Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Turistický námět - české sopky

28.10.2004  |  127× přečteno      vytisknout článek

V tomto článku se seznámíme se sopečnou činností a jejích pozůstatcích na území ČR v geologické minulosti.

Sopečná činnost a sopky v České republice
       Sopečná činnost provázela zemi ve všech obdobích geologické minulosti a své nezastupitelné místo má na Zemi i dnes. Můžeme na vlastní oči spatřit aktivní sopky chrlící lávu, ale také můžeme najít horniny, které vznikly sopečnou činností před stovkami milionů let. Čím více však jdeme do minulosti tím více jsou konkrétní rysy sopečné činnosti ztraceny a nikdy nevypátráme třeba to jak sopky konkrétně vypadali. V České republice není v současné době žádná činná sopka, ale dokladů o sopečné činnosti v geologické minulosti máme na našem území celkem dost.

       Vulkanická činnost je ve světě vázána zejména na tektonicky aktivní oblasti nebo na oblasti, kde bodově vystupuje teplo v zemském plášti, dohází k tavení hornin a vzniku magmatu. Dnes je sice území ČR stabilizované, ale nebylo tomu tak vždy, a v obdobích tektonické aktivity k vulkanismu docházelo. Území ČR se skládá ze dvou základních geologických jednotek - Českého masívu (tvoří přibližně území Čech, ale zasahuje i na území okolních států) a Západních Karpat (zasahují na Moravu od jihu a jihovýchodu). Český masív vznikl variským vrásněním na přelomu starších a mladších prvohor, kdy se k sobě srazilo několik dříve samostatných malých kontinentálních bloků, a od té doby je již stabilní. Západní Karpaty vznikly alpinským vrásněním, které začalo koncem druhohor, vyvrcholilo ve třetihorách a jeho dozvuky přetrvali až do čtvrtohor. Při tomto vrásnění vznikly nejen Karpaty ale celé rozsáhlé pásemné pohoří Pyrenejemi počínaje, přes Alpy, Karpaty a Himalájemi konče. Během tohoto vrásnění byly Západní Karpaty nasunuty na okraj Českého masívu.

       Nyní si povíme o sopečné činnosti na území ČR v jednotlivých obdobích. Nečekaně však začneme nejmladší vulkanickou činností a budeme postupovat ke starším pozůstatkům vulkanismu (v geologii však bývá zvykem postupovat od starších období k mladším).

       Nejmladší vulkanická činnost (tzv. neoidní vulkanismus) na našem území je spjata s procesy alpinského vrásnění, při kterém byla přilepena jižní část Evropy (Pyreneje, Alpy, Karpaty atd.). Toto vrásnění mělo vliv i na samotný Český masív, který vznikl již variským vrásněním a od té doby byl stabilní součástí Evropy. V Českém masívu došlo ke vzniku hlubokých zlomů a zlomových pásem po kterých pronikalo magma na zemský povrch a docházelo k projevům aktivní sopečné činnosti, která započala již ve svrchní křídě, vyvrcholila v třetihorách a její dozvuky přetrvali až do čtvrtohor. V závěrečné fázi vulkanický projevů vznikly naše nejmladší sopky soustředěné při chebském zlomu - Železná hůrka (nejmladší sopka v ČR stará přibližně 170 000 - 400 000 let) a o něco starší Komorní hůrka (stáří nad 450 000 let). Kolem dvou milionů let jsou pak staré sopky v Nízkém Jeseníku v okolí Bruntálu. Nejintenzivněji se sopečná činnost v Českém masivu projevovala na tzv. oherském riftu (hluboce založená porucha v zemské kůře, podél níž vystupuje magma) a při tzv. labské linii (hluboce založená zlomová zóna, podél které také vystupovalo magma). Vulkanismus se projevoval v těchto oblastech:
  • Doupovské hory
    Doupovské hory jsou naším největším stratovulkánem (sopka jejíž kužel se skládá z lávových proudů, které se střídají s vrstvami popela a dalších sopečných vyvrženin - pyroklastik). Zaujímá plochu přes 1200 km2 a vznikl v místě kde se kříží dvě hluboké poruchy v zemské kůře (oherský rift a jáchymovský zlom). Vznik Doupovských hor se udává přibližně v polovině třetihor (svrchní eocén až spodní miocén - 40 až 18 milionů let). Dnešní podoba Doupovských hor vznikla výraznou erozí původních vulkanických forem.
  • České středohoří
    České středohoří představuje erozní řez složitého vulkanického komplexu uvnitř oherského riftu (dodnes se většinou zachovali jen části, které byly dříve pod zemským povrchem jako např. přívodní dráhy vulkánů nebo jiná podpovrchová tělesa sopečného původu. Vznik Českého středohoří spadá do stejného období jako vznik Doupovských hor (přibližně polovina třetihor).
  • Neovulkanity Nízkého Jeseníku
    V Nízkém Jeseníku je v okolí Bruntálu výrazné vulkanické centrum, které je však mladší než vulkanity Doupovských hor a Českého středohoří. Jeho stáří se odhaduje přibližně na 3,4 - 1,2 milionu let (tedy konec třetihor a počátek čtvrtohor).
  • Neovulkanity v okolí Ostravy
    Jedná se o vulkanické centrum, jehož produkty vystupují na povrch v jihovýchodním okolí Ostravy.
  • Neovulkanity jihovýchodní Moravy
    Malé výskyty vulkanitů jsou v Bílých Karpatech východně od Uherského Brodu. Tyto vulkanity vznikly až po ukončení hlavních procesů alpinského vrásnění.
  • Další rozptýlené výskyty a menší centra neovulkanitů
    Mimo zmíněné oblasti se zejména v Čechách vyskytují i další místa, kde došlo k neoidním vulkanickým projevům jako např. Říp, Vinařická hora u Kladna atd. I tyto vulkanity jsou však jen erozními zbytky původních sopek.

Přehledná mapka rozmístění neoidních vulkanitů v ČR.

Společným znakem všech neoidních vulkanitů je alkalický charakter (v horninách převládá sodný a draselný živec a nebo jejich podstatnou složku tvoří foidy - zástupci živců jako např. minerály. analcim, nefelín, leucit, noesan, sodalit atd.) a převaha bazických až ultrabazických hornin. Převládají tedy bazaltoidní (čedičové) horniny jako např. bazalty, bazanity, nefelinity, tefrity atd.


Starý lávový proud na Vinařické hoře u Kladna.

       V období, které předcházelo neoidnímu vulkanismu, byl Český masív stabilní z tektonického hlediska víceméně klidnou oblastí bez vulkanické aktivity. S dalšími projevy vulkanické aktivity se setkáme až v prvohorách a opět platí, že čím více jdeme do minulosti tím více se určité rysy stírají. Do prvohor se také řadí vznik Českého masívu. Ten jak již bylo řečeno vznikl srážkou několika menších kontinentálních bloků v rámci variského vrásnění na pomezí starších a mladších prvohor. Během tohoto vrásnění, zejména v jeho závěrečné fázi, došlo ke vzniku obrovských magmatických těles v zemské kůře, ale také k projevům sopečné činnosti. Vulkanické produkty z tohoto období jsou zachovány například v devonských sedimentech Drahanské vrchoviny a Nízkého Jeseníku a nebo v některých karbonských jezerních pánvích.

       Před konsolidací Českého masívu se každý kontinentální blok (jejichž spojením Český masív vznikl) vyvíjel samostatně a v tomto období se na ně rozhodně nelze dívat jako na celek, ale je nutné se každým zabývat samostatně. Dodnes však není jasné jaké jednotky, které jsou dnes zabudovány v Českém masívu, byly samostatné kontinentální bloky a jaké byly spojeny již před spojením Českého masívu. Také je nutné počítat s tím, že všechny sopečné pozůstatky byly variským vrásněním deformovány případně i metamorfovány a došlo ke ztrátě dalších rysů. Většinou už nalezneme jen vulkanické horniny, ale těžko už zjistíme podrobnější údaje o charakteru sopek. Vulkanické horniny, které vznikly před variským vrásněním (devonské a starší), nalezneme zejména v tepelsko-barrandienské (středočeské oblasti), ale také například v Krušných horách, Orlických horách, Jeseníkách atd.

       Zřejmě nelépe zachované vulkanické horniny jsou v tepelsko-barrandienské (středočeské) oblasti, která byla procesy variského vrásnění v rámci Českého masívu postižena nejméně. Následující charakteristika se tedy týká právě tepelsko-barrandienské oblasti. V této oblasti nalezneme jak proterozoické (starohorní) vulkanity tak vulkanity starších prvohor (ordovik - devon). Proterozoické (starohorní) vulkanické horniny tvoří několik pásů v komplexech proterozoických usazených hornin ve směru SV - JZ na území mezi Prahou, Domažlicemi a Stříbrem. Jedná se hlavně o horniny bazaltoidního charakteru. Často se v proterozoických vulkanitech vyskytují polštářové lávy, protože láva vytékala do moře. Proterozoické sedimenty spolu s vulkanickými horninami byly vyvrásněny a vyzdviženy kadomským vrásněním na konci proterozoika. V kambriu došlo místy k velmi intenzivní vulkanické činnosti (tentokráte přímo na zemském povrchu, nikoliv v moři), která souvisela s dozvuky kadomského vrásnění a jejíž dozvuky zasahují až do spodního ordoviku. Tímto vulkanismem vzniklo strašické pásmo (mezi Mirošovem a Komárovem) a křivoklátsko-rokycanské pásmo (mezi Křivoklátem a Rokycany). Tato pásma jsou tvořena především ryolity a andezity. Od ordoviku do devonu se v této oblasti projevuje opět podmořský vulkanismus bazaltoidního charakteru (spjatý s rozpínáním zemské kůry) v tzv. pražské pánvi, což je pánev, která vznikla v tepelsko-barrandienské oblasti na počátku ordoviku a zanikla v devonu při nástupu variského vrásnění - po celou dobu byla zalita vodou, usazovali se v ní sedimenty a také v ní docházelo ke zmíněnému vulkanismu. Intenzivní vulkanická činnost spadá v pražské pánvi do ordoviku a siluru. V siluru dokonce zasáhl vulkán, jehož produkty dnes nalezneme u Loděnic, nad hladinu moře. Sedimentární horniny včetně vulkanitů pražské pánve dnes nalezneme na území přibližně mezi Prahou a Plzní a výchozy vulkanických hornin můžeme pozorovat na řadě lokalit a to přímo i v Praze.


Silurské vulkanity pražské pánve - Hemrovy skály v Praze.

Použitá literatura: Chlupáč, I. & Brzobohatý, R. & Kovanda, J. & Stráník, Z. (2002): Geologická minulost České republiky. Academia. Praha

 
ZDROJ:www.gweb.cz
 
 


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist