Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Tajemství alergií

23.11.2004  |  zdroj: Respekt  |  197× přečteno      vytisknout článek

Tajemství alergií Pakliže máte doma výrobky z PVC, jako jsou podlahové krytiny, tapety či hračky, je třikrát vyšší riziko, že vaše dítě bude trpět alergií či astmatem. K tomuto závěru došli vědci mezinárodního centra pro výzkum vnitřního prostředí, kteří analyzovali dopad vybavení domácností na zdraví čtyř stovek švédských dětí. Ke změkčení PVC se totiž používá chemická látka DEHP (ftalát), která zjednodušeně řečeno v těle probouzí přehnané obranné reakce (alergie). "Změkčovadla v interiéru budov představují největší rizikový faktor pro vznik astmatu a alergie ze všech environmentálních faktorů, o kterých máme informace. Větší než kouření matky nebo absence kojení," prohlásil šéf výzkumného týmu profesor Jan Sundell.

Nakažlivý Disney

Do povědomí širší veřejnosti se ftaláty dostaly v roce 1997 díky mezinárodní kampani Greenpeace proti hračkám z PVC, které až z 50 % tvoří právě ftaláty. Nejrychleji tehdy na kampaň zareagoval dánský obchodní řetězec supermarketů Foetex, který už 18. dubna 1997 oznámil, že stahuje ze svých prodejen všechny hračky z měkčeného PVC. Postupně se přidali výrobci proslulých světových značek jako LEGO, Chicco či Hasbro a v prosinci 1999 přijala EU naléhavý zákaz šesti ftalátů v hračkách pro děti mladší 3 let.
V ČR se ale PVC hračky prodávaly i nadále, neboť hlavní hygienik požadavek na jejich zákaz odmítl. Před Vánoci 2000 přiměla osvětová kampaň k rozumu alespoň české obchodníky, když TESCO, Kotva a další stáhli nebezpečné hračky z prodeje. Ministerstvo zdravotnictví následně v únoru 2001 vydalo vyhlášku, kterou zakázalo alespoň kousátka a další dětské výrobky, které jsou "určeny pro vkládání do úst". Jiné PVC hračky s ftaláty mohou obchodníci stále legálně prodávat, pokud je označí jako nevhodné pro děti do 3 let nebo opatří nápisem: "Varování - nevkládat do úst na delší dobu, mohou se uvolňovat ftaláty nebezpečné pro zdraví dítěte."
Nejnověji zájem veřejnosti o ftaláty vzbudilo testování dětského textilu zdobeného PVC potisky s postavami z animovaných filmů Walta Disneyho. Společnost Disney věnuje značnou pozornost vybírání licenčních poplatků za autorská práva na Mickey Mouse a spol. Vysoké koncentrace ftalátů i dalších nebezpečných chemikálií (olovo, kadmium, alkylfenoly aj.) v dětských výrobcích ji ale nevzrušily a výzvy ke změně své politiky odmítla. Větší zájem o bezpečí svých zákazníků projevil třeba dánský H&M nebo britský Marks & Spencer, který se dobrovolně zavázal postupně vyloučit PVC ze svých produktů.

Mercedes to pochopil

Ftaláty používané jako změkčovadla nejsou v PVC chemicky vázány. Drží v něm laicky řečeno jako voda v houbě na mytí, a proto z výrobků postupně unikají. Největší obavy lékařů vzbuzuje DEHP, kterého bylo v roce 1998 spotřebováno v zemích EU přes 480 000 tun. Přes 90 % tohoto množství se stalo součástí rozmanitých výrobků z PVC, které tvoří běžnou součást domácnosti, jako jsou např. tapety, podlahové krytiny, kabely, hadice, obaly atd. Výroba ftalátů je miliardovým byznysem, jejich roční produkce se odhaduje na 4 miliony tun.
Lidé jsou ftalátům (včetně DEHP) vystaveni v průběhu celého života. DEHP je hodnocen jako reprodukčně a vývojově toxická látka, a proto je velmi znepokojivé, že jsou mu vystaveny i děti v kritických obdobích nitroděložního vývoje a kojenci. Bohužel k nejsou dispozici přesná data o souhrnných dávkách ftalátů, kterým jsme vystaveni. Zdokumentovány jsou ale některé významné zdroje ftalátů, které mohou být podstatné zejména z hlediska ovlivnění vývoje reprodukčního ústrojí.
Tlak průmyslu na politiky vede k přehlížení dosažitelných alternativ za měkčené PVC. Místo jeho náhrady probíhají pokusy určit tzv. "bezpečnou" dávku ftalátů pro kojence, batolata či pacienty. Nemalé finanční prostředky jsou investovány třeba do pokusných zařízení napodobujících žvýkání hraček dětmi. Mezitím však roste počet vědeckých prací varujících před ohrožením ftaláty. Například v Portoriku výzkumníci Cornell University zkoumali skupinu dívek, které trpěly poruchou sexuálního dospívání. Analýzy krve u 68 % z nich prokázaly zvýšenou hladinu ftalátů, která se u kontrolní skupiny zdravých děvčat prakticky nevyskytovala. Finská studie zase zjistila vyšší výskyt dýchacích onemocnění v rodinách, kde byla podstatná část podlahy bytu pokryta PVC měkčeným ftaláty.
V roce 2000 vyměnili aktivisté Greenpeace rychlé nafukovací čluny za speciální vysavač, s jehož pomocí odebrali vzorky prachu ze sedmi evropských parlamentů a několika stovek evropských obýváků. Politiky i veřejnost při čtení výsledků zaskočil koktejl nebezpečných chemikálií, které společně s prachem denně vdechují. Kromě ftalátů šlo např. o bromované zpomalovače hoření, alkylfenoly, chlorované parafíny atd.
Vysoké koncentrace ftalátů byly však naměřeny i v interiérech automobilů s díly z měkčeného PVC. Významné automobilky jako Opel, BMW či Mercedes proto (i vzhledem k obtížné recyklovatelnosti) přijaly politiku náhrady PVC.
Podle odborníků jsou největšímu riziku vystaveny malé děti, které si často hrají přímo na podlaze a jejichž dýchací zóna je mnohem níže než u dospělých. Děti také vdechují relativně více vzduchu v poměru k své hmotnosti, a jsou tak vystaveny vyšším dávkám ftalátů než dospělí.

Kontrola či zákaz

Profesor Sundell se domnívá, že jeho v úvodu citovaný výzkum povede k menšímu používání měkčených plastů v domácnostech, jiní vědci jsou však skeptičtější. Po jejich výzvách EU sice pověřila švédský inspektorát pro chemické látky KEMI přípravou strategie minimalizace rizika DEHP. Vinou silné průmyslové lobby však navržená opatření zatím zůstávají jen na papíře.
Ftaláty představují jen symbolický vrcholek chemického ledovce, neboť v EU se prodávají desetitisíce chemikálií, z nichž jen zlomek prošel důkladným posouzením zdravotních a ekologických vlivů. Chystaná reforma chemické politiky navrhuje nový systémem registrace, zhodnocení a autorizace chemických látek (REACH), v jehož rámci budou výrobci povinni prověřit účinky chemikálií, aby látka byla vůbec vpuštěna na trh. Průmyslovým lobbistům se však už několikrát podařilo projednávání návrhu reformy zpomalit a Evropský parlament se jím ani nezačal zabývat. Průmysl žádá možnost tajit před veřejností informace o vlastnostech chemikálií a místo zákazu nejnebezpečnějších látek prosazuje jejich tzv. adekvátní kontrolu průmyslem samotným. Příklad milionů tun ftalátů každoročně končících v našich domácnostech ale myšlenku "dostatečné kontroly" vážně zpochybňuje.

Miroslav Šuta
Autor je člen Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist