Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Zkušenosti s provozem kotle na dřevoplyn v rodinném domku (1)

12.05.2004  |  zdroj: CZ BIOM  |  406× přečteno      vytisknout článek

Na počátku roku 1998 jsem se začal zabývat otázkou, jakým způsobem zajistím vytápění svého budoucího domova. Jednalo se z části o zrekonstruovaný domek používaný do té doby spíše rekreačně, a proto vytápění bylo řešeno klasicky, tedy kamny na tuhá paliva.

Martin Holický

V obytných místnostech byly jako záložní zdroj elektrické přímotopy. Nejednodušším řešením se zdálo dobudovat elektrický přímotop. V jeho prospěch byla jednoduchá a rychlá instalace, kterou jsem si jako elektrikář mohl dobudovat sám, a relativně nízké náklady na realizaci. Zdálo se mi však dosti nelogické, abych v domě na vesnici s velkou zahradou volil jako zdroj energie pro vytápění elektřinu, u které nemám žádnou šanci ovlivnit její pořizovací náklady. Proč také platit tolik peněz, když zahrada je plná starých stromů které budou potřebovat vykácet a ve staré dřevěné kůlně je plno metrů vyschlého polenového dřeva. A navíc v mém okolí jsou v provozu tři pily prodávající palivové dřevo jako odpad ze svého provozu. V té době jsem ale o jiné možnosti jak spalovat dřevo než v klasickém kotli neměl tušení. Mé rozhodnutí ovlivnil víkend strávený u mého otce, který se přestěhoval do Orlických hor a pro potřebu vytápění si pořídil kotel na dřevoplyn Verner P45.

Když jsem viděl tento kotel „v akci“ pochopil jsem, že jsem měl velmi naivní názory na to, jakým způsobem je možné topit tuhými palivy - konkrétně tedy dřevem. Žádné zadehtované nevzhledné monstrum, u něhož není možné žádným způsobem, a když tak velmi primitivním způsobem, regulovat vytápění, ale moderně vyhlížející stroj s elektronickým ovládáním a s možností pohodlného regulování včetně časového naprogramování i možnosti řízení tepelné pohody v domě pokojovým elektronickým termostatem. Nezasvěcený obyvatel domu by asi velmi stěží poznal, že jako zdroj vytápění není plyn nebo elektřina, ale klasické dřevo. Další výhodou je vysoká účinnost, a tudíž nízká spotřeba paliva oproti klasickému spalování např. v kamnech. Pouze při zatápění běží kotel ve stejném režimu jako klasický kotel, ale po uzavření komínové klapky a zapnutí elektronického ovladače nastane změna ve způsobu hoření a mohli bychom zde hovořit o určité podobnosti s plynovým kotlem. Ovšem s tím rozdílem, že si plyn vyrábíme sami ze dřeva. Při pohledu na komín vidíme většinou jen slabý řídký bílý kouř.

V létě roku 1999 jsem po zbudování ústředního topení pořídil kotel Verner V25V a nedočkavě čekal na příchod zimy. V té době začala česká televize vysílat i velmi zajímavý pořad Energie pro 21 století a mě velmi zaujaly díly věnované energetickému využívání biomasy konkrétně tedy získávání energie ze dřeva, slámy a jiných průmyslových rostlin. Osobně spatřuji v tomto energetickém zdroji velkou budoucnost a dost mě překvapuje, že se energetika v naší zemi neubírá mnohem více tímto směrem a dále využíváme pouze neobnovitelné zdroje energie a paliva, která musíme většinou velmi draze získávat ze zahraničí. Možná i ovlivněn tímto pořadem jsem se rozhodl, že až nasbírám více zkušeností s plyno-dřevěným vytápěním vytvořím webové stránky a uvedu na nich veškeré své zkušenosti a postřehy.

První zima byla seznamovací jak pro mě, tak pro řadu nedůvěřivých sousedů a známých, kteří se v průběhu léta bavili na můj účet s tím, jak budu neustále jen štípat metráky dříví a v největších mrazech chodit doma ve dvou svetrech, protože není přeci možné aby mi stačilo tak „málo“ dřeva na celou topnou sezónu. Několika nedůvěřivcům jsem musel v zimě přímo názorně předvést, že opravdu nesedím celý den u kotle, abych stále přikládal krajinky a po tom co večer ve 22:00 naložím kotel mám ráno v 8:00 na radiátorech 80°C. Elektronická regulace a možnost naprogramování toho, kdy má kotel topit a kdy má mít pauzu jsou opravdu velmi užitečné funkce. Není problém nastavit celý režim topení tak, že po ranním přiložení a odchodu do práce nastane proluka, kdy hoření v kotli je v útlumu a např. dvě hodiny před příchodem z práce najede kotel na plný výkon a nás čeká po cca 10 hodinách návrat do vyhřátého domova i v mrazivých dnech. Mám vyzkoušeno, že je možné i po 24 hodinách přijít do vyhřátého objektu. Záleží ovšem také na použitém palivu.

Regulace má i tu výhodu, že i když kotel vyhasne, dojde k uzavření směšovacího ventilu, který propojuje okruh kotle s okruhem radiátorů, a tím se udrží velmi dlouho vysoká teplota 50-60°C na kotlovém okruhu. Zatápění je pak jednodušší a rychlejší než při plně vystydlém kotli. Po dvou topných sezónách jsem splnil své předsevzetí a vytvořil webové stránky o topení v kotli na dřevoplyn z pohledu běžného uživatele.

Dnes budu mít za sebou pátou topnou sezónu. Kotel pochopitelně již potřeboval několik zásahů technika, ale jednalo se zatím pouze o výměny těsnění ve dvířkách a šamotových tvarovek ve spalovací komoře, což představovala úhrnný náklad cca 4000 Kč. Se dřevem je pochopitelně práce. Je potřeba jej nařezat a uskladnit (když je kde), aby dobře vysychalo, protože nízká vlhkost je jednou z nejdůležitějších podmínek kvalitního spalovaní. Když si ale uvědomím, že za 4500Kč mám teplo a teplou vodu po celou zimu v celém domě, tak rád strávím těch několik hodin na čerstvém vzduchu, kdy musím zajistit cca 22m3 dřeva na zimu.

Vznik tohoto článku umožnil grant Nadace Sluníčko číslo 5/03.

\"Obrázek
Obr. 1: Krajinky z pily - cca 4,5 volně ložených m3

\"Obrázek
Obr. 2: Umístění kotle v kotelně

\"Obrázek
Obr. 3: Zplynování paliva

\"Obrázek
Obr. 4: Detail zplynovací komory

\"Obrázek
Obr. 5: Spalování dřevoplynu


Související články


Poslední diskuse k článku - 3 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
palivové dřevo
blahopřeji Vám k Vašemu rozhodnutí topit dřevem. Jeneom se bohužel satne smutnou realitou, že v souvislosti s rostoucí poptávkou po dřevu se pak palivové dřevo stane čím dál tím dražší. Snížená sazba DPH to jistě nevyrovná, a cena poroste. Nedostane se jistě na úroveň plynu nebo le.energie, avšak růst ceny je díky masivní propagaci topení dřevem neodvratný
vloženo: 29.11.2007 22:30     vložil:  Martin Hrkal Reagovat 
Me zkusenosti s kotlem Verner diskuse
I ja mam zkusenosti s kotlem Verner, ale jsou naprosto opacne.

Vice na: http://sweb.cz/kotel.verner
vloženo: 02.02.2007 08:21     vložil:  pepik123 Reagovat 
dřevo
Dobrý den pane Martine,
prosím Vás o informaci k spotřebě dřeva. Uvádíte, že spotřebujete cca 22m3 dřeva. Jaké dřevo máte na mysli. Pochopil jsem správně, že v tomto objemu stáčí měkké dřevo- odřezky.

Děkuji.

Marek
vloženo: 29.08.2004 10:32     vložil: Marek Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist