Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Nechtěné - chtěné Kosovo

29.07.2008  |  138× přečteno      vytisknout článek

Nechtěné - chtěné Kosovo

Některé české firmy se už do Kosova vydaly. Cesty obchodu tam vedou přes Albánii i přes Srbsko. V Kosovu se nachází významné zásoby lignitu (svou vydatností se řadí na 5. místo na světě) a také zinku a olova. V plánu je proto otevření dalších povrchových dolů pro využití lignitu. Kvůli vysloužilým elektrárnám se v Kosovu vyrábí pouze polovina potřebného objemu elektrické energie.

Celkem 124,9 milionu eur vyčlení letos Evropská unie pro Kosovo prostřednictvím programu předvstupní pomoci IPA. Dalšími 50 miliony eur Brusel přímo posílí vyprahlý rozpočet nově se utvářejícího "nezávislého" Kosova. Největší část prostředků dodaných díky programu IPA poplyne na ustavení vlády práva a hlavně na zajištění jeho vymahatelnosti. Konkrétně na etablování funkční policejní a soudní mise.

V brzké době Kosovo a Albánie přistoupí k vytvoření zóny volného obchodu. Nicméně platí, že míra rozvoje kosovské ekonomiky bude v přímé úměře záviset na vztazích Prištiny s Bělehradem a na rychlosti, s jakou se podaří vybudovat silniční tah z albánského přístavního města Drač do města Kukeš, které se nachází v bezprostřední blízkosti albánské hranice s Kosovem.

K nejpalčivějším problémům Kosova se řadí nedostatečně výkonná energetika a zásobování pitnou vodou. Předností zůstává nejmladší populace v Evropě, kdy polovina ze zde žijící dvoumilionové většiny kosovských Albánců je mladší 30 let. To představuje výzvu do budoucna. Ale i hrozbu, pokud se nepodaří pro ně zajistit pracovní uplatnění a životní perspektivu.

Západní státy, ale i střední Evropa se budou muset v blízké budoucnosti zaměřit na řešení tohoto problému. A to i formou otevření svých pracovních trhů pro 250 tisíc kosovských Albánců. Samotné Kosovo pro ně dostatek pracovních příležitostí ve střednědobém horizontu nebude schopno vytvořit. .

Lignit a barevné kovy

I když se kosovské zásoby lignitu v odhadované výši 15 miliard tun řadí svou vydatností na páté místo na světě, těžba ve stávajících dolech v okolí Prištiny má skončit v roce 2012. Na pořadu dne je proto otevření dalších povrchových dolů pro využití lignitu v atraktivní lokalitě Šibofc. Uvedené zásoby hnědého uhlí v Kosovu v hodnotě 85 miliard eur představovaly rovněž 75 procent všech uhelných rezerv Srbska před jeho odchodem.

Po oddělení Kosova bude muset Srbsko od poloviny 21. století svůj energetický rozvoj zakládat na dovozu tohoto energentu. Srbsko však již nyní při zpracování své energetické bilance nepočítalo s kosovskými uhelnými zdroji. A to ani ve strategickém plánu energetického rozvoje do roku 2015. Nicméně podle stále platné klíčové rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244, na kterou se Srbsko stále odvolává, veškeré přírodní zdroje v Kosovu a Metochii náleží Srbsku.

Vedle lignitu se v Kosovu nachází také 50 milionů tun zinku a olova v odhadované hodnotě 8 miliard eur. Pouze 10 procent těchto zásob je uloženo v severní části Kosova koherentně osídlené kosovskými Srby. Na minerály bohatý sever Kosova se strategicky umístěným důlním kombinátem na zpracování barevných kovů Trepča se na celkové rozloze Kosova podílí necelými sedmi procenty.

Vysloužilé elektrárny

Kvůli rozbitému a vysloužilému výrobnímu zařízení, i v důsledku vyhnání kvalifikovaných srbských odborníků, se v Kosovu vyrábí v termoelektrárnách pouze polovina potřebného objemu elektrické energie. Nicméně, pokud se do konce roku 2020 podaří do kosovské energetiky nainvestovat dvě miliardy eur, stane se z Kosova významný exportér elektřiny.

V současnosti kosovské termoelektrárny Kosovo A i B v Obilići produkují denně v průměru 700 MWh. Tímto výkonem výroba pokrývá již tak omezenou poptávku po elektřině z necelých 70 procent. Zbylých 30 procent se daří pokrývat z dovozu mimo jiné i z ČR od společnosti ČEZ, zejména pak z Bulharska.

V souvislosti s nesouhlasem Srbska při konstituování nezávislého Kosova se často zmiňuje i možnost, že Srbsko uvalí sankce na dodávky elektrické energie do Kosova. A to přerušením dovozu elektřiny na Kosovo odpojením srbské přenosové soustavy. V případě přerušení dodávek by se však se zásobovacími problémy začala potýkat i Makedonie. Konkrétně pak tamní rozvodná energetická společnost MEPSO, která využívá srbskou přenosovou soustavu pro dovoz tohoto strategického energentu.

Pokud by Srbsko přistoupilo k odpojení své energetické infrastruktury, byť tomu zatím mnoho nenasvědčuje, s ohledem na Srby žijící v Kosovu, potom by takový krok vyvolal energetický kolaps na celém Balkáně. Veškerá pozornost je tak upřena na strategické páteřní vedení na relaci Niš - Kosovo Polje - Skopje. Přerušení dodávek proudu by ale postihlo i Řecko, které se rovněž potýká s nedostatkem elektřiny.

Většina elektrické energie dovážené do Makedonie a Řecka ze západní Evropy se přenáší přes Srbsko. Přenosové poplatky účtuje srbská společnost pro přenos elektrické energie EMS. I když je Makedonie podobně jako i Řecko elektrickým vedením propojena rovněž s Bulharskem, je výkon této přenosové soustavy nižší ve srovnání s výše zmíněným, vedoucím přes Srbsko.

Makedonie již pro případ odstavení dodávek proudu ze Srbska přes Kosovo připravila záložní scénář, spočívající v reaktivaci termoelektrárny na mazut Negotino. Naproti tomu Řecko je mnohem závislejší na sousedním Bulharsku.

V důsledku dlouhotrvajícího sucha je dlouhodobě deficitní v zásobování elektrickou energií i Albánie. Její energetický sektor se převážně zakládá na hydroelektrárnách. A výpadky proudu jsou pro Kosovo a Albánii na denním pořádku. V praxi o tom svědčí ohlušující drnčení nespočetných generátorů, rozmístěných před prodejnami, kavárnami i před úřady a obytnými domy v Kosovu. Nad městy se zejména při tlakové níži a bezvětří vytváří mrak ze zplodin připomínající vzezřením krunýř.

Netřeba připomínat, že nestabilita v dodávkách elektřiny nepůsobí pozitivně na příchod zahraničních investorů.

Nicméně Srbsko se doposud drží energetického memoranda z Atén z roku 2004. Při záměrném přerušení toku dodávek elektřiny by se vystavilo sankcím. Prozatím Srbsko oficiálně oznámilo, že nepozastaví Kosovu zásobování elektřinou. Vyrovnanou bilanci a dokonce přebytek elektřiny má z balkánských států nyní jen Bulharsko a Republika Srbská (jedna ze dvou entit Bosny a Hercegoviny).

Kosovo se má spojit s Albánií prostřednictvím budované silniční komunikace na relaci Drač - Kukeš. Tento silniční tah zkrátí cestu z Kosova na albánské pobřeží na pouhé dvě a půl hodiny jízdy autem. Při jeho dokončení se počítá s perspektivním rozvojem cestovního ruchu v Albánii omývané Jadranským i Jónským mořem.

České firmy v Kosovu

Z tuzemských firem se na trhu s potravinářskými technologiemi, po kterých bude v Kosovu do budoucna čím dál větší hlad, úspěšně etablovala společnost CAHA. Ta se na Balkáně dlouhodobě specializuje mlynářského zařízení.

Uvedená firma navázala obchodní spolupráci s nejvýznamnější kosovskou potravinářskou firmou M&Sillosi. Nyní realizuje projekčně přestavbu a kompletní rekonstrukci a modernizaci mlýnského zařízení v lokalitě Velika Kruša. Dále na Balkáně dravě a přitom s citem pro věc řadu let působí společnost J 4, úspěšně konkurující při prosazování průmyslových pekařských pecí a souvisejícího zařízení místním odběratelům.

V oblasti energetiky jsou známy ambice elektrárenské společnosti ČEZ, která má zájem podílet se v konsorciu s americkou společností AES na realizaci projektu výstavby v Kosovu tolik nezbytné tepelné elektrárny "Kosovo C" s předpokládaným výkonem 2100 MWh. České firmy budou mít do budoucna v Kosovu řadu obchodních příležitostí zejména v sektoru odpadového hospodářství, dodávek komunálních technologií a při zpracování a realizaci projektů souvisejících s odstraňováním ekologických zátěží.

Prioritou kosovské ekonomiky však i nadále zůstává obnova povrchové těžby hnědého uhlí (lignitu) a těžby barevných kovů, jakými jsou zinek, olovo, nikl, magnezium. Dále pak je Kosovo bohaté na bor, chemickou látku používanou v ocelářství pro zvýšení tvrdosti vyráběné oceli, ale i na ferroniklové rudy. Jejich těžbu v kosovském Glogovaci ovládla nadnárodní společnost IMR (International Mineral Resources).

Mapa Kosova

ZDROJ: Exportér, www.czechtrade.cz , kráceno

 


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist