Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Protesty vnímám, ale Temelín zůstává bezpečný

17.01.2006  |  zdroj: HN  |  123× přečteno      vytisknout článek

Protesty vnímám, ale Temelín zůstává bezpečný Sdružení hornorakouských antiatomových organizací se s novým rokem vrátilo po letech k blokádám hraničních přechodů s Českou republikou. První ve Wullowitz mají za sebou. Další se mají konat i na jiných místech s různou dobou trvání. Důvod? Jaderná elektrárna Temelín. "Ta je ale minimálně stejně bezpečná jako v roce 2000," říká v rozhovoru pro HN předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.


HN: Odpůrci Temelína blokádu zdůvodňují tím, že Česko nedodrželo dohody z Melku a Rakousko nadále akceptuje jaderné ohrožení českou elektrárnou. Vy jste u jednání v Melku byla. Mají tedy pravdu?
Vzpomínám si na Murphyho zákon: Opakem hluboké pravdy může být jiná hluboká pravda. Ale vážně. Závazky vyplývající z dohod z Melku a z Bruselu podle mého názoru splnily obě strany podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Byl to přece jen velmi výrazný politický počin - řešení vyostřeného sporu mezi dvěma sousedy. A takové závazky se plní. Navíc, proč by si spolková vláda měla nechat líbit bezostyšné porušování dohod z české strany?


HN: Není zádrhel v tom, že se v podstatě politický problém řešil hlavně technickými nástroji?
U tak odborně složitých otázek docílit toho, že řešení, zvolené jednou skupinou odborníků, bude akceptovatelné pro všechny ostatní - to asi nejde. I když přináší stejné výsledky. A když se k tomu přidají různé politické zájmy, kauza je na světě.


HN: Rakouští aktivisté tvrdí, že je Temelín stejně nebezpečný jako v roce 2000. Podle nich totiž nebyly vyřešeny dvě základní věci: bezpečnost ventilů a vysokoenergetická potrubí. Pokud mají pravdu, pak bruselská dohoda z roku 2001 nebyla dodržena a vy, jako státní dozor, jste na ni rezignovali...
Já bych to řekla jinak - Temelín je minimálně stejně bezpečný jako v roce 2000. Jde o úhel pohledu. Dohody z Melku ani z Bruselu neoznačují žádnou část elektrárny jako nebezpečnou. Tedy ani neobsahují závazky k odstranění jakýchkoliv závad. Jak by také mohly. Pokud by existovaly technicky jednoznačně doložené závady, Temelín by těžko dostal potřebná povolení. Jaderná komunita se mezi sebou hlídá, tohle by nikomu neprošlo. Hlavním cílem dohod tedy bylo přesunout vyostřený přeshraniční spor tam, kam patří - do odborné diskuse nad jednotlivými bezpečnostními aspekty jaderné elektrárny.


HN: A jak je to s ventily a potrubím?
Podle dohod dostali čeští experti prostor v rámci sedmi tematických okruhů vysvětlit odborníkům zastupujícím Rakousko zajištění bezpečnosti vybraných částí elektrárny. Mezi nimi i inkriminovaných ventilů a potrubí. Výsledkem diskuse nebylo odhalení žádných skutečností, které by ohrožovaly bezpečnost, ale ani shoda zúčastněných odborníků na všech technických řešeních použitých v Temelíně. To je, jak už jsem říkala, v technice celkem přirozené. A jelikož život je v technické sféře velmi barevný, během spouštění a zkušebního provozu došlo na základě výsledků zkoušek k úpravám na systémech bezpečnostních ventilů. Podtrhuji, že podle výsledků zkoušek. Od stolu či řečnického pultu se takové věci neodhalí. Takže nakonec lze dokonce říct, že na "ventilech" k dílčím úpravám došlo.


HN: Co říkáte provozním problémům Temelína? Krajský úřad vydá kolaudační rozhodnutí na 1. blok a ten se den nato kvůli závadě zastaví. Není to znepokojující?
Není, ale ani mě to netěší. Nejde o nic nebezpečného, ale tím, že každé snížení výkonu či výpadek na Temelíně má velkou publicitu, vzniká dojem, že jde o značně nespolehlivé zařízení. To není úplně fér. Temelín určitě může být o dost lepší, než zatím předvedl, ale v porovnání s jinými elektrárnami a koneckonců i dalšími průmyslovými podniky či složitějšími výrobky - jako je třeba rychlovlak Pendolino - si zase nevede tak špatně. Tím však nezlehčuji nutnost dalších zlepšení a zvýšení spolehlivosti.


HN: V závěru loňského roku váš úřad povolil umístění skladu vyhořelého jaderného paliva v temelínském areálu. Už předtím totéž "posvětila" i Evropská komise. Bylo pak vaše rozhodování jednodušší?
Rozsah a způsob hodnocení jaderné bezpečnosti a radiační ochrany upravuje atomový zákon. Naše rozhodnutí bylo tedy v podstatě připraveno už před vydáním stanoviska Evropské komise, které je výsledkem zcela nezávislého procesu a vztahuje se spíš k hodnocení vlivu zařízení na životní prostředí. Museli jsme však s vydáním svého rozhodnutí na "evropské" stanovisko čekat. Přiznávám, že nás potěšilo, ale nepřekvapilo, že po jeho vydání jsme na podmínkách toho našeho nemuseli nic měnit. Je ale vždy dobré mít k dispozici další odborný názor, který zmenšuje pravděpodobnost, že jsme ve schvalovacím řízení něco opomenuli.


HN: Ve stejné době jste prodloužili o deset let i licenci na provoz prvního jaderného bloku v Dukovanech. Proč o tolik? Zatím to vždy bylo po kratších úsecích?
Povolení k provozu jednotlivých bloků platila postupně dva až osm let. Zpočátku to záleželo zejména na výsledcích provozních a našich, státních kontrol a opatřeních, která zlepšovala bezpečnost a odstraňovala některá slabší místa původního projektu. Až potom se zavedlo komplexní periodické přehodnocování jaderné bezpečnosti. A to se v souladu s mezinárodní praxí nyní opakuje jednou za deset let.


HN: Elektrárna Dukovany vyrábí proud už od roku 1985. Jaká je bezpečná životnost takových jaderných zařízení?
Technicky se životnost každé jaderné elektrárny odvíjí od životnosti všech částí a systémů. Každá část má svůj program sledování životnosti založený na kvalifikovaných kontrolách, historii provozu nebo vlivu prostředí. Dnes se ve světě za běžnou pokládá životnost elektrárny 40 let, v USA státní dozor v řadě případů prodloužil povolení na 60 let. Záleží hlavně na životnosti nevyměnitelných částí, zejména reaktorové nádoby.


HN: O totéž, o prodloužení o dalších 10 let, žádá ČEZ v Dukovanech i pro další bloky. Kdy končí jejich "provozuschopnost"?
ČEZ nebude žádat o prodloužení, ale o nové povolení k provozu. My pak rozhodneme, zda a na jak dlouho je vydáme. Zatím předpokládáme, že to bude stejné jako u prvního bloku - tedy také na deset let.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist