Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Škodí elektromagnetický smog zdraví?

25.08.2006  |  zdroj: Haló noviny  |  592× přečteno      vytisknout článek

Rychlé šíření mobilních telefonů položilo tuto otázku znovu se zvýšenou naléhavostí.

To je otázka, která zajímá vědce dlouhou dobu. Rychlé šíření mobilních telefonů ji položilo znovu se zvýšenou naléhavostí. Zatím, až na dopravní nehody způsobené ztrátou pozornosti při telefonování za jízdy, nic nenaznačuje, že by byly mobily nebezpečné. Ale užívají je už téměř dvě miliardy lidí, a to včetně malých dětí. To vyžaduje důkladnější a obsáhlejší znalosti o jejich působení na lidské zdraví.

Zdravotní hranice elektromagnetických záření - vlnění byly stanoveny před mnoha lety pomocí rozdělení kmitočtů na ionizující a neionizující. Biologicky škodlivé působení ionizujícího záření za hranicemi viditelného světla, od ultrafialového po radioaktivní, je desítky roků zkoumáno specifickou vědní disciplínou radiologické ochrany. Výsledky byly využity jak ve výrobě jaderné energie, tak ve zdravotnictví, kde přispěly k technickému pokroku v zobrazování i důmyslnému léčení. Zhruba před 30 roky se začalo uvažovat o ochraně proti neionizujícímu záření. Nicméně studium elektromagnetického "smogu" bylo dlouhodobě zanedbáváno. A přitom ho velmi rychle přibývá. Šíří jej domácí spotřebiče, stroje a přístroje, městské prostředí i vedení vysokého napětí, která se táhnou krajinou. Elektromagnetické záření je forma energie, a to jak ve vodiči, tak ve vesmíru. Velikost kmitočtů záření má rozpětí od nuly, u trvalého stejnosměrného elektrického proudu, až po 1020 hertzů (1 Hz je průběh jedné vlny za sekundu). Pro orientaci: akustické (slyšitelné) vlnění má kmitočet zhruba od 3 Hz do 20 000 Hz (20 kHz), amplitudově modulované rádiové vysílání užívá vlnění v rozsahu okolo 1000 kHz. Frekvenčně modulované rádiové vysílání se vysílá na kmitočtech kolem 100 MHz. Mobilní telefony pracují v pásmu 900 MHz až 1800 MHz. Kmitočet vlnění v mikrovlnné troubě, kterým ohříváte jídlo, je jen o málo větší, 2,4 GHz. Nejvyšší frekvence v pásmech nad 1018 Hz (EHz - exahertzy) mají rentgenová záření, gama záření a kosmická záření. Vyšší pásma kmitočtů elektromagnetického záření vyvolávají biologické efekty, zejména změny DNA. Od roku 1950, souběžně s rozvojem jaderné energie, se intenzivně studovaly metody ochrany proti ionizujícímu záření. V roce 1965 byla k tomu účelu založena Mezinárodní společnost pro radiologickou ochranu (ISRP). O deset roků později si položili vědci z ISRP otázku, zda rozšířit zkoumání na celý kmitočtový rozsah od 50 Hz, který je užíván v elektrických rozvodech, přes radiofrekvence až k hranicím mikrovln a infračerveného pásma. Ve spolupráci se Světovou organizací pro zdraví (WHO) a v souladu s programem OSN pro životní prostředí (UNEP) byl v roce 1977 založen výbor pro neionizující záření ke studiu a stanovení zdravotních kritérií pro tuto dynamicky se rozvíjející sféru. V roce 1992 se výborz ISRP vyčlenil a založil samostatnou nezávislou Mezinárodní komisi pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP). Tím získala dlouho zanedbávaná oblast vědeckého bádání jasný rámec, ale bohužel s velmi omezenou základnou poznatků. Zatím existuje všeobecná shoda, že elektromagnetická indukce nízkých úrovní, respektující bezpečnostní standardy, není zdraví škodlivá. Nicméně se zvyšováním hodnot přenášených výkonů po vysokonapěťových vedeních bude nutno standardy přezkoumat a eventuálně upravit. Další oblastí výzkumu bude vliv obrovského nárůstu počtu zdrojů vlnění v souvislosti s dálkovým ovládáním, bezdrátovým spojováním přístrojů, rostoucím počtem bezpečnostních rámů na letištích, veřejných úřadech, a dokonce i v obchodech, a tak podobně. Zvláště významný vliv na tvorbu elektromagnetického smogu má rozvoj mobilní telefonie. Až doposud nejsou vědecké důkazy, že by infrastruktura celulárních sítí představovala zdravotně přitěžující faktor. Novým problémem pro vědce je však dlouhodobá blízkost sluchátka jako zdroje vyzařování u lidského mozku. Evropská komise proto zřídila v roce 2004 síť EMF-NET (Electromagnetics Fields Network), která propojuje a koordinuje činnost vědeckých pracovišť zabývajících se mobilní telefonií a dalšími technologiemi s elektromagnetickými projevy. Má za úkol přispívat k ochraně zdraví veřejnosti odhalováním a sdělováním zdravotních rizik. Jedním z pracovišť sítě je Instituto di Ingeneria Biomedica - Consiglio Nazionale delle Ricerche v Itálii. Dr. Paolo Ravazzani z tohoto institutu je specializován na biomedicínu sluchového systému. V roce 2000 koordinoval výzkumný projekt Guard, v němž spolupracovali vědci z Francie, Británie, Itálie, Řecka, Litvy, Maďarska a Ruska. Byly studovány efekty užívání GSM mobilních telefonů. Po třech rocích výzkumu na dobrovolnících dospěli k závěru, že nemohou tvrdit, že by mobilní telefony působily sebemenší poškození sluchové schopnosti. Doporučili však další dlouhodobý hloubkový výzkum. V souvislosti s nástupem 3. generace mobilní telefonie v systému UMTS, který pracuje na vyšších frekvencích a užívá jiný způsob modulace, ujal se Dr. Ravazzani koordinace nového projektu EMFnEAR. Pracují na něm stejná pracoviště jako na projektu Guard, doplněná o Poláky. Pracoviště jsou začleněna do sítě EMF-NET. Cílem je opět specifikace rizik užívání mobilních telefonů. Průkopnickým projektem výzkumu biologických efektů elektromagnetického záření v širokém rozsahu kmitočtů je projekt REFLEX. Měl by vyplnit hluboké mezery ve znalostech o působení standardních elektromagnetických polí. Na projektu spolupracuje 12 laboratoří ze sedmi evropských zemí. Provedli série testů na lidských buněčných tkáních (fibroblastů, lymfocytů atp.), ale zatím jen ve zkumavkách. Vystavili je ozáření různými úrovněmi elektromagnetických polí. Ověřovalo se, zda toto ozáření vyvolá genotoxické nebo fenotypické jevy v buňkách, jež by mohly působit patologicky na vznik rakoviny, anebo neurodegenerativně. Při výzkumu prováděném v období roků 2000 až 2004 bylo spolehlivě zjištěno, že i poměrně nízké frekvence a hustoty magnetických toků, které nepřekračují bezpečnostní standardy, působí poruchy v některých buněčných systémech. V tomto stadiu výzkumu, prováděném pouze ve zkumavkách, ještě nelze dělat žádné závěry z hlediska chování živých organismů a zdravotních rizik. Jsou to zatím dílčí poznatky, jež vyžadují další výzkum z hlediska vlivu délky doby a způsobu ozáření. Nezbytný je rovněž výzkum reakce živých organismů, a to jak zvířecích modelů, tak lidí.

Josef ŠULC


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Re: Škodí elektromagnetický smog zdraví?
Ahojte,reálnu ochranu proti EMS(pri mobiloch) poskytuje vynález estónskeho vedca V.Aljasa, Micro Fa podrobnejšie možete pozrieť na stránke www.micro-fa.webnode.sk
vloženo: 07.03.2011 22:15     vložil: Ivan Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist