Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Environmentální demokracie, prevence rizik a ekonomické nástroje ekologické politiky

21.05.2004  |  123× přečteno      vytisknout článek

Environmentální demokracie, prevence rizik a ekonomické nástroje ekologické politiky

Vstoupili jsme do Evropské unie bombardováni sděleními politiků a médií, co prý nám Evropská unie vezme nebo přinese, jako bychom měli být pouhými pasivními diváky dění v EU. Zcela jsem postrádal veřejnou debatu nad otázkami budoucí aktivní role České republiky v rozšířené unii. Za několik týdnů budeme volit poprvé vlastní euro-poslance, takže je dle mého nejvyšší čas pokusit se zahájit veřejnou debatu na tím, co bude „českou“ agendou v EU? Jaké priority by měli prosazovat čeští reprezentanti v Bruselu a Štrasburku? Může ČR sázet na daňový, sociální nebo ekologický dumping? Jelikož si netroufám diskutovat o možných českých prioritách ve všech oblastech, pokusil jsem se zamyslet na možným příspěvkem České republiky ke směřování Evropy k udržitelnému rozvoji.

Domnívám se, že české priority při formování evropské environmentální politiky by měly být stanoveny na základě důkladné analýzy současné situace. Osobně vidím tři specifika, z kterých bychom měli při stanovení priorit vycházet. Prvním je několikasetletá industriální tradice s dramatickými environmentálními dopady, zejména v období masivního rozvoje těžkého průmyslu během komunistické éry. Dalším specifikem je padesátiletá perioda vlády nedemokratických režimů, které oklešťovaly práva občanů, včetně faktického zbavení práva na informace a odepření možnosti účastnit se rozhodovacích procesů na všech úrovních. Třetím specifikem je malá rozloha a poloha uprostřed Evropy, z které pro ČR vyplývá vedení transevropských dopravních, energetických a jiných sítí, jakož i značný potenciál přeshraničních vlivů, např. dálkových transferů škodlivin či transportů nebezpečných chemikálií a jiných rizikových materiálů.

S ohledem na tato specifika považuji za naprosto klíčové posilovat v celoevropském kontextu právo občanů na informace a účast veřejnosti v rozhodovacích procesech (nejen ve vztahu k životnímu prostředí). ČR má v tomto ohledu řadu pozitivních i negativních zkušeností. Můžeme navázat např. na poměrně progresivní postoj v procesu přípravy Aarhuské úmluvy nebo protokolu o integrovaném registru znečištění (PRTR). Vlivné nátlakové skupiny např. chemického, jaderného či biotechnologického průmyslu nejen v ČR a jiných postkomunistických zemí, ale také v USA, Německu či Francii v posledních letech vyvíjejí rostoucí politický tlak na omezení již dosažené úrovně práva občanů na informace. U nás je obvyklou záminkou pro tento tlak údajná potřeba usnadnit příliv zahraničních investic a rozvoj infrastruktury, zejména dopravních sítí (dálnice, kanalizace řek). V USA a v zemích EU je stále častěji zneužívána jako záminka pro omezení práva občanů na informace hrozba terorismu a potřeba boje s ním.

S tím souvisí druhá priorita, kterou by měla být eliminace stávajících rizik chemických, biologických i nukleárních a prevence vzniku rizik nových na základě principu předběžné opatrnost. Každoročně jsme konfrontováni s důkazy, že stávající pokusy o hodnocení a tzv. „řízení“ rizik opakovaně selhávají. Příkladem mohou být nálezy mnoha nebezpečných chemických látek (např. ftaláty, organické sloučeniny cínu, bromované retardéry hoření) v běžných spotřebitelských produktech (dětské oblečení a hračky, elektronika, podlahové krytiny, zdravotní pomůcky atd.) Jiným příkladem mohou být negativní zkušenosti zemí jako Argentina, Kanada či Mexiko či Brazílie s nekontrolovatelným šířením geneticky manipulovaných organismů (GMO). Z jaderné oblasti mohu uvést neslábnoucí snahu nejrůznějších režimů patřit si atomové zbraně, havárie atomových ponorek či skandály s utajováním technických závad jaderných elektráren. U nás byl médii téměř ignorován případ největší japonské energetické firmy Tokyo Electric Power, která vzhledem ke svému dluh 100 miliard dolarů zatajovala po léta trhliny v plášti 12 svých nukleárních reaktorů. Když na základě upozornění bývalého zaměstnance bylo prokázáno zfalšování minimálně 29 záznamů o inspekcích prováděných od roku 1990, propukl podobný skandál i ve společnostech Tohoku Electric a Chubu Electric.

Přitom na podobné problémy s tajnou opravou potrubí primátního okruhu rekatorové nádoby na 1. bloku jaderné elektrárny Temelín už 3 roky upozorňuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost česká pobočka organizace Greenpeace.

Za třetí prioritu považuji nutnost implementace ekonomických nástrojů ochrany prostředí, včetně ekologické daňové reformy, spolu s zvýšením tlaku na převzetí odpovědnosti firem (corporate liability). Ačkoli v tomto ohledu bohužel Česká republika může ostatním členům EU sloužit spíše jako odstrašující přiklad, významnou pozitivní roli zde hrají nevládní neziskové organizace. Ty dobře zdokumentovaly případy firemní nezodpovědnosti, jak u stávajícího průmyslu (SPOLANA Neratovice), tak i investic na zelené louce (NEMAK v Havrani u Mostu, PHILIPS v Hranicích na Moravě). Právě nevládní organizace také formulovaly a prosazují návrh principů firemní zodpovědnosti, které byl v roce 2002 jako tzv. Bhopálské principy představen na globálním summitu o životním prostředí v Johannesburku. Neopominutelná je též velmi aktivní role akademické sféry a neziskových organizací v přípravě a propagaci tzv. ekologické daňově reformy.

Vzhledem ke stavu integrace EU není možné žádnou z výše uvedených priorit efektivně zajistit pouze na národní úrovni. Prubířským kamenem prosazování národních zájmů ČR v environmentální oblasti se stane projednávání návrhu reformy chemické politiky EU (REACH – registrace, evaluace a autorizace chemických látek). Jeho schválení se očekává koncem roku 2005 či počátkem roku 2006. REACH se velmi významně dotýká všech výše uvedených priorit a má značný potenciál pro dosažení globálního pozitivní efektu v oblasti chemické bezpečnosti. Jeho osud budou mít v roku i první čeští poslanci Evropského parlamentu.

Miroslav Šuta
Autor je členem Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost a odborný konzultant Greenpeace ČR pro oblast toxických látek

Připraveno pro Občanské noviny a Britské listy


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist