Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Nejškodlivějším živočichem na zeměkouli je člověk

29.06.2004  |  zdroj: Příbramský deník  |  125× přečteno      vytisknout článek

Nejškodlivějším živočichem na zeměkouli je člověk

Na 9. července připadá 170. výročí narození Jana Nerudy, novináře, povídkáře, fejetonisty, reportéra a básníka. Dva a půl roku po svatbě Antonína Nerudy a Barbory, rozené Leitnerové, ovdovělé Gebertové, která se konala před Vánocemi 1831, se v noci z 9. na 10. července 1834 narodil v Újezdských kasárnách syn, pokřtěný Jan, podle Jana Nepomuckého. Otci bylo téměř padesát let, matce devětatřicet. Otec, rovněž vdovec, vojenský vysloužilec, matka posluhovačka a hospodyně. Přesto, že je to výročí narození tak významné osobnosti v naší kulturní, literární i umělecké historii, chtěl bych ho tentokrát připomenout ze zcela atypického pohledu. Snad jen zdánlivě. Ale i v něm je jeho aktuálnost. Ještě před třemi, čtyřmi roky nám meteorologové a klimatologové předpovídali, že lidstvo čeká doba ledová. Po povodních v roce 1992 očekávali potopu světa. Po loňských extrémních vedrech uvažovali, že klima se změní natolik, že severně od Alp, tedy i u nás, nastane subtropické podnebí vlivem globálního oteplování. Co je nebo bude pravdou, ukáže čas, možná za málo a možná za mnoho desítek let. Neruda měl, ač člověk městský, rád krajinu, přírodu, v níž nacházel silné podněty pro své básně. Nejzdařileji vystihl její proměny a krásy v Prostých motivech. Změny počasí a malá doba ledová byly i za jeho života. Mistrovsky jednu líčí v poslední povídce malostranské Figurky z roku 1877, z níž cituji: \"Pěkné jaro, už máme jaro šest neděl a chodíme pořád v zimnících. Snad bude, čím dál do léta, zima tím větší, a budeme nosit letní kožichy - hehe, dobrý nápad: Letní kožichy.\" Dále píše: \"A nejspíš že mám rýmu. Mezi očima mne to lupe a v nose šimrá. Nebe je černé, vzduch zimavý. Bývá léto, kdy je i červenec jako listopad. Studené spršky, listy opadávají a člověka mrazí... Ale rýmu mám zcela pořádnou. Lehýnká zimnice po těle, mozek je zabrán, oči stále pláčou.\" Z úryvku lze usuzovat, že Jan Neruda líčí zažitou skutečnost se studeným jarem a extrémním létem. Vždyť jeho povídky i básně jsou značně autobiografické. Takže naše letošní studené jaro a podivně začínající léto nejsou snad po 127 letech hrozbou nové doby ledové. Ostatně podobnou zkušenost s počasím líčí ve fejetonech Národních listů 5. a 12. srpna 1881: \"Udeřil déšť a mrazivý chlad, barva všeho se změnila, nebe zešedivělo, potoky zčernaly, mech zrezovatěl, stromy i nosy zčervenaly, tváře zmodraly, ústa zbledla. Ale doufám, že to nebude trvat dlouho. Vstal jsem právě od svého stolku. Stálo to namáhání - nohy zkřehlé, prsty jako dřívka. Kdo však popíše mou radost, když jsem přistoupil k oknu a spatřil na teploměru čtyři stupně! Člověk má na světě tak málo radostí pravých! Do rána doufám bude na nule.\" Další fejeton o počasí nenapsal. Téhož dne, 12. srpna 1881, vyhořelo Národní divadlo. Na osudovou ránu celého národa musel reagovat. Po počátečním šoku věřil v obnovu divadla, kterou tolik podporoval. Kdyby žil Jan Neruda dnes, určitě by o počasí napsal fejetony plné ironie i moudrosti, nebo báseň, která by se řadila k Písním kosmickým. Neušlo by mu, že nejškodlivějším živočichem na zeměkouli je člověk, který kdyby vyhynul - vodstvo, ovzduší, fauna i flóra by se podobaly biblickému ráji... Určitě by fandil alternativním zdrojům energie, ekologickým hnutím a ostře by vystoupil proti znečišťování ovzduší s následným zvětšováním ozonové díry, skutečné hrozby lidstva. Končím typicky nerudovskou sebeironizující větou Figurek: \"Ať mně přijde Neruda ještě jednou s nějakou povídkou malostranskou.\" Dodávám, s fejetonem či básní o počasí. Pro úplnost připomínám, že Jan Neruda zemřel po nesmírném utrpení následkem perforace tenkého střeva zasaženého rakovinou 22. srpna 1891 teprve sedmapadesátiletý ve svém bytě v Praze.

Autor: ZDENĚK VOLEJNÍK


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist