Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Trpaslík pohání obra

01.09.2005  |  zdroj: EKONOM  |  136× přečteno      vytisknout článek

Nejvýkonnější vodní elektrárna v Česku - Dlouhé Stráně - dokáže v případě nouze nahradit třetinu Temelína. Přestože ji napájí mělká říčka, kde neplavec neutone.

Vysokohorských jezer u nás máme několik, ale pouze v jediném z nich voda stoupá nebo klesá po zmáčknutí tlačítka tempem čtyř metrů za hodinu. Jsou to Dlouhé Stráně v moravském pohoří Jeseníky. Turistická atrakce v nadmořské výšce 1350 metrů má jediný háček. Žádný ze zdejších průvodců vám předem neřekne, kdy se kýžené divadlo uskuteční. O tom se rozhoduje v Praze. Přesněji řečeno na centrálním energetickém dispečinku přenosové soustavy, kde mají manipulaci s dvě stě kilometrů vzdálenou jezerní hladinou doslova pod palcem.

Nastane-li v republice hlad po elektřině, pražský dispečer jednoduše stiskne knoflík dálkového ovládání. Špunt na dně jezera se zvedne a vypouštěná voda uvede do pohybu turbíny v nitru jesenické hory. S výkonem 650 MW, což je bezmála třetina Temelína, může vodní elektrárna Dlouhé Stráně nepřetržitě fungovat až šest hodin. Hladina jezera se tím sníží o dvacet metrů, tedy zhruba o polovinu své hloubky. Vodu, která si odpracuje své megawatthodiny v elektrárně, pak zadrží přehrada dalšího jezera, které leží o půl kilometru níž. Tady, v nadmořské výšce 810 metrů, čeká vodní masa na opětovné stisknutí tlačítka, aby se stejnou cestou, ale tentokrát opačným směrem, vydala podzemním potrubím zase zpět do horního jezera. Výškový rozdíl obou nádrží činí 540 metrů.

"DOBÍJENÍ BATEREK" probíhá zpravidla v noci, kdy je v síti nadbytek proudu. Tehdy se turbíny promění v čerpadla a hladina horního jezera stoupá vzhůru až na obvyklou úroveň. V tomto případě Dlouhé Stráně elektřinu nevyrábějí, ale samy ji na svůj provoz odebírají ze sítě. Kouzlo je v cenovém rozdílu energie. Elektrárna přečerpává vodu v době přebytku, kdy je proud levný, energii však produkuje v době poptávky, kdy je cena až trojnásobná. Navíc Dlouhé Stráně fungují jako významný regulační prvek energetické soustavy, protože přispívají k rovnoměrnému odebírání elektřiny.

Pozoruhodné je, že celé vodní dílo napájí nenápadná horská říčka Divoká Desná, kde voda sahá nejvýš po pás a v některých místech ji na druhý břeh přes vyčnívající kameny přeskáčete suchou nohou.

"Spodní nádrž, která je rezervoárem, jsme napouštěli čtyři měsíce. Od té doby, už devátým rokem, cirkuluje v obou jezerech v podstatě tatáž voda. Něco se odpaří, něco naprší, ale vzduch tady v horách je čistý, takže kvalitu vody nezhoršuje," říká Miroslav Kopřiva, který byl ředitelem výstavby Dlouhých Strání a nyní v šumperské firmě Energotis poskytuje inženýrské služby pro energetiku. Rekordní výkon elektrárny obstarává půlkilometrové převýšení obou nádrží. Kopřivova firma Energotis současně provozuje průvodcovské služby exkurzím, které do Dlouhých Strání zavítají.

"Ročně k nám přijede 40 tisíc lidí. Takovou návštěvnost nemá žádný hrad a zámek v širokém okolí," pochvaluje si Kopřiva. Pozoruhodností Dlouhých Strání je, že veškeré technologické zázemí elektrárny je ukryto uvnitř hory v uměle vyhloubených jeskyních a tunelech. Část z deseti kilometrů podzemních chodeb je přístupná veřejnosti a návštěvníci si mohou prohlédnout i padesát metrů vysoký sál, kde se promítá film z historie výstavby.

UNIKÁTNÍ DÍLO má četná nej. Rekordní byla i doba jeho výstavby, protože se s různými přestávkami protáhla na rovných 18 let. Volba lokality proběhla už v padesátých letech, ale přednost dostala díla s jinou prioritou. Nejprve to byly Dalešice, jako záložní zdroj pro nedalekou jadernou elektrárnu Dukovany. Pak v rámci tehdejší federace kvůli spravedlivému přidělování investic přišel na řadu Čierny Váh na Slovensku. Budovat na Dlouhých Stráních se začalo až v roce 1978 a zcela dokončeno bylo dílo v roce 1996.

Všechno zlé je však k něčemu dobré. Postupné změny projektu přispěly podle Kopřivy k tomu, že výsledné dílo má poloviční počet soustrojí, zato celkový výkon je vyšší. Stavba je navíc elegantnější a lépe zapadá do krajiny. Veškerá technika je ukryta ve skále, turisté v přírodě vidí pouze jezera. Přehradní hráz spodní nádrže není z betonu, ale sypaná a obklopená zelení. Vykutaná hornina z nitra hory byla beze zbytku využita jako následný stavební materiál. Nejkrásnější žulové balvany jsou efektně navršeny na vrcholku Dlouhých strání poblíž horního jezera. Pozorný návštěvník si všimne, že v některých jsou válcovité otvory po odstřelu skalního masivu, takže se nápadně podobají výtvorům sochaře Gustava Opočenského. Kontroverzní umělec při práci s kamenem také s oblibou používal důlní vrtačku.

Zvláštností horního jezera je nálevkovitý tvar, vzbuzující dojem, že jde o sopečný kráter, zaplněný vodou. Na některých fotografiích sahá voda až po okraj, ale vidět ho v této podobě se poštěstí jen zřídka, při technických revizích. Ze stejného důvodu má jen málokdo šanci spatřit jezerní dno.

OBCHŮZKA VODNÍHO TRYCHTÝŘE s obvodem dva a půl kilometru trvá slabou půlhodinku, během níž si připadáte jako na panoramatické rozhledně pod širým nebem. Impozantnímu výhledu na celé Jeseníky vévodí protější Praděd. Kdo se orientuje podle turistické mapy staršího data, musí ho nutně zarazit skutečnost, že na vrchol Dlouhých Strání nevede žádná turistická značka, ačkoli nyní vedou šipky ukazatelů všemi směry. Máme si to vysvětlit tím, že lokalita budoucí podzemní elektrárny byla z bezpečnostních důvodů utajena?

"Nehledejte v tom žádnou záhadu. Místní milovníci přírody tu sice měli vyšlapanou úzkou pěšinku, ale ostatní turisté mířili jinam, do atraktivnějších kopců. Teprve jezero s upravenou vyhlídkou vtisklo Dlouhým Stráním punc mimořádnosti," vysvětluje Miroslav Kopřiva. Davy se sem začaly hrnout, když celé dílo před několika lety podrobila zdrcující kritice televize Nova. Negativní reklama zapůsobila na lidskou zvědavost jako mocný magnet.

Kvůli úpravám terénu změnil vrchol hory celkem třikrát svou nadmořskou výšku, takže údaje v mapách z různých období se liší. Nyní je hora dokonce o metr vyšší než v původní podobě. Po vyhloubení jezera se hornina rovnoměrně rozhrnula po okrajích, iluzi vrcholu vytváří navršené balvany opodál.

TŘI MILIONY KUBÍKŮ vody, které se podzemními tunely pravidelně řítí k turbínám a pak pumpují zpět vzhůru, vyvolávají tak či onak vnitřní otřesy. Proto je ve skále umístěna hustá síť citlivých měřicích zařízení, která mají zjistit, zda uvnitř hory neprobíhá činnost, podobná malému zemětřesení.

"Slabou seizmickou činnost jsme skutečně naměřili. K našemu překvapení ji nevyvolala technika. Ukázalo se, že celá jesenická oblast je pod vlivem Karpat, které se tlačí na Český masiv. Příroda se zbavuje napětí, které při tom vzniká," vysvětluje Jan Švancara, ředitel Ústavu fyziky Země z Masarykovy univerzity v Brně. Měření však probíhala pouze rok, než výzkumníci vyčerpali peníze z příspěvku italské vlády na podporu mladých demokracií.

"Zařízení jsme zatím nedemontovali, protože chceme v měření pokračovat, aby bylo objektivní. Marně však žádáme o podporu Grantovou agenturu ČR," uvedl Švancara.

SEIZMICKOU BEZPEČNOST střeží ústav také v jaderné elektrárně Temelín, která leží v jihočeské pánvi. Tam zasahuje vliv dosud aktivních Alp. Při zemětřesení, vyvolaném alpským pohořím, by se do temelínských reaktorů nedaly zasunout brzdící tyče, které zastavují jadernou reakci.

"Otřesy v Alpách poznáme už s předstihem podle prvních příznaků. Stejným způsobem dokážeme odhalit podzemní jaderný výbuch až do vzdálenosti 15 tisíc kilometrů," přibližuje citlivost přístrojů Švancara.

Společnost Energotis, ve které bývalý ředitel výstavby Dlouhých Strání Miroslav Kopřiva působí, vyhledává na území ČR další lokality, vhodné k budování přečerpávacích vodních elektráren. "Stačí mi kopec s dostatečně strmým spádem a malou říčkou. Takových míst u nás existují desítky, za vážnější úvahu pak stojí nejméně pět z nich," vypočítává Kopřiva. Po ruce už má zcela konkrétní projekt na říčce Nemilka poblíž obce Nemile u Zábřehu. Je si ale vědom, že prosadit vybudování takového díla narazí nejméně na dvě úskalí. Prvním je nevole ekologických aktivistů, druhým peníze. Dlouhé Stráně včetně stovky bytů v nedaleké obci Loučná nad Desnou, příjezdovou silnicí a horským hotelem s 240 lůžky přišly na necelých šest miliard korun. z dnešního pohledu jsou to levné peníze. Dnes by se cena vyšplhala na dvacet miliard Kč, odhaduje Kopřiva. Tak či tak je přesvědčen, že investice do Dlouhých Strání už se výrobou špičkového proudu zaplatila.

"Návratnost investice do vodních elektráren se pohybuje kolem deseti let," říká.

AUTOR: Alice OLBRICHOVÁ


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist