Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Podílejí se na zvyšování kvality života

15.11.2004  |  zdroj: STAVITEL  |  129× přečteno      vytisknout článek

Vývoj obnovitelných zdrojů energie neustrnul

Využití obnovitelných zdrojů energie je známé od pradávna a postupem času nabývalo stále dokonalejší a sofistikovanější podoby. Nicméně v posledních staletích byly obnovitelné zdroje z velké části vytlačeny zejména fosilními palivy, což ovšem vedlo k nadměrnému znečišťování životního prostředí. Navíc jejich světové zásoby (ropy, uhlí či zemního plynu) se soustavně a výrazně snižují.

Tato situace nutí svět hledat nová řešení výroby energie a jedním z nich je "návrat" k širšímu využití obnovitelných zdrojů energie, jehož vývoj nikdy zcela neustrnul (viz Stavitel č. 10/2004). Naopak dnes nabízí širokou škálu technicky a vědecky vysoce vyvinutých metod a prostředků.

Jako zajímavý příklad může pro naši republiku sloužit Rakousko (zejména Horní Rakousko), které je na čelní světové pozici ve využívání OZE. Kromě silné podpory osvícených politiků zde existuje skvěle vypracovaný systém dotací a v neposlední řadě je rakouská veřejnost kvalitně informována a má opravdový zájem o čistou, obnovitelnou energii.

Sluneční termické systémy

Fungují na zcela jednoduchém principu -mění energii slunečního záření pomocí technických zařízení (sluneční kolektory, výměník tepla, akumulační zásobník atd.) na teplo pro ohřev užitkové či otopné vody. Vzhledem ke klimatickým podmínkám připadá v České republice v úvahu jejich využití zejména pro ohřev užitkové vody, i když v určitých obdobích lze s pomocí slunečních termických systémů uvažovat i o možnostech přitápění. U nás nejsou tyto systémy zatím příliš rozšířené, zejména kvůli vysokým pořizovacím nákladům a nedostatečné podpoře ze strany státu.

Za zmínku stojí program "Slunce do škol", projekt garantovaný Státním fondem životního prostředí a vypracovaný MŽP společně s MŠMT v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Byl spuštěn na začátku roku 2000. Praktická část tohoto programu spočívala v instalaci nízkovýkonných fotovoltaických a fototermických zařízení na školách, které mohly dostat grant ve výši až 90 % celkových nákladů. Od začátku projektu do května 2003 bylo realizováno 273 školních instalací v celkové hodnotě 21,9 milionů Kč.

Sluneční fotovoltaické systémy

Slouží k přímé přeměně sluneční světelné energie na elektřinu. Ve světě je již tato technologie relativně rozšířená, roční obrat odvětví činí více než jednu miliardu EUR, ale v České republice je využití fotovoltaiky zcela na začátku. Vyjma výše zmíněného projektu "Slunce do škol" tento způsob výroby elektřiny zatím čeká na "objevení".

U našich sousedů v Horním Rakousku existuje například projekt "Sluneční školy" v Holzhausenu. Na střechu budovy byly namontovány fotovoltaické články o výkonu 8,7 kW a rozloze 75 m2. Díky elektřině z fotovoltaiky se sníží náklady školy na energii a tyto finance mohou být použity pro jiné účely. Celková hodnota projektu je 65 000 EUR (asi 2 000 000 Kč), z čehož 35 000 EUR činil příspěvek od hornorakouské vlády a zbývající část tvořily sponzorské dary.

Vůbec největší sluneční elektrárna na světě se nachází jižně od Lipska v Německu, nedaleko hranic s ČR. Byla uvedena do provozu v červenci 2004 a 33 500 solárních modulů v ní vyrábí elektřinu o síle přibližně 5 MWel, která je dodávána do 1800 domácností.

Větrná energie

Jde o výrobu elektřiny pomocí větrných elektráren, které ve svém vývoji urazily velký kus cesty. V současnosti nabízejí moderní, účinná technologická zařízení, schopná vyrábět elektřinu o výkonu až 3500 kW. Ve větrných farmách může stát i víc takovýchto elektráren o celkovém výkonu několika set MW.

Odhadovaný potenciál pro využití větrné energie v ČR pro rok 2010 se pohybuje ve výši kolem 600 MW. Elektřina bude vyráběna asi ve 300 velkých větrných elektrárnách po 2 MW. Polovina z nich bude rozmístěna v Krušných horách a ostatní pravděpodobně v Orlických horách, Jeseníkách, Českém lese, Beskydech a na Českomoravské vrchovině. Určitý problém představují větrné elektrárny v chráněných územích, kde jsou sice většinou nejpříhodnější povětrnostní podmínky, ale na druhou stranu znamenají relativně nežádoucí zásahy do životního prostředí, narušení krajinného rázu, dopad na faunu, dále hlučnost (u moderních technologií je tento nedostatek již vyřešen).

Malé vodní elektrárny

Malá vodní elektrárna (MVE) je tvořena vodním dílem, vodním strojem (turbína) a generátorem elektrické energie. Při provozu dochází v turbíně k přeměně energie vody na mechanickou energii, která je dále přenášena na generátor vyrábějící elektrický proud. Hlavním požadavkem při stavbě MVE je vytvoření umělého spádu, aby voda vedená do turbíny vtekla zpět do říčního proudu pod elektrárnou. U MVE je využívána především síla toku řeky a není k ní tedy nutná výstavba velkých přehrad a nádrží.

Výroba elektřiny touto formou má v České republice dlouholetou tradici a již dnes se dají MVE počítat na stovky. Nicméně mnohé z nich potřebují projít náležitou renovací. Co se týče budoucnosti, instalovaný výkon MVE je předpokládán ve výši 100 MW v roce 2010 a měl by pocházet přibližně z 300 zdrojů, postavených spíše na dolních úsecích vodních toků. Dopad na přírodu je u staveb MVE údajně problematičtější než u zařízení na využití energie větru a biomasy, a to zejména z hlediska omezení množství vody v původním korytu a následného dopadu na faunu a floru. Na druhou stranu jsou v ČR malé vodní elektrárny většinou pozitivně přijímány veřejností.

Energie biomasy

Pod biomasou rozumíme organickou hmotu, obsahující v sobě chemickou energii, kterou je možno přeměnit na teplo, elektřinu či pohyb. Způsobů této přeměny je velké množství, po celém světě nejrozšířenější je bezesporu spalování dříví a jiných druhů biomasy, ať už za účelem vytápění, ohřevu vody či vaření. Nicméně i v tomto odvětví udělaly technologie velký vývojový skok a v současnosti existují dřevozplyňující kotle s velmi vysokou účinností, které maximálně zužitkují energii biomasy a zároveň snižují množství odpadního popela na minimum. Posledním trendem jsou kondenzační peletové kotle, jež využívají dokonce i kondenzační teplo, vzniklé při spalovacím procesu.

Zvláštní kapitolu představují kogenerační jednotky, které produkují z biomasy současně teplo i elektřinu na jednoduchém principu ohřevu páry či jiného plynu -ty pak slouží nejen k vytápění, ale i k pohonu turbín, přenášejících energii do generátoru, kde se vyrábí elektrický proud.

Širší využití biomasy je výhodné -přináší ekologické palivo, vytváří nové pracovní příležitosti v zemědělství při pěstování biomasy, podněcuje šlechtění nových odrůd energetických plodin (např. energetický šťovík). Je třeba jen dbát na to, aby pěstovaná biomasa byla přirozenou součástí místní vegetace a krajiny.

K dalším organickým produktům patří bioplyn, který se získává ze zemědělských odpadů (hnůj, kejda), z kalů čističek odpadních vod a je možné jej použít k pohonu kogeneračních jednotek či v plynových kotlích.

Příklady z praxe

V České republice jsou dostupné různé moderní spalovací kotle na biomasu, využívající jako palivo brikety, štěpky, polena, pelety. Uplatní se jak v rodinných domech, tak v terciární a výrobní sféře. Pořizovací ceny kotlů jsou zatím relativně vysoké, nicméně existují možnosti dotací ze Státního fondu životního prostředí a také doba návratnosti investic (zejména u kvalitních kotlů) se výrazně snižuje. Z projektů na výrobu elektřiny a tepla z biomasy je možné jako příklad uvést společnost Tepelné hospodářství v Trhových Svinech. Již dnes je tam v provozu kotel na biomasu (dřevní odpad) o výkonu 2500 kW, který produkuje teplo pro všechny budovy ve vlastnictví města Trhové Sviny (školy, kliniky, městský úřad, hala atd.) a navíc pro 400 domácností. V současnosti se provoz teplárny rozšiřuje o další kotel (2800 kW) a kogenerační jednotku o výkonu 600 kW, která bude vyrábět elektřinu pro vlastní spotřebu teplárny a též do veřejné sítě. Celková cena tohoto p rojektu činí zhruba 80 mil. korun, z čehož 80 % je příspěvek od Státního fondu životního prostředí (50 % dotace, 30 % bezúročná půjčka). Díky prodeji tepla a elektřiny se u projektu počítá s dobou návr atnosti investic přibližně do 10 let.

Opět je možné uvést ještě příklad z Rakouska, kde se ve Štýrsku nachází zajímavý projekt výtopny na biomasu. Navíc je tu využívána sluneční energie k produkci tepla ve slunečních kolektorech. Projekt byl uveden do provozu v roce 1994 a týkal se nejdříve pouze instalace kotle na biomasu, který zásoboval teplem dvě školy, domov důchodců, 75 domácností a několik firem. V létě ovšem docházelo k situaci, kdy vzhledem k nižší spotřebě tepla bylo nutné snižovat výkon kotle až na 5 % celkové kapacity výtopny. A tak se místní rozhodli pro nákup solárních kolektorů spolu s akumulační nádrží, díky nimž mohou v létě pokrýt 90 % tepelné spotřeby (pro ohřev TUV) a kotel na biomasu může být během července a srpna postaven zcela mimo provoz. Zbylých 10 % je dodáváno z kotle na lehké topné oleje v místní škole. Celkové náklady na sluneční kolektory s veškerým příslušenstvím a montáží činily asi 11 mil. korun. Výtopna produkuje tepelnou energii z biomasy ve výši 4040 MWh, z nafty to je 105 MWh a ze slunečních kolektorů 125 MWh, které, jak již bylo uvedeno, pokryjí v létě 90 % spotřeby tepla a na celoroční spotřebě se podílejí přibližně 8 %.

Geotermální energie

Využití geotermální energie se podobně jako u sluneční energie dělí na dvě oblasti -na výrobu elektřiny (u vysokých a středních teplot) a produkci tepla (u nízkých teplot). V Evropě vyrábějí elektřinu touto formou ve významnějším množství zatím pouze Itálie a Portugalsko, částečně též Francie a Řecko. Česká republika vzhledem ke svým přírodním zdrojům nemá žádné výraznější možnosti této výroby. U produkce tepla jsme již přece jen o něco dále, jak je možné vidět na příkladu centrálního zdroje tepla v Děčíně, čerpajícího geotermální energii z podzemního jezera, které má teplotu vody 30°, přirozený přetlak 0,2 MP a tyto podmínky jsou vhodně využity k produkci tepla pro celou pravobřežní část Děčína. Životnost zdroje se odhaduje na 100 let.

Význam pro budoucnost

Obnovitelné zdroje energie se staly významnou součástí světové politiky a hospodářství. Přispívají k ochraně životního prostředí, prozatím alespoň částečně nahrazují tradiční neekologická paliva a svou přirozeností a charakterem se mohou podílet na celkovém zvyšování kvality života na Zemi. Proto se jejich problematikou zabývá celá řada institucí, k nimž patří i poradenské středisko Energy Centre České Budějovice (www.eccb.cz ). Při dosavadním vývoji vědy a technologií je téměř jisté, že účinnost zařízení na výrobu energie z OZE neustále poroste. Zaslouží si proto náš odpovědný přístup - v zájmu života současné generace i těch budoucích.

AUTOR: Tomáš Avramov

AUTOR: Lubomír Klobušník


Stávající využití obnovitelných zdrojů energie vČeské republice (stav v r. 2000)

Druh obnovitelných adruhot- Elektrická energie Teplo CELKEM

ných zdrojů energie GWh = PJ PJ PJ

Větrná energie (VE) 5 0,018 0 0,018

Vodní energie (MVE) 680 2,448 0 2,448

Velké vodní elektrárny 1573 5,663 0 5,664

Solární tepelné systémy 0 0 0,356 0,356

Fotovoltaické systémy 0,03 0,00011 0 0,00011

Geotermální energie 0 0 0,105 0,105

Biomasa 30 0,108 21 21,108

Odpady 2,5 0,009 0,967 0,976

Ethanol/Bionafta 0 0 2,261 2,261

Celkem 2290,53 8,246 24,689 32,935

Obnovitelné energie v České republice v roce 2010

Obnovitelná energie PJ % SPEZ 1) GWh % výroby 2)

Teplo z biomasy 55,3 3,16 x x

Elektřina z biomasy 31,6 1,8 2230 3,28

Motorová biopaliva 9,2 0,53 x x

Biomasa celkem 96,1 5,49 2230 3,28

Solární teplo 2,2 0,13 x x

Solární elektřina 0,1 0 15 0,02

Tepelná čerpadla 7,2 0,41 x x

Geotermální elektrárny 0,4 0,02 15 0,02

Větrné elektrárny 3,3 0,19 930 1,37

Malé vodní elektrárny 4 0,23 1120 1,65

Velké vodní elektrárny 4,2 0,24 1165 1,71

Obnovitelné energie celkem 117,5 6,71 5475 8,05

1) podíl na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů, která činí 1750 PJ

2) podíl výroby elektřiny v zařízeních na bázi obnovitelných energetických zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny, která činí 68 012 GWh

Výroba elektřiny zOZE (TWh)

TWh 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030

Biomasa 0,01 1,6 4,86 6,32 7,81 10,25 10,96

MVE 0,52 0,8 1,05 1,05 1,05 1,05 1,05

Vítr 0,01 0,57 0,93 1,01 1,25 1,44 1,44

Fotovoltaika 0 0 0 0 0 0,01 0,01

Bioplyn 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,16

Zdroj: Státní energetická koncepce ČR z roku 2004


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist