Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Solární góly

30.11.2004  |  zdroj: Euro  |  133× přečteno      vytisknout článek

Solární góly Chybí už jen zástupy fanoušků, jichž má vzorová soutěž v Německu nepočítaně. Česká Solární liga ovšem naopak šokovala počtem účastníků v prvním ročníku: soutěžilo 249 měst a obcí. V Německu před lety zakládalo soutěžní tradici pouhých šest obecních týmů. Česká solární premiéra navíc měla velice dramatický průběh. Zhruba v její polovině dominovali soutěži o největší plochu solárních instalací Jihočeši. Soutěž vedla se 48 metry čtverečními vakuových kolektorů obec Pístina, mezi městy byla bezkonkurenčně nejlepší se 72 čtverečními metry obyčejných kolektorů Horní Planá. Protože rozměry instalací se v soutěži "spravedlivě propočítávají na jednoho obyvatele, léta obdivovaný favorit z Litoměřic, ač nainstaloval 227 metrů čtverečních kolektorů i fotovoltaických článků, byl až na druhém místě. S nástupem černých koní v posledních měsících soutěže však byly všechny předpokládané výsledky stejně postaveny na hlavu.
Dramatický závěr ligy. Jako první pořádně zamíchala pořadím Solární ligy obec Rusava, následována dalšími solárními instalacemi ze Zlínska. Rusavu už z prvního místa soutěže, na němž se opevnila s 552 čtverečními metry kolektorů a solárních panelů, nikdo nedokázal vystrnadit. Na ostatní akvizice však v úplném závěru soutěže zaútočili Plzeňané největším množstvím přihlášek. Mezi dvacítkou vítězných měst je jich deset z Plzeňska. Jihočeskou Horní Planou se jim však porazit nepodařilo. Tu ovšem pokořily Slatiňany z Pardubicka s pozoruhodnou a zároveň rozporuplnou instalací, na niž se nepochybně začnou organizovat solární výlety, jejichž cíle dosud byly převážně jen v Německu nebo v Rakousku.
Pořadatelé soutěže z Ligy ekologických alternativ Karel Merhaut a Jiří Dvořák však upozorňují: "Nepodléhejme euforii, protože velikosti solárních systémů na předních příčkách naší Solární ligy nesnesou srovnání s množstvím instalací v německých a rakouských obcích. Nemluvě už o fotovoltaických panelech, které v Německu lemují dálnice, po hektarech využívají jižní svahy bývalých skládek nebo stojí v řadách na loukách a pasou se mezi nimi krávy. V Česku jde většinou jen o nesmělá zrcadélka na několika střechách.
Merhaut přiznává: "Teprve na konci prvního ročníku se nám podařilo povzbudit soutěživost, jaká žene dopředu Němce. Jedna obec přihlásila novou instalaci a poskočila o příčku výš, vzápětí přišla další přihláška ze sousední obce, aby tu první zase dohnala. Zdravou řevnivost jsme zaznamenali dokonce i mezi kraji, zejména Jihočeským a Plzeňským. Příští rok by liga mohla být mnohem zajímavější. Probudili jsme zájem a přitom je stále co přihlašovat. Tipuji, že se nám podařilo zmapovat sotva dvacet procent instalací. A věřím, že i pod vlivem ligy budou přibývat nové.
Slatiňanský zázrak. Středobodem slatiňanské instalace je obří sezonní akumulátor na teplou vodu kombinovaný s tepelným čerpadlem v místním ústavu sociální péče. Když sluneční energie rozehřívá solární kolektory a je potřeba topit, teplá voda se přes provozní bojlery okamžitě využívá v podlahovém vytápění nebo ve sprchách. Veškerý přebytek tepla, zejména v parném létě, se akumuluje pro horší časy. Když je nedostatek tepla, sepne se tepelné čerpadlo, přihřeje vodu z akumulátoru a naplní jí provozní akumulátory. "Tak to jde obvykle až do konce března, kdy se akumulátor vychladí a musíme vodu dohřívat elektrokotlem. Ten se zapíná opravdu jen minimálně, popisuje funkčnost svého zařízení ředitel slatiňanského ústavu sociální péče Miroslav Kubín. "Osmdesát šest procent naší spotřeby energie pochází ze slunce, chlubí se.
Takové účinnosti běžné solární systémy nejsou schopné dosáhnout. Vysoká pořizovací cena však činí z tohoto dokonalého systému ztrátové zařízení. Liga energetických alternativ (LEA) ve svém bulletinu uvádí, že celkové náklady na pořízení solárního systému ve Slatiňanech byly šest a půl milionu korun, jen akumulátor stál tři miliony. Předpokládaná životnost zařízení je 30 let a roční odpisy jsou tedy 216 670 korun. "Náklady na výrobu tepla jsou 677 korun za gigajoule, což je ve srovnání s cenou tepla ze zemního plynu (250 Kč/Gj), případně z elektřiny (350 Kč/Gj) hodně, konstatuje LEA.
Energetici se shodují, že projekt má vysokou demonstrační hodnotu a ověřuje dosud nevyzkoušenou cestu. Navíc je zcela původní, protože idea systému pochází od pracovníka slatiňanského ústavu sociální péče Vladislava Schmidta. I když mezi odborníky na obnovitelné zdroje převládá názor, že stejné množství vynaložených peněz do izolací na přeměnu budovy v nízkoenergetickou by mělo větší úsporný efekt - energetický i finanční, budou si ve Slatiňanech dávat schůzky.
Solární paradoxy. Hrdost obcí nad předním umístěním jejich solárních instalací je v mnoha případech paradoxní. Místní či okresní úředníci i obecní a městská zastupitelstva totiž jejich vzniku nejprve mnohdy dělali obtíže. Typickým příkladem je vítězný slatiňanský projekt ústavu sociální péče, který ležel v žaludku okresním úředníkům. "Na okrese tomu nikdo nerozuměl a kvůli různým rivalitám ani nefandil. Kontrola stíhala kontrolu a hlavní snahou bylo prokázat, že je to špatně, vzpomíná vedoucí odboru výstavy a životního prostředí městského úřadu v Chrudimi Antonín Odvárka.
V nelehké situaci byla kvůli solárnímu projektu i ředitelka domova důchodců Růžena Zezulková: "Starosta organizoval teplofikaci a chtěl, abychom se napojili. Jenže my jsme vsadili na solární kolektory. Výsledek Solární ligy už přijal starosta Jiří Hůlka s potěšením a vzkázal: "Jen tak dál!
Někde tomu je ovšem naopak, soukromník nechce přihlásit svoji instalaci, protože by tím podpořil obec, která by prý k tomu přišla jako slepá k houslím. "Problémy jsou i v nových milionářských čtvrtích. Solárních panelů je někde jak naseto, ale majitelé se snaží zůstat inkognito, doplňuje Merhaut.
Slunce svítí osvíceným. Našinci prý nestačí hrdost nad prvenstvím, která žene do Solární ligy Němce. Prý potřebuje vidinu pořádné hmatatelné ceny. A to se taky stalo, výrobní a montážní firmy soutěž dotovaly solárními panely. Avšak stalo se i to, že se trpělivě přihlašovali majitelé malých systémů, kteří předem věděli, že ani oni, ani jejich obec díru do solárního světa stejně neudělají.
Jen dvě města však svým obyvatelům na instalaci solárních panelů přispívají. Dlouhodobě jsou to Litoměřice, každému "solárníkovi bez průtahů po dokončení instalace vyplatí 20 tisíc korun návdavkem k dotaci ze Státního fondu životního prostředí. Ale protože naopak státní dotace přichází dle mínění stavebníků příliš liknavě a zvýšilo se DPH na výrobky i služby, rychlost zavádění nových instalací v Litoměřicích poklesla.
Nejosvícenějším solárním městem současnosti je ovšem Plzeň. Magistrát z rozhodnutí zastupitelstva podporuje občany v instalaci veškerých obnovitelných zdrojů, a to tisícikorunou za každý instalovaný kilowatt až do velikosti 200 kilowattů.
Ale i tam, kde radnice přímo nevyplácejí, berou leckde zastupitelstva Solární ligu za svou. Třeba způsobem vytápění veřejných budov. "Kdyby velká města postupovala stejně jako my a pro veřejné objekty hledala alternativní zdroje, nemuseli bychom diskutovat o nové jaderné elektrárně a přihlížet výstavbě nových elektráren na hnědé uhlí, které ničí přírodní zdroje i životní prostředí, myslí si starosta Božího Daru a čerstvý senátor Jan Horník.

Čestmír Klos (cestmir.klos@euro.cz)


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist