Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Ochota Čechů k ekologickým investicím

15.03.2005  |  125× přečteno      vytisknout článek

Ochota Čechů k ekologickým investicím

Česká republika se tak jako ostatních 141 zemí světa zavázala snížit produkci škodlivých emisí skleníkových plynů svým podpisem pod Kjótským protokolem, který před měsícem vstoupil v platnost. Také Poslaneckou sněmovnou prošel zákon o obnovitelných zdrojích energie. Projde-li Senátem a podepíše-li ho prezident, začne stát zvýhodňovat ty, kteří využívají či budou využívat alternativní zdroje energie jako je vítr, voda nebo slunce. Alespoň na papíře to tedy vypadá, že se Češi začali zajímat o ochranu přírody. Zpravodaj BBC Mikuláš Kroupa zjišťoval, jak to vypadá ve skutečnosti. Jsou Češi ochotní investovat třeba do takzvaných nízkoenergetických domů?

Redaktor (Mikuláš Kroupa):
Kdyby Češi věděli, že existují dotace ze Státního fondu životního prostředí třeba na instalaci solárních panelů a že vůbec něco takového jako kotle na spalování biomasy, zmíněné solární panely nebo větrné elektrárny existují, pravděpodobně by začali o nízkoenergetických domech nebo bytech uvažovat. Pro ilustraci jsem natočil anketu v pražských ulicích, shodou okolností jsem jako první oslovil mladý pár ze Slovenska.

Projev občana:
Třídit odpad, tím bych začal a šetřit energií. Každý jak umí v rámci své domácnosti.

Redaktor (Mikuláš Kroupa):
A co vy? Jak šetříte energií?

Projev občana:
No my právě třídíme odpad a to je asi zhruba všechno a snažím se vždycky zhasnout světlo, když odejdu z místnosti.

No především každý by měl začít od svého, to znamená na svém kousku.

Redaktor (Mikuláš Kroupa):
Co myslíte, že brání lidem nainstalovat si solární panely na třeba domy nebo utěsnit byty a tak dále? Co myslíte, že je ta hlavní překážka?

Projev občana:
Nevím, jaká je překážka, ale sama nevím co to je ten solární panel.

Tak určitě je to dobrej nápad do budoucnosti, ale teďka se to myslím asi moc neujme, protože lidi to používat určitě nebudou když o tom nic neví myslím. Takže možná to víc propagovat a potom by se na to asi přistoupilo.

Redaktor (Mikuláš Kroupa):
Co by každý z nás mohl udělat pro ochranu životního prostředí?

Projev občana:
Nevím.

Redaktor (Mikuláš Kroupa):
Neslyšel jste třeba o solárních panelech nebo obnovitelných zdrojích energie. Co si o tom myslíte?

Projev občana:
Nic. Já si myslím že to je dobrý, ne. Kdyby mi v tom nebránilo většinou ty peníze asi.

Redaktor (Mikuláš Kroupa):
Tak to byly názory náhodně oslovených lidí v pražských ulicích. A co si o takových postojích myslí náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko?

Projev Ladislava Mika:
Tady přetrvává názor, že ekologické investice jsou v zásadě dobré, ale že na ně mnohdy ještě nemáme. V řadě případů se dá říct, že je to skutečně vážný problém to financování, ale mnohdy už je to taky tak trošku jakýsi zažitý předsudek a nemusí to být pravda. Zejména v investicích do úspor energie je ještě poměrně široké pole působnosti a že to, co se zdá v okamžiku té investice o něco dražší, tak se v konečném účtu vysoce vrátí, takže ve skutečnosti je to řešení mnohdy podstatně levnější.

Redaktor (Mikuláš Kroupa):
Ladislav Miko z Ministerstva životního prostředí. Ekolog z Hnutí duha Karel Polanecký popisuje, jak si zařídil vlastní bydlení.

Projev Karla Polaneckého:
V domě se teda využívají dvě bytové jednotky. V té co je v přízemí, tak je postavena zděná pec na dřevo. V té, co je v prvním patře, tak tam se vytápí právě kotlem na dřevo. Je to starý dům z 18. století, tak jako k tomu snížení spotřeby tam právě byla využita sláma k izolaci té obvodové stěny a stropů. K ohřevu užitkové vody používáme moderní solární systém. Cena toho jednoho solárního systému o kterém vím, tak ta v tomhle případě ta byla asi 105 tisíc korun. Pokud jde o tu slámu, se dá koupit zhruba nějakých 15 korun za balík. Stavba té pece ta přišla asi na 40 tisíc korun. Bydlíme v místě, kde je hodně lesů, v podstatě není zas takový problém sehnat metr dřeva za 400, 500 korun.

Redaktor (Mikuláš Kroupa):
Ekolog Karel Polanecký. Zákon o obnovitelných zdrojích energie, který zatím schválila Poslanecká sněmovna, kromě jiného garantuje těm, kteří si postaví malou vodní nebo třeba větrnou elektrárnu, odběr elektřiny za pevné výkupní ceny po dobu patnácti let. Jak se ukazuje, vodních elektráren mnoho nepřibude. V Česku jich jsou totiž stovky a zabraly už téměř všechny vhodné vodní toky. Naopak větrné elektrárny v podobě vysokých větrníků se budou po Česku stavět poměrně hojně. Tedy pokud obyvatelé těch obcí, které leží jak se říká na větrných hůrkách, budou souhlasit. Stejně tak velký zájem ekologové očekávají o solární panely. Jde prý jen o to vysvětlit Čechům, že ten, kdo si postaví větrnou elektrárnu na vhodném místě nebo nainstaluje solární panely, ušetří jak své peníze, tak přírodu.

Moderátor (Lenka Kabrhelová):
Zpravodaj BBC Mikuláš Kroupa. Za kolik je možné si nízkoenergetické bydlení zařídit? Na to jsem se zeptala Luďka Frkala ze zlínského občanského sdružení Zelené bydlení, které se projekty ekologického bydlení zabývá.

Host (Luděk Frkal):
Ono se dává například v západní Evropě, že takzvané pasivní domy, které jsou takovým cílem, kde skutečně ta spotřeba energie už je někde na úrovni 20 procent obvyklé spotřeby energie, že stojí asi o 10 procent více než stejný dům klasický s obvyklou spotřebou energie. My se snažíme v občanském sdružení Zelené bydlení dokázat, že de facto ten nízkoenergetický dům, a to i významně nízkoenergetický dům, nemusí být vlastně o nic dražší než dům klasický. On bohužel není ani levnější, jak jsme si původně mysleli, ale vychází to asi tak stejně.

Moderátor (Lenka Kabrhelová):
Ono se například hodně hovoří třeba o instalaci solárních panelů. Jsou v České republice ale podmínky pro instalaci takových věcí? Je třeba v České republice tolik slunečných dnů, aby skutečně všichni mohli instalovat sluneční panely a vyplatilo se jim to?

Host (Luděk Frkal):
Tato otázka byla sporná ještě před několika lety. Dnes už je technologie zhruba tak daleko, že je do značné míry jedno jestli solární systém používáte někde na Sicílii nebo ve Švédsku. Ty rozdíly jsou poměrně malé. Dnešní solární kolektory už jsou dělané tak, že jsou poměrně málo závislé právě na intenzitě slunečního záření.

Moderátor (Lenka Kabrhelová):
Hovoří se o státních dotacích. O kolik může člověk, který tedy zmíněné solární panely si například nainstaluje na svůj dům, o kolik může požádat Státní fond životního prostředí?

Host (Luděk Frkal):
Pokud máte solární systém jen na ohřev teplé vody nebo třeba i na ohřev teplé vody v zahradním bazénu, tak je to 30 procent pořizovacích nákladů až do výše 100 tisíc korun. Pokud jde o kombinovaný systém pro ohřev teplé vody a zároveň ohřívání domu, pak žádáte až o 50 procent celkových investičních nákladů, zase ovšem do výše sto tisíc. Trošku takovou vadou na kráse je to, že u nás, narozdíl například od Rakouska nebo od Německa, vy nejprve si ten systém musíte nainstalovat, zaplatit ho, poté teprv žádáte Státní fond životního prostředí no a když všechno dobře, tak zhruba za rok se vám ta státní dotace vrátí. V našem případě to bylo až asi za rok a půl.

Moderátor (Lenka Kabrhelová):
Co by mohl podle vás udělat každý pro nějaké účinné a dlouhodobé snížení spotřeby energie v domácnosti, když teď hovoříme třeba o obyvatelích panelových domů nebo tak podobně?

Host (Luděk Frkal):
No já myslím, že velice podstatný úspory jde dosáhnout bez prakticky vynaložení koruny. Jde šetřit vodu, voda je také významný energetický zdroj a její dodávka a výroba. Hodně dělá to, když vyměníme staré elektrospotřebiče, staré pračky, staré ledničky za nové, kde skutečně je také ta energetická spotřeba je řekněme na úrovni 50 procent toho, co se vyrábělo někdy před desíti lety. O úsporných svítidlech se pořád mluví.

Moderátor (Lenka Kabrhelová):
O kolik se ta spotřeba energie sníží tady z těch všech věcí, které jste vyjmenoval?

Host (Luděk Frkal):
Měli jsme nedávno seminář, kde jsme školili pedagogy tady o těch neinvestičních možnostech úspor a dopočítali jsme se k číslu, že prakticky bez vynaložení koruny každý z nás může ušetřit až 30 procent energií. To znamená i 30 procent nákladů.

Moderátor (Lenka Kabrhelová):
Luděk Frkal ze zlínského občanského sdružení Zelené bydlení.

Zdroj: BBC


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist