Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Metodický pokyn k vybraným aspektům postupu orgánů ochrany přírody, které souvisí s umísťováním staveb vysokých větrných elektráren

05.05.2005  |  zdroj: MŽP  |  132× přečteno      vytisknout článek

Metodický pokyn k vybraným aspektům postupu orgánů ochrany přírody při vydávání souhlasu podle § 12 a případných dalších rozhodnutí dle  zákona č. 114/1992 Sb

Úvod

Výroba elektrické energie prostřednictvím větrných elektráren nesporně méně zatěžuje životní prostředí než výroba v klasických zdrojích. Ministerstvo životního prostředí proto podporuje úsilí o zvýšení podílu vyrobené elektrické energie obnovitelnými zdroji. Nejdůležitější přínosy využívání obnovitelných zdrojů energie včetně větrných elektráren lze shrnout do následujících bodů:
- Neprodukují emise skleníkových plynů, takže přispívají ke zmírňování klimatické změny (emise CO2 na obyvatele jsou v ČR o 30 % vyšší než činí průměr v EU);
- neprodukují emise ostatních škodlivin (oxidy síry, dusíku, uhlovodíky, prachové částice apod);
- představují jediné, v současné době dostupné, energetické zdroje, které jsou prakticky nevyčerpatelné;
- jsou k dispozici přímo v ČR a není třeba je, na rozdíl od konvenčních zdrojů, dovážet – to představuje kladný přínos k bilanci zahraničního obchodu;
- využívání obnovitelných zdrojů je výrazně decentralizované, tzn. že pozitivně přispívá k bezpečnosti rozvodné sítě;
- energetické využívání obnovitelných zdrojů energie přináší vznik nových pracovních míst a tím snižování nezaměstnanosti.


Výstavba větrných elektráren ovšem představuje nové zásahy  do volné krajiny, které se mohou dotýkat  mnoha ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny.  Ministerstvo životního prostředí proto vydává metodický pokyn, který by měl pomoci k lepší orientaci v problematice umísťování větrných elektráren do krajiny.
Cílem tohoto metodického pokynu je především poukázat na aspekty k vyhodnocení záměru z hlediska zájmů chráněných zákonem. Dále pak vymezení území, která jsou vhodná jak z pohledu využití větrné energie, tak z pohledu minimalizace negativního ovlivnění krajiny. Třetím cílem tohoto pokynu je návrh postupu ve správním řízení, vycházející z platné legislativy, které souvisí s výstavbou vysokých větrných elektráren.


Článek 1
Určení metodického pokynu

Metodický pokyn je určen pracovníkům orgánů ochrany přírody jako návod k postupu při vydávání rozhodnutí dle zákona  č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) souvisejících s výstavbou vysokých větrných elektráren  nebo soustav větrných elektráren.

Článek 2
Předmět metodického pokynu

Předmětem metodického pokynu je sjednocení postupu orgánů ochrany přírody při vydávání rozhodnutí ve správním řízení podle zákona. Základní podmínkou jednotného postupu je, aby orgán ochrany přírody u každého konkrétního záměru posoudil a zvážil všechny rozhodné skutečnosti z hlediska možného ovlivnění zájmů, chráněných zákonem. Na základě tohoto posouzení pak vydává k předmětnému záměru rozhodnutí (bezpodmínečný souhlas, souhlas s podmínkami či nesouhlas).

Článek 3
Základní pojmy

Pro účely tohoto metodického pokynu se rozumí:
1. vysokou větrnou elektrárnou – jednotlivá větrná elektrárna s výškou nosného sloupu elektrárny větší než 35 m (dále VVE);
2. malá farma vysokých větrných elektráren – dvě až tři jednotlivé elektrárny, u kterých osová vzdálenost sousedících nosných sloupů elektráren nepřesahuje 10-ti násobek výšky sloupu nejvyšší z nich;
3. střední farma vysokých větrných elektráren – čtyři až deset jednotlivých elektráren, u kterých osová vzdálenost sousedících nosných sloupů elektráren nepřesahuje 10-ti násobek výšky sloupu nejvyšší z nich;
4. velká farma vysokých větrných elektráren – více než deset jednotlivých elektráren, u kterých osová vzdálenost sousedících nosných sloupů elektráren nepřesahuje 10-ti násobek výšky sloupu nejvyšší z nich;
5. územím s vhodným klimatologickým potenciálem větrné energie – území s roční průměrnou rychlostí větru v úrovni 10 m nad terénem přesahující 4,0 m/s popř. oblasti, kde je hustota větrné energie*) ve výšce 40m nad zemským povrchem alespoň 160 až 200 W/m2;
*) Potenciál energie větru je dnes možné  přesněji kvantitativně vyjadřovat pomocí ukazatele hustoty výkonu větru než prostřednictvím rychlosti větru. Pod hustotou výkonu větru P rozumíme výkon, který by bylo možno získat stoprocentním využitím kinetické energie větru, proudícího jednotkovou plochou kolmou na směr proudění. (viz. příloha č.4) Lze ho určit podle vztahu   kde q je hustota vzduchu a u rychlost větru.
V případě potřeby konzultací v otázkách větrného potenciálu ČR se lze obracet na Ústav fyziky atmosféry ČAV.
6. podklady pro posuzování záměru stavby VVE –  podkladové materiály, které využívá orgán ochrany přírody (dále OOP) k celkovému posouzení VVE z pohledu zákona;
7. vybranými aspekty k vyhodnocení záměru z hlediska zájmů chráněných zákonem -   hlediska, na která je třeba brát zřetel při posuzování stavby VVE z pohledu ochrany přírody a krajiny;
8. citlivým a nevhodným územím pro výstavbu VVE - cenné území z pohledu zákona, na kterém by v souvislosti se stavbou VVE mohlo docházet nejvíce ke střetům zájmů investora s ochranou přírody. (viz. článek 8 a příloha č. 1. a 2); 
9. Vhodnou lokalitou pro výstavbu VVE – oblast s vhodným klimatologickým potenciálem větrné energie, která je spojená s  minimálním rizikem:
o snížení hodnoty krajinného rázu,
o ohrožení významného krajinného prvku a jiných obecně chráněných částí přírody
o dodržení ochranných podmínek  ZCHÚ
o pro druhovou ochranu, zejména ochranu ptáků a netopýrů

10. Okruh silné viditelnosti a okruh zřetelné viditelnosti  - okruhy potenciální viditelnosti stavby VVE, které slouží k  vytyčení části krajiny dotčené hodnoceným záměrem. Pro účely tohoto metodického pokynu se jedná o vzdálenosti 2-5 km (okruh silné viditelnosti) a 10km (okruh zřetelné viditelnosti)  v okruhu předpokládané stavby*)
 
*)  metodický postup „Posouzení vlivu na navrhované stavby, činnosti nebo změny využití na krajinný ráz“, ČVUT Praha, Vorel a kol.,2004.  

Článek 4
Podklady k  posuzování ohledu záměru výstavby VVE z pohledu zákona

Rozhodnutí orgánu ochrany přírody (OOP) musí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci (zákon č.71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) § 3 odst. 4). Proto je potřebné, aby k hodnocení záměru výstavby VVE využil OOP všechny nezbytné a v maximální možné míře i doporučené podklady uvedené v pokynu.


4.1. Nezbytné podklady  /předkládá investor/

1. Podání z kterého musí být patrno kdo je činí, které věci se týká a co navrhuje (správní řád § 19 odst.2).
2. Dokumentace pro územní řízení (dle vyhlášky č. 132/98 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona). Jde zejména o:
§ přesný popis záměru stavby – kabelové trasy, přesný postup výstavby, technologie, návrh nových přístupových komunikací, atd.;
§ typy pozemků a přesné místo stavby vyznačené ve vhodných mapových podkladech v měřítku 1: 10 000, katastrální mapě atp.; 
3. Vizualizace VVE v krajině včetně tras nadzemního elektrického vedení k vymezení dotčeného krajinného prostoru. Ke stanovení okruhů potenciální viditelnosti (okruh silné viditelnosti a okruh zřetelné viditelnosti) doloží investor min. ve dvou různých vzdálenostech vizualizaci záměru (např. 2-5 a 10km).  
4. Stanovisko dle zákona č.100/2001 Sb., o posouzení vlivu stavby na životní prostředí nebo závěr zjišťovacího řízení v případě, že bylo posuzování záměru ukončeno již ve fázi zjišťovacího řízení. 
5. Biologické hodnocení dle § 67 zákona, zpracované autorizovanými osobami dle zákona § 45i odst. 3, a to tehdy, pokud o jeho nezbytnosti rozhodne orgán ochrany přírody v případě, že hodnocení provedené podle zákona 100/2001 Sb. svým rozsahem a kvalitou neodpovídá požadavkům daným §  18 vyhl. č. 395/92 Sb.

4.2. Doporučené podklady

1. Přílohy metodického pokynu č.1 – mapa území vhodných pro umístění větrných elektráren – jedná se o vyznačené území s významným klimatologickým potenciálem a překryvem  střetů s ochranou přírody a příloha č.4 – mapa prostorového  rozložení výkonu větru (W/m2) nad územím ČR ve výšce 40 m nad povrchem, která více upřesňuje vymezení území vhodných pro umístění VVE uvedených v příloze č.1.
2. Koncepce umísťování VVE v rámci samostatných územních celků (krajů, dobrovolných svazků obcí – mikroregionů, obcí), kterou může zajistit krajský úřad (příkladem může být koncepce umísťování VVE v Krušných horách zadaná KÚ Ústí nad Labem nebo energetická koncepce mikroregionu Frýdlantsko).
3. Územně plánovací podklady nebo územně plánovací dokumentace v jejichž rámci je tato problematika řešena (viz. připravovaný metodický pokyn MMR a MŽP ke koordinaci řešení VVE v ÚPD a v ÚPP).
4. Odborné stanovisko. Pokud daný úřad není schopen vlastními silami zhodnotit vliv stavby zejména na krajinný ráz, může být posouzení jednotlivé stavby z hlediska ochrany krajinného rázu zpracováváno :
§ odbornými organizacemi MŽP – jako např. AOPK, SOP,
§ privátním sektorem – např. soudními znalci, vedenými krajskými soudy a  Ministerstvem spravedlnosti 

Článek 5 
Základní postup při posuzování  záměru výstavby VVE z pohledu zákona

Obecně je možné zájmy chráněné zákonem uplatňovat již při řešení územního plánu a v rámci procesu EIA a SEA a to jak ve fázi zjišťovacího řízení, tak i při  tvorbě dokumentace. OOP může doporučit podmínky pro limity území popř. doporučit orgánům EIA doplnění podmínek pro všechny fáze stavby, vlastního provozu i pro případné ukončení činnosti.

U posuzování umístění staveb do krajiny je vyžadováno dle § 65 zákona dosažení dohody mezi OOP a stavebním úřadem (dále jen SÚ). Již v rámci procesu EIA orgán ochrany přírody  upozorní investora (na vědomí SÚ) na možnosti dotčení dalších zájmů chráněných zákonem.  

5.1 základní postup orgánu ochrany přírody při posuzování záměru výstavby VVE 

Orgán ochrany přírody po obdržení žádosti podle § 12 odst. 2 zákona:

1. V rámci zahájeného správního řízení vyhodnotí obsah podání, které by mělo zahrnovat nezbytné podklady pro hodnocení krajinného rázu a případně vyzve investora k doplnění chybějících podkladů; 
2. Vyhodnotí obsah podání z pohledu dalších ustanovení zákona a upozorní jej na  případné další povinnosti vyplývající z příslušných ustanovení zákona;
3. Po vyhodnocení vydá rozhodnutí (souhlas, souhlas s podmínkami nebo nesouhlas), které náležitě odůvodní.


Při hodnocení předloženého záměru je třeba mít dále na paměti tyto skutečnosti:

OOP by měl při výkonu své činnosti upozornit investora a případně SÚ na nezbytnost splnění dalších povinností (např. nutnost opatření si nezbytných výjimek a souhlasů) vyplývajících z ostatních ustanovení zákona.

Pokud investor má splnit více povinností vůči zákonu,  může příslušný OOP, v rámci svých kompetencí, zahájit a vést správní řízení dle několika ustanovení zákona najednou, jestliže je investorem požádán.

Postup při vyhodnocování záměru u obcí s rozšířenou působností a správ chráněných krajinných oblastí a NP, je ze zákona odlišný (viz. článek 6 a 7).

Článek 6
Postup při vyhodnocování záměru stavby VVE u obecních úřadů obcí s rozšířenou působností

Ze zákona by měl obecní úřad obce  s rozšířenou působností zhodnotit záměr z těchto pohledů a v tomto pořadí:

1. Vyhodnocení  snížení   estetických a přírodních hodnot  dochované krajiny plánovanou  výstavbou VVE  (§12 odst. 1- KR)
2. Vyhodnocení ovlivnění ekologicko stabilizační funkce lokality (§4 odst. 2 – VKP, §4 odst. 1 – ÚSES)
3. Posouzení významu zasaženého  biotopu z hlediska zachování diverzity krajiny (jde o takovou lokalitu, která  např. není VKP ze zákona ani registrovaný nebo není součástí ÚSES).
4. Vyhodnocení záměru z hlediska obecné a zvláštní druhové ochrany. 

O vyhodnocení všech aspektů musí být informován investor i stavební úřad. Podrobněji o zhodnocení jednotlivých aspektů  je uvedeno v článku č.8

Článek 7
Postup při vyhodnocování záměru stavby VVE u správ chráněných krajinných oblastí a národních parků

Ačkoliv je metodický pokyn určen pro celé území ČR, MŽP nepředpokládá, že do roku 2010 bude nutné, k naplněné cílů stanovených Státní energetickou koncepcí, stavět VVE ve zvláště chráněných územích. Pokud by přece jen k ojedinělým záměrům na umístění VVE došlo, je nezbytné posuzovat každý záměr jednotlivě i s ohledem na následující skutečnosti:

1) Posouzení vlivu na základní a bližší ochranné podmínky NP a CHKO (§16, §26, §44)
§ NP - území celého NP /§ 16 odst. 1, písm. a), d), k), o)/, území 1. zóny NP /§ 16 odst. 2, písm. a), b), c)/
§ CHKO - území 1. zóny CHKO /26 odst. 2, písm. a)/, území 1. a 2. zóny CHKO /§ 26 odst. 3, písm. a)/, území celé CHKO /§ 26 odst. 1, písm. d)/
§ NP a CHKO - § 44
2) Posouzení vlivu na obecnou a zvláštní druhovou ochranu (viz článek č.8).
3) Posouzení  vlivu na ekologicko stabilizační funkce (§ 4 odst. 2 se uplatní pouze v případě, že potřebnou ochranu nezajistí základní a bližší ochranné podmínky ZCHÚ, § 4 odst. 1 – ÚSES).
4) Posouzení vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Jakákoliv koncepce nebo záměr, který může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhá hodnocení jeho důsledků na toto území a stav jeho ochrany z uvedených hledisek podle § 45h a 45i zákona č.114/1992 Sb., v platném znění. Správy NP a CHKO na území NP a CHKO a jejich ochranných pásem vydávají stanoviska podle § 45i odst. 1 a ukládají kompenzační opatření podle § 45i odst. 11. Správy NP ve své územní působnosti a správy CHKO na ostatním území ČR vydávají souhlas podle § 45e odst. 2 v ptačích oblastech, na jejichž území se nachází NP, CHKO, NPR nebo NPP.

O vyhodnocení všech aspektů musí být informován jak investor tak i stavební úřad.

Článek 8

Vybrané aspekty k vyhodnocení záměru z hlediska zájmů chráněných zákonem

Míra vlivů na zájmy chráněné státem se bude lišit v závislosti na:

1) lokalitě k umístění VVE 
2) počtu umísťovaných VVE
3) technickém provedení VVE
4) způsobu výstavby VVE


8.1. Hodnocení lokality k umísťování VVE

Při hodnocení záměru výstavby VVE by měl OOP určit a popř. vyčlenit citlivá a nevhodná území pro výstavbu VVE  z pohledu ochrany přírody a krajiny. Na nevhodných lokalitách, kde je přednostně veřejným zájmem ochrana přírody a krajiny, by OOP neměl tyto stavby akceptovat.  Území vhodná pro umístění VVE, vymezuje ve větším měřítku i mapová příloha  v metodickém pokynu. Na této mapě jsou vyznačena území s významným klimatologickým potenciálem a území významná z pohledu ochrany přírody. Míra překryvu vyznačuje závažnost střetů s ochranou přírody. V tabulkovém podkladu v příloze č.2 je dále uvedeno procentuální vyměření ploch překryvu, které přesněji specifikuje vyznačená území. V příloze č.3 je pak uveden paragrafový výčet dotčení zájmů v ochraně přírody při stavbách VVE s přehledem vydávaných správních aktů. Je nutné však upozornit na to, že mapa je zpracována pouze ve velkém měřítku a slouží k orientaci příslušného OOP. Proto ke  každému  záměru  výstavby VVE musí OOP  provést podrobnější posouzení ovlivnění dané lokality stavbou VVE.

Lokalita se hodnotí jednak :
1. z pohledu vizuálního (modelové vizualizace – včlenění do krajiny, světelné diskové efekty)  - zejména se týká ochrany krajinného rázu
2. z pohledu hlukového ovlivnění – zejména se týká obecné a zvláštní druhové ochrany
3. z pohledu záboru dané lokality a negativních jevů spojených se změnou prostředí vyvolané stavbou a provozem VVE (rozsah skrývky a záboru půdy při stavbě a na příjezdových komunikacích).


8.1.2. Zhodnocení lokality k výstavbě VVE  z pohledu ochrany krajinného rázu

Nejcitlivější otázkou z pohledu ovlivnění krajiny stavbami VVE je krajinný ráz. Je nesporné, že realizace VVE představuje nepřehlédnutelný zásah do krajinného rázu. VVE dosahují i s vrtulí běžně až sto dvaceti metrů (v některých případech i sto padesáti) a jsou vidět na desítky kilometrů. Harmonická krajina je vždy založena na rovnováze lidského působení a přírody a vhodná  lokalizace může vstup tohoto alternativního zdroje energie do krajiny usměrnit a vytvořit základ k nové kulturní krajině.

Z hlediska ochrany krajinného rázu je zaprvé třeba zjistit, zda-li zamýšlená stavba neleží na území přírodního parku. Ten ze zákona představuje jedno z nejcitlivějších území v ochraně krajinného rázu a stavba VVE by na takovém místě neměla být realizována. Přírodní parky představují krajinu v níž jsou soustředěny významné estetické a přírodní hodnoty a pro jejíž zachování byly  zřízeny dle § 12 odst.3 zákona. Předmětem jejich ochrany je výhradně ochrana krajinného rázu.

Posouzení stavby z pohledu § 12 zákona, které se provádí pro účely vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení v rozsahu § 32 odst. 1 a 3 stavebního zákona by mělo především řešit otázku do jaké míry stavba VVE ovlivní především významné hodnoty krajinného rázu tj.
· významné krajinné prvky,
· zvláště chráněná území,
· kulturní dominanty krajiny,
· harmonické měřítko krajiny a harmonické vztahy v krajině

K posouzení ovlivnění krajinného rázu stavbou VVE je potřeba odborného hodnocení jako např. odborné stanovisko AOPK, vypracovaná koncepce kraje,atd.
V žádosti o odborné posouzení by se měl OOP tedy zaměřit na míru ovlivnění  těchto významných hodnot krajinného rázu. 

8.1.3. Zhodnocení lokality k výstavbě VVE  z pohledu ochrany VKP

Je třeba posuzovat lokalitu nejen v místech, kde bude stát VVE, ale také v trase následného elektrického vedení, které může být dlouhé i několik kilometrů. Vliv stavebních činností na danou lokalitu (nově zbudovaná příjezdová komunikace a elektrické vedení) může být někdy i významnější než samotná stavba VVE. Investor by měl tedy předložit k posouzení také navrhované příjezdové cesty a trasy pro elektrická a sdělovací vedení mimo území umístění stavby. 

8.1.4. Zhodnocení lokality k výstavbě VVE  z hlediska zachování diverzity krajiny

Při umísťování VVE je nutné respektovat a zachovávat i biotopy, které nejsou VKP ani ÚSES, ale mohou mít z hlediska biodiverzity lokální či regionální význam (např. malá mokřadní společenstva, druhově bohaté květnaté louky nebo remízy  v zemědělské krajině). 

8.1.5. Zhodnocení lokality k výstavbě VVE  z pohledu obecné druhové ochrany

Z hlediska obecné ochrany druhů je nejvýraznějším problémem fragmentace krajiny, spojená s omezením prostupnosti krajiny (úzce souvisí s bodem 8.2. počtem umísťovaných VVE) a s rizikem možného poškození genofondu. Je nutné respektovat obecnou ochranu rostlin a živočichů, upravenou v § 5 zákona a obecnou ochranu druhů ptáků, kteří volně žijí na evropském území členských států Evropského společenství (§ 5a). Z výše uvedených důvodů by měl mít OOP pro hodnocení VVE základní informace o výskytu a stavu fauny (zejména výskytu ptáků) a flóry na dotčené lokalitě.

8.1.6. Zhodnocení lokality k výstavbě VVE  z pohledu zvláštní druhové ochrany

Při hodnocení záměru je nutné prověřit lokality k umístění VVE a souvisejících staveb zda nezasahují do  biotopů zvláště chráněných druhů živočichů. Pokud by tomu tak bylo,  je investor ze zákona povinen si zažádat o udělení výjimky ze základních ochranných podmínek podle § 49 a § 50 výše uvedeného zákona.


8.2. Hodnocení aspektu týkajícího se počtu VVE:

U hodnocení lokality na které má být uskutečněn záměr výstavby farmy VVE je třeba počítat s problémem fragmentace krajiny (důsledkem může být např. přerušení biokoridorů v ÚSES) a s omezením prostupnosti krajiny. Nevhodně lokalizované farmy VVE mohou ovlivnit migrující ptáky.  Při vizualizaci daných staveb je proto třeba počítat se změnou krajiny v maximální koncentraci VVE na dané lokalitě, kterou investor popř. více investorů zde zamýšlí v budoucnu postavit, pokud jsou tyto záměry známy.
Doporučené vzdálenosti pro zachování propustnosti krajiny budou uvedeny v připravované metodice MMR a MŽP ke koordinaci řešení vysokých větrných elektráren v ÚPD a ÚPP.


8.3. Hodnocení aspektu týkajícího se technického  provedení VVE

Orgán ochrany přírody může vydat souhlas podle § 12 zákona tehdy pokud stavba VVE má takové technické parametry a provedení, které berou ohled na významné  hodnoty krajinného rázu: 

Technické provedení by mělo být zvoleno takové, aby byly využívány nejmodernější  dostupné technologie, které  mají významně nižší hlučnost, menší rozsah zástavby. 

Transformátorová stanice větrné elektrárny přes 1 MW je umístěna ve sloupu nebo jako doplňková součást sloupu větrné elektrárny.
Nosný sloup rotoru, gondola a rotory větrné elektrárny by měly být navrženy výhradně s antireflexní matnou povrchovou úpravou v odstínech světle šedé barvy.
Výstražné značení VVE pro účely leteckého provozu by mělo být navrženo výhradně barevným světelným překážkovým značením schváleným ÚCL a v souladu s požadavky ICAO – Annex 14 Úmluvy č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, umístěným na statických částech větrné elektrárny, nestanoví-li obecně platné právní předpisy jinak.
Případné nadzemní elektrické vedení musí být vybaveno ochrannými prostředky, které účinně zabrání usmrcování ptáků elektrickým proudem (§ 5a odst. 6 zákona).

8.4. Hodnocení aspektu týkajícího se způsobu výstavby VVE

Při řízení o vydání souhlasu podle § 12 zákona se doporučuje, aby OOP především ověřil, zda záměr obsahuje následující opatření k minimalizaci negativních vlivů uvedeného typu záměru na krajinný ráz, nebo aby zajistil jejich splnění v podmínkách souhlasu:

1. vedlejší stavby (např. informační centra) ke stavbě VVE jsou umísťovány, pokud je to technicky možné, do zastavěného nebo zastavitelného území obce;
2. obslužné komunikace jsou navrženy zpevnit pouze kamenivem (vhodným místním materiálem) či zatravňovacími deskami a nikoliv nepropustnou povrchovou úpravou. Obslužnou komunikaci s nepropustnou úpravou lze připustit pouze v případech, že se prokazatelně stane součástí komunikačního systému okolního území.
3. areál větrné elektrárny mimo hranice zastavitelného území obce není oplocován;
4. na částech větrné elektrárny je vyloučeno umístění reklam nebo reklamních zařízení, s výjimkou technických informací umístěných u paty stožáru elektrárny na štítku o velikosti do 0,5 m2;
 OOP by měl, zejména z pohledu ochrany krajinného rázu, upozornit SÚ na vhodnost schválení realizace VVE jako stavby dočasné na dobu max. 25 let, která by byla vlastníkem odstraněna k poslednímu dni platnosti povolení jejího trvání. Po skončení provozu by mělo být v podmínkách rozhodnutí SÚ zajištěno, aby došlo k celkovému odstranění stavby až do 50 cm pod úroveň okolního rostlého terénu a následnému zatravnění pozemku.

Článek 9
Závěrečná ustanovení

Tento metodický pokyn nabývá účinnosti dne                 2005.


V Praze dne             2005
RNDr. Libor Ambrozek
 ministr životního prostředí

Přílohy:
Příloha č. 1 Území vhodná pro umístění větrných elektráren – rozbor závažnosti střetů s ochranou přírody – mapa.
Příloha č. 2 Území vhodná pro umístění větrných elektráren – rozbor střetů se zájmy ochrany přírody a krajiny - tabelární část.
Příloha č. 3 Povinnosti orgánů ochrany přírody, které mohou nastat při výstavbě VVE
Příloha č. 4 Prostorové rozložení hustoty výkonu větru nad územím ČR ve výšce 40 m nad povrchem – mapa.


Použité zkratky:
AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
ČR Česká republika
EIA posuzování vlivů na životní prostředí
CHKO chráněná krajinná oblast
ICAO mezinárodní organizace pro civilní letectví
km kilometr
KR krajinný ráz
KÚ krajský úřad
MW megawatt
MŽP Ministerstvo životního prostředí
MMR Ministerstvo pro místní rozvoj
NP národní park
NPP národní přírodní památka
NPR národní přírodní rezervace
OOP orgán ochrany přírody
PP přírodní památka
PR přírodní rezervace
SÚ stavební úřad
SOP Správa ochrany přírody
SEA strategické posuzování životního prostředí
ÚCL Úřad civilního letectví
ÚPD Územně plánovací dokumentace
ÚPP Územně plánovací podklad
ÚSES územní systém ekologické stability
VVE vysoká větrná elektrárna
VKP významný krajinný prvek
ZCHÚ zvláště chráněné území

příloha č.1 (jpg, 420 kB)
příloha č.2 (xls, 86 kB)
příloha č.3 (doc, 41 kB)
příloha č.4 (jpg, 994 kB)


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist