Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Svět se vrací k atomu renesance jaderné energie

16.12.2005  |  zdroj: Technik  |  126× přečteno      vytisknout článek

Svět se vrací k atomu renesance jaderné energie Finsko začíná stavět první jadernou elektrárnu třetí generace. Reaktor Olkiluoto-3 o výkonu 1 600 MW bude největší na světě. Druhý reaktor typu EPR objednala Francie. K výstavbě nových jaderných elektráren se chystají také další země, např. USA a Indie, ale především Čína.

Během příštích patnácti let se na zemi postaví atomové elektrárny o výkonu 127 tisíc MW a za dvacet let se světová jaderná energetika rozroste z dnešních 366 821 zhruba o pětinu na 427 tisíc MW, uvedl zástupce generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii MAAE Jurij Sokolov. Polovina z nových reaktorů 3. a částečně už i 4. generace nahradí zastaralé zdroje postavené v 60. a začátkem 70. let, které zastaraly a budou se buď modernizovat, nebo nahrazovat.

EVROPA VE ZNAMENÍ OBMĚNY

Průměrné stáří 146 jaderných elektráren provozovaných v zemích někdejší evropské patnáctky, které vyrábějí třetinu veškeré elektřiny, se podle údajů Mezinárodní agentury pro atomovou energii MAAE ve Vídni pohybuje kolem 25 roků. Reaktory v nových členských zemích jsou v provozu průměrně 18 let a připadá na ně přibližně pětina vyrobeného proudu.

Pokročilé reaktory se budují od 90. let minulého století. V provozu jsou v Japonsku, evropský reaktor EPR se staví ve Finsku a ve Francii, licenci pro USA získal typ AP-600 společnosti Westinghouse. Koncem tohoto desetiletí se podle České nukleární společnosti (ČNS) objeví další typy s kuličkovým keramickým palivem PMBR (s výstavbou počítají v Číně) a americký AP-1000. Kolem roku 2030 pak přijdou na řadu zásadně nové technologie, které díky vyšší provozní teplotě budou moci "spalovat" i použité uranové palivo ze současných jaderných reaktorů, jež by se jinak muselo skladovat v hlubinných úložištích stovky tisíc let.

Jaderné elektrárny, podobně jako obnovitelné zdroje energie, neprodukují skleníkové plyny vyvolávající změny v zemském klimatu a oba druhy výroby proudu si nekonkurují. Atomové reaktory jsou vhodné pro stabilní výrobu velkého množství elektřiny po celých 24 hodin sedm dní v týdnu. Vítr, voda, slunce, biomasa a další obnovitelné zdroje slouží jako užitečný doplněk tzv. velké energetiky. V klasických tepelných elektrárnách se při výrobě jedné kilowatthodiny elektřiny spálí přibližně kilogram hnědého uhlí a do ovzduší se s řadou zplodin včetně radioaktivity dostane stejné množství oxidu uhličitého CO2, nemluvě dále o popílku a nepotřebné sádře z odsiřovacích zařízení. Po zvážení těchto i dalších faktorů světová energetika začíná opět chystat renesanci nukleární energie.

USA NA POČÁTKU NOVÉ ÉRY JADERNÉ ENERGETIKY

Nejpozději v roce 2010, tedy čtrnáct let po spuštění posledního reaktoru v USA se začne stavět první nový. Zahájí tak novou etapu rozsáhlé výstavby jaderných zdrojů v USA, oznámil šéf Jaderného energetického ústavu Skip Bowman. Ještě v této dekádě hodlají Spojené státy postavit dvě až tři nové jaderné elektrárny. Ministerstvo energetiky uvolní na jejich projektování půl miliardy dolarů (přes 12 miliard Kč), prohlásil jeho šéf Samuel Bodman, který zastává názor, že jaderné elektrárny dnes představují jedinou možnost, jak získat velké množství proudu, aniž by se do ovzduší uvolňovaly emise škodlivin a skleníkové plyny.

Současné jaderné elektrárny fungují bezpečněji, účinněji a hospodárněji než kdykoli v minulosti. "Ve Spojených státech se neobjednala žádná atomová elektrárna od 70. let minulého století. Nazrál čas začít je znovu stavět," prohlásil v této souvislosti prezident George Bush.

Spolu s lepším využíváním provozní doby stávajících 104 reaktorů a chystaným prodlužováním jejich životnosti se tak mají výstavbou nových jaderných zdrojů vyřešit energetické problémy USA, které se projevily v posledních letech mj. rozsáhlými výpadky dodávky proudu (blackouty) zejména v Kalifornii a na východě země.

V USA se podle odborníků budou stavět elektrárenské bloky s pokročilými tlakovodními nebo varnými reaktory 3. generace. Fungovat budou na stejném principu jako čtyři pětiny ze současných 441 ve světě provozovaných reaktorů o celkovém výkonu 367 253 MW.

V jaderných elektrárnách se vyrábí pětina amerického proudu. Boom jejich výstavby trval po celá 70. a 80. léta minulého století, kdy se do provozu uvedlo 97 reaktorových bloků. Od roku 1990 se však spustily jen čtyři, každý o výkonu 1 200 megawattů. Poslední byl v roce 1996 Wattsbar-1 ve státě Tennessee. Jejich výstavba začala ještě v první polovině 70. let minulého století. Nejstarší provozovaný reaktor (varný, 641 MW) Oyster Creek ve státě New Jersey běží už téměř 36 let. Průměrný věk amerických jaderných reaktorů překročil letos 25 roků, konstatuje Mezinárodní agentura pro atomovou energii MAAE. Některé elektrárny už požádaly o licenci na prodloužení provozu za hranici 40 let.

Na 104 v současnosti provozovaných amerických reaktorů připadá více než čtvrtina světové produkce jaderné elektřiny. Jejich instalovaný výkon se blíží 100 tisícům MW (zhruba 50 Temelínů). Celkem se v USA vyrobí za rok 3 846 miliard kWh elektřiny, v přepočtu 13 tisíc kWh na obyvatele. Pro srovnání: V ČR představuje roční produkce elektřiny něco přes 80 miliard kWh, tzn. 8 tisíc kWh na obyvatele.

RUSKO: TŘI NOVÉ REAKTORY DO ROKU 2010

Na rozvoj jaderné energetiky se připravuje i další jaderná velmoc - Rusko, které má však ve světě pošramocenou pověst kvůli černobylské katastrofě. Do roku 2010 chce postavit tři nové jaderné reaktory. Šéf Ruské agentury pro atomovou energii (Rosatom) Alexandr Rumjancev uvedl, že to budou v roce 2008 druhý blok ve Volgodonsku a o dva roky později pátý blok v Balakovské (u Saratova) a čtvrtý v Kalininské (nedaleko Tveru) elektrárně, všechny tisícimegawattové tlakovodní. Devět atomových elektráren se nachází v evropské části Ruska, desátá Bělojarská na pomezí Evropy a Asie.

V současné době běží v Rusku 31 jaderných reaktorů, které produkují šestinu ruské elektřiny, a Rosatom očekává, že poptávka po proudu z jaderných zdrojů může na konci dekády dosáhnout až 230 miliard kWh.Vedle 15 tisícimegawattových grafitových a 15 tlakovodních (VVER-1000 a VVER-440) je už více než čtvrt století v provozu v uralském Bělojarsku šestisetmegawattový množivý reaktor na rychlé neutrony, který spaluje i vyhořelé palivo z ostatních reaktorů. Po ukončení provozu 350 MW reaktoru v kazachstánském Aksau (dříve Ševčenko) na kaspickém poloostrově Mangyšlak zůstal bělojarský 600 MW reaktor jediným svého druhu na světě, ale nyní se zde buduje ještě výkonnější, osmisetmegawattový zdroj - provozovatelská organizace Rosenergoatom plánuje jeho spuštění na rok 2009.

ASIE HASÍ ENERGETICKOU ŽÍZEŇ JÁDREM

Zatímco Evropa začíná diskutovat o tom, že rozvoj jaderné energetiky je nezbytný a i země, jako jsou Německo a Švédsko znovu zvažují svůj dříve ohlášený odchod od jádra, rozvíjející se asijské ekonomiky mají jasno. Čína, Indie, Japonsko a Jižní Korea uvedou do konce roku 2010 do provozu 20 jaderných reaktorů s celkovým výkonem 16 125 MW. Uvádí to zpráva londýnské Světové nukleární asociace WNA, podle které se roční růst spotřeby energie v těchto zemích v posledním desetiletí pohybuje od 4,3 % v Číně po 9 % v Jižní Koreji. Všechny uvedené země přitom předpokládají další růst - Čína až 16 % ročně.

Čína, která v roce 2003 vyráběla z jádra pouze 2,2 % své elektřiny, má největší plány rozvoje jaderné energetiky. Do roku 2020 chtějí Číňané vybudovat především v příbřežních oblastech, které jsou vzdáleny od ložisek uhlí, ale mají rychle se rozvíjející ekonomiku, 26 reaktorů a dosáhnout celkového instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách 36 000 MW. O podíl na tomto ambiciózním čínském plánu se ucházejí americký Westinghouse s reaktory typu AP-1000, evropská Areva s evropským reaktorem EPR-1600 i ruský Atomstrojexport s VVER-1000 a VVER-1500.

V Indii představuje současná produkce 534 miliard kWh téměř dvojnásobek spotřeby z roku 1990(!) a očekává se, že do roku 2020 se proti současnosti dále ztrojnásobí. Polovina elektřiny se vyrábí z uhlí. Jeho zásoby jsou však omezené, a proto Indie hodlá v roce 2050 vyrábět čtvrtinu své elektřiny v jaderných zdrojích; mělo by to být 100krát více než dnes. K současným 2 770 MW ve 14 blocích, které se na indické výrobě elektřiny podílejí necelými třemi procenty, přibude během pouhých tří let dalších osm reaktorů o výkonu 3 960 MW. Indie má vlastní zásoby uranu, výrobu těžké vody, malý rychlý množivý reaktor a připravuje výstavbu velkého.Vyvíjí technologie zpracování thoria, jehož zásoby jsou tam obrovské, a počítá s urychleným zaváděním rychlých (množivých) reaktorů, které spalují uranové palivo použité v nynějších reaktorech a současně si vyrábějí nové.

Japonsko, které první jaderný reaktor uvedlo do provozu v roce 1966 a od roku 1973 považuje rozvoj jaderné energetiky za národní strategickou prioritu, je dnes díky své technologické úrovni v čele světového vývoje v oblasti mírového využívání jaderných technologií. V roce 1998 byl spuštěn malý prototyp plynem chlazeného reaktoru, který vloni dosáhl 950 °C, což umožňuje jeho použití pro termochemické procesy i třeba pro výrobu vodíku. V roce 2015 se očekává spuštění jaderné elektrárny vyrábějící pomocí tepla z reaktoru 1 000 m3 vodíku za hodinu.

Jaderná energetika je národní strategickou prioritou i pro Jižní Koreu, která dováží 97 % energií. Podle plánu z roku 2000 má k současným rozestavěným čtyřem jaderným blokům přibýt do roku 2015 dalších osm. V Šin Kori se staví první 1400MW korejský reaktor nové generace s vyšší bezpečnostní úrovní a o životnosti 60 let, do provozu se má uvést v roce 2011.


Jadernou energetickou velmocí bude v příštích letech především Asie

Čína

Reaktory v provozu Celkem 9 bloků Čistý výkon: 6 587 MW

Reaktory ve výstavbě Tchien-wan Plánovaný výkon: 1 900 MW

Celkem 2 bloky

Plánované/navržené Celkem 26 bloků Plánovaný (hrubý) výkon: 23 000-27 000 MW

reaktory

Indie

Reaktory v provozu Celkem 14 bloků Čistý výkon: 2 503 MW

Reaktory ve výstavbě Celkem 9 bloků Plánovaný výkon: 3 618 MW

Japonsko

Reaktory v provozu Celkem 53 bloků Čistý výkon: 45 275 MW

Reaktory ve výstavbě 3 elektrárny Plánovaný čistý výkon: 3 707 MW

Reaktory plánované Celkem 12 bloků Plánovaný výkon: 14 782 MW

prototyp FBR Elektrárna Monju V provozu 1994/1995,

plánován restart.

Výkon: 246 MW


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist