Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Tygr, drak a černá řeka

01.11.2005  |  zdroj: Respekt  |  131× přečteno      vytisknout článek

Tygr, drak a černá řeka Malý krámek je plný zákazníků, ale majitelka paní Wangová se mračí: "Celá vesnice smrdí jak zkažený vajíčka a voda v řece už je zas černá jak sojovka." Dveře obchůdku se od rána netrhnou - vesničané si chodí pro vodu v plastových lahvích. U říčky Che, která touto západočínskou vesnicí protéká, je jak vymeteno, jen pár dětí se zacpanými nosy na sebe stříká vodu. Obec leží pár kilometrů pod průmyslovou zónou města Lan- čou. "Tak třikrát do měsíce sem přiteče takováhle voda," rozhazuje rukama paní Wangová. Většina obyvatel je sice velmi chudá, nic jiného než utrácet těžce vydělané peníze za balenou vodu jim nezbývá. Situace, jakých lze v dnešní Číně najít bezpočet.

Toxický blahobyt

Číňané jsou pyšní na ekonomický zázrak, který se v jejich zemi odehrává. Devítiprocentní ekonomický růst v posledních dvaceti letech je ovšem tvrdě vykoupen rychle se zhoršujícím stavem životního prostředí. Šestnáct z dvaceti nejznečištěnějších měst na světě se nachází v Číně, na třetinu území padá kyselý déšť, polovina obyvatelstva je odkázána na vodu znečištěnou biologickými odpady a třetina městského obyvatelstva dýchá znečištěný vzduch. Když letos na jaře viceprezident Státního úřadu pro ochranu životního prostředí Pchan Jüe zkušebně zavedl "zelený" hrubý domácí produkt, který od ekonomického růstu odečítá dopad na životní prostředí, a přepočítal na něj klasické HDP čtyř ekonomicky nejsilnějších čínských provincií Kuang- tung, Šan- tung, Ťiang- si a Če- ťiang, vyšla mu záporná čísla. Odborníci z nemocnice v provincii Ťiang- su, kteří se specializují na nádorová onemocnění, zase viní stoupající znečištění prostředí z radikálně se zvyšujícího počtu pacientů. Mezi lety 1991 a 2000 podle jejich výpočtů přibylo ve městech 18 % a na venkově 11 % úmrtí způsobených rakovinou. Nejhorší je situace na venkově. Zatímco ekologicky stále více uvědomělá města na východním pobřeží se továren a dalších zdrojů znečištění rychle zbavují, v chudé střední a západní Číně je obyvatelstvo nadšeně vítá jako cestu k prosperitě. Platí tu slova dělníků z petrochemického závodu v západočínském Lan- čou: "Hlavně aby bylo kde bydlet a co jíst." A tak toxické látky, které tyto továrny chrlí do řek, jezer i vzduchu, na venkově nikoho nezajímají. Zatímco oxidů síry a uhlíku má Čína na rozdávání, země trpí zoufalým nedostatkem vody. Plocha druhého největšího čínského jezera Tung- tching se za posledních padesát let zmenšila téměř o polovinu, koryta mnohých řek zejí po většinu roku prázdnotou. Mezi nimi především severočínské toky Chuaj, Chaj a Žlutá řeka, na jejichž vodě je závislá většina čínského obilí. Za dvacet let čeká podle předpokladů mnohých odborníků stejný osud i Dlouhou řeku. Kromě přelidnění, nadměrné spotřeby v domácnostech i průmyslu je hlavním viníkem více než dvaadvacet tisíc přehrad postavených během druhé poloviny 20. století na čínských řekách a také vysoušení okolních bažin za účelem získání většího množství zemědělské půdy pro více než miliardovou populaci. Také znečištění čínských řek a jezer je dnes tíživým problémem. Podle údajů Státního úřadu pro životní prostředí trpí vysokým stupněm vodního znečištění 90 % všech čínských měst. Stávají se závislými na vodě dovážené ze vzdálených rezervoárů nebo vrtání stále hlubších studen. Na severu Číny se již voda čerpá z 90 metrů a přitom hladina podzemní vody klesá každý rok o dalších 3 - 6 metrů. Šanghaj už se kvůli vší té vypumpované podzemní vodě postupně propadá - za posledních čtyřicet let město kleslo o 1,7 metru. V dalším východočínském velkoměstě Tiencin byly kvůli nedostatku vody zavedeny stovky hlídek, které podél břehu řeky Chaj střeží, zda nikdo nekrade vodu. Byly také zrušeny veškeré veřejné lázně, sauny a vodní zábavní parky a měsíční spotřeba vody omezena na osm kubických metrů na osobu. Většina z 20 milionů tun odpadů ( množství srovnatelné s tím, kolik jej vyprodukují USA, Japonsko a Indie dohromady) ze stále rostoucích čínských měst totiž končí právě v řekách a jezerech. Odborníci odhadují, že 700 milionů Číňanů konzumuje vodu kontaminovanou lidskými a zvířecími výkaly a že zemědělci v okolí velkoměst celkem běžně užívají k zavlažování odpadní vodu z průmyslu. Nikdo netuší, co tato čísla znamenají, neboť čínská vláda dosud žádné výzkumy neiniciuje ani nepřipouští. Odborníci ale spojují stoupající rozšíření průjmových onemocnění, žloutenky typu A, rakoviny žaludku, ledvin a jícnu právě s konzumací takto znečištěné vody. Zatímco kolem Tiencinu hlídají vládní úředníci vodu, v horách provincie Čching- chaj, kde pramení tři největší čínské toky Dlouhá řeka, Žlutá řeka a Mekong, je třeba zase hlídat lesní školky. Lesy se začaly po celé Číně vysazovat v rámci třicetiletého projektu, který si klade za cíl zalesnit 26 milionů hektarů, a zabránit tak půdní erozi a povodním, které každoročně zemi postihují. Přitom tomu není ani čtyřicet let, kdy se z příkazu čínské vlády děl pravý opak - na stejných místech se lesy kácely a rušily pastviny, aby bylo více zemědělské půdy a oselo se více hektarů obilím. "Bude to trvat několik generací, než tu bude dost lesů na to, aby mohly efektivně pohlcovat vodu, bránit erozi a povodním," myslí si vysokoškolský učitel biologie Sönam z Čching- chaje.

Pchan Jüe přichází

Navzdory všem potížím však v posledních letech přece jen přichází v Číně do módy ekologická rétorika a s ní i naděje na zlepšení. Důkazem je například povýšení Státního úřadu pro ochranu životního prostředí na ministerskou úroveň a jmenování radikálně laděného Pchana Jüeho ředitelem. Jeho osoba také zatím dává naději, že nepůjde jen o potěmkinovu vesnici. Například loni na jaře se Jüe otevřeně postavil ve sporu papírenského giganta APP ničícího jihočínské lesy a ekologické organizace Greenpeace na stranu ekologů. Letos v březnu pak rozhněval ministry rozvoje a průmyslu, když přikázal z důvodu negativního dopadu na životní prostředí pozastavit třicet stavebních projektů v celkové výši 118 miliard jüanů ( 360 miliard korun), mezi nimi dvou významných hydroelektráren na obřím vodním díle Tři soutěsky. Intenzivně pečovat o životní prostředí se dnes snaží zejména hlavní město Peking. Z metropole už bylo vystěhováno přes dvě stě továren a radnice přijala mnohem přísnější automobilové emisní normy. Pekingské autobusy již dnes vesměs jezdí na zemní plyn a miliardy jüanů jsou investovány do prodlužování tras metra. Obsah oxidů síry ve vzduchu se tak snížil téměř o polovinu. I ostatní čínská města, především na prosperujícím východním pobřeží, začala v posledních letech na životní prostředí dbát trochu víc. Z center většiny měst byly továrny jako zdroje hlavního znečištění vzduchu přemístěny na předměstí. V mnoha městech probíhají akce osazování veřejných ploch zelení. Města také začala zveřejňovat černé listiny podniků, které se nejhorší měrou podílejí na znečišťování. Dosud však podle výzkumu profesora Guo Pchej- jüana z pekingské univerzity Čching- chua poskytuje informace o stavu životního prostředí pouze 34 % podniků.

Konec starých časů

Důležitou roli v tomto procesu sehrál rostoucí počet občanských protestů zaměřených proti znečišťujícím továrnám. Ze 74 tisíc demonstrací, k nimž loni v Číně oficiálně došlo, se ze třetiny jednalo o protesty namířené proti znečišťujícím továrnám či dolům. Letos v červenci přivedla nespokojenost s neekologickými praktikami farmaceutického podniku Ťing- sin do ulic východočínského města Sin- čchang patnáct tisíc občanů, kteří během třídenního protestu požadovali přemístění deset let staré továrny znečišťující vody v okolí jejich města. "Neodvažujeme se jíst nebo prodávat obilí z okolních polí," stěžovali si rolníci. K jedné z nejvážnějších protestních akcí letos ovšem došlo již na jaře ve východočínském městě Tung- jang, kde se deset tisíc lidí vzbouřilo proti továrně na pesticidy znečišťující okolní vody. Při akci bylo zabito šest policistů a občané dosáhli uzavření fabriky. Příčiny změn vidí nevládní zelené organizace, kterých v posledních letech vzniklo několik stovek, ve zlepšující se ekonomické situaci země. "Jak lidé bohatnou, začínají se více zajímat o kvalitu svého života, a tedy i prostředí, v němž žijí," říká například prezident neziskové organizace na ochranu životního prostředí Přátelé přírody Liang Cchung- ťie. Čísla takovému pohledu dávají za pravdu. Na nově zřízené Centrum pro právní podporu lidem postiženým znečištěním životního prostředí se obracejí s žádostí o pomoc tisíce občanů. A jeho šéf Wang Cchan- fa se chlubí tím, že pomoci jim dnes dokáže až v polovině případů.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist