Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Brno: údolím Ponávky

05.03.2007  |  172× přečteno      vytisknout článek

Brno: údolím Ponávky

Stará tišnovská jednokolejka a údolí Ponávky

Brňácí povětšinou vnímají říčku Ponávku jako městskou stoku, nebo přinejmenším jako regulovaný potůček, který toho s průzračnou bystřinou má pramálo společného. Toto tvrzení však není zcela pravdivé. Severně od města, v lesích mezi Mokrou horou a Lelekovicemi, si naopak Ponávka razí cestu malebným údolím, často navštěvovaným turisty i cyklisty.

Tímto příspěvkem chci volně navázat na historický seriál o ponávecké jezerní kaskádě.

Ponávecký potok má několik pramenů, které můžeme hledat severně a východně od Lelekovic. Severně od obce můžeme nalézt první rameno Ponávky, pramenící ve svahu Babího lomu a na Klůžku, hlavní tok říčky však pokračuje pozvolným údolím směrem na Vranov a třetí rameno pokračuje v údolí směrem k Útěchovu.


Mapka ponáveckého údolí. Zdroj: Geobáze 1:50 000.

Naši procházku začneme na prvním velkém rybníku na Ponávce, který se nachází na soutoku Ponávky s bezejmeným přítokem, se kterým se setkává poblíž obce Česká. Tento bezejmený, ale velmi pěkný, rybník vznikl zahrazením toku v souvislosti s výstavbou tišnovské železnice.


Ponávecký rybník poblíž obce Česká. V těchto místech Ponávka opouští lesy Drahanské vrchoviny a vtéká do Řečkovicko - kuřimského prolomu, který odděluje výše zmíněnou Drahanskou vrchovinu (Adamovskou vrchovinu Babího lomu) od Českomoravské vrchoviny, tedy Sychrovské vrchoviny.

Stará jednokolejka Brno-Tišnov, po které se částečně dochoval železniční násep, byla slavnostně otevřena 2. července 1885. Slavnostní protokolární vlak s c.k. polním maršálkem arcivévodou Salvátorem projel za veliké slávy v neděli 5.7. 1885. Koncesi na stavbu této 28,4 km dlouhé tratě získala 15. ledna 1884 soukromá Společnost státní dráhy (StEG), s jejímiž hraničními kameny je možné se dodnes setkat v okolí původníh odrážního tělesa jednokolejky. Celkové náklady na stavbu se vyšplhaly na 1 570 000 Zlatých. Trať se v pozdějších letech postupně prodlužovala a od roku 1905 již pokračovala z Tišnova do Žďáru nad Sázavou a dále do Čech. StEG byla v roce 1909 zestátněna a provoz na dráze převzaly Královské a císařské státní dráhy a po roce 1918 Československé státní dráhy - ČSD.


Pozůstatky náspu staré jednokolejky "Tišnovky" severně od Jehnické stanice.

Během protektorátu nabyla trať na významu a započalo se s výstavbou nové dvojkolejné trati Brno - Havlíčkův (Německý) Brod, která stávající jednokolejku nahradila. Nový sousední násep několik desítek metrů od staré jednokolejky byl zprovozněn v letech 1953 (první kolej) až 1957 (druhá kolej). V letech 1964 - 1966 byla celá trať elektrifikována.

Dále po proudu se nachází další rybník severní ponávecké kaskády, který se nacházel poblíž jehnické zastávky staré jednokolejky. Na východním břehu se nachází také starý granodioritový lom, kterých je na středním toku Ponávky mnoho a to i jižněji, v Řečkovicích a Králově Poli.


Starý jehnický rybník. Až do konce války existoval při jehnickém zámku pivovar. Ve velkých sklepech byly sudy chlazeny ledem, "ledovaným" na nedalekém rybníku. Led se nejdříve rozsekal na kry, které byly později na saních odváženy do Jehnic.

  
Starý granodioritový lom a původní ponávecké lužní koryto. Obdobnou krajinou protékala Ponávka před několika sty lety i na území Brna. Právě takový ekosystém evokuje brněnské pojmosloví: Žabovřesky, Slatina, Brnje - bláto atd. Podobných míst dnes najdeme v okolí Brna pomálu - Černovický hájek.

Postupně se dostáváme k nejstaršímu dochovanému rybníku na Ponávce, k Sedilově rybníku u Vránova mlýnu. Ještě před tím však procházíme okolo chovného rybníku U lesa.


Chovný rybník U lesa v sousedství starého Seidlova rybníku.

Nejstarší, dodnes existující a funkční rybník na Ponávce je nádrž v sousedství Vránova mlýna. Mlýn, který byl v provozu až do konce druhé světové války, již dnes neexistuje, nicméně rybník nadále vzkvétá. V okolí se také nacházejí dřevěné plastiky od akademických sochařů Miloše a Patrika Vlčka.


Seidlův rybník u Vránova mlýna.

Pro představu ještě připojuji dvě historické mapy. Na prvním snímku můžete vidět Seidlův rybník s mlýnem na josefské mapě I. vojenského mapování z druhé poloviny 18. století. Na druhém snímku pak situaci o několik desítek let později, na přesnější mapě Brna z roku 1839.


Josefská mapa I. vojenského mapování z druhé poloviny 18. století. Zdroj: oldmaps.geolab.cz.


Seidlův rybník s mlýnem na mapě Brna z roku 1839. Zdroj: vilemwalter.cz.

Pod mlýnem Ponávka protéká zahrádkářskou osadou a posléze v Mokré hoře vtéká do otevřené Brněnské kotliny, kde se stýká s potokem Rakovcem a v upraveném korytě pokračuje směrem na Královo Pole.
V těchto místech, na území dnešní Lachemy se v minulosti nacházel rozsáhlý rybník, první z velké brněnské jezerní kaskády. Široká údolní niva Ponávky byla do poloviny šedesátých let vyplněna kulturními kosnými loukami. Tyto vlhké květnaté louky byly pak neúspěšně vysoušeny nebo zaváženy, vzhledem k vysoké hladině vody Ponávky však louky znovu zarůstají rákosem, který prorůstá i do často podmáčených polí na pravém břehu. Část luk by měla být základem biocentra, jako součásti revitalizace údolí Ponávky.

  
Na podmáčených loukách poblíž Lachemy se v minulosti nacházel mělký rybník. Ne všude byla snaha o vysoušení lužní půdy úspěšná.

Došli jsme tedy až do Brna. Budete-li chtít, můžete v cestě pokračovat po cyklistické trase okolo Ponávky až ke kartuziánskému klášteru v Králově Poli. Tento úsek Ponávky je zmapován v jiném článku.

ZDROJ: Brněnský drak


 


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist