Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Ke stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace

27.11.2007  |  zdroj: Právní rádce  |  131× přečteno      vytisknout článek

Ústavní právo na informace je právem specifické povahy.

Jeho zvláštnost tkví v tom, že je právem jako takovým (tedy samo o sobě) a zároveň je třeba chápat jej jako most k uskutečnění dalších práv - zároveň však může stát v cestě jejich realizaci.

Pokud jsem se zmínil o významu práva na informace jako mostu či prostředku k dalším právům, zaručeným v našem ústavním pořádku, dokládám toto tvrzení kupříkladu skutečností, že právo na informace je nezbytné pro efektivní realizaci práva shromažďovacího (zaručeného v článku 19 Listiny základních práv a svobod, dále jen "Listina" ) nebo práva petičního (článek 18 Listiny), taktéž je přirozeným předpokladem pro výkon práva sdružovacího (čl. 20 Listiny).

A conto práva na informace jako relevantní překážky k výkonu práv dalších zde poukazuji zejména na možnost střetu práva na informace s právem na ochranu soukromých údajů, tedy dat ze soukromého a rodinného života (článek 10 Listiny).

Právními vlastnostmi práva na informace, jako práva být informován a práva informace šířit, jsou nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost, nezrušitelnost.

V neposlední řadě musíme za vlastnost práva na informace jako ústavního práva označit možnost jeho přímé aplikace, respektive tzv. samovykonatelnost ústavního práva, ze které mj. vyplývá, že už před platností a účinností zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, či zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, byla veřejná správy České republiky povinna poskytovat požadované informace.

POVINNÉ SUBJEKTY

Územní samosprávné celky a jejich orgány jsou nejpočetnější skupinou tzv. povinných subjektů, které mají za povinnost umožnit svobodný přístup k informacím spadajícím do jejich působnosti.1)

Mezi povinné subjekty patří kupříkladu také orgány státní správy (ústřední i dekoncentrované), Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář, Pozemkový fond ČR,2) veřejné nemocnice, všechny veřejné školy (tedy i základní, střední, vyšší odborné či vysoké školy). Stejně tak např. Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Nezapomínejme ani na pilíř zákonodárný - pod informační povinnost spadají rovněž obě komory Parlamentu České republiky.

Z moci soudní podléhají informační povinnosti všechny typy soudů včetně Nejvyššího správního soudu ČR.3)

STÍŽNOST, OZNÁMENÍ, PODNĚT

Jedním z nových institutů zavedených loňskou "velkou jarní novelou", tj. zákonem č. 61/2006 Sb., je tzv. stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (kterou bych si pro názornost dovolil v dalším textu označit také jako "infostížnost").

Právně-teoreticky lze rozlišovat: stížnosti, oznámení, podněty občanů.4)

Stížností můžeme rozumět takové podání, které se týká přímo zájmů stěžovatele. Ostatní stížnosti bývají chápany jako oznámení, mezi podněty se pak zařazují podání, kterými je sledován širší společenský prospěch,5) respektive zájem (který v praxi nemusí být samozřejmě pokaždé celospolečensky užitečný). Oznámení můžeme zjednodušeně chápat jako stížnost podanou ve prospěch jiného, institut podnětu se svou intenzivnější společenskou povahou naopak blíží institutu petice.

M. Hansel stížnost vymezuje následně: "Pojem stížnost jako takový definován není a ani jeho explikace není bez problémů. Z povahy věci by mělo jít o podání, ve kterém stěžovatel napadá (označuje za nesprávnou) činnost orgánu vykonávajícího veřejnou moc (resp. práci konkrétní fyzické osoby, které v rámci orgánu tato činnost přísluší), přičemž se domnívá, že mu v důsledku nesprávné činnosti mohla vzniknout nebo vznikla újma."6)

"INFOSTÍŽNOST"

(Ne)právníky někdy mate existence dvou typů "stížností", a to:

- stížnosti dle § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád,

- "infostížnosti",7) tj. stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace (§ 16a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím).8)

Musíme zdůraznit, že na zmíněný, relativně nový institut infostížnosti se absolutně nevztahuje, a to ani podpůrně, § 175 správního řádu o vyřizování stížností. Nezávislost obou stížnostních druhů je založena kogentním § 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. - relevantní jsou tu pro nás slova: "v ostatním se správní řád nepoužije" a infostížnost nám tu spadá právě do množiny "ostatní".

Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (infostížnost) může ex lege podat žadatel:

- který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6 zákona o svobodném přístupu k informacím, tj. s odkázáním na zveřejněnou informaci,

- kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,

- kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo

- který nesouhlasí s výší úhrady sdělenou podle § 17 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací.

PODÁNÍ STÍŽNOSTI

Infostížnost lze podat písemně nebo ústně. V případě, že je podána ústně a nelze ji okamžitě vyřídit, musí o ní povinný subjekt (např. obec) sepsat písemný záznam.

Infostížnost se podává přímo u povinného subjektu, což je pro žadatele vysoce komfortní stav, jelikož nemusí pátrat po tom, kam by svou stížnost správně zacílil - podá ji tam, kde prvotně žádal o informaci.

Žadatel musí podat svou infostížnost do třiceti dnů ode dne:

- kdy mu bylo doručeno oznámení o odkazu na publikovanou informaci, nebo

- kdy mu bylo doručeno sdělení, že žádost byla odložena, protože se požadované informace nevztahují k působnosti povinného subjektu, nebo

- kdy mu byla sdělena částka, kterou má uhradit za náklady na poskytnutí informace podle § 17 (nebo kterou má dle § 14a odst. 2 uhradit za poskytnutí licence na požadovanou informaci).

V ostatních případech, které jsou taxativně vyjmenovány v § 16a odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se stížnost podává do třiceti dnů ode dne, kdy uplynula lhůta pro poskytnutí informací, případně prodloužená lhůta dle § 14 odst. 7 tohoto zákona.9)

ROZHODNUTÍ O STÍŽNOSTI

O podané infostížnosti rozhoduje dle § 16a odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. nadřízený orgán povinného subjektu. Nelze-li podle § 178 správního řádu nadřízený orgán určit, rozhoduje v řízení o stížnosti ten, kdo stojí v čele povinného subjektu.10)

Primárně platí, že povinný subjekt, tedy ten, který byl žádán o informaci, musí infostížnost předložit spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do sedmi kalendářních (nikoliv pracovních) dnů ode dne, kdy mu stížnost byla doručena. Výjimku tvoří případ, kdy v této lhůtě stížnosti sám zcela vyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

Nadřízený orgán při rozhodování o infostížnosti přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že:

- postup povinného subjektu potvrdí,

- povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než patnáct dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, žádost vyřídil, případně předložil žadateli konečnou licenční nabídku,

- usnesením věc převezme a informaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti; pro obce a kraje je důležité, že tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti (v rámci přenesené působnosti obce, respektive kraje, toto možné ovšem je).

Zajímavá situace nastává tehdy, když nadřízený orgán usnesením věc převezme a informaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Žadatel pak může i zde postupovat ve smyslu § 16a odst. 1 písm. a), pokud nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6 zákona č. 106/1999 Sb. (tj. odkázáním na zveřejněnou informaci),11) nebo ve smyslu § 16a odst. 1 písm. c), není-li spokojen s částečně poskytnutou informací.

Jestliže nadřízený orgán rozhoduje o stížnosti podle § 16a odst. 1 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb. (pokud žadatel nesouhlasí s výší úhrady, respektive s výší licenční odměny), přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že:

- výši úhrady nebo odměny potvrdí,

- výši úhrady nebo odměny sníží; tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti (v rámci přenesené působnosti obce, respektive kraje, toto možné je),

- povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než patnáct kalendářních dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, zjednal nápravu, jde-li o úhradu nebo odměnu za poskytnutí informace územním samosprávným celkem v samostatné působnosti.

Nadřízený orgán musí o infostížnosti rozhodnout do patnácti kalendářních dnů ode dne, kdy mu byla předložena. V případě, že dokonce ani nadřízený orgán nevydá žádné rozhodnutí, lze podat žádost o opatření proti nečinnosti podle § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

Výše uvedená rozhodnutí nadřízeného orgánu (tj. rozhodnutí podle § 16a odst. 6 a 7 zákona č. 106/1999 Sb.) se ex lege oznamují jak žadateli, tak i "původnímu" povinnému subjektu.

Proti zmíněným rozhodnutím12) se nelze odvolat. Kvůli omezené použitelnosti správního řádu vyplývající z § 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. je zde rovněž vyloučeno přezkumné řízení a obnova řízení.


Poznámky:

1) Obce (respektive statutární města, města, městyse, městské části a obvody) patří v praxi také mezi nejčastěji oslovované povinné subjekty.

2) Stejně jako všechny ostatní veřejné fondy - např. Fond rozvoje bydlení či Fond dopravní infrastruktury.

3) Srovnej Kužílek, O., Žantovský, M.: Svoboda informací, Linde Praha, str. 29.

4) V rámci "pozitivního" práva jsme mohli toto rozdělení nalézt v "legendární" vládní vyhlášce č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících. Tato poznámka je samozřejmě činěna při vědomí spornosti právní závaznosti uvedené vládní vyhlášky.

5) Srov. Madar, Z.: Slovník českého práva, 2., rozšířené a doplněné vydání, Linde Praha, 1999, str. 1420 (zpracovatel hesla P. Průcha).

6) In Hansel M.: Vyřizování tzv. anonymních stížností, Právní rádce č. 11/2005, Praha 2005.

7) Připomínám, že výraz "infostížnost" není oficiálním legálním termínem, pro názornost ho zde zavádí autor tohoto textu, aby podtrhl rozdíl oproti jiným stížnostním typům.

8) Stranou ponechme např. kasační stížnost podle soudního řádu správního či další typy stížností, kde k záměně již z podstaty věci naštěstí nedochází.

9) Srovnej Fadrný, M., Kousal, M.: Přístup k informacím po letošní novele, publikovaný názor in ASPI (lit) č. 27299.

10) Viz § 20 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb.

11) Pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace. Pokud žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, povinný subjekt mu ji poskytne.

12) Opět máme na mysli rozhodnutí podle § 16a odst. 6 a 7 zákona č. 106/1999 Sb.; dodejme jen k rozhodnutí dle § 16a odst. 6 písm. c), že se nelze odvolat pouze v případě, kdy rozhodl nadřízený orgán určený podle § 178 odst. 2 věta poslední správního řádu nebo podle § 20 odst. 5 tohoto zákona.

13) Příspěvek byl zpracován za podpory Grantové agentury České republiky - standardní grantový projekt reg. číslo 407/06/1159, v právním stavu ke dni 1. 6. 2007.

AUTOR: Petr Kolman
odborný asistent na Právnické fakultě MU v Brně13


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist