Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Někteří pláčou, všichni vydělávají

21.03.2005  |  zdroj: EKONOM  |  123× přečteno      vytisknout článek

Zatímco Česko i Slovensko si stěžují, jak je na ně Evropská komise s ekologickými požadavky přísná, jiní hledají v nových podmínkách nové podnikatelské příležitosti.

O ekologických požadavcích Evropské komise se vede trvalý spor, ale dělicí čára v názorech na podmínky podnikání v energetice, na to, zda je to zbytečná překážka, či nová cesta vpřed, nevede přímočaře mezi starými a novými zeměmi EU. Viděli jsme to v Lipsku na 3. mezinárodním kongresu o restrukturalizaci energetiky v tzv. tranzitivních zemích. Na ekologická omezení, daně a nízký počet povolenek na vypouštění emisí si stěžovali i němečtí podnikatelé. Obávají se hlavně toho, že ne všichni budou v zemích EU podnikat podle stejných pravidel a stejně přísně uplatňovat předpisy.

Při zahájení veletrhu TerraTec - enertec, který probíhal ve stejné době jako kongres na lipském výstavišti, si to docela emotivně rozdali spolkový ministr pro životní prostředí Jürgen Trittin a předseda výboru pro energetickou politiku Svazu německého průmyslu Werner Marnette. Ztrácíme konkurenceschopnost vůči zemím, kde taková přísnost není, stěžuje si Marnette a část posluchačů tleská. Máte možnost působit na stále širším evropském trhu, to přece přináší nové možnosti pro podnikání a vznikají nová pracovní místa, oponuje Trittin (a tleská druhá část auditoria). Saský ministr hospodářství a práce Thomas Jurk upozorňuje, že Německu hrozí nedostatek elektřiny, pokud se nepostaví nové, vysoce efektivní uhelné elektrárny, protože obnovitelné zdroje mají své limity. Země pak bude nucena dovážet elektřinu i ze zemí, které přísné ekologické limity dodržovat nemusejí. "Propaganda," reaguje Trittin.

Dosavadní vývoj ekonomiky v energetických firmách totiž vůbec nenasvědčuje tomu, že by se jejich zisky snižovaly. Pravidelně ve svých zemích patří mezi ty nejziskovější, což platí i pro ČR. A to přesto, že již do ekologie investovaly mnoho prostředků.

ENERGETIKA A EKOLOGIE. Ve starých zemích EU už o tom není víceméně pochyb: i ti, kteří s nastoupeným trendem nesouhlasí a kladou ho do protikladu k lisabonské strategii zvýšit konkurenceschopnost, se smiřují s tím, že s tvrdými ekologickými direktivami budou muset nadále žít a že bude hůř. A lépe bude tomu, kdo najde cesty, jak prosperovat i v nových podmínkách. Možná budou ti, kdo dnes vydělávají nejvíc, vydělávat méně, zatímco jiní, dnes málo významní, zbohatnou.

Ekologické požadavky stojí především peníze a nesporně ovlivní ekonomiku příštích let. Podle studie společnosti Marsh bude realizace zákonných nařízení v oblasti životního prostředí vyžadovat v nových členských státech investice ve výši 80-100 miliard eur. V roce 2007 začne tvrdě působit například směrnice EU o odpovědnosti za životní prostředí (Environmental Liability Directive), náročná je povinnost získat pro průmyslové výroby povolení IPPC (Integrovaná prevence a kontrola znečišťování), chemický průmysl se připravuje na REACH (zmapování všech používaných chemických látek z hlediska jejich vlivu na životní prostředí).

Vynaložené prostředky však nevylétnou komínem do vzduchu, kromě toho, že zlepší např. ovzduší, končí na účtech konkrétních firem. Těch, které radí, vymýšlejí nové technologie, projektují a posléze instalují nové systémy v podnicích. Diskuse se vedou o tom, zda nejsou některé ekologické požadavky přehnané, či že možná nepřinesou žádaný efekt pro životní prostředí. Návrat do minulosti nezatížené ekologií však možný není.

Na lipském kongresu se zástupci společnosti Marsh věnovali především rizikům podnikání z hlediska životního prostředí. Podniky by měly počítat s tím, že kontrolní mechanismy zatím nejsou plně funkční, ale že tento stav nebude trvat dlouho. Evropská komise začala financovat nevládní organizace, aby hrály aktivní roli při prosazování právních předpisů EU. Firmy si budou muset zvyknout na rozšíření možnosti přístupu veřejnosti k údajům a aktivitám v oblasti životního prostředí.

Mnoho nadnárodních společností však již dnes chápe závazky k ochraně životního prostředí jako součást činností v oblasti společenské odpovědnosti podniku (Corporate Social Responsibility). Není to pro ně přitom ztrátová záležitost. Např. méně odpadů znamená nižší náklady na jejich likvidaci. Vyšší energetická účinnost vede k nižším platbám za energie.

OBCHOD S ELEKTŘINOU A PLYNEM. Kongres potvrdil, že liberalizace trhu, na kterém teprve bude mít své skutečné místo obchod s energiemi, probíhá rozdílným tempem v elektroenergetice a plynárenství. Elektřina se již obchoduje běžně na burzách. Evropské zákony, implementované do národních ekonomik, umožňují zcela novým subjektům zúčastnit se těchto obchodů, prováděných výhradně elektronicky, na významu nabývají obchody s deriváty a další nástroje známé z finančních trhů. Současně s tím se musejí řešit nové problémy. V Lipsku s nimi seznamovali právníci a daňoví poradci z firmy Becket Büttner Held. Evropské direktivy musejí snížit možnosti zneužívání trhu, tržní manipulaci, insider obchodování, ale neudusit při tom trh samotný.

Aby se obchody mezi jednotlivými zeměmi vůbec mohly uskutečňovat, je nutné prosadit rozšíření tzv. přeshraničních výměn: dráty na hranicích států nejsou dostatečně propustné, zejména v některých evropských regionech. Obchodník se tedy nemůže spolehnout, že zakoupenou elektřinu dokáže také zákazníkovi dodat, což tyto obchody odlišuje od běžných komodit. Zatímco přenos elektřiny po drátech je v jednotlivých zemích regulován příslušným úřadem a jeho cena je tedy předem známá, cena přenosu přes hranice se stanoví ve standardních aukcích a může se hodně lišit.

Na lipském kongresu zaznělo, že průkopníkem spolupráce evropských zemí v této oblasti je český ČEPS, přenosová společnost, která pořádá třístranné koordinované aukce přeshraničních kapacit se společností VE-T (severovýchodní Německo) a PSE-O (Polsko). Právě regionální spolupráce na energetickém trhu je pokládána za cestu, která postupně umožní vytvořit jednotný evropský trh.

Zatímco obchodníci s elektřinou diskutují již značně sofistikované otázky tržních mechanismů, plynaři se zabývají především fyzikálními problémy, jako je dostupnost přenosové sítě, kapacity, dále pak problematikou tarifů, nájemních smluv a zejména pak dlouhodobými kontrakty. Ty jsou pro řadu diskutujících na konferenci zásadní překážkou pro vznik trhu s plynem. Nejvíce se dnes s plynem obchoduje ve Velké Británii, Holandsku a Belgii, na největším plynárenském trhu v Evropě, který je v Německu, pak velmi málo. Naopak, v této zemi je často v plynárenském oboru v akci antimonopolní úřad. O tom, jaká by měla být délka kontraktů v plynárenství se vedou diskuse, první zpráva o rozvoji konkurence na plynárenském trhu se chystá k 1. 7. 2007.

ÚSPORY ENERGIÍ. V Lipsku představila IFC - International Finance Corporation ze skupiny Světové banky programy na financování projektů v této oblasti. Na projekty ke snižování emisí má IFC vyčleněno 85 milionů dolarů, snaží se mobilizovat investování místních firem a bank do úspor energií a rozvoje obnovitelných zdrojů. Velkou rezervu v tom mají bytové domy, které byly v nových zemích EU postaveny především v dobách, kdy se na úspory energií vůbec nehledělo. Náprava vyžaduje vysoké náklady, projekty mají dlouhou návratnost. Ale podle IFC to vytváří tržní potenciál v hodnotě 10 miliard dolarů ročně. Manažerka maďarského programu úspor energií Aniko Rozsa uznala, že není zcela spravedlivé, že podporu dostávají i privátní vlastníci domů a bytů, ale že by to byl jinak sociální problém a řešení je menším zlem. Hungary Bank poskytuje vlastníkům speciální hypotéku na tyto rekonstrukce, IFC kryje do určité výše ztrátovost tohoto produktu. Na investici se shromáždí peníze jak z veřejných pros tředků (stát a municipality), tak od vlastníků, ale i stavebních firem, které se na opravách podílejí.

Úvěrové linky s garancemi zavádí IFC i v Rusku. Projekty v Rusku se týkají těžby plynu, zlepšení kvality potrubí, snížení ztrát plynu (úniky zvyšují přítomnost CO2 v ovzduší), dále se podporují obnovitelné zdroje energií a úspory.

SNIŽOVÁNÍ EMISÍ CO2. Právě v poslední den kongresu o energetice zahájila 9. března lipská burza European Energy Exchange obchodování s emisemi. Historicky první evropskou burzou pro elektřinu je v Evropě Nord Pool v Oslo, s emisemi se tu obchoduje od února. Nově zahajuje činnost burza New Values pro menší a střední zákazníky z Británie, Nizozemska, Beneluxu a Německa. Jde o dceřinou firmu holandské Rabobank. Další burza, kde se od 1. ledna obchoduje s emisemi, je ECX European Climate Exchange se sídlem v Amsterodamu, je stoprocentní dcerou Chicago Climate Exchange. Obchody se rozbíhají i na Energy Exchange Austria a ve francouzské Powernext.

Obchod s emisemi je nejdiskutovanějším problémem letošního roku. Pro většinu států v EU je již rozhodnuto, kolik povolenek který podnik dostal a obchodování s nimi má prioritu. Projekty na snižování emisí podporuje řada světových finančních institucí. Např. Světová banka připravila Carbon Financing Product v hodnotě 760 milionů dolarů. Je určen na podporu technologií jak v průmyslových, tak rozvíjejících se zemích.

Lennard de Klerk, ředitel německé firmy Global Carbon, zase představil produkt Joint Implementation (JI). Nejvíc projektů v jeho rámci připravuje zatím Rumunsko - celkem pět, které mají snížit emise o 2,6 milionu tun.

Vybudování větrného parku v Estonsku rovněž sníží emise, na Ukrajině se budou budovat kogenerační jednotky v pěti výrobnách elektřiny a tepla.

Problémem je, že náklady na snížení emisí jsou v jednotlivých zemích světa velmi rozdílné. V zemích OECD, kde již bylo mnoho prostředků na snižování emisí vynaloženo, to je podle experta Světové banky Christiana Duvigneaua až 150 dolarů za snížení emisí o tunu CO2, zatímco v rozvojových zemích je to méně než 5 dolarů za tunu.

USA odmítly Kjótský protokol, což se často používá jako argument pro jeho znejistění. Ve skutečnosti se však v některých státech USA s emisemi obchoduje již dříve než v Evropě. Např. na Chicago Climate Exchange, dále v Kalifornii a některých dalších oblastech států. Do funkce nového šéfa Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) nominoval americký prezident Bush začátkem března Stephena Johnsona, který není politik, ale vědec. Jedním z jeho úkolů bude prosazení vládního plánu nazvaného Čisté nebe. Ani Johnson však nepodporuje připojení ke kjótskému protokolu.

Pozornost evropských firem se zaměřuje také na Čínu, i když ta rovněž protokol nepodepsala. Evropské firmy se sem totiž snaží dodávat nová energetická zařízení - ta jsou ovšem z hlediska emisí poměrně velmi moderní, takže v zemích jako Čína ke snižování emisí přispějí již svým využitím.

ČEŠI A SLOVÁCI PROTESTUJÍ. Brusel chce připravit české firmy o pět miliard ročně, napsal minulý týden český tisk poté, co z Bruselu prosáklo (neoficiálně), že Evropská komise žádá ČR o snížení počtu povolenek na vypouštění emisí CO2 o 17 milionů tun. Národní alokační plán by se tak podobal tomu původnímu, navrženému Ministerstvem životního prostředí, nikoli tomu, který byl po schválení vládou odeslán do Bruselu v podobě navržené Ministerstvem průmyslu a obchodu. Čeští průmyslníci protestují už předem a možná si vezmou za vzor Slovensko. Tam již Evropská komise počet povolenek oproti zaslanému návrhu snížila o 8 milionů tun a společnost U. S. Steel, vlastník Východoslovenských železáren, podala žalobu na slovenské ministerstvo životního prostředí. Požaduje od státu náhradu finančních škod, které jí kvůli údajně nezákonnému snížení kvót vzniknou. U. S. Steel také zažalovala u soudu první instance v Lucemburku Evropskou komisi. Slovenská vláda však požadavek nepodporuje a nehodlá jednání s EK znovu otevírat. Necháme se překvapit, jakou silou na Brusel zaútočí Praha.

AUTOR: Milena Geussová


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist