Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Rozvojový program environmentálního poradenství v České republice pro období 2008 - 2013

23.04.2008  |  zdroj: MŽP  |  143× přečteno      vytisknout článek

Obdobný materiál nebyl dosud vypracován, jedná se pro tuto oblast o stěžejní strategický dokument..

USNESENÍ

vlády České republiky

ze dne 16. dubna 2008 č. 408

o Rozvojovém programu environmentálního poradenství v České republice na roky 2008 - 2013;

 
V l á d a

 I. schvaluje   Rozvojový program environmentálního poradenství v České republice na roky 2008 – 2013, obsažený v části III materiálu č.j. 469/08 (dále jen „Program“);

 

II. ukládá

1.    místopředsedovi vlády ČR a ministru životního prostředí

a)      koordinovat realizaci Programu,

b)      koordinovat finanční podporu environmentálního poradenství, 

c)      metodicky ovlivňovat krajské úřady a statutární města k trvalé podpoře Programu,

d)      zajistit zveřejnění tohoto usnesení ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí;

 

2.    1. místopředsedovi vlády ČR a ministru pro místní rozvoj, místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí a ministrům vnitra, průmyslu a obchodu, zemědělství, zdravotnictví, dopravy a školství, mládeže a tělovýchovy jmenovat zástupce resortů do meziresortní pracovní skupiny environmentálního poradenství při MŽP a spolupracovat při realizaci a resortní finanční podpoře Programu;

 

III. d o p o r u č u j e  hejtmanům, primátorovi hlavního města Prahy, primátorům statutárních měst, starostům obcí s pověřenými obecními úřady a rektorům vysokých škol podporovat rozvoj environmentálního poradenství a zohledňovat rozvoj environmentálního poradenství ve strategických a programových dokumentech krajů, obcí, měst a mikroregionů a vysokých škol a aktivně podporovat krajské systémy environmentálního poradenství a environmentální poradce v České republice.


Provedou:

místopředseda vlády a ministr životního prostředí,

místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí,

ministři vnitra, průmyslu a obchodu,

zemědělství, dopravy,

zdravotnictví

školství, mládeže a tělovýchovy
 

Na vědomí:

hejtmani,
primátor hlavního města Prahy,
primátoři statutárních měst
starostové obcí s pověřenými obecními úřady

rektoři vysokých škol

 

 

 1. místopředseda vlády

Jiří Čunek

Předkládací zpráva

 

Akční plán Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ČR na léta 2008 - 2013 (schválený usnesením vlády č. 1155 ze dne 11. října 2006) stanoví úkol pro ministra životního prostředí: Ustavit podskupinu Meziresortní pracovní skupiny pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu při MŽP ke zpracování rozvojového programu environmentálního poradenství v ČR – významné služby ve veřejném zájmu a předložit jej vládě ke schválení.    Na základě žádosti MŽP bylo předložení rozvojového programu vládě ČR posunuto do konce března 2008, aby na jeho zpracování byla vytvořena dostatečná časová rezerva.

 

Účelem Rozvojového programu environmentálního poradenství pro období 2008 – 2013 (dále jen „program“) je stanovit strategická opatření (priority) v oblasti poradenství zaměřeného na životní prostředí v České republice pro období 2008 až 2013. Dosud obdobný materiál vypracován nebyl, proto se jedná pro tuto oblast o stěžejní strategický dokument, podle kterého se bude environmentální poradenství systematicky a koordinovaně rozvíjet.

 

Na program budou následně navazovat koncepční a metodické materiály zpracované především do formy Realizačního plánu, který bude obsahovat konkrétní aktivity v jednotlivých opatřeních, včetně odpovědností a způsobu sledování efektivity. Realizační plán bude vždy po třech letech vyhodnocen a aktualizován. Jmenované materiály budou zpracovány odborem environmentálního vzdělávání MŽP ve spolupráci s Meziresortní pracovní skupinou environmentálního poradenství při MŽP. Stejně bude zabezpečeno i vyhodnocení a aktualizace Realizačního plánu.

 

Program byl zpracován podskupinou Mezirezortní pracovní skupiny pro EVVO, a to v období v září 2007 až  únor 2008. Skupina měla celkem 33 členů. Vedle pracovníků  MŽP se na práci podíleli  zástupci resortů MZe, MPO, MMR, MŠMT a experti z odborných institucí a organizací, vysokých škol, specializovaných NNO a  sítí ekologických poraden.

Environmentální poradenství je soubor služeb, které pomáhají občanům i specifickým cílovým skupinám při řešení konkrétních otázek a životních situací souvisejících s životním prostředím. Poradenství je založeno především na preventivní péči o životní prostředí a na spolupráci a komunikaci mezi státní správou, samosprávou, vědeckým výzkumem, veřejností a podnikateli.

Zkušenosti stávajících environmentálních poraden ukazují, že trvale roste potřeba i zájem o kvalifikované environmentální poradenské služby na místní, regionální a národní úrovni. Důvodem je snaha veřejnosti i specifických cílových skupin orientovat se v ochraně životního prostředí, v požadavcích formulovaných na udržitelnou spotřebu a výrobu, v dodržování legislativy, využívání ekonomických nástrojů atd.

Dynamika environmentálního poradenství v ČR byla v posledních letech výrazně stimulována podporou z Evropského sociálního fondu (ESF), prostřednictvím grantového schématu MŽP „Síť environmentálních informačních a poradenských center“ realizovaném v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (dále OP RLZ). V letech 2004 – 2006 poskytl ESF celkem 270 mil. Kč doplněných podle pravidel z rozpočtu ČR (MŽP) o 90 mil. Kč. Z těchto finančních prostředků bylo podpořeno 189 poraden a informačních center, v nichž se pracovní úvazek věnovaný poradenství navýšil o 129 míst a délka provozní doby poraden stoupla o 3500 hodin týdně oproti stavu před zahájením podpory z OP RLZ.

Výběr vhodného typu poradenské služby a propojování jednotlivých typů služeb podle potřeb klienta vytváří přidanou hodnotu environmentálního poradenství a odlišuje jej tak od běžných osvětových a informačních služeb. Dosud bylo toto poradenství chápáno jako součást environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, jeho postupný rozvoj jej však etabluje jako samostatný nástroj politiky životního prostředí.

 

Pro zabezpečení potřebných finančních prostředků na realizaci Rozvojového programu environmentálního poradenství v ČR pro období 2008 – 2013 je významná meziresortní spolupráce a ve stejném smyslu také koordinace  a metodické ovlivňování krajských úřadů a statutárních měst.

 

Koordinace a administrace Rozvojového programu environmentálního poradenství  v České republice pro období 2008 – 2013 bude personálně zajištěna MŽP (odborem environmentálního vzdělávání) a jeho resortní organizací (CENIA). MŽP též zajistí finanční prostředky ze svého rozpočtu na podporu rozvoje sítí poraden a vybrané služby související s implementací programu.

 

Podpora projektů jednotlivých poraden bude realizována prostřednictvím OP ŽP v oblasti podpory 7.1., z programu poskytování dotací MŽP na projekty nestátních neziskových organizací a dalších zdrojů mimo resort MŽP.

 

Poradenská místa budou v maximální míře propojena s existujícími poradenskými subjekty jiných resortů.

 

Služby poskytované podnikatelským subjektům prostřednictvím environmentálního poradenství (tematické zaměření služeb v Rozvojovém programu environmentálního poradenství) vedou ke zlepšení jejich informovanosti. Vyžití informací současně s přihlédnutím k ekonomickému hledisku může vést ke zvýšení  konkurenceschopnosti firem jak na domácím, tak i na zahraničním trhu. Poskytnuté služby je mohou mj. více motivovat k inovační činnosti. Podnikatelské subjekty získávají rovněž bezplatné informace o podporách, které mohou získat pro svou činnost, např. u produkce a marketingu. Jedná se o nástroj založený na nabídkách a dobrovolném vztahu mezi poskytovatelem služby a zájemcem o služby (např. podnikatelem), nedochází k neefektivnostem.

 

Dopady na rovnost mužů a žen se nepředpokládají.

Rozvojový program environmentálního poradenství

v České republice pro období 2008 - 2013

 

Účelem Rozvojového programu environmentálního poradenství v České republice (dále jen „program“) pro období 2008 – 2013 je stanovení strategických opatření (priorit) v oblasti poradenství zaměřeného na životní prostředí v České republice pro období 2008 až 2013. Dosud nebyl pro tuto oblast obdobný samostatný materiál vypracován, a proto se jedná o stěžejní strategický dokument, podle kterého se bude environmentální poradenství systematicky a koordinovaně rozvíjet. Na program budou následně navazovat koncepční a metodické materiály zpracované především do Realizačního plánu, který bude obsahovat konkrétní aktivity v jednotlivých opatřeních, včetně odpovědností a způsobu sledování efektivity. Realizační plán bude vždy po třech letech vyhodnocen a aktualizován.

 

I. Východiska programu

 

Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí ve znění zákona č. 6/2005 Sb. v § 13 Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta v bodu 3 c) stanoví: „Ministerstvo životního prostředí podporuje rozvoj osvěty vedoucí k preventivní ochraně životního prostředí (dále jen "environmentální poradenství“)“. Dále v bodu 5 b) stanoví, že „Kraje v samostatné působnosti podporují rozvoj environmentálního poradenství.“

Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice (schválený usnesením vlády č. 1048/2000) obsahuje konkrétní dílčí úkoly pro oblast environmentálního poradenství, které mají naplnit stanovený cíl „poskytovat odborné a kvalifikované rady a doporučení veřejnosti, popularizovat výsledky vědy a výzkumu ve prospěch životního prostředí v praxi, přibližovat šetrné životní standardy požadavkům veřejnosti a ovlivňovat veřejnost ve směru (trvale) udržitelného rozvoje společnosti“.

Akční plán Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ČR na léta 2007 – 2009 (schválený usnesením vlády č. 1155/2006) obsahuje především následující úkoly týkající se environmentálního poradenství:

-         ustavit podskupinu meziresortní pracovní skupiny environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty při MŽP ke zpracování rozvojového programu environmentálního poradenství v ČR - významné služby ve veřejném zájmu a předložit jej vládě ke schválení do konce roku 2007,

-         zvyšovat odbornou úroveň a zlepšovat dostupnost informací poskytovaných pro komplexní informování podnikatelské veřejnosti v oblasti životního prostředí, včetně   zavádění nejlepších dostupných technik, ekologického provozu budov i kanceláří,

-         zajistit environmentální osvětu a poradenství pro podnikovou sféru a odbornou veřejnost  v oblasti průmyslové ekologie,

-         podporovat vyškolení odborných pracovníků pro environmentální poradenství (se zaměřením zejména na živnostníky, malé a střední podniky a na spolupráci s obcemi) v regionech v otázkách vztahu podnikání a životního prostředí, včetně podmínek hospodaření v rámci pravidel „cross-compliance“ u podnikatelů v zemědělském sektoru,

-         poskytovat informace o mimoprodukčních funkcích zemědělství a lesnictví,  o hospodářství šetrném k životnímu prostředí s upřednostněním ochrany biodiverzity, o vodním hospodářství a hospodaření na půdě; proškolovat odborníky a zajišťovat ekologické (environmentální) poradenství, podpořit produkci a marketing výrobků ekologického zemědělství, propagaci bioprodukce a zdravých potravin,

-         cíleně rozvíjet poradenskou činnost zaměřenou k rozvoji podnikání, naplňující zároveň i zásady optimálního využití přírodních zdrojů, zejména obnovitelných, ochrany biodiverzity, geodiverzity, krajiny a krajinného rázu, environmentální poradenské činnosti organizací státní správy, malých a středních podnikatelských subjektů a nestátních neziskových organizací (včetně iniciace nových, auditování činnosti a systému akreditací) za předpokladu vysoké profesionality,

-         cíleně podporovat rozvoj environmentálního poradenství v každém kraji a regionu jako službu ve veřejném zájmu,

-         v rámci Krajských informačních středisek systematicky poskytovat informace o možnosti zapojení se do programu místních Agend 21 a o uplatňování udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni; spolupracovat při tom s environmentálními poradci, poradnami, místními iniciativami a NNO,

-         monitorovat pravidelnou grantovou podporu projektů EVVO, VUR a grantovou podporu environmentálního poradenství veřejnosti a zajistit dostupnost informací o této podpoře,

-         začleňovat environmentální (ekologické) poradenství v ČR do mezinárodních sítímezinárodní spolupráce.

 

Environmentální poradenství je obsaženo i v dalších dokumentech a zejména pak podporuje  naplňování cílů či záměrů, které jsou v nich obsaženy. Například  Státní politika životního prostředí 2004 – 2010 (usnesení vlády č. 235/2004) definuje řadu opatření a cílů pro oblast životního prostředí i pro jednotlivé sektory. Environmentální poradenství je zde zahrnuto v kontextu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. 

 

II. Hlavní principy environmentálního poradenství

 

Environmentální poradenství (dále i EP) je soubor služeb, které pomáhají občanům i specifickým cílovým skupinám při řešení konkrétních otázek a životních situací souvisejících s životním prostředím. EP je založeno na přímé komunikaci s klientem a na nabídce objektivních expertních rad, které pomohou při řešení klientova dotazu či situace.

 

Environmentální poradenství je odborná činnost spočívající v poskytování  expertních konzultací (rad), posudků, pomoci s přípravou a vedením konkrétních projektů, řízení procesů, poskytování primárních informací a také činností směřujících ke zprostředkování specifických služeb. EP využívá výsledků vědy a výzkumu a zprostředkovává relevantní odborná data.

           

Kvalifikované environmentální poradenské služby jsou zajišťovány na národní, regionální i místní úrovni. Vykonává zprostředkující roli mezi občanem a veřejnou správou  tím, že vycházejí ze znalosti legislativy, státních, regionálních i lokálních environmentálních koncepcí a rozvojových programů. Usnadňují tak veřejnosti i specifickým cílovým skupinám orientaci v ochraně životního prostředí, v dodržování legislativy, využívání ekonomických i dobrovolných nástrojů a v požadavcích na udržitelnou výrobu a spotřebu. Hlavním efektem poradenství jsou tak přímé změny chování ve prospěch environmentálně příznivějších řešení.

 

Základní cílové skupiny environmentálního poradenství jsou:

-         veřejnost a zájmová sdružení občanů,

-         veřejná správa,

-         podnikatelský sektor včetně zemědělství,

-         nestátní neziskový sektor.

 

Hlavní poskytovatelé environmentálního poradenství jsou:

-         státní sektor a některé jím zřízené organizace,

-         komerční sektor - specializovaní jednotlivci nebo firmy,

-         neziskový sektor - specializované nestátní neziskové organizace,

-         vybrané odborné vědecké instituce a vysoké školy,

-         vybrané kulturně vzdělávací a zdravotnické instituce,

-         specializované sdělovací prostředky.

 

Základní požadavky na kvalifikaci environmentálního poradce jsou:

-         odpovídající vzdělání, profesní znalosti, dovednosti a zkušenosti,

-         trvalé profesní vzdělávání,

-         profesionalita,

-         objektivita, nestrannost,

-         komunikační dovednost (včetně facilitace procesů, mediace, řízení/řešení konfliktů).

 

Systémové poradenství je jednou ze základních metod environmentálního poradenství, které je postaveno na dlouhodobém a komplexním procesu vzájemné spolupráce mezi poradcem a klientem, a to od prvního předložení dotazu až po nalezení optimálního řešení. Mezi základní metody práce systémového poradenství patří:

-         zprostředkování/delegování - ukáže správný způsob, jak najít pomoc tím, že odkáže na jiné odborníky nebo organizace,

-         poskytování specifických informací - přes osobní kontakt, telefon, e-mail, internetové stránky, stejně jako prostřednictvím tištěných materiálů, letáků, brožur, seminářů, kurzů atd.,

-         odborný posudek, analýza, hodnocení - analýza a hodnocení problémů klienta a doporučení environmentálně vhodných/udržitelných řešení,

-         odborné a procesní poradenství - systém poradce  je napojen na  systém klienta, odborník navrhuje a řídí procesy a  napomáhá   jejich zavedení do systému klienta,

-         management na dobu určitou - jediný případ, kdy environmentální poradce přebírá na určitou dobu zodpovědnost za řešení problému.

 

Výběr vhodného typu poradenské služby a propojování jednotlivých typů služeb podle potřeb klienta vytváří přidanou hodnotu environmentálního poradenství a odlišuje jej tak od běžných osvětových a informačních služeb.

Dosud bylo toto poradenství chápáno jako součást environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, jeho postupný rozvoj jej však etabluje jako samostatný nástroj politiky životního prostředí, který přispívá k naplňování stanovených cílů. Je založen na efektivním poskytování určitých služeb a současně na iniciativě a vstřícnosti zájemců o tyto služby. Touto formou je dosahováno stanovených záměrů či cílů efektivněji a levněji něž například aplikací nástrojů regulativních (administrativních) či ekonomických, které vyvolávají obvykle významné ekonomické dopady či finanční nároky. Environmentální poradenství také plní nezastupitelnou roli v oblastech, kde není možné nebo efektivní aplikovat jiné nástroje.

 

III.  Hlavní opatření programu

 

1. Systémová opatření

a)      Postupné budování a rozvíjení funkčního systému pro poskytování dostupných kvalifikovaných environmentálních poradenských služeb;

b)      Zpracování Realizačního plánu Rozvojového programu environmentálního poradenství pro konkretizaci a rozpracování hlavních cílů a opatření;

c)      Zajištění pravidelné činnosti meziresortní pracovní skupiny pro environmentální poradenství (především pro koordinaci při plnění programu);

d)      Formulace environmentálního poradenství jako samostatného nástroje politiky životního prostředí;

e)      Zohledňování cílů a úkolů environmentálního poradenství ve strategických koncepčních materiálech;

f)        Cílený rozvoj environmentálního poradenství v každém kraji a regionu;

g)      Metodické ovlivňování krajských úřadů a statutárních měst k účinné trvalé podpoře environmentálního poradenství, zajišťování poradenství v oblasti uplatňování principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni;

h)      Zajišťování úzké spolupráce se sítěmi ekologických poraden a asociacemi poradenských organizací;

i)        Příprava programů a projektů napomáhajících uvádění přijatých koncepcí, politik, zákonů a nástrojů do praxe.

 

2. Kvalifikace a profesní růst poradců

a)      Formulace požadavků na kvalifikaci poradců;

b)      Iniciace studijního oboru či dlouhodobého vzdělávacího programu ve spolupráci s vysokými školami;

c)      Iniciace zařazení environmentálních poradců do seznamu profesí (soustava kvalifikací);

d)      Iniciace kursů pro environmentální poradce u certifikačních orgánů pro certifikaci personálu;

e)      Iniciace rekvalifikačních kurzů pro environmentální poradce;

f)        Vytvoření systému dalšího profesního vzdělávání pro environmentální poradce;

g)      Příprava a zpřístupnění vzorových vzdělávacích modulů vhodných pro jednotlivé sektory a skupiny pracovníků, včetně uchazečů o zaměstnání.

 

3. Standardizace poradenských služeb

a)      Formulace měřitelných a ověřitelných standardů pro poradenské služby (včetně etického kodexu poradce);

b)      Zpracování návrhu na certifikaci environmentálních poradců a environmentálních poraden;

c)      Vytvoření a provozování systému certifikace poradců a poraden;

d)      Sestavení registrů certifikovaných environmentálních poradců a poraden, jejich zveřejnění a pravidelná aktualizace.

 

Základem kvalifikovaného poradenství je certifikovaná osoba – environmentální poradce.

 

4. Tématické zaměření služeb

a)      Zajišťování environmentálního poradenství pro podnikovou sféru a odbornou veřejnost  v oblasti průmyslové ekologie, zavádění nejlepších dostupných technik a environmentálně šetrných technologií, ekologického provozu budov a kanceláří, trvalého snižování energetické náročnosti výrobních procesů a budov, využívání alternativních energií a rozvoje programu IPPC;

b)      Poskytování poradenských služeb v oblasti mimoprodukčních funkcích zemědělství a lesnictví, vodním hospodářství a hospodaření na půdě, podpoře produkce a marketingu výrobků ekologického zemědělství, propagace bioprodukce a bio potravin a podmínek hospodaření v rámci pravidel „cross-compliance“ u podnikatelů v zemědělském sektoru;

c)      Cílené rozvíjení poradenské činnosti zaměřené na rozvoji podnikání, naplňující zároveň i zásady optimálního využití přírodních zdrojů (zejména obnovitelných), ochrany biodiverzity, geodiverzity, krajiny a krajinného rázu;

d)      Poskytování poradenských služeb veřejnosti zaměřené na úspory energie v domácnostech, využívání alternativních zdrojů energie, recyklace, třídění a nakládání s odpady, využívání obnovitelných zdrojů energie, šetrné pěstování plodin, obecná ochrana životního prostředí a přírody, zapojení veřejnosti do rozhodování o životním prostředí, orientaci v předpisech, vyhláškách a dalších právních dokumentech týkajících se povinností a práv občanů ve vztahu k životnímu prostředí;

e)      Poskytování poradenských služeb v oblasti dobrovolných nástrojů (např. EMAS, čistší produkci, dobrovolné dohody, ekologicky šetrné výrobky) a v oblasti finančních podpor ekologických projektů (včetně pomoci s přípravou žádosti o podporu). 

 

5. Datové a informační zdroje

a)      Identifikace vhodných dat a informací pro environmentální poradenství a jejich následná aktualizace (podle stavu poznání a potřeb poradců i cílových skupin);

b)      Prezentace dat a informací na sdílených stránkách přístupných certifikovaným poradcům;

c)      Internetová prezentace/rozcestník základních informací pro klienty i poradce o základních otázkách v jednotlivých oblastech ochrany životního prostředí, včetně odkazu na dostupné poradenské subjekty;

d)      Stimulace zpracování relevantních dat, informací a výměny zkušeností z praxe.

 

6. Spolupráce a výměna zkušeností

a)      Přenos a výměna zkušeností mezi poradenskými subjekty (i ze zahraničí) včetně iniciování společných partnerských projektů

b)      Pravidelné konference (včetně konferencí poradenských „platforem" pro specifické oblasti);

c)      Vydávání elektronických a tištěných materiálů a médií;

d)      Prezentace příkladů dobré praxe a úspěchů environmentálního poradenství.

 

7. Propagace služeb environmentálního poradenství

a)      Zajištění informační kampaně o environmentálním poradenství, jeho službách a poradenských subjektech (zahrnující i využití veřejnoprávních médií);

b)      Propagace s využitím internetu - např. databáze subjektů s odkazy a tříděním dle regionu, specializace, apod.;

c)      Propagace v běžných  tiskovinách veřejné, soukromé i nevládní sféry;

d)      Publikace samostatných informačních a propagačních tiskovin;

e)      Distribuce informačních materiálů prostřednictvím informačních středisek a center obcí, veřejných institucí, profesních sdružení, podnikatelských svazů a asociací apod.;

f)        Cílené informování obcí na všech úrovních - zejména pro možnost přesměrování poptávky po poradenských službách na vhodné subjekty.

 

8. Financování environmentálního poradenství

a)      Specifikace nákladů nutných k zajištění jednotlivých forem environmentálního poradenství (vždy pro jednotlivé záměry, oblasti, roky atd.); 

b)      Specifikace a zdůvodnění požadavků na poskytovaní bezplatného poradenství jako služby ve veřejném zájmu, které je určeno veřejnosti;

c)      Formulace požadavků na finanční podporu jednotlivých forem environmentálního poradenství (dotační a grantové programy na lokální, regionální i národní úrovni nebo na přímé smluvní bázi);

d)      Uplatňování jednotlivých požadavků na finanční podporu, případně spolupráce s žadateli o finanční podporu;

e)      Zajišťování dostupných informací o možnostech podpory environmentálního poradenství;

f)        Analýzy možností postupného rozšiřování finanční podpory environmentálního poradenství.

 

9. Mezinárodní aspekty environmentálního poradenství

a)      Zajišťování výměny zahraničních zkušeností a prezentace aktivit v ČR a v zahraničí;

b)      Začleňování environmentálního poradenství v ČR do mezinárodních sítí a mezinárodní spolupráce;

c)      Posouzení možnosti iniciace fóra environmentálního poradenství na úrovni EU.

 

10. Vyhodnocování environmentálního poradenství a zpětná vazba


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist