Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Dobře sestavené puzzle

09.09.2007  |  zdroj: HN  |  130× přečteno      vytisknout článek

Ze Šluknovského výběžku do Frýdlantského přes Žitavské hory



Říká se jim uši České republiky. Dva výběžky, Šluknovský a Frýdlantský, tak na mapě opravdu vypadají. Anebo připomínají dílky puzzle? Vzdušnou čarou dělí Šluknov a Frýdlant necelých čtyřicet kilometrů, ale kdo by je chtěl překonat, musí projít přes území Německa a Polska. U naší severní hranice vytvořila příroda společně s dějinami zajímavou skládačku.

Jestli se vám při toulání Šluknovskem dostane do boty kamínek, dobře si ho prohlédněte. V nejsevernějším území České republiky se totiž protíná hned několik zajímavých geologických oblastí. Základ Šluknovského výběžku tvoří žulové podloží, k němuž od západu přiléhají pískovce Českosaského Švýcarska. Na východní straně se žula mění v krystalinik, typický pro kopce v Krkonoších. Od jižního okraje lužického žulového masivu pokračuje dále křídová tabule.

Geologické puzzle ale není jediné, jehož dílky zde do sebe zapadají. Lze tady studovat například i historickou a kulturní mozaiku. Původně v těchto místech sídlili Slované, a to až do konce prvního tisíciletí. Zdejší lesy patřily podle historiků kmenu Milčanů. Ti ale museli ve třináctém století ustoupit německému obyvatelstvu. Pány nad Šluknovskem byli poté muži z rodu Berků z Dubé, kteří však v době, kdy na trůn usedl Jiří z Poděbrad, svůj majetek prodali, aby mohli splatit dluhy. Území po této obchodní transakci připadlo saským knížatům Albrechtovi a Arnoštovi. Ze Saska se pak do Čech přelilo protestantství a německou převahu pomáhala utužit i bible přeložená reformátorem Lutherem do němčiny.

Tetka a slepice

Čeština s němčinou se tu prolínají a ovlivňují dodnes. Vhod přijde například znalost některých místních názvů při putování pohraničním pásem Lužických hor. Pro někoho tak je trochu bachratější skála Pytel mouky, pro druhého Mehlsack. Kelchstein je Kalich, Shrbenou tetku nazývají němečtí turisté jako Krumme Tante. No a Brütende Henne je na-opak na druhé straně hranice známá jako Slepice sedící na vejcích.

Nemá cenu se prát s přírodou. Je pošetilé se snažit plavat proti dravému říčnímu proudu, bylo by nesmyslné si přát, aby na horské skále kvetly růže. A je marné chtít udělat krajinu hezčí, než jak si ji příroda sama zformovala. A tak kdo si chce užít krásy Šluknovska naplno, ať přijde jako poutník z lesů od pramenů Chřibské Kamenice.

V lesích, daleko od prvních stavení, tu je na jednokolejné trati zastávka Jedlová. Koleje se kroutí jak užovka, když se snaží uniknout ve vysoké trávě. Vlak si v zatáčkách hledá cestu skrz hluboké zalesněné údolí. V Jedlové vystupte a dejte se po zelené značce na sever. Tělo navyklé sezení v kanceláři se pozvolna rozhýbe na krátkém rovinatém úseku, ale pak začne cesta stoupat ostře do kopce.

Hrad, nebo rozhledna?

Po půldruhém kilometru končí stoupání v sedle. Tady je potřeba se rozhodnout a mince v kapse se může hodit. Vpravo vede červená značka ke zřícenině hradu Tolštejn, z jehož věže je okouzlující výhled do krajiny. Vlevo se po červené značce dojde na vrchol Jedlové, kde stojí třiadvacet metrů vysoká kamenná rozhledna - rovněž s okouzlující vyhlídkou.

Panna - Tolštejn, orel - rozhledna? Koho nebolí nohy, zvládne oba cíle. Unaveným nechť pomůže los. Poprvé se na rozhlednu začalo stoupat v roce 1891. V dobré kondici se držela až do začátku druhé světové války, po které bohužel desítky let chátrala. Teprve v posledních třinácti letech je možné po zdolání 123 schodů znovu do všech stran obhlížet krajinu hned ve třech zemích. Kdo má dobré oči nebo si pomůže dalekohledem, napočítá z vrcholku kamenné věže dalších čtyřicet rozhleden na území Česka. Přístup na věž je každý den.

Tolštejn má pochopitelně mnohem delší historii. O středověkém hradu, který získal jméno z německého Dohlenstein (Kavčí skála), se v kronikách píše již od čtrnáctého století. Svým strategickým umístěním byl hrad předurčen coby důležitý obranný bod obchodní stezky z Čech do Lužice. Zboží ochránil, ale na obléhání švédských vojsk při třicetileté válce nestačil. Vojáci ho v roce 1642 vypálili a hrad pak už nikdy nebyl obnoven do původní podoby.

Impozantní křížová cesta

Třetím místem, na které se vyplatí v Jiřetíně pod Jedlovou vystoupat, je Křížová hora. Není to velký kopec, ale na krátké vzdálenosti se zvedá o sto metrů výše než je jiřetínské náměstí. A na tomto strmém svahu stojí od roku 1764 v jedné přímce jedenáct zděných kapliček, nad kterými je vystavěna kaple Povýšení svatého Kříže. Věřte, existuje jen velmi málo míst s tak impozantní křížovou cestou jako v Jiřetíně pod Jedlovou.

Podle legendy se tu sedmi bratrům zjevil v době protireformace Spasitel a řekl, aby se vrátili z exodu domů. Poslechl ho nejmladší z nich, ten, který měl nemocné nohy. U paty hory postavil kříž, modlil se a byl uzdraven. Po tomto zázraku začali do Jiřetína přicházet další nemocní věřící a na rodícím se poutním místě nechal zdejší farář Gottfried Liessner postavit křížovou cestu.

Čtvrtá trasa v Jiřetíně povede opačným směrem než tři předchozí - nikoliv vzhůru, ale dolů pod zem. Pod Křížovou horou se již v šestnáctém století začalo těžit stříbro a v dnešní době je štola nesoucí název Jana Evangelisty přístupná v téměř čtyřsetmetrové délce.

Jak se leze po železe

Komu by se putování Tolštejnským panstvím v okolí Jiřetína zdálo příliš snadné, může se vydat na německou stranu Lužických hor. Ta se jmenuje Zittauer Gebbirge neboli Žitavské hory. Převážně pískovcové vrcholy jsou vklíněny mezi Šluknovský a Frýdlantský výběžek a mají jiný charakter než třeba výstup na Jedlovou. Například na vrchol Nonnefelsenu se dostane jen ten, kdo zvládne menší ferratu, tedy cestu zabezepečnou napevno zabudovanými ocelovými stupy a chyty.

Tak jako je Jiřetín hrdý na svou Křížovou horu, mají Němci v Žitavských horách městečko Oybin. Na stejnojmenné hoře, které se česky říká Ojvín, stál od poloviny čtrnáctého století klášter řádu Celestýnů, z něhož se do dnešní doby dochovaly části zdí s vysokými štíhlými gotickými okny. Klášterní komplex působí i ve svých ruinách stále impozantně a ročně si ho přicházejí prohlédnout desítky tisíc návštěvníků.

Za prohlídku stojí také městečko Herrnhut, česky Ochranov. U cesty mezi Löbau a Žitavou měl v osmnáctém století statek reformátor Mikuláš Ludvík, který poskytoval zázemí náboženským uprchlíkům z Čech a Moravy. Protože sem lidé prchali "pod ochranu Pána", začalo se místu říkat Ochranov. Tesař Christian David, který přišel z Moravy, zahájil stavbu nového sídla, v němž stále sílící komunita založila v srpnu 1727 obnovenou Jednotu bratrskou. Celosvětovou činnost Jednoty bratrské a její historii připomíná v Ochranově například unikátní hřbitov se šesti tisíci totožnými náhrobky. Jedinečnost tohoto místa - říká se mu Boží pole - vynikne zvláště při pohledu z menšího vyhlídkového altánu, který je součástí hřbitova.

Začalo-li české putování u vlaku v Jedlové, nechť na železnici i skončí - ovšem na německé. Už více než sto let jezdí po trati s rozchodem pouhého tři čtvrtě metru parní vlak ze Žitavy do Ojvínu a lázní Jonsdorf.

AUTOR: Václav Poustka


Atrakce

Loretánské slavnosti

Za jednu z nejzajímavějších barokních památek považují milovníci architektury Loretánskou kapli v Rumburku, postavenou v roce 1707 Janem Lukasem Hildebrantem. Protože je tomu letos právě tři sta let od vysvěcení kaple, pořádá zdejší farnost na konci příštího týdne velké Loretánské slavnosti.

Program oslav

Sobota 15. září

* 9 h: mše svatá v Loretánské kapli * 10 h: troubení před Svatou chýší * 10.15: pohádka Tři vlasy děda Vševěda * 11 h: vernisáž výstavy Loreta v Rumburku * 14 h: vernisáž výstavy Podmalby na skle B. Štísové (Grafický kabinet MK Rumburk) * 15 h: pohádka Zpátky do pohádky * 17 h: koncert souboru Šenováček z Velkého Šenova (kostel sv. Vavřince)

* V parku Rumburské vzpoury budou po celý den připraveny projížďky na koních, lezecké lanové atrakce, čajovna a dětské soutěže.

Neděle 16. září

* 11 h: mše svatá v kostele sv. Vavřince

Jak se tam dostat

Na cestě z Prahy do Dolní Poustevny ujedete přes Mělník, Českou Lípu a Nový Bor přibližně 150 kilometrů. Za dvě hodiny byste měli být na místě. Do nejsevernějšího koutu České republiky vede docela romantická cesta vlakem. Se dvěma přestupy v Děčíně a Rumburku strávíte ve vlaku něco přes čtyři hodiny. Z Prahy lze vyjet například spojem Eurocity v 6.16 a v Dolní Poustevně vystoupit v 10.35.


Tip na výlet

Pokud by vám Šluknovský výběžek připadal na turistiku malý, přejeďte přes Německo a Polsko do Frýdlantského výběžku. Pro cestu do Německa lze využít například hraniční přechod Varnsdorf - Seifhennersdorf, pak z německé Žitavy přejet do polské Sieniawky a nakonec z Bogatynie do českých Kunratic. Odtud to je do Frýdlantu přibližně pět kilometrů a město na soutoku říček Smědá a Řásnice za prohlídku stojí. Dominantou je zámek na čedičovém vrchu, po jehož úbočí vede turistická cesta. Z ní uvidíte nejenom město, ale také okolní krajinu a do typických sloupců se rozpadající vyvřelý čedič.

Rozhledna na Frýdlantském vrchu severně od města nabízí více romantiky než podívané do okolí. Krásnou stavbu z červených cihel, postavenou přesně před sto lety, už bohužel přerostly okolní stromy.

Další zastávkou mohou být Lázně Libverda, o kterých německý geograf a humanista Alexander von Humboldt prohlásil, že patří mezi nejkrásnější místa světa. Slova tohoto muže, byť pocházejí z poloviny 19. století, by neměla být brána na lehkou váhu. Humboldt toho poznal na světě hodně, vždyť například v letech 1799 až 1804 sjezdil Jižní i Střední Ameriku.

Kam s dětmi

Výprava za netopýry

Víkend ve Šluknovském výběžku může začít tajemně a napínavě, alespoň v pátek 7. září. U ledové jeskyně Naděje, kterou najdete na úpatí Suchého vrchu nedaleko osady Hamr u Mařenic, se tu od 21 hodin až do půlnoci koná Evropská noc pro netopýry. Ochránci přírody dětem umožní spatřit živé netopýry, budou promítat diapozitivy a předvedou různé metody výzkumu těchto tvorů. Na akci, kde se nevybírá žádné vstupné, může přijít každý. Za netopýry se pak dostane ten, kdo bude vybavený kapesní baterkou, která vydrží svítit alespoň jednu hodinu. Přístupové cesty z Hamru nebo od křižovatky u svatého Jána označí pořadatelé šipkami. Z Hamru od zaparkovaného auta to je k jeskyni pěšky necelý půlkilometr, od svatého Jána přibližně dva kilometry.

Kde se ubytovat

Obklopeni zdravými vzrostlými stromy a čerstvým vzduchem budete usínat v penzionu Malý Semerink nedaleko Chřibské. Je to bydlení skromné, ale plné lesní vůně. A také laciné. Za jednu noc tu dospělý v září zaplatí 185 korun a za dalších padesát korun mu uvaří snídani. Celkem se do penzionu vejde 60 lidí a všechny pokoje mají vlastní sociální zařízení. Adresa: Penzion Malý Semerink, Janov nad Nisou 1132. Telefon: 777 016 713.

Ve Šluknově poskytuje skromné a levné přespání městská ubytovna ve dvou nebo třílůžkových pokojích. Turisté za noc zaplatí 120 korun. Adresa: Městská ubytovna, Království 10, Šluknov. Telefon: 731 506 030.

Sto metrů od státní hranice s Německem stojí v Jiříkově hotel Waldstein. Dřevěným selským nábytkem je v něm vybaveno celkem dvaadvacet pokojů s vlastním sociálním zařízením. Adresa: Filipov 180, Jiříkov. Telefon: 731 573 254.

Informace

* Dobře vybavené infocentrum je na náměstí v Jiřetíně pod Jedlovou. Dozvíte se zde nejenom vše potřebné pro prozkoumání nejbližšího okolí, ale poradí vám i jak se vydat na putování Tolštejnským panstvím. Tel.: 412 379 336.

* Další kvalitní informační centrum najdete ve Varnsdorfu na Národní ulici. Otevřené je ve všední dny od 8 do 17 hodin a v sobotu od 8 do 11 hodin. Tel.: 412 370 859.

* Sedm dní v týdnu je otevřené infocentrum v přízemí zámku ve Šluknově. Ve všední dny tu informace poskytnou od 9 do 17 hodin a o víkendu od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin. Tel.: 739 593 014.

* Turistické centrum v německé Žitavě (Zittau) sídlí v budově radnice. Otevřené je od pondělí do pátku od 9 do 18 hodin, v sobotu od 9 do 13 a v neděli od 13 do 16 hodin. Kromě velké zásoby německých materiálů tady dostanete i základní prospekty v češtině.

* Další informační centra jsou například v Bautzenu (Tourismusverband, Tzschirnerstr. 14a) nebo v Ostritz (Tourist-Information, Markt 2).

* www.sluknovsko.cz * www.tolstejn.cz

* www.zittauer-gebirge.de

* www.mesto-sluknov.cz * www.varnsdorf.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist