Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Jaká nás čeká budoucnost?

13.01.2006  |  zdroj: EKONOM  |  141× přečteno      vytisknout článek

Vedle šíření zbraní hromadného ničení se neudržitelný růst může stát v příštích letech hlavní hrozbou pro lidstvo.

Bez dlouhodobě vyváženého růstu budou miliardy lidí odsouzeny k chudobě.

Publikaci Stav budoucnosti již devátým rokem připravuje mezinárodní "think-tank" Projekt Milénium, koordinovaný Americkou radou Univerzity Spojených národů. Projekt shromažďuje, ověřuje a vyhodnocuje podněty, týkající se rozvojových ohrožení a příležitostí, strategických priorit a proveditelnosti navrhovaných opatření. Tvoří ho síť 25 výzkumných uzlů a do jeho práce se zapojily již více než dvě tisícovky odborníků.

Michael W. Doyle, poradce generálního tajemníka OSN, o Stavu budoucnosti říká, že vhodně kombinuje naši představivost o daleké budoucnosti s pečlivou analýzou současných výzev. Federico Mayor, bývalý generální ředitel UNESCO, ještě dodává: "Minulost může být pouze popisována, ale budoucnost můžeme společně vytvářet. Kniha Stav budoucnosti nám nabízí kreativní a nový projekt naděje."

Samotná publikace je poměrně útlá, má necelých sto stran. Najdeme v ní však to nejdůležitější. Chce-li se někdo dozvědět více, na přiloženém CD-ROM je všechno. Od výsledků rozsáhlých studií až ke srovnávacím indexům. Jádro každoročně aktualizované knihy však představuje patnáct globálních výzev, hlavních rozvojových příležitostí a ohrožení pro společnost jedenadvacátého století.

UDRŽITELNÝ ROZVOJ A MIZEJÍCÍ ZDROJE. Až tři pětiny ekosystémů, které umožňují náš život na Zemi, jsou výrazně narušeny a využívány dlouhodobě neudržitelným způsobem. Současná schopnost oceánů a lesů absorbovat uhlík činí tři a půl miliardy tun ročně, ale do ovzduší se ho dostává dvakrát tolik. Ledovce ustupují a arktický ledovec taje mnohem rychleji, než jsme před několika málo lety očekávali.

Lidstvo spotřebovalo od 2. světové války více přírodních zdrojů než za svou celou historii do té doby. Synergický účinek ekonomického růstu a technologických inovací byl nejvýznamnějším motorem změn během posledních dvou století. Pokud však nezměníme ekonomické, environmentální a sociální chování, bude pro nás nadcházející období kritické. Vedle šíření zbraní hromadného ničení se neudržitelný růst může stát hlavní hrozbou pro budoucnost lidstva. Bez přiměřeného, dlouhodobě udržitelného růstu však budou miliardy lidí odsouzeny k chudobě.

Navzdory zlepšenému přístupu k nezávadné vodě nemá stále ještě více než miliarda lidí k dispozici pitnou vodu. Žlutá řeka v Číně, Nil v Africe a řeka Colorado v Severní Americe v některých ročních obdobích úplně vysychají a nedosáhnou oceánu. V současnosti klesají zásoby pitné vody na všech kontinentech a navíc jsou ve zvyšující se míře znečišťovány. Podle prognóz OSN budou v roce 2050 v oblastech s nedostatkem vody žít více než dvě miliardy lidí.

DEMOKRACIE ZNAMENÁ ZPŮSOB CHOVÁNÍ stejně jako odpovědné vládnutí, které chrání skupinová a individuální práva a vytváří příležitosti pro smysluplnou účast na politickém rozhodování. Podle tradičních definic většina lidí na světě žije v demokratickém zřízení a v roce 2004 se podle organizace Freedom House lidské svobody zlepšily ve 26 zemích, zatímco v 11 zemích se zhoršily.

Nové demokracie se však mnohdy těžce vypořádávají s předešlým zneužíváním moci. Často se jim nedaří získat důvěru občanů. Aby demokratický vývoj mohl pokračovat, potřebují vlády těchto zemí posílit rozvoj občanské společnosti, dlouhodobou ekonomickou stabilitu, soudní systém a toleranci vůči politické opozici.

Volby za účasti více politických stran, svobodná média, psaná ústava, právní reformy a nezávislé soudy však nevytváří automaticky kulturu demokracie a občanskou odpovědnost. Demokracie také potřebuje mít "záchranné sítě" a efektivní způsoby potírání korupce, aby velké množství peněz, kterými disponuje organizovaný zločin a některé bezohledné korporace, nepodkopávalo celý transformační proces.

Politici, kteří nás vedou do budoucnosti, se sami potřebují stát vůči budoucnosti vnímavějšími. Často jsou však bohužel zaneprázdněni řešením příliš mnoha bezprostředních problémů, než aby brali do úvahy širší souvislosti.

Úzké a krátkodobé myšlení se zatím prosazuje ve všech odvětvích lidské činnosti. Akcionáři společností chtějí rychlý zisk. Vládní představitelé dávají přednost řešení bezprostředních problémů, aby se udrželi u moci. Nevládní organizace, které by mohly mít dlouhodobější pohled, mají tendenci dívat se na věci z perspektivy jednoho dílčího problému. Představitelé mezinárodních organizací zase vidí často věci jednostranně a nejsou schopni reagovat adekvátně na globální problémy a výzvy.

I média jsou v zajetí atraktivních titulů, aby prodaly náklad, a přitahují na sebe pozornost lidí zdůrazňováním negativních událostí a jevů. Politici necítí potřebu uvažovat a rozhodovat v globální a dlouhodobé perspektivě.

Rozhodování na globální úrovni přerůstá v chaos. Protože žádná vláda či jiná organizace se nemohou samy vypořádat se žádnou z globálních výzev, budeme se muset naučit transinstitucionálnímu rozhodování. V úvahu připadají pro tento účel především orgány OSN, ale ty byly vytvořeny především pro jednání mezi vládami a nemají zatím dostatečnou schopnost vtáhnout do procesu rozhodování soukromé korporace, nevládní organizace a "think-tanky". Nové participativní procesy, využívající internet, by se mohly stát neformálním způsobem rozhodování, které pak konvenční instituce ratifikují.

Předvídání může hrát důležitou roli v procesu rozhodování a to nejen při identifikaci možných budoucích důsledků dnešních rozhodnutí, ale také při formulování budoucích příležitostí. Mnoho lidí je přesvědčeno, že budoucnost je možné spoluvytvářet a ne jen připravovat extrapolace dnešních trendů. Stejně jako je efektivita klíčovým kritériem při rozhodování v průmyslových ekonomikách, bude moudrost založená na globální etice kritériem při rozhodování v úspěšných znalostních ekonomikách.

HROZBA TECHNOLOGIÍ. Téměř miliarda lidí je dnes připojena k internetu. Digitální propast se uzavírá. Miliony lidí sdílejí své myšlenky a pocity prostřednictvím blogů, dostupných všem nejen pro čtení, ale i pro vlastní komentáře. Pomocí umělé inteligence se zlepšuje možnost vyhledávání mezi miliony dokumentů.

Internet má potenciál stát se nejmocnější hnací silou globalizace, demokratizace, ekonomického růstu a vzdělání. Jakmile bude většina světa prostřednictvím internetu propojena, vytvoří se planetární nervový systém a kyberprostor se stane novým informačním médiem civilizace. Nová distribuce prostředků produkce ve znalostní ekonomice nebude respektovat starou hierarchii kontroly v politice, ekonomice a ve finančním sektoru.

Poměr uživatelů internetu v rozvinutých a rozvojových zemích se snížil ze 41:1 v roce 1992 na 10:1 v roce 2004. Elektronický obchod pomáhá snižovat propast mezi bohatými a chudými.

Ruku v ruce s tím narůstá naše zranitelnost vůči kybernetickému terorismu, informačnímu znečištění a útokům virů. Škoda, kterou globální ekonomice v roce 2004 způsobila všechna tato rizika, dosáhla 507 miliard dolarů.

Budoucí synergie mezi nanotechnologiemi, biotechnologiemi, informačními technologiemi a kognitivními vědami může výrazně zlepšit podmínky k životu. Tyto synergie otevřou nové možnosti pro expanzi člověka do vesmíru.

Lidé, kteří budou v budoucnu užívat čipy implantované do mozku, budou schopni ovládat počítače a další zařízení pouhou myšlenkou. Rozvine se používání robotů v mnoha oblastech lidské činnosti, včetně chirurgických operací (zejména ve spojení s nanotechnologiemi). V budoucnu pravděpodobně vybudujeme "kosmický výtah" z rovníku na oběžnou dráhu, především díky vytvoření lehkých a nesmírně pevných nanovláken.

Rizika využívání nových technologií a vědeckých objevů jsou samozřejmě také nesmírně velká a staví před nás řadu etických otázek. Máme například právo pozměnit svůj lidský genom?

V MEZÍCH ZODPOVĚDNOSTI. Světová ekonomika dosáhla v roce 2005 hodnoty 60 bilionů dolarů. Avšak bez vytvoření a implementace strategického plánu pro partnerství mezi bohatými a chudými, které by bylo založeno na tržní ekonomice podpořené etickými standardy, se mohou nůžky rozevřít tak, že to spustí masovou migraci, vedoucí k násilným konfliktům.

Pětina světové populace získává čtyři pětiny všech příjmů. Ačkoliv hrubý domácí produkt per capita narostl během let 1981 až 2001 o třetinu, příjem na obyvatele v chudých zemích trvale klesal. Podle údajů Světové banky množství lidí žijících za méně než jeden dolar na den pokleslo ze 40 % na 21 % světové populace, počet těch, kteří žijí za dva dolary na den se však zvýšil.

V rozvinutých zemích je dnes třeba o třetinu méně energie na jednotku hrubého domácího produktu, než tomu bylo v roce 1973. Světová spotřeba zdrojů se však podle prognóz zvýší mezi roky 2002 až 2030 o šedesát procent.

Pokud nedojde k významným posunům v politice, hodnotových orientacích a technologiích, bude globální podíl obnovitelných zdrojů v roce 2025 menší než 10 % a ropa bude stále zajišťovat kolem 40 % světové energetické spotřeby. Alternativním palivem se mohou stát vodíkové palivové články a hybridní vozidla využívající etanol či metanol. Solární panely rozmístěné na oběžné dráze také mohou být perspektivním řešením.

GLOBÁLNÍ ZLOČINCI. Velkými překážkami rozvoje zůstávají stále bohužel korupce a organizovaný zločin. Obchodní aktivity rozvojových zemí jsou omezeny dotacemi zemědělských produktů, které v zemích OECD tvoří třetinu příjmů zemědělců. Filozofie volného obchodu, kterou prosazuje zejména WTO, je podkopávána dílčími obchodními dohodami mezi státy. Oficiální rozvojová pomoc se zvýšila na rekordní úroveň 78,6 miliardy dolarů, což znamená nárůst o 4,6 % proti roku 2003. Cíl dosáhnout 0,7 % HDP věnovaných zeměmi OECD na rozvojovou pomoc však stále není, až na výjimky, naplněn.

Terorismus je válečný zločin, ať už je spáchán státem nebo nestátním uskupením. Konvenční vojenské síly průmyslové éry nejsou účinné v době asymetrického válčení, které se neodehrává mezi státy, ale uvnitř států. Dnes se pomocí terorismu a guerrilové války snaží své zájmy prosadit různé etnické, náboženské a politické skupiny.

Chemické, biologické a nízko radioaktivní ("špinavé") zbraně, stejně jako informační způsoby válčení, budou k dispozici do 25 let i jednotlivcům. Protože nemocnice, zásoby potravin, pitné vody a další klíčové systémy pro fungování společnosti stále více závisí na elektronickém řízení a internetu, mohou být i kybernetické zbraně považovány za zbraně hromadného ničení.

Na počátku roku 2005 se ve světě odehrávalo 23 válečných konfliktů a existovalo dalších 28 "horkých míst", kde by napětí a konflikty mohly ve válku přerůst. Většina konfliktů byla vnitrostátních, jen dva se týkaly územních sporů mezi státy.

Přesto je však třeba říci, že velká většina světa žije v míru. Růst demokracie a mezinárodního obchodu, větší transparentnost díky působení médií, internet, satelitní průzkum, nárůst cestování a lepší životní standard, to vše dává naději, že mírová evoluce lidstva je možná.

Lidská práva nabývají na významu ve vztahu k národní suverenitě, existuje proto naděje, že budou respektována ve stále " větším počtu zemí. Otrokářství bylo kdysi přijímáno jako "přirozená" instituce. Nyní téměř vymizelo, protože se změnily hodnoty lidí. Když mohlo zmizet otroctví, proč bychom se jednou nemohli osvobodit od válek a terorismu?

Měli bychom začít s globální kampaní, která by pomohla najít konsenzus týkající se boje s mezinárodním organizovaným zločinem. Generální tajemník OSN Kofi Annan označil organizovaný zločin za jednu z největších hrozeb mezinárodnímu míru a bezpečnosti.

Více než bilion dolarů je ročně "vyprán" prostřednictvím mezinárodního finančního systému. Toto číslo však podhodnocuje celkové příjmy mezinárodního organizovaného zločinu, protože ne všechny příjmy je nutné "vyprat". Odhaduje se, že celkový roční příjem organizovaného zločinu je dvakrát vyšší. Kolumbie a Střední Asie ukazují, jak organizovaný zločin, terorismus a vládní korupce jdou ruku v ruce. Ohromné množství peněz, kterými mezinárodní organizovaný zločin disponuje, dovoluje jeho aktérům získávat znalosti a technologie, které vytvářejí nové formy kriminality a přinášejí ještě větší zisky. Každodenní elektronické mezinárodní finanční transfery nebo výroba syntetických drog jsou lákavou kořistí.

Světová banka odhaduje, že další bilion dolarů se každoročně vydá na úplatcích. Kolik z toho činí podíl organizovaného zločinu, není jasné. Mezinárodní organizovaný zločin zatím není považován za globální výzvu stejné důležitosti, jako jsou otázky vlastnictví, zajištění vody či prosazení udržitelného rozvoje. To bychom však měli ve vlastním zájmu co nejdříve napravit.

SMĚREM K ETICKÝM STANDARDŮM? Globální etika se objevuje např. prostřednictvím Mezinárodní organizace pro standardizaci (existuje 15 036 ISO standardů), etických kodexů korporací, mezináboženského dialogu, úmluv OSN, olympijských her, Mezinárodního trestního soudu, nevládních organizací a sdělovacích prostředků. Současný zábavní průmysl zaplavuje naši mysl příklady neetického chování, zatímco ve zpravodajských relacích se objevuje volání po větším důrazu na etické ohledy.

Synergie nano-bio-info technologií, robotiky, genetického inženýrství a kognitivních věd vytváří příslib "božské" kontroly nad životem, s mnoha závažnými etickými důsledky. Máme například právo transformovat se prostřednictvím genetických manipulací v nový druh? Mohou lidé postupně fúzovat s pokročilými technologiemi (vytváření kyborgů)? A do jaké míry? Zdá se, že změny, které se ještě odehrají, jsou příliš rychlé na to, aby jim lidé dokázali porozumět a instituce na ně mohly včas reagovat.

Náboženství a ideologie, které se vyhlašují za morálně nadřazené, dávají vznik dělení na "my a oni". To však nepomáhá řešení globálních problémů. Spolupráce napříč hranicemi, stejně jako mezi náboženstvími a ideologickými hranicemi, se zdá být nezbytnou, pokud máme adekvátně reagovat na zde zmíněné globální výzvy.

Vytváření vůle jednat napříč těmito systémy bude vyžadovat uznání globálních etických zásad. Globalizace a pokročilé technologie umožní menšímu množství lidí nadělat více škody v krátkém čase než kdykoliv v minulosti. Stejně tak ale tyto technologie umožní i malým skupinám lidí udělat více dobrého než kdykoliv předtím.

AUTOR: Pavel Nováček
ekolog

Jerome C. Glenn, Theodore J. Gordon, eds: State of the Future 2005. The Millennium Project. American Council for the United Nations University, Washington, D. C.

Globalizace a pokročilé technologie umožní menšímu množství lidí nadělat více nenapravitelných škod v krátkém čase než kdykoliv v minulosti. Na druhou stranu ty stejné technologie umožní i malým skupinám lidí udělat více záslužného, než bylo možné kdykoliv předtím.

Pavel Nováček (44), ředitel Centra interdisciplinárních studií Univerzity Palackého v Olomouci a člen Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK, je významným českým ekologem.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist