Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Méně jednostranná, vyváženější strategie

09.02.2005  |  zdroj: EKONOM  |  125× přečteno      vytisknout článek

Efektivní rozhodování v problematice udržitelného rozvoje vyžaduje integraci řady vládních politik i účast veřejnosti, zdůrazňuje Slavoj Czesaný z Českého statistického úřadu.

Koncem loňského roku 2004 schválila vláda ČR dokument zabývající se strategií udržitelného rozvoje. V jeho východiscích se objevuje nové, rozšířené pojetí udržitelného rozvoje. Zatímco obsahem předchozího vládního konceptu byla jednostranná orientace na environmentální rozvoj, v pozměněné strategii se stává východiskem aktuální potřeba zajistit vyváženost v rozvoji ekonomickém, ekologickém i sociálním. Toto rozšířené vícerozměrové pojetí se jeví jako mimořádně přínosné, a to z několika důvodů. Tím nejdůležitějším je možnost monitorovat a analyzovat ekonomické, sociální a ekologické jevy v účelově sestavených příčinných i důsledkových souvislostech. Získané poznatky pak mohou přispět k utváření východisek pro formování komplexní politiky.

JEDENÁCT TEZÍ DO DISKUSE. Strategie udržitelného rozvoje zahrnuje celou řadu témat. Dokument je otevřený vůči dalším etapám prací. Z tohoto důvodu bych chtěl formou tezí přispět do diskuse o selekci prioritních témat i výběru nástrojů pro implementační procesy:

1. Je důležité reformovat cenový systém tak, aby hospodářské subjekty musely vzít do svých rozhodovacích procesů v úvahu plné náklady zhoršování životního prostředí a sociální dopady a převzít tak zodpovědnost za environmentální a sociální externality.

2. Posílení rozhodovacích procesů spjatých s udržitelným rozvojem je podmíněno integrací řady vládních politik, jejíž dosažení vyžaduje transparentnost a účast veřejnosti.

3. Stěžejní role v podpoře udržitelného rozvoje připadá vědě a technologickému faktoru. Užití progresivních technologií napomáhá, a mělo by i nadále vést, ke snížení či zastavení procesu zhoršování životního prostředí souvisejícího s ekonomickým růstem. Na trvalých podnětech k inovaci a rozvoji technologií, které podporují cíle udržitelného rozvoje, by se měl podílet jak privátní, tak veřejný sektor.

4. Promítnutí efektů z globalizačního a technologického pokroku do úspěchu udržitelného rozvoje se neobejde bez větší soudržnosti politiky obchodní, investiční, ekologické a sociální, a to na všech úrovních, tj. národní, regionální i podnikové. Přínos v této oblasti lze očekávat od nově formulovaných kodexů odpovědnosti nadnárodních firem, které připravují příslušné komise Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

5. Významnou roli v utváření poznatkového fondu o postupech k prosazení udržitelného rozvoje hodlají sehrát mezinárodní instituce. Evidence pokroku v ekologické politice a jejích efektech má být součástí pravidelných ekonomických hodnocení a přehledů. Ty pak mohou být inspirací pro ostatní země, zejména v případě, že půjde o zkušenosti těch nejlepších.

6. V mechanismech udržitelného rozvoje sehrává důležitou úlohu posouzení vlivu nákladů různých nástrojů ekologické politiky, tj. dotací, daní a povolení k obchodování s emisemi, na dosažené efekty environmentálního vývoje. Řada vyspělých zemí nyní ověřuje hypotézy o negativním vlivu dotací na ekologický vývoj. Jeho hodnocení pomocí analýzy nákladů a přínosů usnadňuje odvození spolehlivých doporučení pro ekologickou politiku.

7. Ačkoliv prozatím nebyly vyvinuty mezinárodně standardizované rámce pro monitorování udržitelného rozvoje, existuje konsenzus v tom, že integrace ekologických a sociálních dimenzí do systému národních účtů by mohla být užitečným zázemím pro politická rozhodnutí. Toto propojení může přispět ke kvantifikaci vlivu ekonomiky na životní prostředí a naopak k mapování vlivu ekologického vývoje na národní hospodářství. V subsystému, který je doporučován mezinárodními institucemi, by měly být čtyři druhy evidencí: a) zdrojů způsobujících znečištění (energie a materiálů), b) výdajů na ekologickou ochranu, c) zásob přírodních zdrojů, d) netržních výdajů na ekologické účely.

8. Obsahem agendy udržitelného rozvoje by mělo být i měření přeshraničních ekologických efektů, jež jsou důsledkem národních politik sousedících zemí. Obdobně aktuální výzvou je vypracování dlouhodobých projekcí ekologických tlaků, o jejichž výsledky se začínají zajímat mezinárodní organizace.

9. Za hlavní zdroje environmentálních tlaků v ČR lze považovat odvětví energetiky, dopravy, zemědělství, chemie a cizineckého ruchu. Z hlediska dlouhodobých tendencí se zmírňují tlaky energetiky a těžkého průmyslu, což je důsledkem postupného přechodu k postindustriální společnosti a restrukturalizačních procesů s cílem strukturu průmyslu odlehčit. Důsledkem je narůstající podíl služeb na hrubém domácím produktu, který na druhé straně generuje růst ekologických tlaků z odvětví dopravy, cizineckého ruchu a kvůli rozvíjení infrastrukturních sítí. Na interakce těchto subsystémů ekonomického pilíře a environmentální složky udržitelného rozvoje by měla být soustředěna stěžejní pozornost.

10. Dlouhodobě neudržitelnými se jeví některé druhy nesouladů mezi vývojem pilíře sociálního a ekonomického. Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva vzrůstá napětí v důchodovém a zdravotním subsystému v rámci sociálního rozvoje, který se stává nekonzistentní se zdroji generovanými ekonomikou. Naléhavost řešení této problematiky je vysoká, týká se většiny evropských zemí a bude proto důležité pečlivě vyhodnotit poznatky z jiných zemí.

11. Významným úkolem je sestavit adekvátní soubor ukazatelů udržitelného rozvoje. V souladu s rozšířeným konceptem jde o vytvoření takové sestavy indikátorů, jež by mapovala vyváženost ekonomického, ekologického a sociálního rozvoje. Příkladem mohou být ukazatele pro monitorování míry zeslabení či eliminace negativního vlivu ekonomického růstu na životní prostředí. V tomto případě jde o indikátory poměrové, kombinující ukazatele ekonomické (hrubý domácí produkt) s indikátory znečištění vzduchu, vody či půdy. Obdobným způsobem lze mapovat i charakter rovnováhy mezi rozvojem sociálním a ekonomickým, a to za pomoci kombinace ukazatelů z obou jmenovaných sfér.

AUTOR: SLAVOJ CZESANÝ
hlavní analytik Českého statistického úřadu


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist