Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Energetický průkaz a energetický štítek budovy

18.10.2004  |  zdroj: STAVITEL  |  233× přečteno      vytisknout článek

Energetický průkaz, energetický štítek budovy by měl sloužit pro jednoduché, průhledné a pochopitelné hodnocení budovy z hlediska jejích potřeb energií.

Pod tímto pojmem je v dnešní době chápána především potřeba energií na vytápění. Pro pasivní budovy je nutné tento pohled zpřesnit rozčleněním na jednotlivé dílčí potřeby energií a nebo se držet prostého sčítání všech potřeb energií (včetně provozu, tedy praní, vaření, osvětlení) a výsledek pak přepočítat na čtvereční metr vytápění plochy podlah.

Energetický průkaz a energetický štítek budovy umožňují porovnávat jednotlivé budovy z hlediska kvality tepelných izolací a tím i předpokládaných nároků na energii potřebnou pro vytápění, ovšem za předpokladu, že jsou zpracovávány podle jednotných kritérií. V dnešní době nejsou náklady na vytápění zanedbatelnou položkou rodinného i firemního rozpočtu. Proto bude mít toto hodnocení význam nejen jako informace pro uživatele objektu, ale postupně se jistě stane vítaným nástrojem pro hodnocení budovy při sjednávání nájmu, při jednání o koupi domu i při zadávání projektů novostaveb či vlastních realizací a nebo při prostém oceňování budov.

Už proto, že se do budoucna bude jednat o poměrně důležitý dokument, měl by být zpracováván odborníky, orientujícími se v dané problematice, s jasně definovanými smluvními okrajovými podmínkami a způsobem výpočtu. Mělo by se vždy jednat o výpočty respektující české a samozřejmě tím i evropské vyhlášky a normy. Energetický průkaz (štítek) budovy by měl také obsahovat rozhodující údaje uvažované při vypracovávání hodnocení tak, aby je bylo možné v případě potřeby jednoduše zkontrolovat, dokument přepočítat a nebo pozměnit v závislosti na tom, který parametr se změnil.

MEZITITULEK: Historie energetického průkazu

Energetické hodnocení budov má již poměrně dlouhou historii a neustále panují dohady, zda dům hodnotit podle potřeby energie na vytápění v přepočtu na m2 nebo m3, nebo zda pro hodnocení použít měrnou celkovou potřebu tepla, popřípadě hodnotit dům podle bytu o normované velikosti (z dřívějška známé hodnocení podle potřeby energie na 200 m3), zda volit průměrný součinitel prostupu tepla či jakoukoliv jinou hodnotu.

Myšlenku energetického štítkování budov přinesl z Rakouska do České republiky Pawel Slawatycki, bývalý ředitel Energy Centra ČB. Výsledný dokument, prokazující potřebu tepla pro dům zpracovávaný podle rakouského vzoru, dostal název energetický průkaz a byl počítán podle rakouských zvyklostí, i když je nutné doplnit, že některé informace chyběly, a tak byly například mírně odlišně počítány vytápěné plochy a průkazy nebyly počítány na srovnatelné klimatické podmínky. Tento výsledek spolu s daty, ze kterých vycházel, byl uveden v energetickém průkazu. Později tento název převzala vyhláška č. 291/2001 Sb., ve které je uveden formulář tohoto dokumentu. Bohužel však obsahuje převážně statistická data, mající s energiemi velmi málo společného, a naopak některé konstrukce a skutečnosti zde není možné vůbec uvést.

MEZITITULEK: Energetický štítek

I přes připomínkování některých odborníků a jejich poukazování na nevhodnost této vyhlášky v připravované podobě a jejich návrhu jiného znění byla vyhláška schválena. Proto vznikl návrh energetického štítku, který shrnoval podstatné údaje o domu a graficky znázorňoval potřebu energie na vytápění.

Protože však neustále docházelo k rozporům, jak uvádět, zda dům vyhovuje či nikoliv, a zároveň bylo známo, že v Rakousku se dostávají mírně do obtíží, když neustále zvyšují požadavky na tepelné izolace a tím snižují přípustné množství energie na vytápění, vznikl nápad vyjadřovat splnění požadavků na množství tepla potřebné pro vytápění procentuálně, kdy hodnoty 100 % dosáhne dům splňující kritéria platná v době hodnocení domu a pochopitelně se snižováním potřeb domu bude tato hodnota klesat. Tento parametr dostal název SEN (stupeň energetické náročnosti) a jeho používání výrazně zprůhledňuje hodnocení budov z hlediska potřeby energie na vytápění.

Při tvorbě nové ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov, část 2, z listopadu 2002 se do přílohy dostal tento energetický štítek budovy v mírně pozměněné formě, kdy je štítkem nazváno pouze grafické vyjádření SEN, tedy přesně stejný štítek, který známe z elektrospotřebičů, a zbývající část dostala název protokol k energetickému štítku budovy.

MEZITITULEK: Energetická náročnost budovy

Uvedená norma ČSN 73 0540-2/2002 ve své informativní příloze B uvádí devět požadavků, které má budova z hlediska tepelné ochrany splňovat a jak se mají doložit:

Nejnižší vnitřní povrchová teplota thetasi musí být větší, než je teplota kritická.

Součinitel prostupu tepla U musí být vždy nižší než je součinitel prostupu tepla požadovaný normou. Přitom se do tohoto součinitele prostupu tepla pochopitelně započítávají i systematické tepelné mosty.

Pokles dotykové teploty podlahy deltatheta10.

Zkondenzované množství vodní páry uvnitř konstrukce musí být menší než množství vody, jež může během roku vyschnout, a zároveň musí být takové, aby nedošlo k poruše konstrukce.

Průvzdušnost obvodového pláště musí být u konstrukčních spár téměř nulová a u funkčních spár taková, aby násobnost výměny vzduchu při přetlaku 50 Pa byla menší než hodnoty uvedené v normě (pro přirozené větrání n50,N = 4,5 1/hod).

Intenzita výměny vzduchu v místnosti n musí být v rozpětí nN <= n <= 1,5 nN, kde nN je požadovaná násobnost výměny vzduchu.

Tepelná stabilita místnosti v zimním období musí splňovat požadavky normy na maximální pokles teploty v zimním období.

Tepelná stabilita místnosti v letním období musí splňovat požadavky na maximální denní vzestup teploty v místnosti.

Energetická náročnost budovy musí prokázat, že budova má nižší měrnou potřebu tepla eVN, než je požadavek normy. Tento požadavek se pak může vyjádřit i stupněm energetické náročnosti -SEN a slovně hodnotit podle informativní přílohy C2.

V informativní příloze C je pak uveden energetický štítek budovy a obsah protokolu k energetickému štítku budovy vč. uvedení vzoru.

Jak je patrné z výčtu hodnot, které musí budova splňovat, bylo by vhodné postupně zavést jako běžnou součást stavební dokumentace část nazvanou Tepelná ochrana budovy, kde by se specialista touto problematikou zabýval stejně, jako je to obvyklé u profesí Vytápění, Zdravotní instalace či Požární zpráva. I tyto, dnes již běžné součásti projektové dokumentace, se dřív ne-vypracovávaly a ke stavebnímu povolení na konci 19. století stačil jeden výkres, ve kterém byly půdorysy, řez a pohledy na dům.

MEZITITULEK: Možný budoucí vývoj

V současné době se sleduje pouze potřeba energie na vytápění budovy, lze však očekávat sledování i dalších kritérií, například potřeba:

-energie na chlazení,

-tepla na ohřev vody,

-energie na provoz domu,

-energie na realizaci stavby,

-energie na stavbu a provoz stavby (při výpočtu této energie se ukáže, jaké tloušťky tepelných izolací jsou úměrné svým přínosům i jaká technická opatření mají svoje opodstatnění).

Lze také očekávat, že hodnocení staveb nebude probíhat pouze v rovině potřeb energií, ale půjde se dál a stavby se budou hodnotit podle produkce emisí. Zde bude velmi zatížena elektřina, která má proti ostatním zdrojům tepla přibližně 4x větší emise. To je dáno tím, že účinnost výroby elektřiny je malá, navíc jsou další ztráty při přenosu energie k zákazníkovi. Z tohoto pohledu se tedy i tepelné čerpadlo jeví jako poměrně velký zdroj emisí, i když proti elektřině jsou emise přibližně třetinové. Naopak nejnižší emise mají obnovitelné zdroje, jako je slunce či biomasa. I u nich však jisté emise jsou, neboť je zde nutná elektřina pro pohon čerpadel a dále je potřeba tato zařízení vyrobit. Emise produkované přímo spalováním biomasy se nezapočítávají, protože jsou obsaženy v koloběhu uhlíku v přírodě a nejsou uloženy hluboko v zemi ve formě neobnovitelných zdrojů energie.

Osobně se domnívám, že by bylo vhodné zavést certifikaci budov energetickými štítky, kde by se zvlášť hodnotily různé parametry. Celkem by tedy byl každý dům z hlediska potřeby energií charakterizován několika energetickými štítky, stejně jako jsou dnes hodnoceny kombinované elektrospotřebiče, např. chladničky s mrazničkou. V nich by také bylo možné zohlednit a nebo přímo zobrazit náročnost domu nikoliv z energetického hlediska, ale z hlediska životního prostředí -tedy produkce emisí. Jednalo by se o tyto štítky:

-potřeba energie na pokrytí tepelných ztrát prostupem (zde by se uvedla hodnota roční produkce přepočtených emisí na vytápění domu na požadovanou teplotu a požadovanou dobu),

-potřeba energie na větrání,

-potřeba energie na chlazení,

-potřeba energie na provoz domu,

-potřeba energie na údržbu domu,

-potřeba energie na stavbu a likvidaci domu.

Považuji za vhodné oddělit potřebu energie na větrání a na pokrytí tepelných ztrát prostupem, neboť větrání ve značné míře závisí na hygienických požadavcích a na vnitřních zdrojích emisí.

MEZITITULEK: Programy pro výpočet energetických průkazů (štítků)

Prvním programem vypracovávajícím energetický průkaz budovy a energetický štítek budovy byl program LOUISA, který financovala firma Rockwool a který vznikl ještě koncem roku 2001, tedy před začátkem platnosti vyhlášky č. 291/2001 Sb. o energetickém hodnocení budov. Program sloužil jako kritika zmíněné vyhlášky, protože jeho výstupem byl jak energetický průkaz podle vyhlášky, tak i energetický štítek zpracovaný na základě předchozích zkušeností, získaných vypracováváním energetických průkazů, vydávaných sdružením ECČB. Autory programu jsou Ing. Roman Šubrt (námět a odborná část) a Jan Čepelák (programování).

Další verze programu, LOUISA 2, financovaná Českou energetickou agenturou (ČEA) je freeware. Je možné si ji stáhnout z www.louisa.cz.

V současné době se, opět s podporou České energetické agentury, připravuje program LOUISA 3, který bude mít proti předchozímu rozšířené možnosti, některé údaje v něm budou aktualizovány a hlavně, doufejme, bude bezproblémový ve vyšších verzích operačního systému Windows. Program bude opět freeware a současní registrovaní uživatelé programu LOUISA 2 budou o zveřejnění nové verze informováni.

LOUISA umožňuje po zadání PSČ zobrazit klimatické údaje pro dané místo, obsahuje databázi asi 500 konstrukcí s uvedenými součiniteli prostupu tepla, umožňuje porovnání dvou objektů, výpočet emisí podle paliva, přičemž zároveň obsahuje databázi 77 paliv a jejich emisních faktorů. Výsledkem pak je energetický průkaz budovy podle vyhlášky, energetický štítek budovy velmi podobný protokolu o energetickém štítku vč. štítku uvedeném v ČSN 73 0540-2/2002 (tento program byl výchozím vzorem) a dále výpočtový protokol, ve kterém jsou uvedeny všechny použité a spočítané hodnoty.

Program ALOIS (www.skopek.net) je jednoduchá excelovská aplikace, která vznikla na základě požadavků SFŽP na energetické audity pro žádosti o podporu fyzických osob ze Státního fondu životního prostředí pro rok 2004. Zadané konstrukce se jednoduše kopírují do jednotlivých místností. Počet místností je libovolně volitelný. Automaticky se provádějí potřebné výpočty. Výsledkem je mimo jiné i protokol o energetickém štítku a energetický štítek podle ČSN 73 0540-2/2002, počítaný ovšem postupem podle vyhlášky č. 291/2001 Sb. Tento program je účelově určený pro potřeby hodnocení budov pro Státní fond životního prostředí na rok 2004, kdy je nutné počítat objekt po místnostech podle Směrnic SFŽP a jejich příloh, ale přitom je nutné zároveň dodržet povinnosti z vyhlášky, kde je zase předepsáno počítat rozměry z vnějších rozměrů obálky vytápěné zóny. Je uživatelsky přístupný a lze jej (pokud budeme celou budovu uvažovat jako jednu místnost) použ! ít i pro hodnocení budovy. Výhodou je, že je zde možné spočítat a vytisknout veškeré náležitosti protokolu o energetickém štítku a energetický štítek podle normy ČSN 73 0540-2/2002. Je také možné koupit pouze podprogram, určený pro vyplňování energetického štítku.

Programů pro výpočet energetických průkazů a štítků je více, obvykle vznikly jako nadstavba programů pro dimenzování vytápění. Nevýhodou těchto programů je obvykle to, že vycházejí z údajů zadaných pro výpočet vytápění, kde se uvažují vnitřní rozměry. Při stanovování měrné potřeby tepla je však nutné vycházet z vnějších rozměrů hodnocené vytápěné zóny. Pokud jsou tedy používány tyto programy, měly by být zadány i fiktivní místnosti, představující jednotlivé vnitřní i vnější zdi a stropy.

Další informace na www.e-c.cz.

AUTOR: Ing. ROMAN ŠUBRT

Energy Consulting, o.s.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist