Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Dům, kde se netopí

08.02.2005  |  137× přečteno      vytisknout článek

Dům, kde se netopí

Pasivita se člověku zpravidla nevyplácí, pasivní dům ovšem ano. Uspoří totiž zhruba osmdesát procent energie za topení oproti obyčejné stavbě.

Venku leží sníh amrzne, Ošlejškovi jen občas přihodí v domku do kamen poleno. Přesněji, na ohřev teplé vody a na topení jim denně stačí dřevo zhruba z jedné bedýnky od banánů. V domě je přitom jedenadvacet stupňů a děti pobíhají v tričku. Ošlejškovi totiž mají takzvaný pasivní dům. Ke stavbě obydlí s podivným názvem vede lidi nízká spotřeba energie na topení a s tím spojená šetrnost k životnímu prostředí. Zatímco v sousedním Německu jsou pasivních domů asi tři tisíce, v Rakousku tisícovka, v České republice jich zatím funguje sotva desítka.

Slunce z jihu

Energeticky úsporné domy mívají na stěnách třicet i čtyřicet centimetrů izolace, v oknech zdvojená, případně ztrojená skla a výborně izolující rámy. Jsou promyšleně nasměrovány tak, aby využívaly slunce z jihu a nepropouštěly chlad ze severu, a mají řadu dalších vymožeností vedoucích k úspoře tepla (viz rámeček Na pasivní návštěvě...). Právě tak je vymyšlen domek Ošlejškových v Knínicích u Boskovic: velkými jižními okny svítí slunce, solární kolektory tiše vrčí a venku hopkají zajíci. Idyla je dokonalá, shánění a problémy při stavbě ale ještě nejsou zapomenuty: " Byl to velký experiment pro celou rodinu," vzpomíná sedmatřicetiletý Petr Ošlejška na pětiletou cestu k vysněnému šetrnému žití v souladu s přírodou. Manželé sami propočítávali potřebné tepelné zdroje, sháněli literaturu a svépomocí obkládali dům třiceti centimetry minerální vlny. " Když jsem obcházel projekční firmy, divili se tam, proč chci zdi tak tlusté," vzpomíná Ošlejška. Odměna za úsilí se však projevila: dům je na spotřebu energie velmi nenáročný. Vzduch přichází dvacet pět metrů dlouhými trubkami, takzvaným zemním kolektorem, kde se předehřeje. O další stupně vzroste jeho teplota ve výměníku od vydýchaného vzduchu, který se vypouští. Když svítí sluníčko, teplo do domu dodávají také sluneční kolektory na fasádě. Nakonec přicházejí ke slovu kamna, která zároveň hřejí nádrž s vodou. " Ve svém" jsou Ošlejškovi teprve první zimu, nicméně věří, že dům se vejde do vytoužené kolonky " pasivní", což znamená spotřebu energie menší než 15 KWh na metr čtvereční za rok. Pro srovnání, sousedé z vesnice v domech většinou zcela bez izolací spotřebují energie i šestkrát více (viz graf).

Salonní revoluce

Claudia Hefnerová a Peter Giczy, mladý rakouský pár, vypadají vedle Ošlejškových, kteří si museli šetrné bydlení vybojovat, jako salonní ekologové v rukavičkách. Pracují jako filmaři, právě se s dětmi vrátili z dovolené v Karibiku a jejich " passivhaus" je solidní dvoupatrová vila. Kromě toho stojí v Gablitzu, což je výborná adresa u Vídně. Než začali stavět, o nízkoenergetických domech nikdy neslyšeli: " Nechali jsme si prostě jen navrhnout dům a šli se poradit, kolik bude stát jeho provoz," vzpomíná Giczy. V Rakousku totiž působí poradna pro životní prostředí čili Umwelt Beratung, kde je možné nechat si spočítat náklady na provoz budoucího domu. Když Giczy slyšel, že vytápění bude stát dva tisíce eur za zimu, málem ho prý ranila mrtvice. Začal hledat řešení. K původním deseti centimetrům izolace přibylo dalších dvacet, tepelné čerpadlo, kvalitnější okna... Teď pyšně ukazuje, jak sníh kolem skel vůbec neodtává:" jasný důkaz, že výborně izolují". Dalším " trikem" jsou hliněné omítky uvnitř místnosti o síle dvacet centimetrů, které kumulují teplo.
" Upravený projekt předpovídal, že budu platit dvě stě eur za topení za zimu. Vypadá to, že do dvou set eur se vejdeme dokonce s náklady na teplou vodu," pochvaloval si minulý týden Giczy výsledky rodinného hospodaření. Jeho matka bydlí o několik ulic dál ve stejně velkém domě ze šedesátých let. Naftovým kotlem prý každou zimu prolije tři tisíce eur. Náklady na pořízení technologie se rodině vrátí snad za pět až sedm let. Pak už budou jen šetřit: " Oba jsme na volné noze a nebudeme mít penzi, dům je takové naše penzijní připojištění," říká Hefnerová.

Kolej bez topení

Zelení blouznivci i docela běžní obyvatelé Rakouska mají cestu k nízkoenergetickým domům vyšlapanou několika stovkami předchůdců. Pro úsporné stavění tam připravují půdu už řadu let, konkrétně v Dolním Rakousku je asi desetina nových staveb postavena jako pasivní. " Předpokládáme, že v roce 2010 bude pasivní čtvrtina nových staveb vRakousku, dvacet procent v Německu, ve Švýcarsku tak asi desetina," dodává Günter Lang z organizace IG Passivhaus. Když před pěti lety vznikla, byla v ní jen hrstka nadšenců, mezi nimi Lang, tehdy čerstvý majitel nevídaného kruhovitého domu. Dnes se jedná o vlivnou organizaci, která registruje stavební firmy, výrobce oken, projektanty. IG Passivhaus také přesvědčuje majitele domů, aby předali zkušenosti dál. Na webu je možné najít dokumentaci budov a také si domluvit návštěvu, většinou za poplatek. " U mě už bylo asi tisíc lidí úplně z celého světa," vykládá Lang. Přesvědčování funguje: " Když jsem před pěti lety stavěl, byl jsem rád, že mám vůbec nějaká okna. Teď je na trhu nejméně třicet firem, které okna dodají," bilancuje Lang. Několikaletá kampaň už přesvědčila mnohé investory; ve Vídni se právě dokončuje studentská kolej se 130 byty, kde se počítá s uplatněním všech principů pasivního domu. Spolu s kolegy ji navrhli architekti Karl Baumschlager a Dietmar Eberle, zavedení projektanti na hony vzdálení ekologickým výstřelkům. Nízkoenergetické a úsporné mohou být také kanceláře, jak potvrzuje " administrativní budova budoucnosti" otevřená koncem ledna v Mödlingu u Vídně. Zvenčí obyčejná kostka, uvnitř šedavý minimalistický interiér, v úředních sídlech docela běžný. " Všechny materiály jsou ale přírodní," upozorňuje Johannes Stockinger z projekční kanceláře Solar 4 You Consulting, která budovu o dvou tisících metrech čtverečních navrhla. Stěny domu s názvem Eichkogel jsou z cihel z nepálené hlíny, k tomu dřevěné podlahy, doplňky z nerezi, vše uspořádáno podle zásad orientální nauky feng- šui a jako bonus pro nájemníky ještě " ochranné kameny" v rozích domu, které tu prý zadržují " pozitivní energii". To všechno je ale především image, podstatné je ve strojovně: " Vzduch, který odchází z budovy, předává přes devadesát procent tepla čerstvému vzduchu, který přichází dovnitř. Zbytek dodává tepelné čerpadlo," vysvětluje Stockinger. Kromě toho má dům fotovoltaickou fasádu, z níž za rok předá do sítě zhruba tolik energie, kolik jí v zimě protopí. Zatímco nákladné sluneční panely na domě bylo možné pořídit jenom díky všemožným dotacím, šetření teplem není zase tak drahé. Investor přitakává údaji, který se v Rakousku běžně uvádí: pasivní dům se prodraží v průměru o osm procent oproti " normálnímu". Za to v Mödlingu nabízejí ohledy k přírodě, úspory energie, příjemné prostředí a nakonec třeba i zelenou svatozář.

Sleva není zadarmo

Zní to možná až příliš skvěle, realita je složitější: u nás jsou znalosti v začátcích, odborníků je málo, náklady na instalaci zařízení jsou vysoké. Skeptici dokonce tvrdí, že zařízení se během svého života z úspor ani nezaplatí. Výměník vzduchu s rekuperací stojí od padesáti tisíc, pokud by člověk chtěl zasklívat trojsklem, přijdou ho okna na dvojnásobek obvyklé ceny. Právě proto Dolní Rakousko obyvatelům za úspory platí. Jak uvádí brněnská organizace Veronica, na dům, jenž má podle projektu dosáhnout na parametry pasivního domu, dostane rodina 36 tisíc eur. Částečně jako dotaci, částečně jako dlouhodobou půjčku. To může pokrýt třeba třetinu nákladů na skromný rodinný domek. Právě takový malý dům, který vzhledem poněkud připomíná ptačí budku, si před třemi lety pořídila rodina úředníka Alfreda Bartha. " Docela normální" rakouská rodinka bez ekologických ambicí prostě jen chtěla s dětmi bydlet dobře, lacino a neotravovat vzduch emisemi více než, je nutné. Omožnosti postavit si " passivhaus" se také oni dozvěděli víceméně náhodou. Teď jsou spokojeni, domek jim slouží a šetří, jen úsporný " krabičkovitý" tvar stavby poněkud dráždí vkus okolí. V jedné větě to vystihuje babička: " Zvenku to vypadá hrozně, ale uvnitř je to pohodlné, vzdušné a teplé." U nás si ale na úsporný domek člověk připlatí sám, dotace se poskytují jen na solární prvky a na tepelná čerpadla. Je ale možné šetřit jinak. Architekt Josef Horný staví nízkoenergetické stavby už řadu let a tvrdí, že drahá technologie není to nejdůležitější. Pro začátek stačí uskromnit se v nárocích a také rozumně projektovat: " Důležitý je kompaktní tvar domu s jednoduchým půdorysem, aby se zbytečně neztrácelo teplo. Vyplatí se dům dobře izolovat, situovat jej tak, aby se využilo jižní slunce v obytných místnostech a pořídit si kvalitní okna." Pak dodává: " Když slyším stále dokola omílat, že tradiční česká cihla je nejlepší a že se má stavět tak, jak se stavělo vždycky, mohu vyletět z kůže. Pak ať se nikdo nediví, že protopí padesát tisíc korun za zimu."

Karolína Vitvarová- Vránková, Vídeň

Na pasivní návštěvě: Na co narazíte v pasivním domě

. Výměník vzduchu s rekuperací: vzduch do budovy přichází potrubím, jiná trubka odvádí vydýchaný vzduch ven. Proběhne mezi nimi rekuperace čili výměna tepla, teplý vzduch dokáže předat až kolem osmdesáti procent tepla vzduchu studenému. Cena na pořízení od padesáti tisíc korun podle výkonu.

. Okna: používají se s dvojitým nebo trojitým sklem, navíc opatřená speciálními fóliemi. Měřítkem je měrná tepelná prostupnost U. Dobrá hodnota, na trhu běžně k mání, je 1,1, existují ale také okna s hodnotou 0,8. Na to už je třeba trojité sklo a také zhruba dvojnásobek peněz. Cena za okno s U= 1,1 je od 5,5 tisíce Kč/m2, s U= 0,8 od devíti tisíc korun.

. Izolace: izoluje se především minerální vlnou. Každý její centimetr navíc ale prodraží zeď o 15 až 20 Kč/m2. Uvnitř domu musí být navíc parozábrana, která zabraňuje kondenzaci vlhka uvnitř konstrukce. Větší nároky jsou rovněž na bezchybnou práci řemeslníků.

. Zemní kolektory: někdy se do domu vede vzduch potrubím pod zemí. V hloubce dva metry je i v zimě konstantní teplota kolem deseti stupňů, v létě se tam vzduch zchladí, v zimě předehřeje. Metr kolektorů stojí od padesáti korun výše, obvyklá délka je kolem dvaceti metrů.

. Tepelné čerpadlo: díky teplenému čerpadlu je možné využít pro vytápění energii země nebo okolního vzduchu. Jde o nákladnou technologii a není nezbytným doplňkem pasivní budovy. Pořizovací náklady jsou od 150 tisíc korun.

Pozn.: Další informace, kontakty na české odborníky a seznam literatury přináší publikace Pasivní dům, zkušenosti z Rakouska a české začátky, kterou vydala Veronica.

Zdroj: Týden


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist