyšeli na potřebu pěstování rychle rostoucích rostlin typu šťovíku pro spalování v menších, nejlépe kogeneračních jednotkách na výrobu tepla a elektřiny. Ale přimlouval bych se za to, aby se orientace na pěstování těchto rostlin nezvrhla zpět v jakousi \"velkovýrobu\" a krajinu jsme nezahltili obrovskými plochami monokulturních rostlin. Koneckonců jednostranná orientace na biomasu by v sobě skrývala i řadu jiných rizik. Co by například nastalo v případě sucha a neúrody? Oceňuji, že návrh krajské energetické koncepce nebyl vytvářen \"shora\", ale přihlíží i k zájmům jednotlivých území v celém regionu. Na stole sice ještě není nová státní energetická koncepce, která by pro nás měla být základním východiskem. Ale nemyslím si, že bychom se s ní v Plzeňském kraji ocitli v nějakém zásadním sporu. Sám jsem bývalý energetik, a proto za velmi důležitou považu ji zásadu stvrzenou krajskou koncepcí, aby se nejprve využily rezervy výkonového potenciálu stávajících zdrojů a úspor energií a teprve pak se přešlo k většímu využití obnovitelných zdrojů energie. Je totiž mnohem levnější investovat do modernizace současných zdrojů než budovat úplně nové zdroje. Osobně vidím velké možnosti v opětovném posílení role centrálního zásobování teplem, která byla v minulosti potlačena. Město Horní Bříza je naštěstí už plynofikováno a má zajištěné dva solidní zdroje tepla. Ze zákona platí, že pokud to technické podmínky dovolují, mají se na centrální zásobování teplem napojovat i rodinné domy. Tudy by měl jít vývoj i v našem městě, protože tak se tam dá hodně odvést rovněž pro životní prostředí. Možnosti se nabízejí také při spolupráci se soukromým sektorem. Do roku 2010 musí být v Horní Bříze zrekonstruována čistírna odpadních vod, kterou provozuje společnost Kanalizace a vodovody Starý Plzenec. Proč by se při té příležitosti nemohlo uvažovat rovněž o tom, jak začít využívat bioplynu z čistírny v městské kotelně? Teď jen pro podporu tohoto nápadu najít nějaký šikovný finanční nástroj ze strukturálních fondů Evropské unie nebo i národních fondů... Mluvilo se zde o tom, že i obce třetího typu by si měly pořizovat své územní energetické koncepce, ačkoliv to zákon po nich dosud nepožaduje. V současné době, kdy veřejné finance trpí nedostatkem zdro jů a kdy ani nemůžeme spoléhat na to, že bychom od kraje na pořízení takové místní energetické koncepce dostali nějakou tu korunu, asi málokde budou dobrovolně pořizovat takové strategické dokumenty. Myslím si, že na to nemáme síly a finanční prostředky ani ve spádové oblasti \"trojkových\" Nýřan, do níž Horní Bříza patří. Vždyť vlastního energetika nemá dokonce ani krajský úřad - a jak bychom pak takové odborníky měli hledat v obcích třetího typu? Ale uvítal bych, pokud by z úrovně kraje do regionů proudily nějaké tematické okruhy s jasně definovanými parametry a nižší územní celky se do nich se svými konkrétními řešeními zapojovaly. To se týká například využívání netradičních a obnovitelných zdrojů energie, dejme tomu tepelných čerpadel. Věřím, že by tak vznikla řada zajímavých projektů, ale pouze za předpokladu, že tepelná čerpadla budou státem ještě více a smysluplněji dotována, než je tomu dosud.

Ing. Miroslav Mareš: Tepelná čerpadla jsou dnes zhruba pětkrát dražší než srovnatelný klasický zdroj. Ale před deseti roky stála dvakrát více než dnes! Většina odborníků očekává, že po roce 2010 se ještě zvýší tlak na využívání obnovitelných zdrojů energie. Z toho lze tedy vyvodit, že se i tepelná čerpadla budou stále více využívat, konkurence se v jejich nabídce bude předhánět a cena tepelných čerpadel se pravděpodobně vlivem působení konkurenčního prostředí bude snižovat. Jsem rád, že pan starosta jako bývalý energetik také připomněl význam investic do úspor energie, protože každý takový krok je nepoměrně levnější než investice do jakéhokoliv nového zdroje, byť třeba i obnovitelného. Takže vrátím-li se k tomu, co by v územní energetické koncepci mělo zůstat do budoucna neměnné, pak to určitě budou zásady spořit energii. Dalším pilířem, na němž koncepce stojí, je využívání obnovitelných zdrojů energie jako faktoru snižování negativních vlivů na životní prostředí. Vyjádříme-li reálně využitelný potenciál obnovitelných zdrojů v Plzeňském kraji jako 100, pak zhruba 80 procent z něho tvoří biomasa, přibližně 13 procent tepelná čerpadla, energie slunce asi 3,8 procenta, dále pa k energie vody, větru... Pro biomasu se nejlépe hodí oblast Klatovska, ale pokud by se zásobování biomasou provádělo z větších vzdáleností než 25 až 30 kilometrů, dopravní náklady by efektivnost tohoto způsobu výroby tepla a energie prudce snížily. Takže územní energetická koncepce kraje vyzvedá nutnost soustředit se na malé zdroje spalování biomasy. Ale vždy by měla platit zásada, že před rozhodnutím o konkrétní aplikaci obnovitelného zdroje energie je nezbytné využít efektivní potenciál úspor energie. Tím se sníží v předmětném spotřebitelském systému poptávka po energii na odpovídající úroveň jako základní předpoklad pro správný návrh kapacity obnovitelného zdroje energie. Územní energetická koncepce je ovšem i jedním z nástrojů pro územní plánování. Ale spíše je třeba vidět ji v poloze schvalování globálních závěrů, které mají charakter zásad, jichž je třeba se držet a které vstupují jako konkrétní regulátory chování účastníků energetického trhu na územ í kraje. Pro územní plánování menších sídelních útvarů by měly být přejímány závěry, vyplývající z jejich místních energetických koncepcí - ať už se budou nazývat jakkoliv.

Stanislav Rampas: Rozumím panu starostovi Hinzovi v jeho obavách, že obce s rozšířenou působností by za nynější situace obtížně hledaly peníze na vlastní energetické koncepce. Zároveň však věřím, že nakonec přece jen dojde ke změně zákona o rozpočtovém určení daní a krajům se otevřou větší možnosti pro vytváření vlastních daňových příjmů a zbudou jim peníze i na podporu místních územních energetických koncepcí. Vůbec nepožaduji, aby jimi třeba už napřesrok disponovaly všechny trojkové obce. Spíš to všechno vnímám jako proces pro několik příštích let, přičemž by se s přípravou těchto dokumentů mělo začít v nejdůležitějších rozvojových územích. Každopádně z hlediska územně plánovací dokumentace, jak už připomněl inženýr Mareš, místní územní energetická koncepce bude podle mého názoru velice důležitý dokument pro další tamní rozvojové záměry a zajímat bude určitě také potenciální investory. Nehledě na to, že projekty, které se o ni budou opírat, jistě získají i větší naději na podporu z národních nebo strukturálních fondů Evropské unie.

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ

Stanislav Rampas:

Územní energetická koncepce nezůstane nějakým jednostranným aktem kraje. Počítáme totiž s tím, že vůči energetickým koncepcím měst a také obcí třetího typu bude interaktivním dokumentem. Že se všechny tyto koncepce budou nejen vzájemně prolínat, ale také harmonicky doplňovat.

Energetická koncepce Plzeňského kraje* - konstrukce scénářů

Scénář Využití Využití potenciálu Využití potenciálu Využití potenciálu obnovitelných zdrojů

rozvojových lokalit úspor energie plynofikace stáv. území biomasy geotermální větrné sluneční

Nízký (pesimistický) 55 100 % ekonomicky efektivního reálného 55 40 10 50 10

Referenční (realistický) 70 60 % ekonomicky efektivního 70 50 20 60 40

Vysoký (optimistický) 75 75 % ekonomicky efektivního 75 60 35 75 60

*) dosud neschválený návrh


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist