Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Ekologie je konzervatismus

21.02.2006  |  135× přečteno      vytisknout článek

Ekologie je konzervatismus

Německá strana Zelených po volební plichtě promarnila jedinečnou příležitost transformovat zablokovanou německou politickou scénu, když odmítla účast v koalici černo-žluto-zelené, čili „jamajské“, jak jí Němci říkali podle barev jamajské vlajky. Škoda. Mohla tím zamíchat současnými předvídatelně rozdanými kartami a vytvořit pestřejší kaleidoskop, z něhož mohlo vyjít leccos objevného a tvůrčího, co by mohlo Němce vyvést z dlouhotrvající zabředlosti, nehybnosti a neschopnosti hledat řešení současného pomalého, ale zatím vytrvalého hospodářského chabnutí. Pravděpodobně tím odsoudili Německo k dalším pěti letům neschopnosti provést potřebné reformy a k ještě většímu zamknutí nehybného politického systému. Na to by zklamaní voliči mohli reagovat posílením extrémistických stran, které už na ně číhají zprava i zleva.

A nabízí se otázka, proč se ekologické strany stále všude tvrdohlavě stavějí do levého spektra a do socialistických koalic, v nichž se často stávají radikálnější složkou, než jsou sami socialisté nebo sociální demokraté. Na ekologii a ochraně životního prostředí totiž není nic socialistického. Začlenění zelených stran do spojenectví se socialisty a dokonce komunisty, trockisty a všelijakými anarchisty je jedna z nejbizarnějších absurdit a anomálií současné evropské politické scény. Svědčí o tom, že političtí ekologové dosud nedosáhli politické dospělosti, která by odpovídala jejich oprávněným obavám o osud planety, jakkoli upřímně míněným a dobře prostudovaným.

Ekologie - vědecká i politická - je přirozenou součástí konzervatismu, protože jejím hlavním principem a účelem je konzervování životních hodnot, z nichž zdraví planety je hodnota nejživotnější. Nebude brána vážně, dokud si svůj inherentní konzervatismus neuvědomí a nevzdá se revolucionářství. Politický konzervatismus ale zároveň bude muset vyjít vstříc tím, že ekologii do svého politického programu nejen začlení, nýbrž i bude dbát, aby to každý věděl a neměl o tom sebemenší pochyby. S ochranou planety se nepohneme kupředu, dokud ekologie a konzervatismus zůstávají proti sobě naježeny na opačných pólech politického spektra a nespojí se v tu nejsamozřejmější představitelnou koalici. Jejich rozpolcení je politická schizofrenie, která je jednou z hlavních ideových příčin trvale se zhoršujícího životního prostředí.

Pomatenost „rudo-zelenosti“ většiny současného ekologického hnutí jsem si uvědomil na loňské londýnské přednášce Fritjofa Capry. Capra hovořil dost dramaticky mimo jiné taky o naléhavosti a nutnosti ekologických opatření daleko drastičtějších, než se dohodly v Kjótu. Ani jednou nevyslovil slova socialismus a kapitalismus. Přesto v debatě první z tazatelů začal ne otázkou, nýbrž kázáním:

„Jsme tady samozřejmě všichni socialisté a víme, že všechny ekologické katastrofy zavinil kapitalismus, který musíme svrhnout.“

Capra ho nechal v klidu domluvit a pak řekl zhruba toto:

„Tak zaprvé, já nejsem socialista. Zadruhé, všechny ekologické katastrofy nezavinil kapitalismus, socialismus jich napáchal nejmíň stejně, v Číně víc. Zadruhé, nechci svrhnout kapitalismus, protože nevím, čím lepším bych ho nahradil, co by škodilo planetě míň. Začtvrté, moje přednáška nebyla o politických systémech, nýbrž o provázanosti všeho života v jednu síť, v níž všechno se vším souvisí. Další otázka?“

Většina dnešních zelených k socialismu tíhne z víry, že socialismus hájí drobného člověka a jeho zájmy proti nadnárodním megakorporacím, které jsou hlavními ničiteli planety. Mají pravdu v tom druhém, ale mýlí se v tom prvním. V dnešním spektru evropské politiky je zcela jasně vidět, jak vládnoucí socialistické strany – a mimochodem i celá Evropská komise - tančí podle lobbyistických pokynů nadnárodních korporací a vydávají zákony, které zvýhodňují korporace a ztěžují život menším podnikům a živnostníkům, vedou je ke krachu a nutí je stávat se zaměstnanci nebo subdodavateli megakorporací.

Konzervatismus – stojící na principech maximální osobní volby a odpovědnosti – se naopak stává přirozeným ochráncem drobného podnikání a tím logicky i ekonomické lokalizace. Tedy chcete-li - „ekologizace“. Uvědomuje si to zdaleka ne každý, kdo se pokládá za konzervativce, a vůbec už ne každá strana, která by se ráda ke konzervatismu hlásila.

Naději, která by mohla konzervativně cítícím ekologům i ekologicky cítícím konzervativcům ukázat cestu, poskytl nedávno šéfredaktor světoznámého britského měsíčníku The Ecologist Zac Goldsmith, když oznámil, že přijímá nabídku kandidovat za Konzervativní stranu do parlamentu v příštích volbách. Jeho časopis patří mezi nejostřejší kritiky megakorporací a jeho neúnavný tým investigativních novinářů dokáže na korporace vyštrachat takové hrůzy, že už jich hezkou řádku donutil k ekologickým opatřením, která by bez něho nebyla představitelná.

V souvislosti s českými Zelenými se člověk tu a tam doslýchá o rádoby optimistických změnách vzbuzujících naději, že by se z nich mohla stát politická síla, která by byla užitečným spolutvůrcem zdravé demokracie. Jestliže se ale stále s naprostou samozřejmostí prohlašují za spojence sociální demokracie a protivníky pravice, můžeme si jen zalitovat, že nepředstavují volbu, která by mohla českou politiku pozdržet před zpětným skluzem do marasmu velmi podobného komunismu. A že tedy nejsou ekologové.

Kdyby se ale probudili k vědomí samé podstaty konzervativnosti ekologie – a s ní úzce spjaté politické a podnikatelské etiky a ohleduplnosti, mohli by se stát paprskem naděje pro ty tisíce občanů, kteří nevidí v žádné parlamentní straně naději na očistu českého veřejného života.

Komu ze Zelených se to nezdá logické, ať si doma smíchá zeleň s červení v tu ohavnou směs, která ani nemá jméno, a pak zeleň s modří v nádherný tyrkys, který je barvou čirého širého moře.

Když už k tomu někdo potřebuje vizuální symboliku.

Autor: Benjamin Kuras
Zdroj: http://eu.eportal.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
...
myslím, že se autor příspěvku mýlí pokud jde o vědeckou ekologii, a jinou vlastně ani neznám. Ta není a nemůže být konzervativní, stejně jako jiné vědy, protože by jinak zašla na úbytě. Stejně tak není jejím cílem cokoliv konzervovat, ale pouze zkoumat. Jaké jsou následné přístupy jednotlivých vědců, je už jejich soukromou věcí, která nemá se samotnou vědou nic společného.
vloženo: 28.02.2006 11:44     vložil:  emil Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist