Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Slunce je nejaktivnější za 1000 let

09.07.2004  |  zdroj: Lidové noviny  |  124× přečteno      vytisknout článek

Slunce je nejaktivnější za 1000 let Švýcarští vědci popsali dlouhodobou činnost Slunce díky analýze vzorků ledu z Grónska

Zvýšená sluneční aktivita ovlivňuje podle odborníků i podnebí na naší planetě.

CURYCH - Slunce je v současné době nejaktivnější za posledních 1150 let. Zvýšený stupeň jeho činnosti trvá zhruba od padesátých let minulého století. Tvrdí to alespoň doktor Sami Solanki z Astronomického institutu v Curychu.
Ukazatelem, který přímo popisuje aktivitu Slunce, je výskyt skvrn na jeho povrchu. Zjednodušeně řečeno, čím více skvrn, tím vyšší aktivita. Skvrny poprvé oficiálně pozoroval Ital Galileo Galilei roku 1610, tedy krátce poté, co vynalezl dalekohled. Sluneční činnost tedy byla díky pozorování astronomů mapována čtyři sta let.
Doktor Solanki ovšem dokázal se svými kolegy prozkoumat dobu, která daleko předcházela Galileovi a jeho dalekohledu. Jak uvedla BBC, použil k tomu vzorky ledu z Grónska. Jejich rozborem zjišťoval přítomnost chemického prvku berylium a jeho množství. Na vzniku berylia v grónských ledovcích se totiž podílejí vysokoenergetické částice z vesmírných paprsků. Proudění těchto paprsků je ovlivňováno tokem částic, které se uvolňují ze slunečního povrchu. Rozdílné množství berylia v jednotlivých vzorcích ledu proto ukazuje na rozdílnou aktivitu Slunce v té které době.
Solanski dále zjistil přímou úměru mezi růstem počtu slunečních skvrn a postupným oteplováním podnebí na Zemi. Zdá se, že zvýšená sluneční aktivita určitým způsobem zvyšuje globální oteplování. Tento jev druhotně zesilují plyny vznikající spalováním fosilních paliv, a to především v posledních dvaceti letech. Za tu dobu totiž počet slunečních skvrn téměř nevzrostl. Podle Solanského proto nelze stupňující se problémy spojené s globálním oteplováním svádět na Slunce. Na vině je člověk, který svou činností způsobuje skleníkový efekt.
Slunce nicméně mělo v minulosti na klima naší planety značný vliv. Například mezi lety 1645 až 1715 zpozorovali astronomové jen velmi málo slunečních skvrn. Toto období, nazvané podle britského astronoma Maunderovo minimum, se časově shoduje s dobou, které se přezdívá \"malá doba ledová\". Na přelomu 17. a 18. století lidi sužovaly kruté zimy. Vědci jsou přesvědčeni, že mezi nepřízní počasí ve zmíněné době a malou aktivitou Slunce existuje určitá souvislost, kterou zatím nedokážou přesně vysvětlit.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist