Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Návrat vzdušných obrů

09.11.2008  |  zdroj: Víkend  |  154× přečteno      vytisknout článek

Do úsilí o obnovu zašlé slávy vzducholodí se nyní vložily i takové organizace, jako je OSN a UNESCO.

Fosilních paliv ubývá a dříve nebo později přijde doba, kdy letadlům vyschnou nádrže. Mnozí odborníci proto věří, že čas dozrál k návratu levnějších a ekologičtějších vzducholodí. Ač se o jejich využití uvažuje především ve vojenství, v Texasu už tento gigantický dopravní prostředek slouží k vyhlídkovým letům a ve Francii se zrodil projekt "vzdušného hotelu".

Do úsilí o obnovu zašlé slávy vzducholodí se nyní vložily i takové organizace, jako je OSN a UNESCO. Spojily se s americkou nevládní organizací World Air League, aby je propagovaly jako ekologický dopravní prostředek šetřící přírodní zdroje.
"Ve srovnání s proudovým letadly mají balony a vzducholodě o 89 procent nižší spotřebu pohonných hmot, což by znamenalo velké snížení emisí do vzduchu," uvádějí autoři kampaně. "V porovnání se silniční dopravou jsou produkované emise nižší o 75 procent."
Kampaň má roku 2010 vyvrcholit závodem World Sky Race kolem světa po trase, která bude míjet významné historické a kulturní památky. Nechybí mezi nimi Římské koloseum, socha Svobody, japonská sopka Fudži a mnoho dalších.
Má to ale háček: v současnosti existuje pouze jediný model vzducholodi, který by plánovanou trasu v délce 48 tisíc kilometrů byl schopen urazit. Jde o typ Zeppelin NT 07, jehož výrobce, německý Zeppelin Luftschifftechnik GmbH, už dokázal vyrobit prototyp a tři sériové kusy. Poslední z nich začala v říjnu používat k vyhlídkovým letům společnost Airship Ventures v americkém Texasu. Na rozdíl od velkých zepelínů předválečné éry však tento stroj nepřekonal Atlantik vlastní silou, ale na palubě dopravní lodi. Přesto je to signál, že vzducholodím nastávají lepší časy.

Duch hraběte Zeppelina
Friedrichshafen na břehu Bodamského jezera je město, kde působil už hrabě Zeppelin a jeho duch tu stále přetrvává. Sotva se lze divit, že právě tady v 90. letech minulého století vznikla skupina usilující o návrat slávy vzdušných obrů. Na rozdíl od fantastických projektů, které po druhé světové válce předvídaly stavbu obřích lodí například na atomový pohon, si místní zvolili cíl reálnější: poměrně malou loď, která by však byla alespoň částečně opatřena pevnou kostrou. Vyztužené nosné těleso totiž mnohem lépe odolává namáhání, zejména při nepříznivém počasí. Zpočátku byl v řadách společnosti dokonce i jeden z potomků známého hraběte, Wolfgang von Zeppelin.
Společnost Zeppelin Luftschifftechnik zahájila činnost stavbou funkčního sedmimetrového modelu. Ten posloužil k získání cenných poznatků a brzy se mohlo přejít k práci na skutečné lodi. Na počátku roku 1997 již byla hotová pevná kostra nosného tělesa, pohonné jednotky a do značné míry i velitelská kabina. První let se uskutečnil v září 1998, tím však pouze začalo dlouhé období letových testů a vylepšování revoluční konstrukce. V červenci roku 2000 vnučka hraběte Zeppelina Elisabeth Veilová nové plavidlo pokřtila jménem "Friedrichshafen". Osvědčení pro komerční provoz loď získala koncem dubna 2002.
Hotový Zeppelin NT 07 se v mnoha rysech liší od původních velkých vzducholodí zlaté éry. Tvar někdejších zepelínů určovala kovová žebra potažená tkaninou, naproti tomu u Zeppelinu NT kostra zakrněla do podélného příhradového nosníku s trojúhelníkovými žebry ukrytými uvnitř trupu. Definitivní tvar tedy loď dostane teprve po napuštění nosného plynu.
Jsou tu i další rozdíly: výkyvné vrtule umožňují lepší manévrování, místo nebezpečného vodíku nese stroj nehořlavé helium. Další krok vpřed představují nové technologie, jimiž je loď vybavena, a to od radaru a kompozitů až po satelitní navigaci. Zjednodušila se také obsluha na zemi. Zatímco s předválečnými vzducholoděmi musely na letištích manipulovat stovky lidí zapřažených do vlečných lan, ke startu či přistání Zeppelinu NT stačí tři členové pozemního personálu.
Navzdory všeobecné nedůvěře leteckých odborníků, která stavbu provázela, tak vznikla moderní prakticky použitelná vzducholoď.

Hotel v oblacích
Vzducholoď Zeppelin NT bylo možné na jaře 2004 vidět i v Praze, kde operovala z letiště ve Kbelích. Na první pohled je obrovská - dokud si neuvědomíme, že největší předválečné zepelíny byly ještě třikrát delší a měly mnohonásobně vyšší nosnost i dolet. Na takovou loď si ještě budeme muset počkat, snaha ale rozhodně nechybí.
Odborníci dnes nepředpokládají, že by vzducholodě mohly nahradit letadla v dálkové dopravě pasažérů - museli bychom na tom být s ropou opravdu hodně zle, abychom byli ochotni letět přes Atlantik několik dní místo několika hodin. Pravdou ovšem je, že na rozdíl od těsných prostor v dnešních tryskových strojích měli cestující na palubě vzducholodi komfort prvotřídního hotelu. A právě tudy vede jeden ze směrů úvah o návratu vzducholodí.
S projektem nazvaným Manned Cloud nedávno okouzlil veřejnost přední světový designér Jean-Marie Massaud. Ve spolupráci s francouzským střediskem pro vývoj aerokosmických technologií ONERA navrhl 210 metrů dlouhou vzducholoď ve tvaru gigantické velryby, která by sloužila jako létající hotel pro 40 cestujících. Podobně jako u největšího předválečného zepelínu LZ-129 Hindenburg by i tady byly jejich kabiny uspořádány ve dvou podlažích a doplněny by měly být luxusními společenskými prostorami. Na plochém hřbetě "velryby" se počítá také se slunečními lázněmi. Restaurace je samozřejmostí, chybět však nemá ani knihovna, bazén, fitnesscentrum a bohatě prosklená vyhlídková paluba. Loď o hmotnosti přes 500 tun by cestovní rychlostí 130 km/h v nevelké výšce plula od jedné turistické zajímavosti ke druhé a nabízela by pohled na svět v pravém smyslu z ptačí perspektivy. Návrhář počítá, že dolet bez doplňování zásob by se měl pohybovat okolo 5000 kilometrů.
Massaudův projekt je fantastický jen zdánlivě. Ve skutečnosti totiž Manned Cloud (stejně jako jiné studie turistických vzducholodí) nedosahuje ani parametrů Hindenburgu, který fascinoval světovou veřejnost už před sedmdesáti lety. Jeho konstruktéři vedení dr. Hugem Eckenerem tehdy zřejmě dosáhli samých mezí možností techniky 20. století. Nové technologie však umožňují, aby dnešní létající hotely byly nesrovnatelně bezpečnější, výkonnější, levnější a mohly operovat prakticky za každého počasí.

Mrož pro těžké náklady
Jednou z velkých výhod vzducholodi je, že nepotřebuje letiště. Navíc může bezpečně zastavit ve vzduchu na místě. Je proto přímo stvořená pro dopravu rozměrných nákladů do odlehlých končin planety, stejně jako pro instalaci velkých dílů složitých staveb uprostřed měst. Dostatečně velká loď by teoreticky mohla přímo ve výrobním závodě naložit třeba celou menší elektrárnu a vyložit ji na tom nejpustším místě, jaké si dovedeme představit.
Z projektů nákladních vzducholodí se nejdál dostal německý program CargoLifter, což měla být loď dlouhá 260 metrů, která by donesla 160 tun nákladu na vzdálenost 6000 kilometrů. Její tvůrci dokázali postavit zkušební model i obří hangár pro skutečné plavidlo nedaleko Berlína, tím se však jejich finanční zdroje vyčerpaly.
Společnost CargoLifter GmbH se však od svého insolventního předchůdce CargoLifter AG dokázala včas odstřihnout a dál hledá nápady, jak využít princip "lehčí než vzduch".
O létající náklaďáky se dlouhodobě zajímá také přední výrobce letadel Boeing. Již dříve spolupracoval s firmou CargoLifter, nedávno však přišel s novou iniciativou. Letos v červenci podepsal smlouvu s firmou SkyHook International o vývoji těžké nákladní vzducholodi. Ve srovnání s CargoLifterem je vzducholoď JHL-40 SkyHook o poznání skromnější: má v podvěsu unést 40 tun nákladu na vzdálenost asi 360 kilometrů. Bude sloužit především v odlehlých oblastech Aljašky a Kanady.
Není divu, že transportní kapacity vzducholodí zaujaly americkou armádu. Známá obranná agentura DARPA před dvěma lety shrnula požadavky na moderní vojenské plavidlo do dokumentu s názvem Walrus: Hi-Tech Cargo Air-ships (Mrož: Nákladní vzducholodě na bázi vyspělé techniky). Cílem je vytvoření vojenského dopravního systému, který by dokázal přepravit velké náklady nebo plně vyzbrojené vojenské jednotky přes čtvrtinu planety čtyřikrát rychleji než současné transportní lodě. Konkrétně má jít o "doručení" 500 tun nákladu na vzdálenost zhruba 11 100 kilometrů za čtyři dny. Pro srovnání: dnes používaný vojenský dopravní letoun C-130 sice trasu urazí za 72 hodin, ale dopraví přitom jen okolo 22 tun. Na rozdíl od vzducholodi navíc v cíli potřebuje letiště a další zajištění.
Podle agentury DARPA musí jít o tzv. hybridní vzducholoď spojující přednosti letounu těžšího než vzduch a klasické vzducholodi: nosný plyn zajistí jen část vztlakové síly za letu, zatímco zbytek obstarají překlopné vrtule a vztlakové plochy. Ty mohou mít podobu nejen klasických křídel, ale vztlak může vytvářet i vhodně tvarované těleso s nosným plynem. Takový stroj je mnohem méně citlivý na poryvy větru a další nahodilosti během startu a přistání.
O naplnění těchto požadavků usiluje řada firem, asi nejdál se zatím dostala společnost Ohio Airships Inc. Té se podařilo dokončit létající model okřídlené vzducholodi DynaLifter, který unese jednoho člověka.

Stratelit není satelit
Kosmická technika umožňuje celou řadu dříve nevídaných věcí: sledování počasí stejně jako pozorování území potenciálního nepřítele, mezikontinentální přenosy informací i hlídání kvality životního prostředí. Má však dva velké nedostatky: je drahá a v případě poruchy téměř neopravitelná. Logicky se vynořil nápad, zda by výškové vzducholodě nemohly podstatně levněji dokázat totéž. Lákavá idea už má i své jméno: stratelit.
Dálkově řízená stratosférická vzducholoď je nejen mnohem levnější než raketou nesený satelit, ale umožňuje i snadné opravy. Pokud jí budou pohánět solární panely, může zůstat na svém místě měsíce nebo i roky.
Jedním z projektů výškové telekomunikační vzducholodi je HAA Graf Galileo ohijské konstrukční kanceláře Galileo Systems. Plavidlo by se mělo pohybovat ve výšce přes dvacet kilometrů, jeden operační cyklus by trval 300 dní. Energii by dodávaly solární panely pokrývající hřbet vzducholodi.
Také vojáci si povšimli výhod solárních stratelitů. I když armáda se vzducholoděmi počítá především jako s prostředkem pro komunikaci a průzkum, uvažuje se, že například americké protiraketové laserové dělo ABL, původně určené k zabudování do Boeingu 747, se nakonec dočká umístění právě na létající lodi.

Zeppelin NT
- první moderní vzducholoď
délka: 75 m
max. šířka: 19,5 m
výška: 17,4 m
max. hmotnost: 8040 kg
užitečná nosnost: 1900 kg
počet sedadel v kabině: 2 (piloti) + 12
max. rychlost: 125 km/h
dolet bez mezipřistání: 900 km
max. výdrž ve vzduchu: 24 hod

AUTOR: Jan A. Novák


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist