Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Pandemie je za dveřmi. Jen nevíme, kdy zaklepe.

20.04.2006  |  zdroj: EKONOM  |  140× přečteno      vytisknout článek

Sto padesát milionů mrtvých, i s takovým počtem se prezentují některé katastrofické scénáře budoucí pandemie chřipky.

Na pandemii chřipky se připravují všichni. Na Vysoké škole ekonomické vytvořili matematický model, který nám pomůže s přípravami na infekci i s výpočtem, kolik by to stálo a jakým škodám to může zabránit.

Sto padesát milionů mrtvých, i s takovým počtem se prezentují některé katastrofické scénáře budoucí pandemie chřipky. Existuje jich několik, nejmírnější dopady předpovídá ten, který vychází z údajů o pandemii chřipky v letech 1968-1969 - tehdy se světová ekonomika propadla o osm desetin procenta.

Žádná pandemie tu zatím není, uklidňovala nás čtveřice klíčových odborníků, náměstek ministra zdravotnictví a hlavní hygienik ČR Michael Vít, generální ředitel zastoupení firmy Roche v ČR Tomáš Votruba, rektor VŠE Richard Hindls a prorektorka Stanislava Hronová. Sešli se kolem kulatého stolu exkluzivně pro Ekonom především proto, aby vyložili, jak se dá taková pandemie namodelovat na počítači a jak lze z tohoto modelu vyvodit možné národohospodářské náklady - kdyby se dal věci volný průběh - i náklady na prevenci, pokud chceme černým scénářům zabránit.

Český člověk se však nebojí. Alespoň nás o tom ujišťují výzkumy veřejného mínění, které ovšem zjišťují názor na tzv. ptačí chřipku, zatím výlučně zoonózu, tedy onemocnění postihující zvířata.

Ptačí chřipka je v ČR spíš předmětem vtipů než obav. Vždyť nedávno nás strašili nemocí SARS a kdeže loňské sněhy jsou. Pandemie však určitě v dohledné budoucnosti přijde, shodují se všichni odborníci. Říká to statistika a zákony pravděpodobnosti. Lze za nimi vidět konkrétního člověka?

SVĚT JE PŘÍLIŠ MALÝ PRO VIRY. Parta vysokohorských turistů se vrací z Jižní Ameriky do Prahy. Večer před odletem zažijí příjemný večer v místní restauraci a posléze v baru. Barman, se kterým hodně komunikují, se právě vrátil z Malajsie, odkud pochází jeho manželka. V Praze se pak unavení cestovatelé rozjedou do svých domovů. K manželkám, přítelkyním, dětem. Jen dva z nich dostanou chřipku.

Jeden je programátorem a pracuje většinou doma, ve vilce kousek za Prahou. Jeho děti však dojíždějí veřejnou dopravou do pražské školy. Nejstarší syn chodí každý den do hokejového klubu na tréninky. Dcera zpívá ve smíšeném sboru. Manželka prvního nemocného prodává v obchodě v blízkém městečku. Kamarádí se s recepční v sousedním penzionu, často spolu obědvají v restauraci naproti přes náměstí. Její rodiče jsou ještě aktivní. Matka pracuje jako účetní v dopravní firmě a šoféři si k ní chodí do pokladny pro cestovné. Otec je psychoterapeut - pracuje v nemocnici, k tomu má soukromou praxi.

Druhý účastník cesty, který onemocněl, učí na vysoké škole v Brně, přivydělává si jako poradce a je aktivní v ekologickém hnutí. Má přítelkyni, která za pár dní odjíždí do Francie na mezinárodní konferenci. Jeho rodiče už jsou v důchodu, mezi jejich hobby patří nákupy v hypermarketech a návštěva lékařů. V domově důchodců žije ještě babička: právě tu šel hned po návratu z ciziny navštívit.

Dva nakažení cestovatelé ovšem rozšíří virus chřipky jen mezi část svých rodinných a veřejných kontaktů. I to však postačí na to, aby v krátké době několika týdnů onemocněly desetitisíce lidí. Vždyť cesta, kterou se virus do ČR dostane, nebude jen tato jediná.

CHYŤTE HO, AŽ SE PROZRADÍ! Ve chvílích, kdy by se mohly začít odehrávat výše popsané příběhy, se už ovšem bude rozhořívat epidemie chřipky v asijských zemích a virus, který se bude šířit mezi lidmi, vystoupí z anonymity. Na celém světě se proto začne urychleně vyvíjet očkovací vakcína, bude to však trvat tři až šest měsíců, než začne být k dispozici. Do té doby musejí postačit antivirové preparáty, které jsou k dispozici již dnes.

V ČR dostane antivirový Tamiflu, případně další přípravek, pětina obyvatel. Zejména lékaři a zdravotnický personál, policisté a vojáci, energetici, chronicky nemocní lidé, děti. Na všechny nejohroženější skupiny se však nedostane, vždyť mezi ně patří pracovníci v obchodě, stravování a ubytování, v dopravě, opraváři, sociální pracovníci a učitelé.

Epidemie či dokonce pandemie je však výjimečná situace a jako taková umožní porušovat některé zásady. Ne všechny skupiny občanů jsou pro chod státu a ekonomiky stejně důležité. Ne všichni proto dostanou Tamiflu či jiný antivirový prostředek, ne na všechny se dostane vakcína - protichřipkové očkování (viz box). Karanténní opatření omezí dokonce standardní lidská práva, jako např. shromažďovací. Není to nic mimořádného: při povodních se vyhlašuje stav nouze, který také obsahuje prvky donucení a omezování.

BUDE VIRUS HODNÝ, NEBO ZLÝ? Představa, že virus, který způsobí epidemii nebo dokonce pandemii, bude natolik útočný, že se nakazí každý, kdo s ním přijde do styku, je s velkou pravděpodobností zcela mylná. Katastrofické obrazy hodně zmírňují dosavadní poznatky - např. ten, že virus usmrcující ptáky, který se podle dnešních poznatků nejpravděpodobněji promění (mutuje) do podoby nebezpečné lidem, nebude zřejmě tak nebezpečný. Zatím se usazuje hluboko v dolních cestách dýchacích, pouhý kašel a rýma ho tedy nerozšíří. Odborníci se vůbec neshodují ani v tom, jaká bude intenzita přenosu nákazy z osoby na osobu: odhady se pohybují v širokém rozptylu od 30 do 75 procent. Jestliže tedy budou na počátku epidemie infikována 2 % lidí v ČR, bude to představovat zhruba dvě stě tisíc osob.

Nelze zjistit, kolik lidí v Asii se již s virem ptačí chřipky setkalo nebo kolik jich tuto chřipku dokonce prodělalo - známy jsou jen případy, kdy se nemocný dostal k lékaři nebo když na tuto chřipku prokazatelně zemřel. Jak je to tedy s vytvořenými protilátkami? To se teprve zjišťuje a není to snadné.

MÁME PLÁN. Na Vysoké škole ekonomické (VŠE) zpracovali pandemický model, který mapuje, jak by se epidemie šířila, jaké skupiny obyvatel by zasáhla a jaké by to mělo ekonomické důsledky. Použili k tomu systém diferenciálních rovnic, ale jak říká rektor VŠE Richard Hindls, modely jsou v podstatě standardní, ale nebylo snadné shromáždit potřebná data, kterými model "nakrmili". "Model je ale jen pokusem o přiblížení se realitě. Pokusili jsme se také říci, co by to stálo," říká Hindls a jeho kolegyně Stanislava Hronová dodává, že škody, které by mohla pandemie způsobit, by měly dlouhodobé účinky a lidé se ve skutečnosti mohou přičinit o to, aby byly menší - budou-li se jako jednotlivci chovat zodpovědně.

Z celkového počtu 4,77 milionu zaměstnaných lidí v ČR patří do nejrizikovějších skupin zhruba 1,7 milionu osob. Pandemie by mohla ohrozit až třetinu z nich, což by ze dne na den mohlo znamenat až 520 tisíc zaměstnanců, nejdůležitějších pro chod ekonomiky a státu. Podávání antivirotik by pomohlo tento proces zbrzdit alespoň do doby, než bude vyvinuta vakcína a snížit nemocnost u těchto skupin lidí minimálně o polovinu. Ani anitivirotika však nebudou pro všechny, protože firma Roche, jak přiznává Tomáš Votruba, nebude schopna výrobně pokrýt poptávku, třebaže již předala několik licencí na výrobu ostatním výrobcům a navíc i počítá, že by si některé státy, kde patentovou ochranu neberou tak vážně, lék vyrobily i bez licence.

Pokud jde o vliv pandemie na hrubý domácí produkt (HDP), na VŠE spočítali (a jsou v tom v podstatě v souladu s výpočty v jiných zemích), že by došlo ke ztrátě dynamiky hospodářství zhruba o 1-2 % HDP. K tomu ovšem profesorka Hronová dodává, že ztráta dynamiky má značnou setrvačnost a mohlo by to poznamenat ekonomický vývoj v ČR na několik let.

Opatření, která by omezila či zbrzdila rozvoj pandemie v ČR, by ovšem nebyla levná - jen na nákup antivirotik pro 20 % občanů se počítá s částkou zhruba 850 milionů korun. Podle výpočtů VŠE by však tyto náklady byly výrazně nižší než celkové náklady na úhradu nemocenských dávek při vyšším počtu nemocných, a k tomu by jistě došlo, kdyby se antivirotika nepodávala.

INICIATIVĚ SE MEZE NEKLADOU. Jak žít s pandemií, se lze do jisté míry předem učit. Musíme počítat s karanténními opatřeními, určitě by byly zavřeny školy a učiliště, nekonala by se veřejná shromáždění, kulturní, sportovní a společenské akce. Oproti minulosti však máme řadu nových možností díky komunikační a počítačové technice. Vždyť v mnoha oborech má zaměstnavatel možnost poslat pracovníky v případě epidemie pracovat domů a využívat především elektronického styku mezi nimi. Usnadnilo by to rodinám i péči o děti, které by nechodily do školy. Více by bylo možné využívat nakupování přes internet, např. i potravin a potřeb pro domácnost (pokud by ovšem zbylo dost zdravých lidí, kteří objednávky vyřizují a zásilky rozvážejí). Pro značnou část obyvatel by bylo reálné otevřít interaktivní informační portály zdravotnického charakteru, které by snížily nutnost návštěvy u lékařů. Lze si představit, že stát by podpořil elektronický styk nějakou dotací, aby operátoři mohli dočasně zlevnit služby.

Všichni odborníci, kteří s redaktory Ekonoma o pandemii a jejích následcích diskutovali, se však shodují v tom, že by se lidé neměli spoléhat jen na pomoc státu. Je dobré nebát se a nešířit poplašné zprávy, ale také nemoc nepodceňovat. Roli mohou sehrát i zaměstnavatelé: již dnes některé firmy (především se zahraničními vlastníky) nakupují antivirový Tamiflu a jsou připraveny ho podávat těm svým zaměstnancům, kteří jsou nejpotřebnější pro udržení provozu firmy při pandemii. Děje se to i v ČR, v Německu dokonce některé společnosti shromažďují obličejové roušky, ochranné oděvy, jiné zase připravují zaměstnance na práci doma, aby nemuseli jezdit hromadnou dopravou.

Krizové plány a preventivní opatření však dělá jen část velkých podniků, ty malé neberou riziko zatím na vědomí. Poradci přitom radí, aby si firmy ujasnily, jak zajistí aspoň udržovací provoz ve svých základních činnostech. Tyto scénáře už by měly mít hotové.

TĚŽKO NA CVIČIŠTI, LEHKO NA BOJIŠTI. Evropská unie se intenzivně na pandemii připravuje. Evropské středisko pro kontrolu nemocí CDC ve Stockholmu intenzivně pracuje na celoevropském pandemickém plánu. Na jeho přípravě se významně podílíme a argumenty nám dává mimo jiné i model VŠE. Proběhlo celoevropské cvičení všech složek, které odhalilo plno chyb. Česká republika přitom dopadla velmi dobře. "Jsem na naši hygienickou službu pyšný. Patříme mezi šest evropských států, které jsou nejlépe připraveny," říká hlavní hygienik Michael Vít. Ale neměli bychom vše nechávat na hygienické službě. Pandemie se týká každého z nás.

AUTOR: Milena Geussová
AUTOR: Aleš Bluma


Co stojí prevence Počet osob se zdravotním rizikem a předpokládané náklady na léky a vakcinaci

Počet osob Náklady v mil. Kč

VakcínaTamiflu

Zdravotnictví (HS, prakt. lék, pediatři, ÚSP,

nemocnice, dispenzarizovaní pacienti) 1 639 541 327,9 218,6

Záchranná zdravotní služba (včetně smluvních) 5 824 1,2 0,8

Lékárenská služba 7 769 0,01 1,0

Bezpečnostní složky (policie, hasičský záchr. sbor.) 61 237 12,2 8,1

Doprava (metro, autobusy, tramvaje, ČD) 37 276 7,4 5,0

Celkem 1 751 647 348,8 233,5

Celková potřebná částka 582,3

Pozn.: Pro Tamiflu počítáno pouze s jednou třetinou dávek z celkového počtu osobZdroj: Národní pandemický plán ČR


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
rok 2006 - ?
Ptačí chřipka-byla tady a bude. Očkují se proti chřipce lidé, zvířata - to nevím, ale běžně veterináři očkují koně, psy, exotické ptáky .. - je vakcína řešení pro lidi? A co budou lidé jíst? Bude nakažena drůbež, domácí i lesní zvířata, kdoví, možná virus zmutuje a dostane se i do obilovin? Víme vůbec, co nás čeká?
Zatajování informací kvůli možné panice je běžná praxe.Nebo není?
Díky za tento článek. Nepotěšil.
Ay.
vloženo: 20.04.2006 21:47     vložil:  Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist