Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Nebezpečná závislost

05.03.2006  |  zdroj: EKONOM  |  126× přečteno      vytisknout článek

Teroristé zjistili, že nemusejí unášet letadla, stačí, když vyhodí do vzduchu těžební zařízení nebo ropovod na Středním východě

Teroristé, politická nestabilita ve světě a růst Číny budou čím dál víc komplikovat zajištění dodávek ropy. Státy sice mohou riziko snižovat smlouvami s co nejvíce dodavateli, ale podle odborníků má smysl jedině spotřebu ropy co nejvíce omezovat. Nejjednodušší by to mělo být v dopravě.

Když minulý pátek najela dvě auta naplněná výbušninami do bran ropného překladiště v saúdskoarabském Abqaiqu, zdálo se, že se začínají naplňovat černé scénáře bezpečnostních analytiků: teroristé z al-Káidy, kteří už podle zpravodajských služeb dlouho vymýšlejí plány, jak přerušit dodávky ropy do Ameriky či Evropy, zaútočí na některé důležité ropovody nebo odbavovací terminály, zastaví tok strategické suroviny a vyženou tak její cenu do závratných výšek.

Tentokrát ostraha zařízení, v němž se stéká ropa z nejdůležitějších saúdskoarabských nalezišť, situaci dokázala zvládnout. Provoz nebyl přerušen a malý požár způsobený teroristy se podařilo brzy uhasit. Přesto tento útok na saúdskoarabské ropné zařízení zvedl cenu ropy o 3,4 procenta na 62,60 dolaru za barel a ještě umocnil důležitost debat, které se nyní na západě vedou na téma, jak si zajistit stabilní dodávky energií.

KATASTROFICKÝCH
SCÉNÁŘŮ JE DOST. "Teroristé zjistili, že nemusejí unášet letadla, stačí, když vyhodí do vzduchu těžební zařízení nebo ropovod na Středním východě. Napáchají tím Americe a dalším západním ekonomikám mnohem větší škody," upozorňoval Gal Luft z amerického Institutu pro globální bezpečnostní analýzy (IAGS) na pražské konferenci Evropská energetická bezpečnost, pořádané pod patronátem Severoatlantické aliance. Podle informací CIA se teroristické organizace zabývají i myšlenkou nabourat se do počítačových systémů energetických sítí v Americe a vyřadit je tak z provozu. Dalším z potenciálních cílů je námořní doprava ropy. Tankery přepravují až 60 procent této suroviny a na otevřeném moři jsou velmi zranitelné.

"Teroristům stačí, aby dostali dva až tři své lidi do posádek tankerů, a pak lodě na správném místě vyhodili do vzduchu," tvrdí James A. Boutilier z kanadského vojenského námořnictva. Ideálním cílem takového útoku by byl některý z velkých přístavních terminálů, kde se ropa překládá do pozemních zásobníků. Dodávky by mohl vážně narušit i podobný útok spáchaný v některém z kritických bodů námořní dopravy. Například Hormuzským průlivem, který je branou do Perského zálivu, každý den projede sedmnáct milionů barelů ropy. Suezským průplavem tři miliony barelů. Pro jihovýchodní Asii by byl bolestivý útok na Malacký průliv u Singapuru. Podle studie vypracované pro asijsko-tichomořskou organizaci APEC by pětitýdenní blokáda průlivu znamenala pro ekonomiky členských zemí ztráty ve výši 1,7 až 2,8 miliardy dolarů.

Co by podobné útoky udělaly s cenou, není složité domyslet. Například zablokování Bosporu by připravilo trh o tři miliony barelů každý den. To je o milion a půl barelů více, než kolik činí dnešní celosvětová záložní kapacita, která může náhlé výpadky pokrýt. Cenový výkyv by se podle některých analytiků mohl dostat až ke stovce dolarů za barel.

STRACH Z NESTABILITY. I přes dramatičnost a mediální přitažlivost těchto předpovědí se odborníci na energetickou bezpečnost shodují, že terorismus je přece jen spíše malou hrozbou pro stabilitu dodávek energie. Útoky mohou vyřadit z provozu jen část důležitých zařízení, a to jen na krátkou dobu. Úspěšný atentát by však mohl zvednout rizikovou prémii, která z dnešní ceny ropy dělá u jednoho barelu 10 až 15 dolarů.

Větší obavy panují z toho, že nebude trvat dlouho, a zásoby ropy v západních zemích se vyčerpají a svět se bude muset spolehnout na dodávky ze Středního východu či z Afriky. Tedy z míst, která budou ohrožena politickou nestabilitou. Podobný vývoj se čeká i u zemního plynu. Za dvacet let budou tři čtvrtiny všech zásob v Rusku a na Středním východě.

Vzorovým příkladem bohatého naleziště, které nelze plně využít kvůli útokům separatistických bojůvek, je nigerijská delta řeky Niger. Tamní ropná zařízení se stávají terčem útoků Hnutí za osamostatnění delty Nigeru. Jen poslední incident z 20. února, při němž bojovníci hnutí unesli devět zahraničních pracovníků ropných firem, snížil nigerijský vývoz ropy o dvacet procent. Cena suroviny zareagovala růstem o dolar a půl za barel. Nigerijské ozbrojené síly si přitom podle vlastních slov nevědí s povstalci rady.

Každý den se v podobně nestabilních místech ztratí na celém světě milion barelů ropy. "Kdyby se tento milion přidal k dnes existující záložní kapacitě ve výši 1,5 milionu barelů za den, trh by byl stabilnější a ceny by byly podstatně nižší," upozorňuje Luft. Pro západní státy z toho plynou jednoznačná doporučení. Měly by se snažit o stabilizaci problémových regionů a o dobré vztahy s producentskými státy.

SOUBOJ O ENERGII. Ovlivňovat dění v klíčových oblastech však nebude tak jednoduché jako ještě před několika lety. Příkladem může být Střední východ, který po skončení studené války jednoznačně ovládly Spojené státy. Nyní se čím dál víc tlačí do tohoto regionu Čína a Indie, které si chtějí zajistit dodávky strategických surovin. " "Brzy budeme mít Střední východ bipolární. O vliv zde budou soutěžit USA a Čína. Evropa bude nejspíš mimo hru. I když nemusí jít o otevřený konflikt, může to velmi zkomplikovat snahu Američanů ovlivňovat dění v regionu. Stačí se podívat na nynější íránskou krizi. Amerika by na Írán chtěla uvalit sankce, Čína je proti, protože má s Íránem důležité dohody o dovozu ropy a plynu. Takových situací přitom bude přibývat," domnívá se Luft. Navíc stejnou konkurenci lze čekat i v Africe a Střední Asii.

V soutěži o ropné kontrakty má přitom Čína a její státní petrochemické společnosti proti západním koncernům konkurenční výhodu: téměř bezednou peněženku. Za přístup k ropným polím mohou nabízet rozvojovou pomoc ve formě stavby silnic, škol či telekomunikační infrastruktury. V rukou mají i trumf v podobě nabídky snadnějšího přístupu na čínské trhy pro zboží z ropných států. Nic z toho nemohou západní koncerny v tak velkém množství nabídnout. "Navíc Čína je pro ropné státy ideálním partnerem. Při vyjednávání o dodávkách na vládní úrovni nezmiňuje věci jako lidská práva či demokratizace režimů. Zajímá ji jen obchod," upozorňuje Anne Kroninová z IAGS.

Klíč ke stabilnímu trhu s ropou je podle mnohých expertů ve vybudování dostatečné záložní kapacity, která může vyrovnávat výkyvy v těžbě. "To si ale mohou dovolit jen státní ropné společnosti. Žádná ze západních firem nebude investovat miliardy dolarů do zařízení, která pak budou ležet ladem a čekat na svou příležitost v době krize," říká Vahan Zayonan, analytik energetických trhů ve společnosti PFC Energy. Jedinou zemí, která má přímo ve svých zákonech stanoveno, že státní ropná společnost musí udržovat záložní kapacity, je Saúdská Arábie.

Tím, co by mohlo roli těžebních záloh při stabilizaci trhu nahradit, jsou strategické ropné zásoby. "Měly by je budovat v Asii i v Evropě podle vzoru USA, které mají nyní ve státních skladištích 700 milionů barelů ropy," domnívá se Luft. Jenže o smyslu státních zásob řada odborníků pochybuje. Pokud by měly sloužit ke snížení ceny tím, že při nedostatku uvolní část ropy na trh, jde podle některých ekonomů o příliš drahé řešení. Celkové náklady na nákup a skladování ropy jsou podle nich vyšší, než by činila úspora za nákup levnější ropy v době krize. Navíc státní rezervy odrazují od budování vlastních zásob soukromé subjekty, které mají pro bezpečnost dodávek ropy mnohem větší význam, tvrdí studie APEC.

DLOUHODOBĚ NEJLEPŠÍ ŘEŠENÍ, jak se vyhnout komplikacím při dodávkách energetických zdrojů, je podle expertů snižování závislosti na spotřebě ropy. "Kdybychom přesunuli část naší spotřeby energie mimo ropu, a to i v řádech jednotek procent, mohlo by to poměry na trhu změnit," míní Kevin Rosner, poradce NATO pro energetiku a ředitel Fóra NATO pro energetickou bezpečnost. "Přejít na jiné druhy energie ale nebude tak jednoduché jako třeba v 70. letech, kdy svět postihly ropné krize. Tehdy bylo relativně jednoduché přejít na jadernou energii. Jenže dnes se ropa podílí na výrobě elektřiny jen minimálně. Nejvíce se jí spotřebuje v dopravě, a tento trend bude ještě sílit. Tady jaderné reaktory nepomohou," upozorňuje Fatih Birol, hlavní ekonom Mezinárodní agentury pro energii (IEA).

Na řadu musejí přijít změny v masově používaném pohonu automobilů. "V dopravě už dnes existují alternativní technologie a alternativní paliva, jen je třeba dostat je k lidem," říká Rosner. Když budou mít lidé možnost volby a uvidí u čerpadla vedle sebe benzin a jiné, ekologičtější palivo, sáhnou spíše po tom druhém, míní Rosner.

Změny v dopravě by podle expertů měly být podpořeny i dalšími opatřeními na celkové snížení energetické náročnosti ekonomik. Kdo to dokáže dříve, bude mít před ostatními konkurenční výhodu. Podle Rosnera se tak brzy může stát, že Čína, která se stala výrobní dílnou světa, ale jejíž ekonomika je několikanásobně energeticky náročnější než například Japonsko, přijde o výhodu nízkých výrobních nákladů a dnešní nevýhodná obchodní bilance s Čínou se začne obracet.

Díky omezení energetických vstupů, novým jaderným elektrárnám a vyššímu podílu obnovitelných zdrojů by západní ekonomiky mohly v roce 2030 uspořit za rok tolik ropy, kolik dnes vytěží dohromady Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Nigérie, tvrdí propočty IEA. Aby se tak stalo, musejí však, podle agentury, už nyní vlády rozhodnout, že se tímto směrem vydají.

AUTOR: JAN STUCHLÍK


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist