Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Oznámení o zveřejnění druhé pracovní verze Strategie udržitelného rozvoje

06.05.2004  |  123× přečteno      vytisknout článek

Koncem července 2003 byla ustavena Rada vlády pro udržitelný rozvoj (Rada) - poradní a pracovní orgán vlády, jehož předsedou je PhDr. Petr Mareš, CSc., místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje.

V srpnu 2003 byla Rada vládou pověřena, aby zpracovala návrh Strategie udržitelného rozvoje ČR (Strategie), která má být vládě předložena do 30. června 2004.

Rada do konce roku 2003 připravila návrh rozšířené osnovy Strategie udržitelného rozvoje ČR, která byla předložena veřejnosti k připomínkování prostřednictvím e-mailu v lednu 2004. Obdržené připomínky byly využity při přípravě první pracovní verze Strategie. Na základě připomínek získaných z veřejné e-mailové diskuse a z krajských kulatých stolů, které se uskutečnily v průběhu dubna, připomínek Rady vlády pro udržitelný rozvoj a jejího Výboru pro Strategii byla zpracována druhé verze Strategie. Druhá pracovní verze Strategie, která bude projednávána mj. 10. května 2004 na Fóru pro udržitelný rozvoj, je ke stažení na internetových stránkách Rady vlády pro udržitelný rozvoj wtd.vlada.cz, odkaz \"Rada vlády pro udržitelný rozvoj\".

V příloze zasíláme stručné shrnutí druhé pracovní verze Strategie.

Sekretariát Rady vlády pro udržitelný rozvoj
Úřad vlády ČR
Tel. 224 002 417, 224 862 502
Fax: 224 002 305
E-mail: target=_blank>rvur@vlada.cz
Internet: wtd.vlada.cz, odkaz \"Rada vlády pro udržitelný rozvoj\"

Návrh Strategie udržitelného rozvoje České republiky

Pracovní materiál Rady vlády pro udržitelný rozvoj

Stručné shrnutí II. pracovní verze

Koordinátoři:

Prof. Bedřich Moldan

Doc. JUDr. Václav Mezřický

 

Zpracovatelé:

Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.:         Doc. JUDr. Václav Mezřický

Doc. JUDr. Eva Kružíková, CSc.

DHV CR:                               Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Praha

27. dubna 2004

I. Úvod

Strategické a dílčí cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje ČR jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti a směřovaly jak k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci, tak k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích (s vědomím toho, že představy budoucích generací o kvalitě života mohou být oproti našim odlišné).

II. Situace České republiky

II.1 Ekonomický pilíř

Z analýzy silných a slabých stránek současného stavu a rizik i příležitostí budoucího vývoje a jejího srovnání s vizí Strategie vyplývají následující hlavní závěry:

-         Ekonomiku ČR lze v současné době považovat za stabilní s tím, že stabilita může být v krátko až střednědobém horizontu výrazně narušena určitými vnitřními riziky (předstih růstu spotřeby před růstem HDP, předstih růstu mezd před růstem produktivity práce, předstih růstu dluhu státu před růstem HDP).

-         Ekonomika ČR není v současné době schopna průběžně financovat veřejné služby, zejména v sociální oblasti.

-         Ekonomika ČR je (bude) zatížena vnitřním dluhem, zejména v oblasti infrastruktury.

-         Sektory ekonomiky vytvářejí, i přes výrazné zlepšení v uplynulých letech, určité negativní tlaky na životní prostředí.

II.2 Environmentální pilíř

Z analýzy silných a slabých stránek současného stavu a rizik i příležitostí budoucího vývoje a jejího srovnání s vizí Strategie vyplývají následující hlavní závěry:

-         oproti katastrofální situaci na konci osmdesátých let dvacátého století došlo k velmi zásadnímu zlepšení prakticky ve všech oblastech, kde to za období 15 let bylo možné,

-         stav většiny složek životního prostředí přesto není dosud uspokojivý,

-         negativní vlivy stavu životního prostředí na fyzické a psychické zdraví lidí se výrazně snížily, nejsou však dosud zanedbatelné,

-         je nutno pokračovat v realizaci aktivních opatření k ochraně životního prostředí,

-         v budoucích letech již nelze očekávat výrazné snižování znečišťování srovnatelné s dynamikou v devadesátých letech dvacátého století,

-         každé další snížení znečišťování již bude obtížnější a nákladnější,

-         vzhledem k tomu, že antropogenní znečišťování složek životního prostředí je již předmětem v zásadě funkční regulace, bude prioritou ochrana přírody a krajiny, 

-         výraznější zlepšení v oblasti živé přírody lze z věcných důvodů očekávat ve středně až dlouhodobém horizontu.

II.3 Sociální pilíř

Z analýzy silných a slabých stránek současného stavu a rizik i příležitostí budoucího vývoje a jejího srovnání s vizí Strategie vyplývají následující hlavní závěry:

-         Výrazně nepříznivý demografický vývoj.

-         Momentální vysoká nezaměstnanost, podporovaná nízkou mobilitou a flexibilitou pracovní síly.

-         Předstih růstu sociálních výdajů před růstem HDP.

-         Předstih růstu výdajů na nezaměstnanost před růstem výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti.

-         Předstih růstu výdajů na zdravotnictví před růstem příjmů ze zdravotního pojištění.

-         Předstih růstu výdajů na důchody před růstem příjmů z důchodového pojištění.

Sociální pilíř je v současné době jednoznačně největším a nejobtížněji řešitelným problémem udržitelného rozvoje České republiky.

II.4 Věda, výzkum, vzdělání

Z analýzy silných a slabých stránek současného stavu a rizik i příležitostí budoucího vývoje a jejího srovnání s vizí Strategie vyplývají následující hlavní závěr:

Za největší problém vědy, výzkumu a vzdělání v ČR je nutno, kromě omezených finančních prostředků, považovat zejména nesoulad s potřebami a požadavky ekonomického, environmentálního i sociálního pilíře.

II.5 Evropský a mezinárodní kontext

Z analýzy silných a slabých stránek současného stavu a rizik i příležitostí budoucího vývoje a jejího srovnání s vizí Strategie vyplývají následující hlavní závěry:

ČR patří k nejrozvinutějším novým „postkomunistickým“ členským státům EU, a to zejména z následujících důvodů:

-         druhý nejvyšší HDP na obyvatele ročně (po Slovinsku) ,

-         poměrně rozvinutá infrastruktura (dopravní, environmentální),

-         poměrně vysoká atraktivita pro investory.

Poslední známá hodnota indexu lidského rozvoje (HDI) z roku 2001 (0,861) řadí ČR na 32.místo na světě. Průměrná hodnota HDI pro celý svět (175 sledovaných států) činí 0,722; průměrná hodnota pro OECD pak 0,905. Nejvyšší dosažená hodnota HDI činí 0,944 (Norsko) a nejnižší 0,275 (Siera Leone).

Z podrobné analýzy vyplývá, že:

-         všechny státy EU-15 mají vyšší HDI než ČR,

-         z nových „postkomunistických“ členských států EU má vyšší HDI pouze Slovinsko,

-         ze států OECD mají nižší HDI než ČR Polsko, Maďarsko, Slovensko a Mexiko (Slovinsko není členem OECD),

Pozice ČR z hlediska dalších relevantních charakteristik (ekonomická oblast, sociální oblast, environmentální oblast, politika, věda, výzkum a vzdělávání) je velmi podobná. 

Celkové lze konstatovat, že kvalita života obyvatel ČR se řadí, i přes určité dílčí nedostatky (které se více či méně objevují ve všech srovnatelných státech), do čtvrté desítky států světa, v nichž je kvalita života považována za nejvyšší.

II.6 Správa věcí veřejných

Z analýzy silných a slabých stránek současného stavu a rizik i příležitostí budoucího vývoje a jejího srovnání s vizí Strategie vyplývají následující hlavní závěr:

Zřejmě největším krátko až střednědobým politickým problémem je schopnost či neschopnost vlád řěšit důležité nerovnovážné prvky ve vztahu mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti.

II.7 Shrnutí

Analýza rovnovážnosti či nerovnovážnosti vzájemných  vztahů mezi environmentálním, ekologickým a ekonomickým pilíři udržitelnosti je uvedena v následující tabulce:

Rovnovážné prvky

Nerovnovážné prvky

Ekonomický pilíř versus environmentální pilíř

Většinový konsensus z hlediska zájmu jak na ekonomickém růstu, tak i na ochraně životního prostředí.

Konflikt zájmů mezi ochranou životního prostředí (zejména ochranou přírody a krajiny) a ekonomickým rozvojem (zejména budování dopravní infrastruktury a výstavba užitkových budov).

Rostoucí zájem části hospodářské sféry o dobrovolné environmentální aktivity (EMAS, ISO 14 000, výroba ekologicky šetrných výrobků, dobrovolné dohody).

Příliš striktní věcně neodůvodněné požadavky v oblasti ochrany životního prostředí motivující k přesunu výrob do „méně striktních“ států.

Rozvoj „ekonomiky přidané hodnoty“ s nízkými materiálovými a energetickými vstupy.

Radikalizace a polarizace názorů na vztah mezi ekonomikou a ekologií (jak na straně hospodářské sféry, tak na straně „ochranářů“); absence partnerství a dialogu.

Ekonomický pilíř versus sociální pilíř

Většinový konsensus z hlediska potřebnosti dalšího ekonomického růstu k uspokojení sociálních potřeb.

Absence většinového konsensu z hlediska nutnosti zásadních změn sociální infrastruktury.

Rozvinuté  sociální systémy (instituce a mechanismy zdravotní péče, sociální péče a důchodového zabezpečení ).

Sociální systémy (sociální péče, zdravotní péče, důchodové zabezpečení) narazily na své ekonomické meze a přestávají být financovatelné.

Vysoká míra ekonomické aktivity obyvatel.

Trh práce není v souladu s potřebami ekonomiky (zejména mobilita, flexibilita a kvalifikace pracovní síly).

Dočasný „dovoz pracovních míst“ z některých států, kde je cena práce vyšší než v ČR.

„Vývoz pracovních míst“ z důvodu vysoké ceny práce způsobené extenzívními sociálními systémy.

Environmentální pilíř versus sociální pilíř

Rozvoj podnikání v oblasti výrobků a služeb k ochraně životního prostředí vedoucí ke vzniku nových pracovních příležitostí.

„Vývoz pracovních míst“ do zemí s nižší úrovní ochrany životního prostředí.

Zvyšování kvality života jednak snižováním znečištění, jednak aktivními krajinotvornými a obecně „prostorotvornými“ opatřeními.

Rostoucí dotace do sociálních systémů omezující disponibilní prostředky k ochraně životního prostředí.

Vytváření nových pracovních míst v turustickém průmyslu v souvislosti s vyšší atraktivitou „čistých“ lokalit.

Upřednostnění řešení aktuálních sociálních požadavků před řešením problémů v oblasti životního prostředí.

III. Východiska a principy strategie udržitelného rozvoje

Základními východisky jsou jednak zachování demokratického politického systému zastupitelského typu a ekonomického systému na bázi tržní ekonomiky, jednak antropocentrický přístup, který se opírá o přesvědčení, že postavení člověka v rámci přírody je z mnoha důvodů výjimečné. Strategie se opírá o soubor standardních principů, z nichž nejvýznamnější je princip úcty k lidskému životu, k přírodě a k civilizačním a kulturním hodnotám. Dalšími významnými principy jsou princip generační odpovědnosti za zachování a předání základních přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, princip sociální solidarity, princip sociální soudržnosti, princip rovných příležitostí jednotlivců a skupin, princip pozitivní ekonomické stimulace, princip přiměřenosti nákladů, princip integrace, princip předběžné opatrnosti, princip prevence, princip synergického účinku, principu subsidiarity, princip kultivace veřejného prostoru, princip partnerství,  princip otevřenosti a transparence, princip ekonomické odpovědnosti za škody na životním prostředí, princip minimalizace znečištění (rizika) u zdroje, princip substituce, princip minimalizace materiálových a energetických vstupů a princip preferování obnovitelných zdrojů před nahraditelnými.

IV. Součásti strategie

Vzhledem k tomu, že se jedná o strategii vlády, jsou níže uvedené cíle formulovány jako cíle vlády s tím, že rozsah jejich plnění je pochopitelně určen nástroji, které má vláda k dispozici (zejména návrhy zákoů, prováděcí předpisy k zákonům – nařízení vlády a vyhlášky, usměrňování finančních toků).

Strategické cíle Strategie udržitelného rozvoje ČR jsou stanoveny jako vzájemně souměřitelné s tím, že ke každému z nich jsou přiřazeny cíle dílčí.

IV.1 Ekonomický pilíř: posilování konkurenceschopnosti ekonomiky

Prvním strategickým cílem je udržet stabilitu ekonomiky ČR a zajistit její odolnost vůči vnějším i vnitřním negativním vlivům.

K tomuto strategickému cíli se vztahuje skupina dílčích cílů, zaměřených na vybrané problémové okruhy (makroekonomická oblast, fiskální oblast, oblast podnikání,  energetika, surovinová politika, doprava, zemědělství).

Druhým strategickým cílem je vytvářet podmínky pro hospodářský růst schopný zajistit, při minimálních dopadech na životní prostředí, optimální zaměstnanost, financování veřejných služeb a postupné snižování veřejného i „vnitřního dluhu“.

K tomuto strategickému cíli se vztahuje skupina dílčích cílů, zaměřených na vybrané problémové okruhy (právní a institucionální rámec podnikání, podpora rozvoje podnikání, energetika, doprava). 

Třetím strategickým cílem je vytvářet podmínky pro flexibilní ekonomiku založenou na znalostech a dovednostech a zvyšovat konkurenceschopnost průmyslu, zemědělství a služeb.

K tomuto strategickému cíli se vztahuje skupina dílčích cílů, zaměřených na vybrané problémové okruhy (obecné otázky konkurenceschopnosti, mezinárodní hledisko, energetika, doprava, zemědělství a potravinářský průmysl, perspektivní obory - informační průmysl a služby, biotechnologie,  environmentálně šetrná turistika a cestovní ruch)

IV.2 Environmentální pilíř: ochrana přírody, životního prostředí, přírodních zdrojů a krajiny, environmentální limity

Prvním strategickým cílem je zajistit na území ČR uspokojivou kvalitu základních složek životního prostředí (včetně fungování jejich základních vazeb), dále ji postupně zvyšovat a vytvářet tak podmínky pro minimalizaci až eliminaci rizik pro lidské zdraví a podmínky pro postupnou  regeneraci živé přírody a dále v nejvyšší ekonomicky a sociálně  přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR (neobnovitelné zdroje, biologickou a krajinnou rozmanitost). Zvláštní pozornost je nutno vědovat kvalitě životního prostředí v urbanizovaných územích.

K tomuto strategickému cíli se vztahuje skupina dílčích cílů, zaměřených na jednotlivé složky životního prostředí (ochrana ovzduší, ochrana vod, ochrana půdy, ochrana lesů, nakládání s odpady, péče o krajinu, rizikové  faktory, péče o urbanizovaná území, nakládání s přírodními zdroji,  ochrana biologické a krajinné rozmanitosti, „staré ekologické zátěže“).

Druhým strategickým cílem je minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a postupně dosáhnout oddělení ekonomického růstu od nárůstu dopadů na životní prostředí (decoupling).

K tomuto strategickému cíli se vztahuje skupina dílčích cílů, zaměřených na vybrané problémové okruhy (výroba a spotřeba energie, průmyslová výroba, výstavba budov, výstavba dopravní infrastruktury, územní a strategické plánování, přechod od „dodávek komodit“ k  „dodávkám služeb“).

Důležitým prvkem je zde působit prostřednictvím vzdělávání, výchovy a osvěty na jednotlivce i společenské subjekty s cílem změnit vzorce chování, výroby a spotřeby směrem k udržitelnosti.

Třetím strategickým cílem je přispívat, přiměřeně možnostem a významu ČR, k řešení evropských a globálních environmentálních problémů (zejména ohrožení klimatu a ozónové vrstvy Země).

K tomuto strategickému cíli se vztahuje skupina dílčích cílů, zaměřených na jednotlivé problémové okruhy (ochrana klimatu, ochrana ozónové vrstvy Země, ochrana ovzduší, vod a půdy před kontaminací persistentními organickými polutanty a těžkými kovy).

IV.3 Sociální pilíř: posílení sociální soudržnosti a stability

Prvním strategickým cílem je udržet stabilní stav počtu obyvatel ČR.

Druhým strategickým cílem je trvale snižovat nezaměstnanost na míru odpovídající ekonomicko sociálnímu motivování lidí k zapojování do pracovních aktivit.

Třetím strategickým cílem je podpora rozvoje lidských zdrojů s cílem dosahovat maximální sociální soudržnosti.

K těmtoo strategickým cílům se vztahuje skupina dílčích cílů ve vybraných oblastech.

IV.4 Věda, výzkum, vzdělání

Strategickým cílem v oblasti vědy, výzkumu a vzdělání je dosažení vysoké úrovně vzdělanosti ve společnosti a tím i zajištění konkurenceschopnosti české společnosti, rozvíjení etických hodnot v souladu s  evropskými kulturními tradicemi.

K tomuto strategickému cíli se vztahuje skupina dílčích cílů ve vybraných oblastech.

IV.5 Evropský a mezinárodní kontext

Prvním strategickým cílem v mezinárodním kontextu je obhajoba a prosazování národních zájmů ČR v rámci nejširších mezinárodních vztahů, v mezinárodních celosvětových organizacích i v rámci bilaterálních vztahů. To zahrnuje spolupráci a vyvíjení iniciativy na všech mezinárodních úrovních a zejména úsilí o překonávání etnických, ekonomických, ekologických a sociálních konfliktů mezi různými kulturními společenstvími.

Druhým strategickým cílem je prosazovat  priority ČR v rámci EU a přispívat k tomu, aby EU byla společenstvím funkčním a prosperujícím s tím,, že prosperita EU přinese i českým občanům zvýšení životní úrovně, zlepšení kvality života a bezpečnosti a svobody.

K těmto strategickým cílům se vztahuje skupina dílčích cílů ve vybraných oblastech.

IV.6 Správa věcí veřejných

Prvním strategickým cílem je přizpůsobování ústavního a volebního systému potřebám společnosti přechodu na trajektorii udržitelného rozvoje.

Druhým strategickým cílem je zajistit takové postavení regionů/obcí, které odpovídá jejich perspektivní funkci při zajišťování rovnováhy mezi pilíři udržitelného rozvoje.

Třetím strategickým cílem je vytváření předpokladů pro účast veřejnosti na rozhodování ve věcech týkajících se udržitelného rozvoje a vytváření co nejširšího konsensu při přechodu k udržitelnému rozvoji.

Čtvrtým strategickým cílem je vytvářet a rozvíjet instituce a formy práce veřejné správy v souladu s požadavky udržitelného rozvoje.

Pátým strategickým cílem je, aby opatření přijímaná při zajišťování vnější a vnitřní bezpečnosti odrážela požadavky ochrany před mezinárodními konflikty a měnící se formy kriminality, včetně mezinárodního zločinu, terorismu.

K těmto strategickým cílům se vztahuje skupina dílčích cílů ve vybraných oblastech. 

V. Nástroje

Nástroje Strategie udržitelného rozvoje ČR jsou kategorizovány do 7 kategorií: programové nástroje, normativní nástroje, ekonomické nástroje, organizační nástroje, informační nástroje, institucionální nástroje a dobrovolné nástroje.

Konkretizace nástrojů

Konkrétní nástroje, použitelné v zájmu naplnění strategických a dílčích cílů Strategie se pochopitelně liší podle úrovně, ze které jsou aplikovány. Prakticky celé spektrum nástrojů má k dispozici vláda, která je může zakládat, upravovat  a nebo aplikovat prostřednictvím návrhů zákonů předkládaných Parlamentu, prováděcích právních předpisů k zákonům, programových dokumentů na národní úrovni, usměrňování finančních toků (uložení plateb, redistribuce prostředků státního rozpočtu). Mírně omezenější  „manévrovací prostor“ má Parlament, který na jedné straně schvaluje návrhy zákonů a strukturu státního rozpočtu, na druhé straně již neovlivňuje znění prováděcích předpisů a „mikrorozdělení“ finančních prostředků. Nepominutelnou je role České národní banky v oblasti monetární politiky. Více omezen je prostor pro krajské a místní samosprávy, které však také mohou vydávat závazné právní předpisy a usměrňovat určité finanční toky. Úloha veřejnosti, organizované i neorganizované (NNO, odbory, komory, svazy), spočívá především v korekci konání vlády, Parlamentu a veřejné správy obecně prostřednictvím voleb, konkrétně prostřednictvím ad hoc aktivit. Podobná je také pozice podnikatelské sféry. Další významnou rolí veřejnosti, v tomto případě organizované, je účast na plnění části veřejných služeb (zejména v oblasti environmentální a sociální). Velmi důležitým „rovnovážným“ aktérem je tripartita.

Z hlediska udržitelnosti je zřejmě největším problémem striktně sektorový přístup, který se nejvíce projevuje na úrovni vlády (jednotlivá ministerstva zcela logicky „bojují“ za svou problematiku a své kompetence a ostatní rezorty často pokládají za nepříjemnou komplikaci a překážku svého snažení).   

Strategie udržitelného rozvoje ČR je zaměřena především na návrh doporučení takové formulace a aplikace jednotlivých kategorií nástrojů, která by vedla k naplňování výše uvedených strategických a dílčích cílů. Při konstrukci všech typů nástrojů je nutno uplatnit obecné principy, definované v kapitole 3 Strategie.

VI. Monitoring a aktualizace

Rada vlády pro udržitelný rozvoj bude průběžně sledovat prostup naplňování cílů Strategie udržitelného rozvoje ČR a každý druhý rok vždy do konce prvního čtvrtletí  roku následujícího předloží vládě pro informaci situační zprávu za dva roky předchozí.

Strategie udržitelného rozvoje ČR bude aktualizována vždy jedenkrát za čtyři roky. Návrh materiálu pro jednání vlády připraví Rada vlády pro udržitelný rozvoj v součinnosti s dotčenými resorty.

Příloha 1: Soubor indikátorů udržitelného rozvoje

Soubor indikátorů je kombinací standardních indikátorů, užívaných pro účely mezinárodního srovnávání (OECD, UNDP) a indikátorů „místně specifických“ pro podmínky ČR.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist