Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Když vysychá potrubí

21.01.2006  |  zdroj: EKONOM  |  123× přečteno      vytisknout článek

Když vysychá potrubí Evropská unie hledá cesty, jak snížit závislost na ruském dodavateli. Může budovat další plynovody a diverzifikovat dodávky, nebo stavět strategické zásobníky. Musí rovněž podporo vat alternativní zdroje energie, ale bez plynu se ještě dlouho neobejde.

Evropa se vyděsila. Pár desítek hodin zaznamenávaly některé země nižší tlak plynu v potrubí. Rusko dalo najevo, že zůstává velmocí - silné trumfy v rukou mají podobu kohoutků, kterými lze otáčet do polohy "vypnout" či "zapnout". Evropská unie vyzvala představitele Ruska a Ukrajiny, zemí, které stály na počátku domnělé "plynové krize", aby problém okamžitě vyřešili, ale sama už také nechce nechat nic náhodě. Přestože plyn nakonec zřejmě nikde nechyběl a zásobování surovinou se ve většině zemí vrátilo už v úterý k normálu, Brusel začal připravovat opatření, aby se situace nemohla opakovat. Zapojila se i Česká republika, ač, jak tvrdili zástupci RWE Transgas, žádné oslabení dodávek nezaznamenala.

Evropská unie odebírá z Ruska v průměru 24 % z celkových zhruba 430 miliard m3 ročně spotřebovávaného zemního plynu. Ukrajinsko-ruský spor o cenu zemního plynu (viz Vysoká hra o plyn) proto pocítila řada zemí. Dodávky ruského plynu do Rakouska poklesly v noci z neděle na pondělí asi o třetinu, obdobně tomu bylo na Slovensku, Maďarsko hlásilo pokles dodávek o 40 % a Polsko asi o 15 %. Francie v pondělí oznámila snížení objemu dodávek o 25-30 %. Výpadek však netrval dlouho, takže stačilo sáhnout do rezerv, které každá země má. Např. Německo disponuje zásobami plynu na 75 dní, ČR na šest týdnů, Polsko údajně jen na dva týdny. To vše ale platí pouze v případě, že nepřijdou silné mrazy či jiná katastrofa.

Od Gazpromu nakupuje zemní plyn 21 evropských zemí. Norsko, které dodává plyn hlavně do Německa, Francie, Belgie a Velké Británie, nemůže podle představitelů norského plynárenství případné výpadky ruského plynu v Evropě nahradit. Těží naplno, dokonce loni na začátku prosince dodalo do Evropy rekordní množství plynu za den - bylo to 276,8 mil. m3.

SPOLEČNÝ POSTUP. Země Visegrádské skupiny a Rakousko se už o víkendu dohodly, že v úterý zorganizují telekonferenci, při níž si ujasní svá stanoviska. Na středu totiž byli svoláni do Bruselu experti na energetický sektor všech 25 zemí EU, aby jednali o případných problémech, které by mohl větší výpadek v zásobování ruským plynem způsobit. Dlužno ovšem dodat, že schůzka expertů na téma bezpečnosti dodávek v plynárenství byla svolána už dlouho předtím a současná situace jen zvýšila její aktuálnost.

Je logické, že středoevropské země chtějí držet jednotnou linii. Mimochodem proto, že jsou to právě ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko, kdo jsou na ruském plynu v Unii nejvíce závislí. Úterní telefonickou konferenci doplnil ještě zástupce Rakouska. Podle Jana Zaplatílka, ředitele odboru plynárenství a kapalných paliv na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), se účastníci konference shodli na nutnosti diversifikace energetických zdrojů i dopravních cest. Bezpečnosti zásobování Evropy plynem rozhodně prospěje, když z Ruska bude proudit surovina třemi různými cestami. Hovořilo se rovněž o budování a využívání podzemních zásobníků plynu, což je ale záležitost, kterou nelze žádné zemi nadiktovat (mimochodem proto, že ne každá země má k tomu vhodné geologické podmínky).

Rakousko jako předsednická země EU už minulý týden v reakci na rusko-ukrajinský spor oznámilo, že se během své půlroční vlády v EU zaměří i na snížení závislosti Evropy na dodávkách energie z Ruska. "Evropa potřebuje více investic a větší rozmanitost svých energetických zdrojů," prohlásil rakouský ministr hospodářství Martin Bartenstein.

Podle něj nynější krize dokazuje, že Evropa by měla dál budovat nové plynovody, jako je například plynovod Nabucco, který bude od roku 2010 přivádět do Evropy 25 miliard kubických metrů plynu ročně z oblasti Kaspického moře a Středního východu. Práce na jeho výstavbě začaly minulý rok.

Co ovšem může být zajímavé pro Českou republiku a další středoevropské země, které trpí značnou závislostí na ruském dodavateli, je možnost určité finanční podpory ze strany EU při diversifikaci zdrojů. Nedá se asi očekávat , že by hned po středečním jednání bylo jasné, kolik, na co a z jakého konkrétního balíku by peníze šly, ale podle Zaplatílka je taková podpora reálná.

EVROPSKÁ SMĚRNICE. Unie o citlivosti dodávek energetických surovin v této oblasti ví. Proto se také například loni na summitu EU v anglickém Hampton Court šéfové států a vlád shodli, že je třeba více spolupracovat v oblasti energetiky včetně vytvoření společné evropské sítě. Energetická politika podle nich není pouze věcí jednotlivých členských států, na jejím vytváření je nutné spolupracovat na evropské úrovni. I proto, že během několika příštích let bude Evropa dovážet 90 % spotřebovávané ropy a plynu.

Na druhé straně nelze říci, že by EU ponechávala vše náhodě. Existuje unijní směrnice z dubna 2004 o zabezpečení dodávek zemního plynu, z níž vyplývá, že pokud nastane situace, že Unii bude hrozit výpadek v dodávkách plynu ze třetích zemí větší než 20 % z celkových dovozů, Evropská komise svolá expertní koordinační skupinu. Ta případ prozkoumá a pomůže členským státům koordinovat zabezpečení dodávek plynu. Pokud se jednotlivé členské země nebudou schopny s výpadkem vypořádat samy, může Komise doporučit členským státům další vhodná opatření. Pokud ani to nepomůže, může Komise navrhnout Radě Evropské unie (Radě ministrů) další opatření, která by bylo vhodné přijmout.

V ostatních případech je na členských státech, jak se s případným výpadkem vyrovnají. Podle směrnice k tomu mají mít vybudovánu potřebnou infrastrukturu (zásobníky, krizové plány apod.)

KRIZOVÉ PLÁNY. Počátkem týdne, kdy se projevily problémy se zásobováním, byla ČR zřejmě ostrůvkem, kterému se snížení dodávek vyhnulo. Nižší tlak v potrubí se podle šéfa RWE Transgas Ulricha Jobse v ČR neprojevil. "Tlak na soustavě je naprosto v normálu a ČR dostává sjednané množství," opakovali vytrvale všichni vedoucí pracovníci firmy.

V Česku jsou všechny energetické společnosti připraveny okamžitě řešit havárie, zejména způsobené živelními pohromami, jako jsou povodně či vichřice. Od roku 2001 se více bere v potaz i možnost ohrožení teroristickým útokem.

MPO vydalo na základě zmocnění z energetického zákona vyhlášku č. 375/2005 Sb. o stavech nouze v plynárenství. Je účinná od 1. října roku 2005 a určuje např. závazné postupy, vyhlašování a použití odběrových stupňů. Stanoví rozsah a způsob omezení spotřeby plynu u jednotlivých skupin odběratelů. Neuvádí však žádné další podrobnosti. "

Události posledních dnů mohou přispět k jejímu dalšímu upřesnění. Podle Vladimíra Štěpána z poradenské společnosti ENA by se mělo týkat konkrétního postupu v situacích nouze a komunikace s odběrateli, u kterých může dojít ke snížení či přerušení dodávek.

STRATEGICKÉ ZÁSOBNÍKY. Česko spotřebovává ročně okolo 10 miliard m3 plynu (podle údajů agentury Eurogas), z toho tři čtvrtiny přicházejí z Ruska. Loni poklesla spotřeba v České republice podle předběžných výsledků o 1,5 % na 9,55 miliardy metrů krychlových. ČTK o tom informoval Milan Šmíd z Bilančního centra, které sleduje dodávky plynu v ČR. Absolutní spotřeba plynu v České republice klesla druhý rok po sobě.

RWE Transgas má šest podzemních zásobníků s celkovou kapacitou 2055 milionů m3 zemního plynu. Na dalších tisíc krychlových metrů má zásobníky zajištěné smluvně (např. s firmami Karla Komárka). Podle odborníků máme v ČR ve srovnání s EU nadprůměrnou skladovací kapacitu a zásobníky dobré kvality.

Zásobníky pracují ve dvou režimech: v letním období je na řadě tzv. vtláčení, v zimě tzv. těžba, to znamená čerpání plynu do distribuční sítě. Podíváme-li se na statistiku Energetického regulačního úřadu, v měsíci lednu se průměrně těží ze zásobníků kolem 600-700 milionů m3 plynu. V loňském teplotně příznivém lednu to bylo dokonce jen 386,4 mil. m3 plynu. Veškeré dohady, jak tomu v prvních lednových dnech v ČR opravdu s dodávkami bylo, ukončí právě statistiky. Z nich se dozvíme, kolik k nám skutečně proudilo plynu a kolik se těžilo ze zásobníků.

PRYČ OD PLYNU? Nová zkušenost může podpořit ty názory, které právě bezpečnostním rizikem argumentují proti rozšiřování zemního plynu jako významného (byť ekologického) energetického zdroje. Situace se může hodit např. uhelné či jaderné lobby. Ekologické organizace se samozřejmě nechaly slyšet, že je s ohledem na negativní zkušenosti třeba více posílit obnovitelné zdroje a hlavně energetické úspory a efektivnost.

"Situace, ve které by nastal odklon od plynu, se neobáváme," tvrdí Josef Kastl, generální sekretář České plynárenské unie. "Každý stát počítá s určitým mixem zdrojů a zemní plyn z mnoha důvodů má a bude mít v takovéto skladbě významnou pozici." Jan Zaplatílek z MPO si myslí, že situace, k níž došlo, povede minimálně k zamyšlení, zda je rozumný odklon od jaderné energetiky.

Sdružení velkých spotřebitelů energií v ČR chce iniciovat konkrétní kroky, které by měly posílit bezpečnost v české energetice. Podle Vladimíra Štěpána lze bezpečnost zvýšit např. systematickou podporou přerušitelných (dvoupalivových) systémů u odběratelů - ta by však musela být organizována státem. "Evropská patnáctka je v tomto směru významně dál," říká Štěpán. "Přerušitelné smlouvy, podle kterých by odběratelé dostali slevu z ceny plynu výměnou za možnost snížení, případně přerušení dodávek plynu, by umožnily snížit spotřebu v nezbytných případech až v miliardách m3 plynu."

Lednové události budou zřejmě také impulsem pro vyšší využívání technologie LNG (zkapalněný zemní plyn) v EU. Ta se stále zlevňuje, i když zatím nebyl LNG dostatečně konkurenceschopný. LNG se navíc může prodávat za tržní ceny bez závislosti na cenách ropy..

AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ
AUTOR: LIBUŠE BAUTZOVÁ
AUTOR: JAN STUCHLÍK


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist