Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Čeká nás soumrak lidstva?

25.11.2006  |  zdroj: EKONOM  |  166× přečteno      vytisknout článek

Současná aplikace liberální ekonomiky nekalkuluje do svých nákladů dlouhodobou udržitelnost života. Otázkou je, zda lidé stihnou změnit své postoje včas.

Sebekritický pohled na západní civilizaci a relativitu "výdobytků" současné moderní společnosti přináší kniha Kacířství - Eseje proti pokroku a jiným iluzím anglického "filozofa pesimismu" Johna Graye. dvousetstránkové dílo je složeno z autorových příspěvků do týdeníku New Statesman z období od března 2002 do dubna 2004.

Gray se opírá do samolibosti západní civilizace a přízemní arogantní víry ve všespasitelnost vědy a technického pokroku. Srozumitelně a často mrazivě argumentuje širšími souvislostmi a historickými paralelami.

Neusiluje o prostou kritiku establishmentu a globálního volného trhu, ale analyzuje příčiny a rozhodně se nebojí ani predikce dalšího vývoje. Vzhledem k dvouletému odstupu je nutno uznat, že mu dokonale vychází. Nakladatelství Argo tak přineslo všem čtenářům, kteří hledají hlubší úhly pohledu na globální společnost, skutečně mimořádnou lahůdku. Kniha je navíc velmi čtivá a její jazyk není zatížen složitými filozofickými termíny a konstrukcemi. Dílo je velkou inspirací pro všechny čtenáře, kteří slepě nevěří ve všespasitelnost volného trhu.

John Gray je profesorem moderního evropského myšlení na London School of Economics a spolupracuje s organizacemi jako Institute of Human Studies, Cato Institute, Institute of Economic Affairs apod. Pro tuzemské čtenáře není neznámý: Česky vyšly například knihy Slamění psi - o lidech a jiných zvířatech, Dvě tváře liberalismu, Marné iluze - falešné představy globálního kapitalismu, Liberalismus, Al-Káida a co to znamená být moderní.

OTŘESENÁ VÍRA V POLITIKU. Gray je přesvědčen, že to, čeho se dosáhlo v etice a politice, není kumulativní a nepředává se z generace na generaci, jako výsledky vědy a techniky. Co se nabude, lze snadno opět ztratit.

"Ve vědě je pokrok faktem, ale v etice a politice je pokrok pověrou," věří autor. Jádrem ideje pokroku je víra, že lidský život se s růstem vědomostí stane lepším.

Komunismus i neoliberalismus vnímá autor jako analogické víry. Obě tvrdí, že prostřednictvím vědy lze dospět ke konečnému zdokonalení lidstva - univerzálním socialismem nebo globálním volným trhem. Osvícenští myslitelé se považovali za obnovitele pohanství, ale ve skutečnosti byli misionáři nového evangelia - víry v pokrok. Sekulárním společnostem od těchto dob vládne potlačené náboženství. Náboženský kult se přeměnil a vrátil se v podobě fantazie o spáse pomocí politiky, nebo teď, když je víra v politiku definitivně otřesena, v kult vědy a techniky. Lidé lpí na naději, že věda může uspět tam, kde politika selhala.

Víra v pokrok se stala mechanismem sebeklamu, který slouží jedině k tomu, aby znemožnil vnímání zla provázejícího růst znalostí. Ani inkvizice, která mučila a zabíjela ve víře, že zachraňuje duše, netvrdila, že buduje ráj na Zemi. Toliko v moderní době se na masovou vraždu pohlíží jako na metodu vedoucí ke zdokonalení lidstva. Tím se potvrzuje stará pravda, že vědomosti nás neosvobozují. Růst znalostí není jen čistým dobrem. Vábí lidstvo slibem rostoucí moci a paradoxně mu přináší jeho větší zotročení.

John Gray se domnívá, že náboženství je lidským pudem stejně jako sex. Potlačený náboženský impuls se proto vrací např. jako humanismus. Od křesťanské víry, že lidstvu byla udělena nadvláda nad světem, nebylo upuštěno. Lidská nadřazenost se dostává do střetu s konečností pozemských zdrojů. Biblický příběh nás učí, že zlo se vymýtit nedá - stejně jako někteří lidé touží po míru, jiní mají rádi válku. Je iluzí se domnívat, že násilím, jakým byla válka v Iráku, se svět zlepší - výsledkem je posílení Al-Káidy, nestabilita místní vlády a nová generace odhodlanějších bojovníků proti okupantům.

Autorovi v této rovině nelze upřít vlastní, věrohodně vyargumentovaný názor na neobratnou a účelovou americkou politiku. Samozřejmě, že vůbec nepochybuje, že hlavním účelem útoku USA na Irák byla ropa. Je navíc přesvědčen, že Evropa by neměla poslušně poklonkovat Američanům, ale měla by aktivněji vyjadřovat vlastní postoje a hodnoty a nezbavovat se zodpovědnosti za mír mezi křesťanským a muslimským světem.

OMYL VÍRY VE SPÁSU VĚDOU. Oba opačné filozofické proudy 19. století - osvícenství i komunismus, reprezentované Johnem Stuartem Millem a Karlem Marxem, viděly podle autora spásu lidstva v racionalitě, narůstající díky vědeckotechnickému pokroku. Bohužel, i při explozi poznatků se ukazuje, že obsah lidského žití leží v jiné rovině: autor se domnívá, že mezi rozvojem vědy a techniky na jedné straně a uplatněním rozumu v lidských záležitostech na straně druhé ve skutečnosti žádná pevná souvislost není!

Naopak se ukazuje, že nové technologie oživují tu stránku lidské povahy, která nikdy nebude racionální: Talibanský vůdce dnes řídí přes mobil vojenské operace a západní svět se chvěje, komu se může podařit získat špinavou bombu nebo i jiné zničující zbraně, které jsou stále dostupnější. V regionech s nefunkčními státy, zkorumpovanými a jinak oslabenými vládami, se světová bezpečnost nemůže spoléhat na vymahatelnost práva.

Tato paralela je dobře patrná i v České republice. Ta se sice hlásí k západním hodnotám, ale ani 17 let nestačilo k tomu, aby se zajistila pružná vymahatelnost práva včetně ústavního, aby se země nepropadala v míře korupce do stále větších bažin a politici neprojídali populisticky zdroje budoucím generacím. Z toho samozřejmě pramení vysoká nedůvěra v politickou reprezentaci, a ta přináší také klesající důvěru veřejnosti ve stát.

John Gray z tohoto vývoje vyvozuje, že víra v pokrok, založená na růstu vědomostí, je sama o sobě iracionální. Na světě totiž není moci, která by zaručila, že technologie bude využito k pozitivním účelům. Mimo jiné proto, že se nedokážeme dohodnout, které to jsou.

V globalizovaném světě není instituce, která by takovou dohodu prosadila, a národní stát na takový úkol nestačí. Globální svět se stal velkou laboratoří, ve které probíhá řada pokusů současně. V prostředí, kde se každý může zmocnit jakéhokoliv objevu, je nemožné dohlédnout a posoudit, jaký bude jejich souhrnný účinek.

HOMO "RAPIENS": ČLOVĚK RABUJÍCÍ. Autor kritizuje zejména rozšířené přesvědčení pocházející z křesťanství, že člověk má v přírodě výsadní postavení. Dnešní západní společnost vychází z přesvědčení, že s použitím vědeckých poznatků vytvoří svět lepší než kdykoliv předtím. Což je paradoxně ukázkou víry, nikoliv vědy. Gray tedy nesouhlasí s Fukuyamovou interpretací, že dějiny jsou pokračujícím příběhem s všeobecným dovršením.

Ještě římští myslitelé jako Aristoteles však považovali dějiny za sérii podobných cyklů, jaké lze nalézt v říši rostlin, které nemají účel ani konec. Gray je velmi skeptický ke schopnosti lidstva zvládnout nebezpečí genetických manipulací. Nevěří, že lze pokusům o změnu lidského tvora zabránit politickým konsenzem, a předpovídá nahodilý vývoj jako součást soutěže a konfliktu mezi státy, podniky a kriminálními sítěmi. Rozhodně není důvod věřit, že "polidštění tvorové" nebudou opakovat vlastnosti zkaženého lidstva, které je vytvoří. Ekologická krize dává jeho skepsi za pravdu. "Lidská činnost způsobuje planetě obrovské škody a vyhlazuje ostatní tvory rychlostí od doby zániku dinosaurů neznámou. Podle odhadů zmizí do konce století polovina živočišných a rostlinných druhů," uvádí.

Představa, že vědy bude použito k udržitelné rovnováze s životním prostředím, je však podle Graye velmi naivní. Omezení růstu díky limitovaným přírodním zdrojům je dnes příčinou nového geostrategického konfliktu. Pokud se spočítá dynamika růstu populace - a to jen na Blízkém východě, kde se za následujících 20 let zdvojnásobí počet obyvatel, a porovná se s očekávaným ukončením těžby ropy, vyjde nám, že globální spolupráce je naprostou utopií. Gray předpovídá s úbytkem přírodních zdrojů a rozšiřováním zbraní hromadného ničení kruté války.

Gray předpovídá, že až si lidé v západní civilizaci budou muset uvědomit, kolik zdrojů ke svému životu potřebují, pochopí, že je jejich "bohatství" neudržitelné. Hlavní příčinu je nutno hledat v přelidnění. Pokud bude chtít většina žít způsobem života jako bohatá menšina, zanechá lidstvo v zemském ekosystému velmi hlubokou stopu - v roce 2050 bude mít totiž planeta 8 miliard lidí. Tedy čtyřnásobek stavu z roku 1940.

Budoucí generace tak budou muset dále likvidovat biodiverzitu, která se dnes ztrácí tisíckrát rychleji než před příchodem lidí. Vada pohledu liberálních ekonomů je jednoznačně v tom, že s konečnými zdroji ekonomické modely prostě nepočítají. Racionalisté trpí domýšlivou představou, že Země je prostředkem k uspokojování lidských přání a ostatní živočichové nástrojem k jejich naplnění. Nic není blíže náboženskému dogmatu než tato zdánlivě sekulární idea.

Budoucnost bude patřit informačním technologiím, jenže nebudou přinášet tolik očekávaný blahobyt, ale budou sloužit k udržení kontroly několika nejbohatších států nad nejstaršími prameny bohatství - ubývajícími zásobami neobnovitelných zdrojů. V minulosti vyústila válka málokdy v dlouhotrvající pokles lidské populace, ale lze očekávat, že ve vysoce globalizovaném světě může mít nový ničivější účinek. Globalizace ani neohrožuje světový mír, ani nezaručuje konjunkturu, zvyšuje ale nestabilitu. Lidé už zjistili, že v globálních podmínkách je obtížnější kontrolovat následky burzovních krachů. "Nemusí trvat dlouho a zjistíme to brzy i o válce," uvádí velmi sugestivně Gray.

NEPODAŘENÁ KOPIE KŘESŤANSTVÍ. Víra v pokrok se dnes vyskytuje v programech všech politických stran. Pramení z francouzského pozitivismu, který inspiroval liberály i marxisty. Pozitivisté však ani zdaleka nebyli liberály. Šlo jim o založení nového náboženství - náboženství humanity, v němž bude člověk uctíván jako nejvyšší bytost.

Křesťanskou víru tak vystřídala víra v liberální humanismus, který se však stal novým a často bezmyšlenkovitým náboženstvím. Gray ho nazývá nepodařenou kopií křesťanské víry, výrazně iracionálnější, než je originál a v poslední době i škodlivější. Sekulární mýtus je totiž nebezpečnější než mýtus náboženský.

Nebylo tomu tak ovšem vždycky - v 19. století byla většina liberálů v Británii věřících. Až pod vlivem zmíněného pozitivismu - spojeného například se jménem Augusta Comta - začal být liberalismus spojován s odmítnutím konvenčního náboženství.

Právě honba za nebem na zemi vzešlá z humanistické myšlenky zformovala nejhorší režimy minulého století. Je to velmi odvážná úvaha, nicméně v této éře se ukázalo, že zbavení se náboženské pokory nevedlo lidstvo po právě humánnější stezce: masové vraždy 20. století nevzešly z pradávné inkvizice, ale z ateistických režimů: Stalin, Mao i Hitler sdíleli víru, že vytvoří nový svět s pomocí vědy.

Gray si poutavě všímá také nerovných podmínek současného globálního trhu, mediální manipulace veřejnosti, která pod hesly zajištění bezpečnosti postupně mění politiku směrem ke kontrole rozhodujících přírodních zdrojů. Geopolitika boje o zdroje zejména s Čínou, nutnost posílení role státu a regulace drancující volné ekonomiky je podle Graye šedivá vyhlídka na zhoršující se budoucnost lidstva tohoto století.

Skeptičtí vizionáři nejsou v soudobé společnosti v kurzu, ale jsou pro ni mimořádně významní. Až budoucnost ukáže, zda autorovo palčivé memento pomohlo změnit myšlení lidí a vyhynutí unikátního tvora s rozumem se přece jen poněkud oddálí. Kdo ví, jaký vývoj bude pro planetu lepší.

AUTOR: Pavel Komárek

Pavel Komárek je ředitelem obecně prospěšné společnosti Prosperita, která realizuje projekty dalšího vzdělávání široké veřejnosti, dotované především z Evropského sociálního fondu.

John Gray: Kacířství. Eseje proti pokroku a jiným iluzím. Argo, Praha 2006.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist